Certifikace budov – 1. část

Cílem článku je seznámit přehlednou formou s certifikačními systémy budov. Popsán je význam certifikace, vysvětleny jsou základní způsoby hodnocení budov v rámci daného certifikačního systému. Uvedeny jsou také počty využití jednotlivých certifikací v ČR.

Recenzent: Michal Kabrhel

Úvod

Certifikace budov je považována za nezávislý audit, který zkoumá a hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. V průběhu certifikace budovy se hodnotí mnoho různých kritérií, která mají vliv na udělení certifikátu. Řadu kritérií je možné ovlivnit při tvorbě projektu budovy, zejména správným návrhem obálky budovy, použitím vhodných ekologických zdrojů vytápění, způsobu osvětlení, vybavení spotřebiči elektrické energie apod.

Pojem certifikace

V různých článcích odborných časopisů nebo na internetových stránkách je certifikace budov charakterizována různě, např.:

• je vyjádřením a potvrzením mimořádných vlastností budovy;
• je komplexním procesem za účelem prokázání určité kvality;
• je dokladem firmy nebo osoby podle jakého předpisu splnila předepsané požadavky a jaký rozsah činností je možné podle toho certifikátu vykonávat;
• je splnění kritérií určitého standardu pro získání certifikátu;
• je činnost, kdy na jejím konci je test kvality produktů nebo činností (služeb), případně také kompetentnosti pracovníků na základě určených norem, předpisů nebo postupů;
• je dobrovolný a transparentní důkaz kvality „zelenosti“ budovy.

Základním principem certifikačních systémů je jejich nezávislost a důvěryhodnost, které zaručují vypovídající hodnotu a možnost srovnání jednotlivých budov mezi sebou. Jedná se vždy o dobrovolné nástroje hodnocení budov, jejichž poptávku určuje trh.

Obecně lze říci, že certifikace v kladném slova smyslu ovlivňuje kvalitu výrobků nebo prováděných činností. Finálním výsledkem certifikačního procesu je certifikát vydaný pro určitý druh přesně specifikovaných výrobků nebo prací.

Obsah certifikátu

Každý certifikát musí obsahovat minimálně následující položky:
1. Identifikace subjektu (držitel certifikátu).
2. Účel certifikátu (rozsah certifikace).
3. Platnost (doba platnosti certifikátu).
4. Integrita certifikátu (možnost ověření platnosti certifikátu).
5. Identifikátor autority (uvedení kdo certifikát vydal).

V rámci certifikace budov není sjednocená terminologie. V některých státech se používá vyjádření certifikační systém, v jiných certifikační rámec nebo také certifikační komplex. Pro jeden pojem se používají různá vyjádření, např. pro ohodnocení činností nebo výrobků se v některých certifikačních systémech používá slovo body, v jiných kredity.

Význam certifikace

Certifikované budovy s vysokým ohodnocením jsou ekologicky šetrné a mají také menší provozní náklady. Velký význam mají také v oblasti sociální. Lidé pracující ve „zdravějších“ budovách jsou méně nemocní, unavení a pracují efektivněji. Je to jeden z dalších důvodů, proč se certifikované budovy lépe pronajímají či prodávají. Významné nadnárodní společnosti mají ve svých kodexech požadavek na využívání budov s některým z certifikátů.

Provozovat certifikovanou budovu je výhodné i pro jejího vlastníka, protože má nižší provozní náklady a tím může zajistit vyšší zisk. Nájemci jsou často ochotni platit vyšší cenu za kvalitní prostředí. Podle statistik uveřejněných ve FutureBuild [2] je v Londýně prodejní cena certifikované budovy přibližně o 16 % vyšší než průměr, a dokonce až o 26 % vyšší v případě, že je v okolí certifikovaných budov málo. Počet certifikovaných budov v ČR a ve všech vyspělých státech, které dbají na trvale udržitelný rozvoj, se neustále zvyšuje – viz graf 1.

Výhody certifikace

• Potvrzení vysoké kvality budovy a případně i lokality.
• Atraktivnost pro pronájem nebo prodej budovy.
• Šetrnost k životnímu prostředí.
• Prokázání splnění minimálních předepsaných parametrů a kritérií budovy.
• Zaručený postup zjištění požadovaných vlastností.
• Srozumitelná informace o kvalitě.
• Vyšší kvalita chápána jako přidaná hodnota.
• Nižší provozní náklady, ekologický provoz budovy.
• Vyšší tržní hodnota.

Nevýhody certifikace

• Vyšší finanční náklady.
• Nutnost trvalé spolupráce všech účastníků certifikace.
• Delší proces výstavby.
• Potřeba používání velmi kvalitních materiálů (některé s vlastním certifikátem).
• Značný důraz na kvalitu projektu a jeho důsledné plnění.
• Neustálá kontrola prováděných prací.

Proces certifikace

Proces certifikace se u jednotlivých budov vždy poněkud liší, protože se musí podřídit projekčnímu návrhu a průběhu výstavby konkrétní budovy. Certifikace je vždy zaměřená na kvalitativní zhodnocení stavu dané budovy nebo zlepšení provedenými úpravami. Do průběhu certifikace jsou zapojeni klient, konzultant, projektant, zhotovitel, provozovatel, správce objektu a případně další osoby (většinou specialisté, např. energetik, ekolog atp.) v závislosti na druhu, velikosti a účelu provozu budovy. O podrobnostech průběhu samotné certifikace rozhoduje to, o jakou úroveň (stupeň) certifikátu se jedná.

Účastníci certifikačního procesu a jejich činnosti

Úspěšné projití procesem certifikace vyžaduje zapojení všech účastníků. Klíčová je v tomto směru jejich vzájemná spolupráce a ochota se na procesu po celou dobu společně podílet. Jako v podobných procesech i zde platí, že čím dříve je práce na certifikaci zahájena, tím může být snazší a méně nákladná. Základní činnosti jednotlivých účastníků:

Klient – objednává certifikaci, vybírá konzultanta a smluvně zavazuje ostatní účastníky projektu (projektanta, zhotovitele, správce a případně další účastníky) ke spolupráci na průběhu certifikace.

Konzultant – je odborníkem na daný certifikační systém, řídí celý proces certifikace, vysvětluje dalším účastníkům jeho cíle, smysl a postup práce, zapojuje je do plnění kritérií, poskytuje jim potřebné
podklady, kontroluje plnění jednotlivých požadavků během výstavby, vypracuje potřebnou dokumentaci k žádosti o certifikaci, se všemi trvale spolupracuje.

Architekt a projektant – zapracovává požadavky certifikace do projektové dokumentace, po celou dobu aktivně spolupracuje s konzultantem při tvorbě dokumentace k žádosti o certifikaci.

Zhotovitel – zajišťuje plnění potřebných požadavků na průběh provádění stavebních prací, dodává stavební materiály a prvky požadovaných vlastností včetně jejich certifikátů.

Správce budovy – zavazuje se k jednotlivým opatřením v průběhu provozu budovy a poskytuje požadovaná data o provozu budovy.

Systémy certifikace

Požadavky certifikačního systému se dělí:

• povinné (musí být splněny pro možnost udělení alespoň základního stupně certifikace);
• dobrovolné (slouží pro dosažení některého z vyšších stupňů certifikace).

Povinné požadavky představují minimální kritéria (např. splnění požadavku na minimální množství dodávaného čerstvého vzduchu nebo požadovanou energetickou náročnost apod.), která musí být splněna pro požadovanou certifikaci.

Dobrovolné požadavky usilují o „vyšší stupeň certifikace“. Za splnění jednotlivých optimalizací je pak projekt odměněn ziskem příslušného počtu bodů (kreditů). Při splnění každého dalšího požadav- ku se se získají další body (kredity) a zvýší se příslušné skóre. Po dosažení určitého počtu bodů (kreditů) pak projekt získá příslušný stupeň certifikace.

Většina států používá svůj systém certifikace budov, některé státy používají systémů několik. V ČR patří k nejpoužívanějším systémy LEED (USA), BREEAM (VB), WELL (USA), SBToolCZ (CZ) a DGNB (SRN). Oblasti řešení jednotlivých systémů vycházejí z jejich zaměření. V mnoha (většinou velkých) státech se používá několik systémů certifikace, které si vzájemně konkurují nebo se doplňují, kdy každá metodika se soustředí na jinou typologii budov.

Své samostatné certifikační systémy má většina vyspělých zemí, např. Francie systémy HQE a BDM, Itálie Protocollo ITACA, Casaclima Nature a Leed Italia, Švýcarsko Minenergie, Rakousko Total Quality building, Kanada BOMA Best, Japonsko CASBEE atd. Není účelem tohoto článku se všemi zabývat. Další text je zaměřen jen na ty systémy, které jsou v ČR nejvíce uplatňovány.

Systém LEED vyvinula nezisková organizace propagující hnutí šetrného stavitelství USGBC (U.S. Green Building Council tedy Americká rada pro šetrné budovy). LEED posuzuje finanční úsporu v nákladech na energie, klade větší důraz například na nakládání s dešťovou vodou, způsob zálivky venkovní zeleně a množství odváděné vody z pozemku. Je zaměřena na tyto oblasti: lokalita, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a místní priority.

Ohodnocení jednotlivých požadavků je od 1 bodu až po 18 bodů u energeticky náročných požadavků v závislosti na dosažené energetické úspornosti budovy. Nejvyšší možný počet získaných bodů je 110. Podle počtu bodů se udělí příslušný stupeň certifikace.

Systém BREEAM založila britská, původně vládní, organizace BRE (Building Research Establishment), od roku 1997 vlastněná dobročinnou organizací BRE Trust, zabývající se vědou a vývojem ve stavebnictví. BREEAM klade vyšší důraz na řízení projektu a výstavby, má jednoznačné požadavky na podobu zařízení staveniště a vybavení pro pracovníky výstavby nebo použití prvků BOZP. BREEAM hodnotí devět kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí: šetření energií, zdraví a pohoda prostředí, použití materiálů, management, znečišťující látky, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, úspora vody.

Udělování bodů (kreditů) je složitější než u ostatních systémů, protože získaný počet splněných kreditů je převeden váženým průměrem na procentuální skóre. Hodnota váženého průměru je rozdílná u jednotlivých oblastí (voda, energie, ekologie atd.). Nejvyšší dosažitelné procentuální skóre je 110 %.

Systém WELL vyvinula americká firma IWBI (International WELL Building Insitute), jejímž úkolem je především propagace “zdravých” budov. WELL upřednostňuje úzké zaměření, vycházející ze zacílení  daného systému, ale nikoliv z typu posuzovaného projektu. Neposuzuje environmentální stopu budovy, ale čistě jen dopad budovy na zdraví a pohodu jejího uživatele, dále neposuzuje množství spotřebované vody, ale její kvalitu. Tento systém je zaměřen na zdraví občanů a hodnotí 7 základních aspektů z oblasti vnitřního prostředí budov: vzduch, voda, výživa, světlo, pohyb (fitness), komfort a mysl.

Získaný počet bodů u jednotlivých optimalizací je zpravidla 1 až 2. Podobně jako u systému LEED je maximální možný počet získaných bodů 110. Dosažený počet bodů je podkladem pro udělení příslušného stupně certifikace.

Systém SBToolCZ je český a vychází z mezinárodní SBTool. Pečuje o ni Národní platforma SBToolCZ. O vývoj hodnoticí metody se stará České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, Fakulta stavební s podporou Univerzitního centra energeticky efektivních budov. Současně ČVUT zodpovídá za školení autorizovaných osob SBToolCZ. Certifikační autoritou jsou dva další členové Národní platformy: Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. a Výzkumný ústav pozemních staveb – Certifikační společnost, s. r. o. SBToolCZ používá ukazatel zohledňující energii potřebnou na vytápění a chlazení, primární energii a emise CO₂. Pracuje s výsledky čtyř skupin: environmentální, sociální, ekonomickou skupinou kritérií a skupinou lokality.

Základem českého systému SBToolsCZ jsou:

• Environmentální kritéria (energie, emise, životní prostředí, voda, půda, materiály).
• Sociální kritéria (vnitřní klima, pohoda prostředí, zdravotní nezávadnost, uživatelský komfort).
• Ekonomika a management (snižování nákladů, facility management, odpadové hospodářství).
• Lokalita (vliv na životní prostředí, kvalita lokality, dostupnost služeb, dopravní přístupnost).

Hodnocení obsahuje jen minimum povinných požadavků, které jsou vždy přesně definovány u každé specifické typologie a pro určitou požadovanou úroveň certifikátu samostatně. Stejně jako u všech systémů je nutné splnit minimální prahovou hodnotou hodnocení vybraných kritérií, aby mohl být vydán některý ze 4 druhů certifikátu. Zisk bodového skóre je poněkud odlišný než u předchozích systémů.

Systém DGNB byl vyvinut Německou radou pro šetrné budovy (German Sustainable Building Council). Pomáhá při navrhování, realizaci a provozu šetrných budov. Hodnocení je zaměřeno na oblasti: ekologické, ekonomické, sociálně-kulturní a funkční aspekty, technické parametry, procesní kvalita a lokalita. Ekonomické, ekologické, sociálně-kulturní a funkční a technické aspekty mají pro každou tuto oblast k dispozici 22,5 % z celkového hodnocení budovy. Procesní aspekty kvality mohou přispět zbývajícími 10 %. Při hodnocení budov není hledisko lokality zahrnuto v celkovém hodnocení, ale hodnotí se samostatně. Podle míry splnění jednotlivých kritérií lze získat bronzový, stříbrný nebo zlatý certifikát.

Certifikace nových a již postavených budov

Rozdíl mezi certifikacemi nových budov, které přímo ovlivňují a auditují návrh budovy a proces stavby, a stávajících budov, které ovlivňují a auditují pouze procesy v budovách je zejména v oblasti hodnocení. Certifikace pro novou výstavbu hodnotí budovy z hlediska jejich dopadu na životní prostředí.

Mezi hlavní oblasti hodnocení nových staveb patří:

• Spotřeba energií a využití jejich zdrojů.
• Kvalita použitých materiálů.
• Kvalita vnitřního prostředí.
• Kvalita lokace stavby.
• Kvalita managementu stavebního procesu.
• Úroveň znečištění.
• Odpadové hospodářství.

K hlavním oblastem hodnocení stávajících budov patří:

• Spotřeba energií a využití jejich zdrojů.
• Management budovy a operační náklady.
• Produkce a nakládání s odpady.
• Kvalita vnitřního prostředí.

V České republice certifikují nejvíce administrativní budovy, a to jak nové, tak stávající. Mnozí zájemci o pronájem či koupě nemovitosti hledají především přidanou hodnotu v místě, kde chtějí podnikat. To jim umožňuje právě budova s environmentálním certifikátem. Klient si může být jistý, že je budova navržena a postavena tak, aby měla co možná nejnižší provozní náklady, zdravé pracovní prostředí a minimální uhlíkovou stopu (dopad budovy na životní prostředí).

V současné době bylo ve světě uděleno nejvíce certifikátů systémem BREEAM. Největší počet certifikátů získaly budovy postavené v Evropě. Certifikát BREEAM je nejrozšířenější systém využívaný pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. V České republice je v současné době nejpoužívanějším certifikačním systémem. Od svého založení roku 1990 BREEAM certifikát obdrželo již více než 560 000 staveb v 77 zemích světa a přes dva miliony projektů bylo zaregistrováno.

Literatura

[1] PLYNOSLUŽBY TZB s. r. o. (online). Dostupné z http://www.plynosluzby.cz/certifikaty>.
[2] Futurebuild (online). Dostupné z https://www.futurebuild.co.uk>
[3] Šetrné budovy a komplexní certifikační systémy (online). Česká rada pro šetrné budovy, z. s. 2020 (cit. 2024-6-14). Dostupné z https://www.czgbc.org/files/2021/01/738fb89879d9a56abcc3fb11ed7acce7.pdf>.
[4] International WELL Building Institute (online). Dostupné z https://standard.wellcertified.com/certification>.
[5] Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. (online). Dostupné z https://www.tzus.cz/sluzby/certifikace-budov/certifikace-budov-sbtoolcz>.
[6] GreenBookLive (online). BRE Global. Dostupné z https://www.greenbooklive.com/search/buildingmapgoogle.jsp>.

---

Building certification – Part I.
The aim of the article is to introduce building certification systems in a clear way. The meaning of the certification is described, the basic methods of building evaluation within the given certification system are explained. The number of uses of individual certifications in the Czech Republic is also listed.

Keywords: building certification, building evaluation, audit, criteria, ecology, sustainability requirements, standards.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ