Instalace v podkroví – 1. část

Rozsáhlý článek Jaroslava Dufky pojednává o vytápění, vodovodu, kanalizaci a plynovodu v půdních vestavbách, jejichž výstavba je dnes častá. V článku jsou zmíněny také tepelné izolace a příprava teplé vody. Protože se nové půdní vestavby často budují ve stávajících budovách, upozorňuje článek také na specifika napojování těchto nových instalací na instalace stávající.

Recenzent: Jakub Vrána

Autor svým článkem podává poměrně velmi podrobný návod na realizaci podkrovních místností včetně instalací vody, plynu a vytápění. Jako recenzent se domnívám, že si takováto akce „zaslouží“ spoluúčast projektanta a dále odborných pracovníků, kteří mají s podobnou problematikou zkušenosti.
Je zde totiž velké nebezpečí vytvoření tepelných mostů a práce s plynovým potrubím také jistě vyžaduje odborníka vybaveného příslušnými zkouškami.

Recenzent: Richard Valoušek

Podmínky pro přestavbu podkroví a zavedení instalací

Nevyužité podkrovní prostory se začínají stále více využívat pro různé účely. Pro přestavbu podkroví na obytné místnosti a zavedení instalací však platí řada předpisů. Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. [1]§ 10 odstavec (5) písmeno b) musí být světlá výška místnosti alespoň 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví. Místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti.

Pokud se jedná o stavbu samostatného bytu, pak podle § 10, odstavce (6) vyhlášky č. 268/2009 Sb. musí mít každý byt alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. Pro velká podkroví platí, že u každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v souladu s příslušnými normovými hodnotami [2]. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.

Obecně k instalacím v podkroví

Rekonstrukce podkroví pro zřízení obytných místností předpokládá provedení potřebných instalací. Při provádění montážních prací je třeba správně postupovat z hlediska technického (dodržení předpisů) i z hlediska estetického (vzhled místnosti).

Instalace prováděné jak v novo­stavbách, tak při rekonstrukci musí splňovat řadu požadavků na bezpečnost práce a provozu. Pokud podkroví nebylo dříve určeno k bydlení a po rekonstrukci by tomu tak mělo být, jedná se o změnu způsobu užívání stavby [3]. Stavební úpravy mohou být menšího či většího rozsahu, čemuž pak úměrně odpovídá rozsah instalace. Ve většině případů je k tomu zapotřebí vyřízení stavebního povolení, a to ještě před rekonstrukcí.

Nové instalace v podkroví se mohou napojit na potrubí v nižším podlaží, pokud mají tato potrubí dostatečnou dimenzi a jejich umístění napojení umožňuje. Při zavádění instalací do podkroví je důležitou otázkou, zda bude podkroví obývat přímo vlastník nemovitosti nebo jej bude pronajímat. V případě druhé varianty je pro zamezení zbytečných sporů s nájemníky vhodné pro nový podkrovní byt instalovat samostatný elektroměr, plynoměr a podružný vodoměr pro zjištění skutečné spotřeby.

Technický stav instalací, materiál a dimenze potrubí v nižším podlaží mohou rozhodnout o tom, zda lze stávající stoupací potrubí prodloužit, nebo bude třeba provést samostatný přívod z nejnižšího podlaží. Na stávající potrubí v dobrém stavu, a dostatečně dimenzované, lze většinou nová potrubí v podkroví napojit. Rozvody, které pro připojení podkroví nevyhovují, musejí být nahrazeny novými – v dnešní době se jedná o moderní materiály (plasty, měď). Při instalacích je třeba dodržet značné množství technických norem a dalších předpisů.

Poznámka: Tab. 1 je značně zkrácená, obsahuje pouze údaje přímo související s tepelnou izolací podkroví. Kompletní tabulka je zveřejněna v ČSN 73 0540-2 (str. 13, tab. 3).

Veškeré instalace se mají provádět podle projektové dokumentace zpracované oprávněnou osobou. Nové instalace mohou být uvedeny do provozu jen v případě, že byla provedena úspěšná zkouška po­trubí a zařízení podle příslušného předpisu, nejčastěji normy. Pokud bylo před rekonstrukcí vydáno stavební povolení, musí proběhnout kolaudační řízení. Teprve po úspěšné kolaudaci je možné podkrovní místnosti využívat k účelu, pro který byly zřízeny.

Vytápění

Před návrhem otopné soustavy je třeba vypočítat tepelné ztráty jednotlivých místností v podkroví. Tepelná ztráta se pro každou místnost počítá samostatně. Na základě zjištěných hodnot se do jednotlivých místností navrhují otopná tělesa o potřebném tepelném výkonu. Pokud nebylo podkroví tepelně zaizolované, jeho tepelná ztráta bude vysoká, a proto bude zapotřebí provést jeho zateplení. Skladbu zateplení a materiál navrhne projektant s ohledem na nebezpečí vzniku kondenzace. U novostaveb je třeba provádět tak kvalitní izolaci, aby byly splněny požadavky příslušných předpisů s ohledem na tepelné ztráty budovy.

Izolují se všechny stěny, strop a další místa, kudy by mohlo teplo unikat. Pro tepelnou izolaci se používají izolace z různých materiálů. Izolace se provádí podle konkrétní stavby uvnitř, zvenku nebo uvnitř i venku. Při návrhu je třeba respektovat dříve zmíněné nebezpečí kondenzace vodních par ve skladbě střechy!

Tepelná izolace se běžně provádí polystyrenovými deskami, rohožemi a dalšími výrobky z pěnového polyetylenu, vlny, vaty, polyuretanovými deskami, fenolické pěny, pěnového skla apod. Použité izolační materiály mají malý součinitel prostupu tepla U [W·m^–2·K^–1]. Pokud izolační materiál nasaje vlhkost, může se výrazně snížit jeho tepelněizolační schopnost; tomu je třeba zabránit.

Při tepelné izolaci stavebních konstrukcí je nutné splnit požadavky dle ČSN 73 0540-2 [4].

Pro představu o velikosti součinitele tepelné vodivosti l je uvedena tab. 2 různých tepelněizolačních materiálů.

Tab. 2 je informativní, uvedené tepelněizolační materiály se rozlišují ještě podrobněji, než je v tabulce uvedeno, např. PUR pěna je litá, stříkaná, ve formě desek a vždy je poněkud odlišný součinitel tepelné vodivosti. Podobně se rozlišují i další tepelněizolační materiály – skelná vlna dodávaná jako desky, role nebo rozvlákněná. Podrobnosti se nachází v informacích u výrobců i prodejců těchto materiálů.

Nejen přes stěny či strop, ale také okny může unikat velké množství tepla. Již řadu let se v budovách osazují do obvodových stěn okna plastová nebo dřevěná, která propouštějí málo tepla. Rovněž u oken se, podobně jako u izolačních materiálů, uvádí součinitel prostupu tepla. Jestliže se u velmi kvalitních izolačních materiálů pro stěny a stropy pohybuje hodnota součinitele prostupu tepla okolo 0,04–0,06 [W·m^–2·K^–1], pak u oken je toto číslo poněkud vyšší, přibližně 0,6–0,8 [W·m^–2·K^–1]. K často využívaným typů oken v budovách dnes patří šestikomorový systém s 2 až 3 tepelněizolačními skly s mezerou mezi skly vyplněnou argonem či jiným inertním plynem. Při osazování oken s trojskly je třeba si uvědomit, že použitím více skel dochází také ke snížení propustnosti světla! Vždy je třeba řešit celou vestavbu s odborníky!

Vzhledem k neustále rostoucím cenám energií se investice do zateplení podkroví vyplatí, i když vstupní náklady stavby se důkladnou izolací mohou podstatně zvýšit. Tepelná ztráta místnosti, a náklady na vytápění, budou ale logicky po zateplení nižší. Pak se může instalovat kotel o nižším tepelném příkonu (pokud neurčuje jeho výkon potřeba přípravy teplé vody), otopná tělesa mohou být menší a potrubí může mít menší průměr. Z toho pak vyplývají menší finanční náklady na pořízení jednotlivých částí otopné soustavy.

Při budování vytápění v podkroví nastávají dvě možnosti: v nižším podlaží je již vybudované teplovodní vytápění s kotlem a podkroví lze na potrubí napojit nebo je po­užíváno pouze vytápění lokálními topidly. Pokud je domek malý a v přízemí se vytápí lokálními topidly, je možné i v podkroví zřídit lokální vytápění. Záleží to však na více okolnostech.

Jestliže je v domě již ústřední vytápění zavedeno, je třeba zjistit, v jakém je stavu a zda má kotel takový tepelný příkon, aby bylo možné na stávající potrubí připojit otopná tělesa v podkroví. V případě, že byl kotel předimenzován a je v dobrém stavu, provede se prodloužení stoupacího potrubí a napojení otopných těles v podkroví. V místnostech s malou tepelnou ztrátou stačí i velmi malá otopná tělesa, např. i jen se dvěma články. Při volbě materiálů na rozvody vytápění, otopná tělesa a výměníky tepla v kotlích je třeba zvažovat možnost vzniku elektrochemických článků, a proto není vhodné příliš kombinovat ocel, měď a hliník v jedné otopné soustavě!

Každý používaný kotel musí odpovídat požadavkům na emise. Od 1. ledna 2020 byla národní legislativa platná pro uvádění teplovodních kotlů na tuhá paliva na trh nahrazena legislativou evropskou. Na trh lze nyní uvádět pouze kotle odpovídající parametrům definovaným v příslušném Nařízení komise (EU) 2015/1189 o ekodesignu teplovodních kotlů na tuhá paliva [5]. U kotlů, které mají být provozovány i po 1. 9. 2022, musí být na výrobním štítku uvedena třída 3, 4 nebo 5.

Protože je podkroví nejvyšším vytápěným podlažím, musí tomu odpovídat i otopná soustava. Pro teplovodní otopné soustavy platí norma ČSN 06 0310 [6]. Potrubí musí být správně spádováno a v nejvyšších místech opatřeno odvzdušněním. Zavzdušnění trubních úseků nebo otopných těles může být příčinou, že některá tělesa vytápí nedostatečně nebo nevytápí vůbec.

V podkroví může být instalována teplovodní otopná soustava nebo podlahové nízkoteplotní vytápění. Rozložení teplot vzduchu je optimální u podlahového vytápění, které se uplatňuje nejvíce v koupelnách, kuchyních a obývacích pokojích. Běžně se buduje podlahové vytápění se zabetonovanými trubkami z plastu. Možné je také elektrické podlahové vytápění otopnými rohožemi nebo fóliemi.

Po instalaci teplovodního vytápění v podkroví se musí provést zkoušky podle platné legislativy. Otopná soustava musí projít zkouškou těsnosti (tlaková) a provozní zkouškou (dilatační a topná). Zkoušky dilatační a topná se provádějí současně. O zkouškách se sepíše protokol. Po úspěšně provedených zkouškách lze vytápění uvést do provozu.

V malé podkrovní místnosti může k vytápění stačit jen samostatné jedno nebo dvě topidla. Druh po­užitého topidla závisí na možnostech a požadavcích uživatele domku. K vytápění může být použito topidlo plynové nebo elektrické, krb, kamna apod. Pokud je již v domku používáno k vytápění plynové topidlo v nižším podlaží, je možno při dostatečných dimenzích stávajícího plynovodu prodloužit plynovod do podkroví. Instalace musí odpovídat ČSN EN 1775 ed. 2 [7] a TPG 704 01[8]. Technická pravidla TPG 704 01 platí i pro umísťování plynových spotřebičů. Domovní plynovody se dnes často provádějí z měděných trubek. Je přitom třeba dodržet příslušná ustanovení TPG 700 01 [9]. Prodloužení plynovodu vyžaduje souhlasné stanovisko provozovatele distribuční soustavy, protože při zvětšení počtu plynových spotřebičů je nutno posoudit dimenzi plynovodní přípojky a velikost plynoměru.

Pokud není možné splnit požadavky technických pravidel, nabízí se řešení situace např. elektrickými topidly. Mohou to být topidla přímotopná, akumulační kamna nebo elektrické olejové otopné těleso. Při vytápění elektrickou energií je třeba mít dostatečně dimenzovanou elektrickou síť podle ČSN 33 2130 ed. 3 [10]. Přímotopná elektrická topidla mají velký okamžitý odběr elektrické energie a značně zatěžují elektrickou síť. Musí být zapojena a provozována podle ČSN EN 60675 [11].

Z hlediska ekonomiky provozu jsou pro vytápění větších místností výhodnější elektrická akumulační kamna. Nabíjejí se přes noc, elektrickou síť zatěžují méně a noční proud je levnější. Elektrická topidla a akumulační kamna musí mít svůj elektrický obvod a samostatné jištění. Je to požadavek norem a předpoklad bezpečného provozu. Zároveň je třeba počítat s tím, že se navýší vstupní náklady. Při použití akumulačních kamen je třeba nechat odborníkem posoudit únosnost podlahy vzhledem k jejich značné hmotnosti!

Literatura

[1] Vyhláška č. 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby. 26. 8. 2009, částka 81, s. 3702. Dostupné z: <http://aplikace. mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile. aspx?type=c&id=5535>.
[2] DUFKA, Jaroslav. Záchodové mísy: Jak postupovat při montáži – 1. část. Topenářství instalace. 2019, roč. 53, č. 7, s. 60–66. Dostupné z: <http://www.topin.cz/clanky/zachodove- misy-jak-postupovat-pri-montazi- 1-cast-detail-7783>.
[3] Zákon 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 11. 5. 2006, částka 63, s. 2226. Dostupné z: <http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ ViewFile.aspx?type=c&id= 4909>.
[4] ČSN 73 0540-2. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. 2011-10. (změna Z1, 2012-4).
[5] Nařízení komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva. In Úřední věstník Evropské unie. 21. 7. 2015, L 193, s. 100. Dostupné z: <http://eur-lex.europa.eu/ legal-content/CS/TXT/PDF/ ?uri=OJ:JOL_2015_193_R_0005>.
[6] ČSN 06 0310. Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž. 2014-8. (změna Z2, 2017-9).
[7] ČSN EN 1775 ed. 2. Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní tlak <= 5 bar – Provozní požadavky. 2009-12.
[8] Technická pravidla TPG 704 01 (změna 1). Odběrní plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. ČPS. 2012. Dostupné z: <http://www.mru.cz/files/obsah/ 000072/TPG_70401.pdf>.
[9] TPG 700 01. Použití měděných materiálů pro rozvod plynu. 2011-9.
[10] ČSN 33 2130 ed.3. Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody. 2014-12. (změna Z1, 2018-1).
[11] ČSN EN 60675. Elektrická přímotopná topidla pro domácnost – Metody měření funkce. 1997-3. (změna A11, 2019-12).

---

Attic Installations

Jaroslav Dufka's extensive article deals with heating, water supply, sewage and gas pipelines in loft conversions, which construction is very common today. The article also mentions thermal insulation and hot water preparation. As new loft conversions are often built in existing buildings, the article also points out the specifics of connecting these new installations to existing ones.

The reviewer also draws attention to the fact that such modifications "deserve" the participation of designer and other professional workers who have experience with similar issues.

There is a great danger of thermal bridges being created, also working with gas pipes requires a specialist equipped with exams of professional qualification.

Keywords: Thermal insulation, heating, electrochemical corrosion, condensation, water installations inside buildings, drainage systems inside buildings, indoor gas installations, hot water preparation

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ