kotle a kotelny
14.07.2023
Stav našich plynových kotelen
Technický stav značné části menších plynových kotelen, a bohužel nejen jich, je slušně řečeno
zanedbaný. Následující text popisuje situaci spíše jedné z těch lepších. Přesto je zarážející, jak i na
poměrně malém a zdánlivě jednoduchém zařízení je možné nakupit takové množství chyb, které v konečném
důsledku degradují zřejmě původně dobře myšlenou investici. Je zřejmé, že firmy dodávající komponenty
zdrojů tepla a otopných soustav poměrně usilovně pracují na vývoji prvků, které případně eliminují drobné
odchylky od projektové dokumentace apod. Bohužel u řady realizačních firem, ale i osob zodpovědných za
přípravu příslušné zakázky panuje mylné přesvědčení, že tato „geniální“ součástka řeší veškeré provozní
stavy a tudíž netřeba znalého projektanta, jelikož to jsou zbytečně vyhozené peníze a čas, kterého je
většinou nedostatek. To, že i kvalitní armatury, pokud mají splňovat to, co se od nich očekává, musí být
osazeny ve správné konfiguraci a na správném místě, je naprosto logické. Přenášet tedy to, co má být předmětem
projektové dokumentace zpracované odborníkem s orientací a znalostí dané problematiky na chudáka montéra,
je zřejmě cesta do pekel s výsledkem popsaným v následujícím příspěvku. V otopných soustavách
se zpravidla současně vyskytuje koroze chemická i elektrochemická. Při použití různých materiálů převládá
koroze elektrochemická. Každý konstrukční materiál se vyznačuje standardním elektrochemickým potenciálem.
Spojením dvou kovů s odlišnými korozními vlastnostmi v korozním prostředí vzniká makročlánek. Spojení
kovů nemusí být přímé. Elektrochemické korozi nelze zabránit tím, že se materiály s rozdílným elektrochemickým
potenciálem oddělí např. vřazením části potrubí z plastů. Teplonosná kapalina se chová jako elektrolyt.
Rychlost koroze do značné míry ovlivňují vlastnosti teplonosné kapaliny. Rychlost koroze závisí též na
poměru velikosti ploch materiálů s různým potenciálem. Autor článku věnuje pozornost kvalitě teplonosné
kapaliny, vylučování pevných složek z teplonosné kapaliny při porušení vápenatouhličitanové rovnováhy
i chemickému čištění otopných soustav.
V závěru článku popisuje funkci bioenergetické úpravy teplonosných kapalin, která je vhodná jako ochrana
otopných a chladicích soustav proti chemické i elektrochemické korozi.
