Certifikace budov – 3. část – dokončení

Autor, zejména pro širší veřejnost, vysvětluje rozdíly mezi dokumenty z oblasti energetické náročnosti budov –energetickým auditem, energetickým posudkem a štítkem obálky budovy.

Recenzent: Michal Kabrhel

Úvod

Certifikace budov je považována za nezávislý audit, který zkoumá a hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. V průběhu certifikace budovy se hodnotí mnoho různých kritérií, která mají vliv na udělení certifikátu. Řadu kritérií je možné ovlivnit při tvorbě projektu budovy, zejména správným návrhem obálky budovy, použitím vhodných ekologických zdrojů vytápění, způsobu osvětlení, vybavení spotřebiči elektrické energie apod.

Energetické audity

Energetický audit se vypracovává podle vyhlášky č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu [16]. Tato vyhláška zapracovává předpis Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES) a upravuje:
– způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy pro potřeby určení povinnosti zpracovat energetický audit;
– obsah písemné zprávy o provedeném energetickém auditu a způsob jejího zpracování.

Vyhláška č. 140/2021 Sb. vymezuje pojmy, stanovuje údaje rozhodné pro povinný energetický audit, obsahuje plán energetického auditu a podklady potřebné k provedení energetického auditu, určuje obsah zprávy o provedeném energetickém auditu a souhrn energetického auditu, vymezuje předmět energetického auditu, charakterizuje podrobnosti zprávy o provedeném energetickém auditu a ukazuje příležitosti ke snížení energetické náročnosti. Prováděcí předpis dále obsahuje 9 příloh.

Energetický audit zahrnuje několik na sebe navazujících částí. Je to dokument, jehož délka může zabírat i několik desítek stran.

Audit je důležitý podklad při rozhodování o volbě druhu a rozsahu opatření prováděných za účelem snížení energetické náročnosti. V rámci energetického auditu se provádí zhodnocení stávajícího energetického hospodářství objektu a následné navržení optimalizace. Výsledkem je návrh nejvhodnější varianty s patřičným odůvodněním.

Energetický audit obsahuje:
– titulní list (název předmětu energetického auditu, datum vypracování, jméno a příjmení energetického specialisty, číslo oprávnění a evidenční číslo energetického auditu);
– identifikační údaje (údaje o vlastníkovi předmětu energetického auditu a o předmětu energetického auditu);
– popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu (hlavní činnosti, technická zařízení, situační plán, energetické vstupy, vlastní zdroje, rozvody energie, významné spotřebiče energie, tepelně-technické vlastnosti budovy a systém managementu hospodaření s energií);
– vyhodnocení stávajícího stavu (účinnosti využití energie, tepelně-technické vlastnosti budovy a systém managementu hospodaření s energií a celkovou energetickou bilanci);
– návrhy opatření ke zvýšení účinnosti užití energie;
– výběr optimální varianty;
– doporučení energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický audit;
– evidenční list energetického auditu;
– kopii dokladu o vydání oprávnění podle zákona č. 406/2000 Sb. [7].

Často bývá energetický audit zpracováván také jako podmínka pro získání dotace na realizaci energeticky úsporných projektů. Velké podniky musí energetický audit obnovovat každé 4 roky.

Energetický audit může vypracovat pouze energetický specialista. Tento dokument je třeba vypracovat nejpozději do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházejícího vzniku povinnosti. Energetický audit platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím doby platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba data o nakládání s energií data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.

Energetické posudky

Energetický posudek se zpracovává podle vyhlášky č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie [18]. Jeho smyslem je posouzení proveditelnosti energetických opatření. V této části zákona jsou uvedeny povinné i nepovinné oblasti zpracování energetického posudku. Energetický posudek musí být zpracován mj. také pro posouzení proveditelnosti projektů registrovaných v dotačním programu Nová zelená úsporám.

Energetický posudek obsahuje: titulní list, účel zpracování, identifikační údaje, zjištění energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek, doporučení energetického specialisty, evidenční list energetického posudku a kopii dokladu o vydání oprávnění.

Energetický specialista

Vyhláška 280/2023 Sb. o podmínkách výkonu činností energetických specialistů [19] stanovuje:
– formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty;
– obsah a rozsah odborné zkoušky;
– pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise;
– obsah a rozsah průběžného vzdělávání;
– pravidla pro jmenování a jednání odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání (dále jen „odborná komise“);
– pravidla pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání a pro určování počtu kreditů za vzdělávací akci;
– počet kreditů potřebných k úspěšnému absolvování průběžného vzdělávání;
– rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů.

Získat oprávnění energetického specialisty je možné po úspěšném vykonání zkoušky před odbornou komisí. Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti uchazeče k provádění činností energetického specialisty stanovuje ministerstvo tak, aby odpovídaly aktuálním právním, dalším teoretickým a praktickým požadavkům na odbornou způsobilost energetického specialisty podle potřeb praxe.

Vzhledem k náročnosti odborné zkoušky se doporučuje uchazečům průběžné následující vzdělávání podle vyhlášky č. 280/2023 Sb. Vzdělávací akce průběžného vzdělávání, na které se energetický specialista přihlásí, je povinen absolvovat osobně a minimálně v rozsahu 90 % časové dispozice vzdělávací akce; minimální doba trvání vzdělávací akce je 6 hodin. Osobní účastí na vzdělávací akci se rozumí také účast na vzdělávací akci pořádané distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku.

Energetický specialista úspěšně dokončí individuální tříletý cyklus průběžného vzdělávání, pokud účastí na vzdělávacích akcích zařazených do průběžného vzdělávání za toto období získá nejméně 18 kreditů. Kredity získané v rámci ukončeného individuálního tříletého cyklu průběžného vzdělávání energetického specialisty nelze převádět do následujícího tříletého cyklu průběžného vzdělávání.

Vzdělávací akci zařazenou do průběžného vzdělávání si energetický specialista vybírá ze seznamu vedeného v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů. Na vzdělávací akci se energetický specialista přihlašuje u osoby, která vzdělávací akci pořádá (dále jen „organizátor“), a to způsobem jí stanoveným.

Podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 280/2023 Sb. jsou povolené činnosti energetického specialisty následující:
– provádění energetického auditu;
– zpracování energetického posudku;
– zpracování průkazu energetické náročnosti budov;
– provádění kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání;
– provádění kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.

Energetický štítek obálky budovy

Energetický štítek obálky budovy poskytuje přehlednou informaci o kvalitě obálky budovy (případně její určené vytápěné části) z hlediska její tepelné izolace. Pojem energetický štítek obálky budovy vymezuje norma ČSN 73 0540–2 [14]. V současné době je platná verze z října roku 2011 včetně změny z dubna roku 2012. Tento pojem se vymezuje v informativní příloze C.
Podobně jako u průkazů energetické náročnosti budov je hodnocený objekt začleněn do jedné ze tříd A až G, avšak v tomto případě pouze na základě výsledné hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla označované Uem [W·m^–2·K^–1]. Čím je výsledná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla Uem nižší, tím lépe je budova tepelně izolována a spotřeba energie při provozu domu bude menší, čímž se sníží provozní náklady.

Závěr

Environmentální certifikace zažívá velký rozvoj, což potvrzuje situace na trhu s nemovitostmi, zejména pak na kancelářském trhu, kde přestává být slovní spojení environmentální certifikace ojedinělé, a naopak se stává samozřejmostí. Především ze strany nájemců je vytvářen tlak na investory či vlastníky administrativních budov, jelikož nájemci mají zájem o budovy šetrné k životnímu prostředí, budovy s příjemným vnitřním prostředím, s dobrou dopravní dostupností a s nízkými provozními náklady. Investoři či vlastníci administrativních budov jsou proto nuceni na tuto situaci reagovat a dochází tak k nárůstu počtu certifikovaných administrativních budov [21].

Literatura

[7] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – znění od 1. 1. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 2. 8. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000406/zneni-20240101#f2097054>.
[8] Vyhláška č. 222/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov – znění od 1. 9. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 2. 9. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024–222/zneni-20240901#f7919403>.
[10] Legislativa související s problematikou hodnocení energetické náročností budov (online). Katedra technických zařízení budov, Fakulta stavební, ČVUT v Praze. 1. 9. 2020 (cit. 2. 8. 2024). Dostupné z http://nkn.fsv.cvut.cz/legislativa>.
[14] ČSN 73 0540–2. Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky. 2011–10. ÚNMZ. Praha.
[16] Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu – znění od 1. 4. 2021. In:Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2024 (cit. 9. 10. 2024]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021–140/zneni-20210401#f7012729>.
[17] ČSN 73 0331–1. Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data. 2020–10. ČAS. Praha.
[18] Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie – znění od 1. 2. 2022. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 9. 10. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021–141/zneni-20220201#f7013047>.
[19] Vyhláška č. 280/2023 Sb., o podmínkách výkonu činností energetických specialistů – znění od 1. 11. 2023. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 9. 10. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2023–280/zneni-20231101#f7781437>.
[20] Certifikáty energetického specialisty (online). © INKAPO 2011–2022 (cit. 9. 10. 2024). Dostupné z: http://www.inkapo.cz/certifikaty-energetickeho-specialisty>.
[21] MRŇOVÁ, Z.: Vliv environmentální certifikace budov při oceňování s ohledem na životní cyklus stavby (online). Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství, Odbor znalectví ve stavebnictví a oceňování nemovitostí. Vedoucí práce Ing. Milada Komosná, Ph.D. Brno, 2020. 91 s., 50 s. příl. Dostupné z: ps://www.vutbr.cz/studenti/zav-prace/detail/120312>.
[22] ČSN EN ISO 14001. Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití. 2016–2. ÚNMZ. Praha.
[23] Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie – znění od 1. 1. 2013. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 9. 10. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012–441/zneni-20130101#f4833752>.
[24] Vyhláška č. 284/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání – znění od 15. 10. 2022. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 9. 10. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022–284/zneni-20221015#f7444863>.
[25] Vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání – znění od 1. 3. 2022. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 9. 10. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2022–38/zneni-20220301#f7367673>.

Recenzent:
doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D., Katedra TZB, Fakulta stavební, ČVUT v Praze; člen redakční rady Topenářství instalace

---

Building certification – part III.

The author, especially for the wider public, explains the differences between documents in the field of energy performance of buildings – energy audit, energy assessment and building envelope label.

Keywords: building certification, energy performance of buildings, building evaluation, energy audit, energy assessment, building envelope label, technical standards, laws and regulations.