Certifikace budov - 2. část

Autor, zejména pro širší veřejnost, uvádí právní předpisy a souvislosti týkající se průkazu energetické náročnosti budovy. Uveden je příklad rodinného domu, na kterém byla provedena rekonstrukce s cílem snížit jeho energetickou náročnost.

Recenzent: Michal Kabrhel

Úvod

Certifikace budov je považována za nezávislý audit, který zkoumá a hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. V průběhu certifikace budovy se hodnotí mnoho různých kritérií, která mají vliv na udělení certifikátu. Řadu kritérií je možné ovlivnit při tvorbě projektu budovy, zejména správným návrhem obálky budovy, použitím vhodných ekologických zdrojů vytápění, způsobu osvětlení, vybavení spotřebiči elektrické energie apod.

Právní předpisy související s energetickou náročností budov

Velmi důležitým je z hlediska energetické náročnosti budov zejména zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií [7] a související předpisy. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a stanoví:

– Některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií.
– Pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie.
– Požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.
– Požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie.
– Požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.
– Některá pravidla pro poskytování energetických služeb.

Na základě zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií se zpracovává např. Průkaz energetické náročnosti budovy, Energetický audit nebo Energetický posudek.

Prováděcí vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, byla od data nabytí své účinnosti, tedy od 1. 9. 2020, jedenáctkrát novelizována. Vzhledem k novým povinnostem a požadavkůmn ukládaným v oblasti snižování energetické náročnosti budov, poznatkům odborné veřejnosti i adresátů takto stanovovaných povinností došlo krátce před vydáním článku ke změně tohoto velmi významného prováděcího předpisu – dne 1. 9. 2024 tak své účinnosti nabyla vyhláška č. 222/2024 Sb. [8], kterou se vyhláška č. 264/2020 Sb. mění.

Tato rozsáhlá novela o téměř šesti desítkách změnových bodů se dotýká například právní úpravy ukazatelů energetické náročnosti budovy a jejich stanovení, výpočtu dodané energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu, vzoru a obsahu průkazu energetické náročnosti budov, parametrů a hodnot referenční budovy, faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy, metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy či pravidel započtení výroby elektřiny pro vlastní spotřebu v areálu do energetické náročnosti budov v areálu. [9]

Zásadní novinkou je povinnost provádět výpočet energetické náročnosti v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie v intervalu nejvýše jedné hodiny, a to  s cílem zavést do výpočtu hodnoty vyplývající z reálného denního průběhu venkovní teploty a intenzity slunečního záření v průběhu celého roku; tím se zpřesní a zobjektivizuje výsledek výpočtu.

Zatímco vytápění lze s dostatečnou přesností posuzovat na základě průměrných měsíčních klimatických údajů, u chlazení a úpravy vlhkosti vzduchu tomu tak není. Výpočet s měsíčním krokem je sice i pro chlazení a úpravu vlhkosti podle platných norem přípustný, ale z praktických zkušeností vyplývá, že může vést k nereálným výsledkům, které nereflektují skutečnost, kdy je opravdu technický systém využíván. Hodinový krok v případě chlazení, vlhčení a výroby elektrické energie povede k reálnějším výsledkům, a tedy i k realističtějším (účelnějším) návrhům optimalizace systémů chlazení a vlhčení. Stejně je tomu i při využití fotovoltaických panelů a elektřiny z kogenerace, kdy elektřina je vyráběna jen určitý počet hodin za den (reálná využitelnost vyrobené elektřiny). Pro naplnění této povinnosti nechalo Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovat hodinová data, která vstupují do výpočtu. Smyslem nových úprav je zohlednit při provádění výpočtu případy, ve kterých praktické zkušenosti ukázaly, že je nutné vztáhnout i některé další parametry budovy k hodinovému kroku výpočtu (např. využití stínicích prvků budov).

Změna vyhlášky je současně doplněna výpočtem energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu), popřípadě v případech, kdy je do budovy dodávána elektřina prostřednictvím systému sdílení elektřiny podle energetického zákona. Stanovení postupu, ve kterém je vyrobená energie při výpočtu započítávána pouze jedenkrát, má zcela zásadní význam pro stanovení opatření pro snižování energetické náročnosti budov, neboť vícenásobný zápočet vyrobené energie ovlivňuje výsledek výpočtu energetické náročnosti budovy [11].

Dne 8. května byla v Úředním věstníku EU pod číslem 2024/1275 vydána nová směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) o energetické náročnosti budov z 24. dubna 2024. Na implementaci směrnice EPBD4 má Česká republika dva roky.

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB)

Průkaz musí být povinně zpracován při:
– Výstavbě nových budov.
– Větších změnách dokončených budov (nad 25 % plochy obálky budovy).
– Prodeji nebo pronájmu budov či jejich částí.

PENB je dokladem, že budova splňuje požadované minimální standardy energetické náročnosti. Tím státní orgány dohlíží na efektivní využívání energie a neobnovitelných zdrojů při výstavbě nových nebo při rekonstrukci stávajících budov. Informace o energetické třídě a měrné spotřebě vyplývající z PENB jsou dnes již běžnou součástí realitního trhu, a to postupně jak s celými budovami, tak s jednotlivými částmi.

Ukazateli energetické náročnosti budovy jsou:
– Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
– Celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
– Dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy.
– Průměrný součinitel prostupu tepla.
– Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici.
– Účinnost technických systémů.

Průkaz PENB zahrnuje energie, které lze ovlivnit architektonickým a inženýrským návrhem objektu; tedy vytápěním, přípravou teplé vody, chlazením, větráním, úpravou vlhkosti a umělým osvětlením. Nezahrnuje však, kolik elektrických přístrojů se v budově používá nebo energii spotřebovanou mimo budovu, spotřebu energie v přistavěné garáži, ohřev vody venkovního bazénu apod.

V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o společné
povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy.

V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce budovy rovněž povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy. Stavebník nejpozději k datu podání žádosti o stavební povolení nebo žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, ohlášení stavby nebo podání žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost anebo k datu ohlášení takové změny a ostatní osoby podle věty první v případě větší změny dokončené budovy, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, nejpozději před zahájením této změny jsou povinni zajistit průkaz energetické náročnosti budovy.

PENB je platný 10 let a smí jej vypracovat energetický specialista uvedený např. v seznamu zveřejněném na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu [13].

Zlepšení energetické náročnosti budovy

Pro zlepšení energetické náročnosti budovy se nabízí několik možností. Jako příklad může posloužit ukázka RD na obr. 7. Dům byl postaven v roce 1986 podle tehdy platných právních předpisů. V té době se ještě nešetřilo energií v takové míře, jak je tomu dnes.

Jedním z důležitých ukazatelů tepelné ztráty domu je součinitel prostupu tepla U. Jeho jednotka W·m^–2·K^–1 vyjadřuje, kolik tepelné energie ve wattech prostupuje obvodovou konstrukcí o ploše 1 m²  při rozdílu venkovní a vnitřní teploty 1 K. Čím je tato hodnota vyšší, tím horší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má a uniká tak skrze ni více tepla.

V době stavby tohoto domu byla hodnota součinitele prostupu tepla venkovní stěny U podle tehdy platné normy 0,8 W·m^–2·K^–1. Dnes je tato hodnota podle platné normy ČSN 73 0540 [14] mnohem menší – viz tab. 5.

Během posledních cca 40 let došlo k velmi výraznému snížení hodnoty součinitele prostupu tepla a k poklesu tepelných ztrát nových postavených budov. Na dům postavený v roce 1986 v původním stavu byl PENB vypracován v roce 2019 před prodejem domu – viz obr. 8.

Snížení tepelných ztrát domu lze provézt jednoduše tepelnou izolací obvodových stěn z venkovní strany, střechy a podlahy v nejnižším podlaží a dále výměnou starých oken za nová s nízkým součinitelem prostupu tepla. Ve sledovaném RD na obr. 7 byla provedena řada opatření ke snížení energetické náročnosti, která jsou popsána v dalším textu.

Pro tepelnou izolaci stěn, střech a podlah se používá několik druhů materiálů, běžně je to polystyren (PS). Největší izolovanou plochou jsou obvykle obvodové stěny domu. Na jejich tepelnou izolaci se často používá minerální izolační vlna a/nebo fasádní polystyren. V nabídce je mnoho druhů: fasádní EPS 70, PS o pevnosti 150, fasádní grafitový PS neosystem 70, fasádní grafitový PS neosystem 100, soklový PS, extrudovaný XPS a další druhy. Nejdůležitější informace z hlediska snížení tepelných ztrát domu je u polystyrenu jeho součinitel tepelné vodivosti lambda (λ). Součinitel tepelné vodivosti vyjadřuje schopnost stejnorodého (izotropního) materiálu při dané střední teplotě vést teplo. Součinitel tepelné vodivosti je ovlivněn několika faktory, např. vlhkostí, objemovou hmotností, střední teplotou, tloušťkou materiálu atd. Čím je λ nižší, tím se teplo vede méně a materiál lépe tepelně izoluje. Každý druh polystyrenu (ale i jiných materiálů) má jiný součinitel tepelné vodivosti λ – viz tab. 6.

Hodnota součinitele lambda (λ) se v technických informacích o tepelněizolačních materiálech uvádí při teplotě 20 °C, protože se její hodnota s teplotou mění.

Obvodové stěny domu na obr. 7 byly opatřeny tepelnou izolací z venkovní strany. Na jižní stranu domu byly nalepeny tepelně izolační desky polystyrenové o tloušťce 18 cm. Všechny ostatní venkovní stěny mají tepelnou izolaci ze stejného polystyrenu, avšak o tloušťce 22 cm.

Značné množství tepla odchází z domu do venkovního prostředí okny s velkými plochami. Pro snížení úniku tepla se stará okna domu vyměňují za nová. Práce musí být provedeny velmi kvalitně renomovanou firmou. Na množství tepla, které prostoupí přes okna do venkovního prostředí, má vliv:

Materiál rámu
Na tepelnou prostupnost rámu má velký vliv druh materiálu (dřevo, PVC, ALU) a šířka (tloušťka) rámu okna. Dřevěná okna mají tepelnou izolaci ze všech materiálů nejlepší, protože mají nejnižší součinitel tepelné vodivosti, který je cca 1,5-1,8 W·m^–2·K^–1. Okenní rámy z PVC se vyznačují tepelným prostupem 2,0–2,5 W·m^–2·K^–1. Nejhorší koeficient tepelné propustnosti mají hliníkové okenní rámy, jejichž hodnota je 3,0–6,0 W·m^–2·K^–1.

Zasklení
Tepelná propustnost skla závisí na počtu použitých skel, druhu plynu, který vyplňuje prostor mezi sklem (argon, krypton) a počtu skel s emisním povlakem. Při rekonstrukcích a v novostavbách se dnes běžně používají trojskla s přídavnými emisními nátěry. Prostor mezi skly se vyplňuje vzácným plynem, nejčastěji argonem nebo kryptonem.

Lineární koeficient prostupu tepla
Vliv na tepelněizolační vlastnosti okna má také distanční rámeček (nazývá se také distanční vložka) použitý v izolačním skle a kvalita těsnění styku skla a křídla. Také prostor mezi skly má nezanedbatelný vliv na součinitel prostupu tepla. Distanční rámeček okna nesmí být nijak poškozen (musí být dobře utěsněn), protože brání pronikání vlhkosti zvenčí. Okna se vyrábí s různými typy distančních rámečků z hliníku, nerezové oceli a termoplastu.

Odborníci doporučují, z důvodu snížení tepelné ztráty domu pro okna, tyto hodnoty součinitele prostupu tepla:
– Pro energeticky úsporné domy je vhodné použít okna, která mají součinitel prostupu tepla
– Pro pasivní domy se doporučují lepší hodnoty, součinitel prostupu tepla celého okna musí být pod hranicí 0,8 W·m^–2·K^–1.

V našem sledovaném domě byla původní dřevěná okna se 2 skly vyměněna za nová okna s velmi dobrým součinitelem prostupu tepla o hodnotě 0,9 W·m–2·K–1. Okna jsou plastová se 3 skly vyplněná argonem a opatřená kvalitním distančním rámečkem. U domu se díky tepelné izolaci stěn, střechy a podlah polystyrenem a výměně oken velmi významně snížila tepelná ztráta.

Literatura

[7] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – znění od 1. 1. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 2. 8. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000–406/zneni-20240101#f2097054>.
[8] Vyhláška č. 222/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov – znění od 1. 9. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 2. 9. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2024–222/zneni-20240901#f7919403>.
[9] GLOGAR, T.: Novela vyhlášky o energetické náročnosti budov (online). Právní prostor. © 1999–2024, ATLAS CONSULTING spol. s r.o. 25. července 2024 (cit. 2. 9. 2024) Dostupné z https:// www.pravniprostor.cz/zmeny-v-legislative/vyslo-ve-sbirce-zakonu/novela-vyhlasky-o-energeticke-narocnosti-budov2>.
[10] Legislativa související s problematikou hodnocení energetické náročností budov (online). Katedra technických zařízení budov, Fakulta stavební, ČVUT v Praze. 1. 9. 2020 (cit. 2. 8. 2024). Dostupné z http://nkn.fsv.cvut.cz/legislativa>.
[11] Důvodová zpráva ze dne 8. 4. 2024 k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (online). In: Zákony pro lidi.cz. © AION CS 2010–2024 (cit. 2. 9. 2024). Dostupné z https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/2406/File67741.pdf?attachment-filename=duvodova-zprava-sbcr-2024c222z0222–20240408.pdf>.
[12] Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov – znění od 1. 9. 2024. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2024 (cit. 2. 9. 2024). Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020–264/zneni-20240901#f6818461>.
[13] Seznam energetických specialistů (online). Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: https://www.mpo-enex.cz/experti>.
[14] ČSN 73 0540–2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky. 2011. ÚNMZ. Praha
[15] Sdružení EPS ČR: Vlastnosti expandovaného pěnového polystyrenu (EPS) (online). TZB info, 13. 4. 2012 (cit. 2. 8. 2024). ISSN 1801–4399. Dostupné z https://stavba.tzb-info.cz/tepelneizolace/8482-vlastnosti-expandovaneho-penoveho-polystyrenu-eps>.

---

Building certification – part II.

The author, especially for the general public, presents the legal regulations and context regarding the certificate of the energy performance of the building. An example of a family house, which was renovated with the aim of reducing its energy consumption, is given.

Keywords: building certification, building evaluation, audit, criteria, ecology, sustainability requirements, standards.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ