Z judikatury pro topenářskou a instalatérskou praxi 2017/6

legislativa

Právo na zaplacení díla

Zpracováno podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2915/2013

Kdo by tu situaci neznal? Spotřebitel se sice v posledních desetiletích stal modlou liberálního práva, ale s přirozeným, a v myslích našich předků zažitým, heslem „náš zákazník, náš pán“ to ve skutečnosti mnoho společného nemá. Právo jej chrání všelijak, způsoby dříve nevídanými (takže mnohdy postačí, když namítne, že „smlouvu podepisoval bez brýlí a v šeru“), na druhou stranu mu ovšem klade do cesty nesčíslné množství překážek, o nichž si někdy můžeme říci podrobněji. Poskytovatel služby nebo prodejce zase musí splnit tolik úkolů, že pro samé povinnosti na samotný výkon téměř nezbývá času. Oprávněně si obecný lid stěžuje a rozzlobeně bručí, ale zákonodárci – zejména ti nejvzdálenější, bruselští – si stejně vedou svou. To je však samostatný příběh.

My se tentokrát seznámíme s jiným, konkrétním, což ještě neznamená, že kořeny úzce nesouvisejícím. Odehrává se sice ještě v režimu dřívějšího občanského zákoníku, ale to na samotné věci nic nemění. Nejde tu o žádný výbuch, požár, krev či neštěstí katastrofických rozměrů. Chceme si tentokrát ukázat, jak ošidné, ve zdánlivých drobnostech spočívající a mnoha zákrutami se linoucí příběhy může přinášet život.

Jak paní C. odstoupila od smlouvy

Podnikatelka paní C. se rozhodla, že si postaví domek. To ovšem není jen tak, každý ví, že k tomu jsou zapotřebí nejen peníze a pevná vůle, ale také projekt. Budoucí majitelka realit tedy zašla do firmy D., se ­kterou v roce 2008 uzavřela smlouvu o zhotovení realizační projektové dokumentace stavby rodinného domu za sjednanou cenu 188 000 Kč. Projektová dokumentace měla být předána v sídle firmy D. do určitého data spolu s předávacím protokolem a v souvislosti s předáním dokumentace měla být vystavena faktura. Veškeré změny smlouvy, jak bývá ostatně zvykem, mohly obě smluvní strany provádět jen písemně formou dodatku.

V souvislosti se zhotovováním díla paní C. pověřila odborníka, Ing. L. P., aby ji zastupoval v technických záležitostech při jednáních a zpracování projektové dokumentace a aby prováděl technický dozor ­realizace výstavby; „ve smluvních věcech firmy D.“ nebyl oprávněn paní C. zastupovat a ani později u soudu nebylo prokázáno, že by byl zmocněn převzít projektovou dokumentaci. Ta mu byla zaslána poštou až se čtvrtročním zpožděním spolu s předávacím protokolem, neboť vzhledem k problémům jednotlivých profesí se zpracováním projektové dokumentace (tj. statiky, vytápění, inteligentního elektra), změně dodavatele bazénové technologie a dořešení technologie krbu byl termín jejího dokončení posunut. Na tom se smluvní strany dohodly na jednání, kterého se po uplynutí prvního termínu zúčastnil zástupce dodavatelské firmy D., Ing. L. P. a za investora p. P.; samotná paní C. přítomna ­nebyla. Podle zápisu pořízeného Ing. P. o tomto jednání mu měla firma D. předat projektovou dokumentaci do 20. 3. 2009. Paní C. zaplatila projektové firmě dne 24. 2. 2009 pouze zálohu na dohodnutou cenu ve výši 80 000 Kč, zbytek ve výši 121 250 Kč (doplatek původní dohodnuté ceny ve výši 108 000 Kč a za provedené vícepráce 13 250 Kč) zůstal nezaplacen. A zárodek konfliktu byl na světě.

Prostřednictvím svého zástupce dne 30. 6. 2009 firma D. vyzvala paní C. k úhradě vyfakturovaného doplatku, na což ta reagovala po dvou měsících dopisem, jímž sdělila, že fakturu považuje za předčasnou, neboť jí dílo dosud nebylo řádně předáno, vytkla vady díla a požádala o předání dokumentace do 1. 9. 2009. Dne 4. 9. 2009 pak paní C. od smlouvy odstoupila s tím, že dílo nebylo řádně a včas provedeno a firma D. nezjednala nápravu ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. K realizaci stavby rodinného domu byla ve stavebním řízení před příslušným stavebním úřadem předložena projektová dokumentace v rozsahu přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; tento stavební úřad rozhodnutím o umístění stavby rodinného domu neuložil zpracovat prováděcí dokumentaci stavby podle § 92 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. A firma D. se rozhodla svůj nárok prosadit soudní cestou.

Soud prvního stupně dovodil, že účastnice smlouvy dohodly změnu termínu zhotovení díla. Jelikož se ale jednání dne 29. 2. 2009 žalovaná paní C. nezúčastnila, nemohlo dojít ke změně místa, kde mělo dojít k předání projektové dokumentace. Firmě D., tedy straně žalující, se nepodařilo prokázat, že Ing. P. byl zmocněn žalovanou k převzetí díla. Podle soudu prvního stupně zaslaná projektová dokumentace nebyla kompletní, neměla veškeré náležitosti, o čemž Ing. P. paní C. informoval. Ať už mezi zúčastněnými putovaly jakékoliv listiny a probíhala různá jednání, podle názoru soudu firma D. dílo žalované nepředala, tudíž nebylo řádně a včas dokončeno. Odstoupením od smlouvy ze dne 4. 9. 2009 byla smlouva od počátku podle § 48 tehdy účinného občanského zákoníku zrušena. Okresní soud tedy nepřikývl názoru žalobkyně, že odstoupení je neplatné, neboť je žalovaná učinila až poté, co bylo dílo provedeno. Paní C. totiž od smlouvy odstoupila před jeho řádným dokončením a předáním. Jelikož žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila, nebylo možno jí žalované plnění přiznat podle zásad o bezdůvodném obohacení.

Krajský soud (mimochodem – bylo to po pěti letech od uzavření smlouvy a čtyřech letech od okamžiku, kdy k „předání – nepředání“ dokumentace mělo dojít) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Záchranná vesta dovolání

Firma D. se ovšem ani po rozhodnutí krajské instance nevzdávala. Pro takové případy tu máme dovolání, což je mimořádný opravný prostředek, o němž rozhoduje Nejvyšší soud, a kterým lze napadnout rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Předáním projektové dokumentace panu Ing. P. po provedení díla jsme splnili svou povinnost dílo objednateli předat, hlásila Nejvyššímu soudu firma D. Podle jejího názoru to sama nejvyšší soudní instance vyjádřila ve své dřívější judikatuře, z níž plyne, že vykonává-li někdo při zhotovování stavby činnost technického dozoru investora, je zmocněn i k převzetí díla, protože se jedná o úkon neodmyslitelně spjatý s touto činností. Firma D. v dovolání vytkla okresnímu i krajskému soudu nesprávnou interpretaci zápisu z koordinační schůzky, k níž došlo ještě koncem roku 2008, který potvrzuje, že Ing. P., byl žalovanou zmocněn ke všem jednáním a rozhodováním s dodavateli ve všech oblastech výstavby rodinného domu, což podle dovolatelky jasně znamená, že sem spadá i převzetí projektové dokumentace. Neztotožnila se se závěrem odvolacího soudu, že věc nebylo možno posoudit jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Odvolacímu soudu v té souvislosti vyčítá nepřezkoumatelnost rozsudku, nedostatečné poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. a to, že její požadavek neposoudil podle jiného ustanovení hmotného práva. Pokud by se tak stalo, uvedla firma D., doplnila by tvrzení, že paní C. jí zhotovenou projektovou dokumentaci využila k stavbě svého rodinného domu.

Mimochodem – nepřehlédněte tuto argumentaci. Znamená především to, že pokud něco nežalujete, soud vám to ani nepřizná! Právo před soudem má trochu jinou logiku, než s jakou vystačí dva lidé, kteří si jen tak nezávazně povídají. Nezabývejme se však komplikovanými procesními mezihrami a suše konstatujme, že Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným, což nás posouvá zpět k příběhu. Důvodem přípustnosti se ukázala otázka předání díla nikoliv smluvní straně (paní C.), nýbrž třetí osobě (jíž byl Ing. P.); její posouzení bylo určující pro rozhodnutí odvolacího soudu, přičemž jde o otázku dosud dovolacím soudem neřešenou.

Ďábel bývá ukryt v detailech

Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí, uváděla relevantní právní norma občanského zákoníku. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku, nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním. To můžeme vzít jako první poznatek.

A druhý: není-li dohodnuto jinak, platí se cena až po skončení díla. Jde-li o zhotovení věci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil, a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

O tom, jak vypadaly základní obrysy smlouvy o dílo mezi oběma smluvními stranami, jsme si už něco pověděli. Strany se ale současně také dohodly, jak Nejvyšší soud zjistil, že práce na zpracování projektové dokumentace pro realizaci stavby budou zahájeny po vydání stavebního povolení, přičemž odstoupí-li objednatelka od smlouvy, zavazuje se zaplatit rozpracovanou část projektu. K osobnímu převzetí projektu mělo dojít v sídle zhotovitelky. Až potud původní znění smlouvy.

Na koordinační schůzce konané v prosinci 2008 (o které už byla stručná zmínka) za přítomnosti zástupců dodavatelů zdravotechniky, vytápění a chlazení, měření a regulace, bazénové technologie, výstavby bazénu a elektroinstalace se účastnice dohodly, že jakákoliv komunikace mezi jednotlivými profesemi bude vždy zaslána na vědomí Ing. P. a investorovi (žalované paní C. a p. P.) a že dokumentace k provedení stavby bude předána dne 27. 2. 2009. Zápis z tohoto jednání obsahuje údaj o tom, že Ing. P. provádí stavební dozor a zastupuje investora při jednání s dodavateli a rozhodování ve všech oblastech výstavby rodinného domu. Po jednání v lednu 2009 (kde se řešily otázky detailů, dopracování a zapracování výhrad stavebního dozoru k realizační projektové dokumentaci) proběhla další koordinační schůzka v únoru, a to za účasti shora uvedených zástupců dodavatelů techniky, přičemž se zúčastnění (bez nepřítomné žalované paní C., ovšem za účasti p. P.) shodli – vzhledem ke zpoždění zadání zpracovatelů jednotlivých profesí, nezbytných pro zhotovení projektové dokumentace, vztahujících se k otázce statiky, vytápění a inteligentní elektroinstalace, změně dodavatele bazénové technologie a dořešení technologie krbu – na náhradním termínu dokončení realizační projektové dokumentace, tj. 20. 3. 2009, kdy žalobkyně předá dokumentaci Ing. P. Zálohu na cenu projektové dokumentace ve výši 80 000 Kč zaplatila žalovaná dne 24. 2. 2009.

Dodat, zaplatit, odstoupit …

Dne 23. 3. 2009 zaslala firma D. projektovou dokumentaci Ing. P. s tím, že obsahuje následující části: situaci, stavební část, statickou část, rozpočet, zdravotní instalaci a zpevněné a parkovací plochy. V průvodním dopisu uvedla, že dne 20. 3. 2009 převzala projektovou dokumentaci „zařízení silnoproudé elektrotechniky“ od p. P., přičemž po její kontrole zjistila, že není provedena podle zadání. Po dohodě se zpracovatelem měla být opravena a doručena do 23. 3. 2009, což se nestalo. Projekt „měření a regulace“ rovněž do uvedeného dne neobdržela od zpracovatele p. U., a tak sdělila, že obě nedodané části zašle po jejich obdržení. Ing. P. poté projektovou dokumentaci předložil žalované paní C. s návrhy na její doplnění.

Firma D. následně vyzvala žalovanou k úhradě doplatku ceny díla ve výši 121 250 Kč, který ale žalovaná nezaplatila. Na předžalobní upomínku z června 2009, jak jsme si již řekli, paní C. odmítla doplatek ceny díla zaplatit, neboť měla za to, že jí dílo nebylo předáno. Současně žalobkyni sdělila, že „eviduje“ na díle vady spočívající v neprovedení opravy výšky upraveného terénu, nesprávný údaj o napojení splaškové kanalizace, chybně uvedený výkres tvaru a vyztužení desky pod krbem. Vyzvala firmu D. k předání bezvadné projektové dokumentace do 1. 9. 2009.

A ping pong pokračoval. Podáním ze dne 4. 9. 2009 paní C. projektové firmě D. oznámila, že od smlouvy odstupuje, s odůvodněním, že dílo nebylo včas a řádně provedeno.

Když se řekne „zhotovení věci“

Zhotovením věci je výroba nového hmotného předmětu určeného objednávkou, která vyjadřuje individuální charakter nové věci. Zhotovitel je povinen provést dílo podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době a objednavatel je povinen převzít věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy věc měla být zhotovena, a byla-li věc zhotovena později, do jednoho měsíce od jejího zhotovení. Převzetí věci obsahuje jednak povinnost zhotovitele zhotovenou věc předat, jednak povinnost objednatele takovou věc převzít. Vzájemný vztah těchto dvou povinností je důležitý pro posouzení otázky, kdy nastávají právní účinky splnění závazku. Má-li věc při předání vady, může objednatel odmítnout takové plnění převzít nebo plnění neodmítne, věc převezme a uplatní práva z odpovědnosti za vady; po převzetí (byť vadného) díla může objednatel již odstoupit jen za zákonem stanovených podmínek. Připomeňme si, že takto doslovně zněla právní úprava obsažená v bývalém občanském zákoníku, která se však na popisovaný případ v plném rozsahu uplatnila.

Nejvyšší soud v této souvislosti dovodil, že ukládá-li zákon žalobcům povinnost věc převzít do jednoho měsíce od jejího zhotovení (nebylo-li dílo provedeno v původně sjednané lhůtě), nemohli účastníci smlouvy účinky tohoto ustanovení vyloučit smluvním ujednáním. Již dříve nejvyšší soudní instance vyjádřila názor, že zhotovitel má právo na zaplacení ceny díla i v případě, že objednatel dílo převzal a dílo je vadné, neboť v takovém případě může uplatnit právo z odpovědnosti za vady. Zhotovitel odpovídá za vady, které má věc zhotovená na zakázku při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době; stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné. Z hlediska § 650 obč. zák. se k účinkům převzetí díla nevyžadovalo vyhotovení zápisu o jeho předání a převzetí.

… a případu je konec

V daném případě žalobkyně, firma D., poté, co pro prodlení některých zpracovatelů dílčích technologií (subdodavatelů) podle dostupných zadání zhotovila realizační projektovou dokumentaci, zaslala ji Ing. P., o němž byla z předchozích jednání přesvědčena, že je oprávněn jednat jménem žalované, a tedy i převzít zhotovené dílo. V řízení však nebylo prokázáno, že Ing. P. byl k takovému úkonu žalovanou zmocněn, a ze samotné funkce technického dozoru nelze takové oprávnění dovozovat. Je však nepochybné, že Ing. P., ačkoliv k tomu nebyl žalovanou zmocněn, převzal projektovou dokumentaci v březnu 2009 a seznámil s ní žalovanou paní C., které navrhl její doplnění. Ta v reakci na předžalobní upomínku v podání ze dne 19. 8. 2009 označila vady dokumentace. Z uvedeného je zřejmé, že doručením projektové dokumentace Ing. P. firma D. umožnila žalované paní C. faktické nakládání s předmětem díla (jeho užití), a tento okamžik je třeba považovat za den předání zhotovené věci objednateli. Postup paní C., která neodmítla způsob předání díla (nevyužila možnost danou ustanovením § 650 obč. zák.) a naopak se domáhala jeho doplnění, nelze vyložit jinak, než tak, že tento právní úkon (převzetí díla Ing. P. jako nezmocněným jednatelem) dodatečně schválila. Převzetí díla je právním úkonem, s nímž zákon např. spojuje splatnost ceny díla. Se zřetelem ke shora řečenému tak není správný ani závěr odvolacího soudu, že žalovaná paní C. důvodně odstoupila od smlouvy v průběhu provádění díla, neboť k odstoupení od smlouvy přistoupila až poté, co bylo dílo převzato.

Žalující firmě D. se tak podařilo prostřednictvím dovolání zpochybnit správnost napadeného rozsudku, který proto Nejvyšší soud zrušil. A co je důležité: tento závěr se zdaleka nevztahuje jen na případy převzetí díla, které má charakter projektové dokumentace.