Jak na tepelné izolace obvodových stěn budov? – 1. část

Zateplení fasády má velký význam při hospodaření s energiemi, protože fasádou bez izolace uniká až 30 %veškerého tepla. V zimě zateplení brání únikům tepla, snižuje riziko povrchové kondenzace a následného vzniku plísní. V létě snižuje prostup tepla do interiéru. V první části se autor věnuje terminologii zateplení fasád, rozdělení na jednotlivé typy a materiály a detailně rozebírá nejrozšířenější technologii zlepšování tepelnětechnických parametrů obvodových plášťů budov v České republice, a to zateplení polystyrenem.

Recenzent: Vít Koverdynský

Úvod

Na zateplování budov se v současné době klade silný důraz vzhledem k energetické krizi i ambiciózním klimatickým plánům Evropské unie. Ty počítají s postupným snižováním emisí skleníkových plynů a snižováním celkové spotřeby tepla v sektoru budov.

Aktuálně musí nové budovy splňovat podmínky ČSN 73 0540–2 [1]. Starší budovy jsou zateplovány hlavně z důvodu snahy o snížení energetické náročnosti, tedy potřeby tepla i chladu.

Při výběru vhodné tepelné izolace budovy lze samozřejmě volit nejen mezi polystyrenem či minerální vatou, ale také z dalších materiálů:

• z obnovitelných surovin (celulóza, vláknitost dřeva, juta, konopné vlákno),
• na bázi minerálů (minerální vlákna, skleněná vlna, pěnové sklo),
• syntetické izolační materiály (polyuretan, fenolická pěna).

Tento článek se zaměřuje výhradně na tepelnou izolací venkovních (obvodových) stěn budov polystyrenem a minerální vlnou, jelikož se jedná o dva nejpoužívanější materiály. Pro tepelné izolace podkrovních místností nebo stropů lze používat také izolační materiály z papíru či jiné materiály (např. foukané minerální materiály). Tepelným izolacím podkrovních místností se bude věnovat článek, který je naplánován pro některé z dalších čísel tohoto časopisu.

O tom, jak se v průběhu let trvale snižuje součinitel prostupu tepla, informuje následující graf.

I. Předpisy související se zateplováním budov

Zateplování budov se v ČR provádí v souladu s řadou technických i legislativních norem, z nichž některé vycházejí přímo z mezinárodních předpisů. V současné době se většina tepelných izolací budov provádí v souladu se systémem ETICS (External Thermal Insulation Composite System). Proto jsou také některé předpisy vedeny pod tímto názvem. Nejdůležitější předpisy související se zateplováním budov jsou uvedeny v seznamu literatury.

II. Cech pro zateplování budov

Obsáhlé množství informací o zateplování budov, zejména systému ETICS, mohou zájemci dohledat na webových stánkách Cechu pro zateplování budov [2]. Hlavní skupinu členské základny tvoří výrobci prvků systému ETICS (v současnosti reprezentují více než 95 % produkce ETICS v ČR), doplňují ji experti (energetičtí specialisté, projektanti, znalci) a realizátoři. Cech od svého založení v roce 1993 dbá na kvalitu zateplování budov a průběžně vydává technická pravidla (TP), viz literatura [3–7], která jsou na rozdíl od českých technických norem volně dostupná odborné veřejnosti. Technická pravidla jsou označena TP CZB a číslicí.

Při navrhování zateplení pomocí ETICS se neřeší pouze záležitosti související s tepelnou technikou, ale mnoho dalších faktorů, např.:

• statika nosné konstrukce (průzkum podkladu, jeho sanace před provedením zateplení),
• požární bezpečnost ETICS,
• mechanická odolnost ETICS (stupeň odolnosti proti poškození, zejména od lidské činnosti),
• vzduchová neprůzvučnost stěn (vliv ETICS je obvykle marginální, ale musí být zohledněn),
• bezpečnost ETICS (návrh lepení a zejména posouzení únosnosti hmoždinek),
• výskyt řas na ETICS atd.

Členové CZB musí splňovat povinný nástroj „Kvalitativní třída A“. Tento nástroj vyjadřuje snahu členů CZB o zlepšení parametrů ETICS, který musí při uvedení na trh splnit legislativní požadavky. Členové CZB si k těmto parametrům přidávají jejich zlepšení. Sledují tím dosažení větší bezpečnosti ETICS, lepší trvanlivosti, funkčnosti apod.

III. Přípravy před zateplováním

Nejprve je vhodné si předem vše důkladně promyslet, provést nezbytné přípravné práce a připravit si potřebné podklady pro spolupráci s odbornou realizační firmou, projektantem, energetickým specialistou apod.

Vhodným postupem před započetím prací je:

• vyhodnocení vhodnosti zateplení domu odbornou firmou/ projektantem,
• nechat si zpracovat projektovou dokumentaci,
• na základě referencí si vybrat několik spolehlivých realizačních firem a ty oslovit s požadavkem zaslání cenové nabídky (ceny se mohou v rámci krajů výrazně lišit!),
• uzavřít jasně definovanou smlouvu o dílo (předmět smlouvy, použité materiály a postupy v souladu s projektem, termíny, cenu, fakturaci, reklamační podmínky, penalizaci při neplnění smlouvy atd.),
• zajištění potřebných dokladů pro čerpání dotace na zateplení (některé realizační firmy vyřizují také komunikaci s úřady),
• zajištění odborníka na technický dozor (kontrola plnění smlouvy o dílo, projektu, postupu prací, dodržování technických norem a legislativních předpisů, přejímka hotového díla, vyřízení případné reklamace, kontrola fakturace).

Investor, který před zateplením budovy poptává služby energetického specialisty, si dnes může vybrat např. ze seznamu odborníků na stránkách MPO, Asociace energetických auditorů či na stránkách dotačního programu Nová zelená úsporám. S energetickými specialisty přímo spolupracují také některé projekční kanceláře.

Jak už bylo naznačeno výše, před zateplením objektu musí být vypracován kvalitní projekt. Je třeba počítat s tím, že projektant bude od investora požadovat řadu informací. Bude ho například také zajímat, zda stavební prvky použité při stavbě domu obsahují tepelně izolační materiály nebo ne.

IV. Rozdělení zateplovacích systémů

Podle umístění zateplovacího systému vzhledem k izolované stěně se rozlišují:

• kontaktní zateplovací systémy (izolační materiál spojený se zdivem bez větrané vzduchové mezery),
• nekontaktní fasádní systémy (větrané, provětrávané fasády se vzduchovou mezerou).

Podle druhu použitého izolačního materiálu z hlediska hořlavosti:

• reakce na oheň A1 nebo A2 (minerální vlna MW),
• reakce na oheň E (fasádní expandovaný polystyren EPS).

V. Zateplování pěnovým polystyrenem EPS

1. Na tepelné izolace obvodových stěn budov lze použít několik typů polystyrenu: expandovaný polystyren bílý EPS,
2. expandovaný polystyren šedý EPS,
3. expandovaný polystyren do forem EPS (perimetr),
4. extrudovaný polystyren (XPS),
5. sendvičová izolační deska z polystyrenu EPS a minerální vlny MW,
6. difuzně otevřené polystyreny (perforované).

Norma ČSN EN 13163+A2 [8] definuje 4 typy EPS v závislosti na použití:

• EPSi: pro staticky účinné použití (vyjádřeno napětím v tlaku při 10% deformaci),
• EPS S: pro použití bez zatížení,
• EPS SD: pro použití bez zatížení, s akustickými vlastnostmi,
• EPS T: pro kročejový útlum v plovoucích podlahách.

Poznámka: sendvičová izolace složená z EPS a MW byla zařazena do třídy reakce na oheň B.

Při zateplování polystyrenem je nutno vyloučit: dlouhodobé působení teplot nad 80 °C, plameny a jiskry, jakýkoliv kontakt s elektrickými kabely, aromatická a halogenovaná rozpouštědla a ketony.

Pěnová hmota polystyrenu se skládá asi z 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu. Vzduch uzavřený v jednotlivých kuličkách je nejlepším tepelným izolantem. Pěnový polystyren EPS má velmi nízkou tepelnou vodivost, což je dáno jeho buněčnou strukturou skládající se z mnoha uzavřených polystyrenových buněk. Pěnový polystyren je vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost při správné zateplovací aplikaci je více než 50 let.

Pro zateplování se doporučuje používat kvalitní polystyren, který je označen logem „Q“. Toto logo vydává Sdružení EPS [9]. Pro udělení značky kvality musí výrobce splnit určené požadavky dané českými i evropskými předpisy. Logo „Q“ je certifikátem kvality, který musí výrobci polystyrenu průběžně obhajovat. Tento certifikát se uděluje pouze členům sdružení.

1) Expandovaný polystyren bílý (EPS)

Parametry pro tento druh polystyrenu definuje norma ČSN EN 13163+A2.
Jedná se o nejpoužívanější polystyren pro tepelné izolace. Označuje se zkratkou EPS a číslem, které vyjadřuje napětí v kPa při 10% stlačení. Nejčastěji se pro zateplování fasád používají bílé nenasákavé polystyrenové EPS desky EPS70F a EPS100F. Do stavebních konstrukcí se používá EPS samozhášivý, který obsahuje tzv. retardéry hoření způsobující, že při odstranění zdroje hoření materiál sám uhasne. Objemová nasákavost při úplném ponoření činí do 5 % v závislosti na typu výrobku a objemové hmotnosti.

EPS se používá při aplikacích, kde je výhodou menší měrná hmotnost při vyšší pevnosti a nižší nasákavosti. Velkou předností zateplovacího polystyrenu je i jeho velmi dobrá recyklovatelnost.
Vysoké ceny tepla předurčují používání EPS o větších tloušťkách, přesná tloušťka izolačních desek je dána projektem. Polystyrenové desky se vyrábí v blocích, jejichž tloušťka je variabilní, desky mají rozměry 500 × 1000 mm.

Další vlastnosti jako např. pevnost ve smyku, pevnost v tlaku, reakce na oheň nebo nasákavost mají oba typy bílého EPS shodné. Polystyren se nemá vkládat pod tmavé parapetní plechy. Dále není vhodné ho používat pro zateplování v místech, kde se zvyšuje okolní a povrchová teplota (např. průmyslové výrobní linky a provozy). U polystyrenu se projevuje jeho možná sublimace (smršťování do původního stavu, ubývání na objemu), které vzniká při dlouhodobém působení teploty nad 85 °C.

Fasádní polystyren je mnohem méně propustný pro vodní páru než kontaktní zateplení z minerální vlny. U polystyrenových izolačních materiálů hrozí při nedostatečném větrání (odvodu přebytečné vodní páry z interiéru do exteriéru) a zateplení stávajících budov bez hydroizolace riziko kondenzace vodní páry a její akumulace mezi stěnou a izolantem.

2) Expandovaný polystyren šedý

Výrobková norma pro tento druh polystyrenu nese označení ČSN EN 13163+A2.
Jedná se o obdobný materiál, jako bílý EPS. Do materiálu je přidána přísada z grafitových nanočástic, díky níž se významně snižuje sálavá složka přenosu tepla v izolačním materiálu, protože tím dochází k odrazu tepelného záření zpět ke zdroji a další úspoře energie. Grafitový EPS dosahuje lepších hodnot součinitele tepelné vodivosti λ. Budovy izolované šedým EPS proto mohou mít tloušťku izolačních desek menší. Vyrábí se v tloušťkách od 10 do 300 mm, desky mají rozměry 500 × 1000 mm. Desky lze dle požadavků vyrobit v atypických rozměrech.

Desky ze šedého grafitového polystyrenu se na přímém slunci dokáží velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. Povrchová teplota desek je na slunci výrazně vyšší než u bílých desek. To způsobuje okamžité roztažení desek a po ochlazení mezi deskami zůstávají mezery. Lepení desek ze šedého EPS má probíhat v době, kdy na ně nesvítí slunce. Při riziku přímého slunečního osvitu desek je třeba zajistit jejich stínění.

Šedý EPS se vyznačuje velmi nízkou nasákavostí vody. Je tím dosaženo udržování dobrých tepelných a mechanických vlastností, které by byly ovlivněny vlhkostí. Proto je EPS tak vynikajícím izolačním materiálem, majícím mnohem lepší funkci než materiály, které se z hlediska vlhkosti takto nechovají.

Výrobci doporučují při manipulaci a skladování dodržet následující opatření:

• chránit proti UV záření a přímému slunečnímu svitu,
• uskladnit v suchých a větraných prostorách,
• skladovat odděleně od rozpouštědel a chemických látek,
• desky řezat odporovým drátem pouze ve větraných prostorách.

3) Expandovaný polystyren – perimetr

Výrobková norma pro tento druh polystyrenu nese označení ČSN EN 13163+A2.
Expandovaný polystyren perimetr se vyrábí tzv. vypěnováním do formy. Tento polystyren má oproti bílému a šedému EPS uzavřenější strukturu povrchu. Profilovaný povrch vzniká již při výrobě ve formě. Samotná forma má vaflovou strukturu na povrchu, která se pak přenese na výrobek.

Vyrábí se v tloušťkách od 30 do 300 mm, desky mají rozměry 600 × 1250 mm.
Tento polystyren má obvykle dlouhodobou nízkou objemovou nasákavost, která při úplném ponoření činí < 3%. Může se používat pro izolaci podzemních částí budovy, soklů apod. (do vlhkých míst). Má vyšší faktor difuzního odporu.

4) Extrudovaný polystyren – XPS

Výrobková norma pro tento druh polystyrenu nese označení ČSN EN 13164+A1 [10].
Extrudovaný polystyren se označuje zkratkou XPS a číslem, které označuje napětí při 10% stlačení materiálu. Stejně jako EPS se vyrábí z ropy a dále z polystyrenového granulátu, který se extruduje rozpínavými plyny.

Vyznačuje se uzavřenou strukturou pórů, což zaručuje velmi malou nasákavost. Z toho vyplývá jeho použití – do konstrukcí staticky zatěžovaných a exponovaných vodou (tepelná izolace stěn v kontaktu s terénem a sokly budov). Ze všech polystyrenů má nejvyšší faktor difuzního odporu – μ mezi 80 až 200. Vyrábí se v tloušťkách od 30 do 160 mm, větší tloušťky lze docílit slepením desek, desky mají rozměry 600 × 1250 mm.

5) Sendvičová izolační deska

Výrobková norma pro tento druh polystyrenu nese označení ČSN EN 13162+A1 [11].
Sendvičové tepelně a zvukově izolační desky ISOVER Twinner sestávají ze dvou částí – tepelněizolační jádro z EPS grafitové izolace + krycí deska z čedičové vlny tloušťky 30 mm. Materiály jsou spojeny slepením pomocí PUR lepidla. Izolační část EPS je v samozhášivém provedení se zvýšenou požární bezpečností – výrobce uvádí třídu reakce na oheň B.

Desky jsou určeny pro kontaktní zateplovací systémy fasád se zvýšenými nároky na účinnost tepelné izolace při zajištění vysoké požární bezpečnosti. Hlavní tepelně izolační vlastnosti jsou zajištěny vrstvou šedého EPS. Vrstva minerální izolace tloušťky 30 mm na vnějším povrchu zajišťuje hlavně požární odolnost.

Sendvičová deska umožňuje provedení plochy zateplení dle ČSN 73 0810 [12] bez požárních pásů u objektů s požární výškou do 22,5 m, a to dokonce při ještě zvýšené požární bezpečnosti zateplení. Vyrábí se v tloušťkách od 100 do 300 mm, desky mají rozměry 500 × 1000 mm.

Dle ČSN 73 0810 lze výrobek ISOVER Twinner použít na stavby do výšky 22,5 m a nahradit tím kombinaci EPS a pásů z MW. U objektů s požární výškou nad 22,5 m je již nutné použít jen minerální vlnu.

6) Difuzně otevřené (perforované) EPS

Uplatňuje se v místech, kde je potřeba zajistit odvod vodních par a tedy lepší odvětrávání fasády a odvod vlhka. K tomu slouží speciální difuzní paropropustné polystyreny (prodyšné). Jedná se o desky z pěnového polystyrenu EPS upravené mnoha malými otvory. Prodyšný paropropustný polystyren se využívá nejvíce na zateplení fasád s vyšším výskytem vlhkosti v obvodových stěnách a soklech. Montáž se musí provádět podle technologického postupu daného projektantem pro zachování správné funkčnosti. Jde o dodržení skladby všech systémových komponentů zateplovacího systému. Třída reakce na oheň je E.

VI. Montáž kontaktního zateplovacího systému

Před montáží, ať už kontaktního nebo provětrávaného, zateplovacího systému je třeba provést přípravné práce a kontrolu prostor, kde se bude zateplování provádět.
Montážní pracovníci musí být podrobně seznámeni s rozsahem práce a podmínkami pro zateplování konkrétní budovy. Je nutno zohlednit klimatické podmínky. Práce musí probíhat v době, kdy teploty venkovního vzduchu neklesnou pod hranici 5 °C a nepřekročí 30 °C. Vysoké teploty nejsou pro zateplovací práce vhodné, protože materiál bude při nanášení fasády zasychat příliš rychle.

Na tepelnou izolaci se natahuje tzv. základní vrstva, složená ze stěrkové hmoty, do které se hladítkem vtlačuje skleněná síťovina. Na tu se obvykle natahuje další vrstva stěrkové hmoty.
Práce při zateplování stěn budov polystyrenem trvá podle velikosti zateplované plochy, složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 2–3 týdny. Ideálním obdobím pro montáž tepelné izolace je suché a teplé počasí, protože lepicí hmoty dobře zasychají.

1. Postup při lepení EPS:
   Příprava podkladu (odstranění starých parapetů a dalších prvků, vyrovnání celé plochy, penetrační nátěr).
2. Založení zateplovacího systému (připevnění zakládací hliníkové lišty do roviny po celé délce).
3. Lepení fasádního polystyrenu (odspodu nahoru s deskami naležato).
4. Zakotvení EPS desek talířovou hmoždinkou (v rozích desek, kde byl aplikován lepicí materiál).
5. Zabroušení EPS desek (srovnání celé plochy izolované stěny).
6. Vyplnění spár mezi EPS deskami (izolační polyuretanovou pěnou).
7. Osazení fasádních profilů a lišt (zvýšení pevnosti desek, zpevnění rohů, estetika).
8. Nanesení armovací stěrky (chrání EPS desky před UV zářením, zpevňuje plochu zateplení).
9. Penetrace základním nátěrem (zvýší se přilnavost omítky k podkladu).
10. Nanesení omítky (hlazené, zatírané, škrábané nebo rýhované ve vrstvě od 1 do 3 mm).

Polystyren EPS by se neměl lepit na zdivo vykazující povrchovou vlhkost nad 6 % nebo trvale vzlínající vlhkost, kterou provází další jevy jako solné výkvěty, plísně, nesoudržný a sprašný podklad.

VII. Ochranné pomůcky při práci

Při práci se doporučuje používat alespoň tyto základní ochranné pomůcky: brýle, rukavice a v nevětraných prostorech také filtrační masku. Ochrana očí je doporučována dle ČSN EN 166 [13].
Při práci v nevětraném prostoru nebo za situace, kdy vznikají emise prachu, se doporučuje nosit filtrační protiprašnou masku s třídou ochrany FFP2 dle normy ČSN EN 149+A1 [14].

Literatura

[1] ČSN 73 0540–2. Tepelná ochrana bu­dov – Část 2: Požadavky. 2011–10. ÚNMZ. Praha.
[2] Cech pro zateplování budov (online). Cech pro zateplování budov ČR, (cit. 2023-3-13). Dostupné z https://www.czb.cz>.
[3] TP CZB 01–2022. Vnější tepelně izo­lační kontaktní systémy (ETICS). Hod­nocení soudržnosti podkladu ETICS zkouškou přídržnosti lepicí hmoty (online). Cech pro zateplování budov ČR, z. s. 1. 7. 2022. Dostupné z https://bit.ly/3r6DxHG>.
[4] TP CZB 01–2020. Vnější tepelně izo­lační kontaktní systémy (ETICS). Detaily vnějších tepelněizolačních kontaktních systémů (ETICS) (online). Cech pro zateplování budov ČR, z. s. 15. 11. 2020. Dostupné z https://bit.ly/3NPktXi>.
[5] TP CZB 01–2014. Vnější kontaktní za­teplovací systémy (ETICS). Zdvojení ETICS (Podmínky a způsoby řešení) (online). Cech pro zateplování budov ČR, o. s. 11. 2014. Dostupné z https://www.czb.cz/wp-content/uploads/Zdvojeni_ETICS-part.pdf>.
[6] TP CZB 01–2007. Vnější tepelně izolač­ní kontaktní systémy (ETICS). Tepelně technický návrh vnějších tepelně izo­lačních kontaktních systémů (ETICS) (online). Cech pro zateplování budov ČR, o. s. 10. 2007. Dostupné z https://bit.ly/43VN96I>.
[7] TP CZB 04–2007. Vnější tepelně izo­lační kontaktní systémy (ETICS). Specifikace a provádění vnějších te­pelněizolačních kontaktních systémů (ETICS) (online). Cech pro zateplování budov ČR, o. s. 10. 2007. Dostupné z https://bit.ly/43VN96I>.
[8] Sdružení EPS ČR (online). EPS ČR (cit. 2023-3-13). Dostupné z https://epscr.cz>.
[9] ČSN EN 13163+A2. Tepelněizolač­ní výrobky pro budovy – Průmyslově vyráběné výrobky z pěnového poly­styrenu (EPS) – Specifikace. 2017–8. ÚNMZ. Praha.
[10] ČSN EN 13164+A1. 2016–5. Tepelně-­izolační výrobky pro budovy – Průmy­slově vyráběné výrobky z extrudova­ného polystyrenu (XPS) – Specifikace. ÚNMZ. Praha.
[11] ČSN EN 13162+ Tepelněizolač­ní výrobky pro budovy – Průmyslo­vě vyráběné výrobky z extrudované­ho polystyrenu (XPS) – Specifikace A1Tepelněizolační výrobky pro bu­dovy – Průmyslově vyráběné výrobky z minerální vlny (MW) – Specifikace. 2016–6. ÚNMZ. Praha.
[12] ČSN 73 0810 – Požární bezpečnost sta­veb – společná ustanovení. 2016–8. ÚNMZ. Praha.
[13] ČSN EN 166. Osobní prostředky k ochraně očí – Základní ustanovení. 2002–10. ČNI. Praha.
[14] ČSN EN 149+A1. Ochranné prostřed­ky dýchacích orgánů – Filtrační polo­masky k ochraně proti částicím – Po­žadavky, zkoušení a značení. 2009–12. ÚNMZ. Praha.
[15] ČSN 73 0331–1. Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočto­vá data. 2020–10. ČAS. Praha.
[16] ČSN 73 2901. Provádění vnějších te­pelně izolačních kompozitních systé­mů (ETICS). 2017–9. ÚNMZ. Praha.
[17] ČSN 73 2902. Vnější tepelněizolační kompozitní systémy (ETICS) – Navr­hování a použití mechanického upev­nění pro spojení ETICS s podkladem. 2021–12. ČAS. Praha.
[18] ČSN EN 13166+A2. Tepelněizolační výrobky pro budovy – Průmyslově vy­ráběné výrobky z fenolické pěny (PF) – Specifikace. 2017–3. ÚNMZ. Praha.
[19] ČSN EN 13501–1: Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí sta­veb – Část 1: Klasifikace podle výsled­ků zkoušek reakce na oheň. 2019–9. ČAS. Praha.
[20] Nařízení vlády č. 312/2005 Sb. ze dne 13. července 2005, kterým se mění na­řízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybra­né stavební výrobky. In sbírka zákonů České republiky. 4. 8. 2005, částka 109, s. 5534.
[21] Zákon č. 22/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o technických požadavcích na vý­robky a o změně a doplnění některých zá­konů (verze 22). In sbírka zákonů České republiky. 27. 2. 1997, částka 6, s. 128.
[22] Vyhláška č. 264/2020 Sb. ze dne 28. května 2020 o energetické nároč­nosti budov. In sbírka zákonů České republiky. 5. 6. 2020, částka 98, s. 2114.
[23] Informační materiály společností: Isover (Saint-Gobain), IZOLACTIVE, Knauf Insulation CZ, Sdružení EPS ČR, Weber (Saint-Gobain), ZOFI fasády.
[24] Odborné webové portály: iMaterialy.cz, jaknazatepleni.cz, tzb-info.cz

---

How to thermally insulate buildings perimeter walls?

Facade insulation is of great importance in energy management, as up to 30% of all heat escapes through the facade without insulation.
In winter, insulation prevents heat leaks, reduces the risk of surface condensation and the subsequent formation of mold. In summer, it reduces heat transfer to the interior. In the first part, the author deals with the terminology of facade insulation, division into individual types and materials, and discusses in detail the most widespread technology for improving the thermal technical parameters of building envelopes in the Czech Republic, namely polystyrene insulation.

Keywords: thermal insulation, facade insulation, heat saving, polystyrene foam