Z judikatury pro topenářskou a instalatérskou praxi 2017/2

legislativa

Odpovědnost za vady díla

Zpracováno podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1378/2013

Okresní soud v Mělníku rozhodl v prvním stupni ve sporu mezi zákazníkem a dodavatelem díla převážně topenářské a instalatérské povahy. Zákazníkovi, panu C., který v řízení vystupoval jako žalobce, radost příliš neudělal, protože řízení v rozsahu požadavku pana C. na bezplatné odstranění vad, které byly popsány jako chybně provedená instalace ovládacího panelu tepelného čerpadla, nefunkční panty WC v koupelně a povrchová vada krytu sprchové baterie u vany, zastavil a v části, jíž bylo požadováno bezplatné odstranění vad díla specifikovaným způsobem, žalobu zamítl.

Prostor pro soudní znalce

Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný pan S. pro svého zákazníka C. prováděl na základě ústní smlouvy a cenové nabídky potřebné práce – zhotovoval a zaváděl otopnou soustavu a kompletní vodoinstalace a osazoval sanitu v novostavbě rodinného domu v B. V průběhu provádění díla požadoval pan C. po žalovaném další práce. A tu nastaly určité potíže. V řízení před soudem žalobce například neprokázal, že sjednáno bylo rovněž zapojení technologie bazénu, podle všeho mělo být pouze vyvedeno potrubí do bazénové místnosti.

Několik měsíců poté, co pan S. dílo žalobci předal, poslal mu pan C. postupně pět dopisů, ve kterých dodavateli vytkl mimo jiné vady díla spočívající v chybějícím elektrickém uzávěru a zpětné klapky uzavírající systém vytápění bazénové vody, v chybné instalaci ovládacího panelu čerpadla, v chybějící izolaci na potrubí vedoucím od tepelného čerpadla, v nefunkčním přívodu a špatně provedeném připojení pro ohřev bazénové vody, v chybějícím oběhovém čerpadle, ve špatné funkci tepelného čerpadla, která zapříčiňuje zvýšenou spotřebu elektrické energie, neboť tepelné čerpadlo topí do potrubí i při uzavření radiátorů, v absenci regulace pro vytápění bazénové vody, v nedostatečné přípravě teplé vody a v neustálém poklesu tlaku v otopné soustavě vyžadujícím stálé dopouštění vody do soustavy.

Jistě na tom něco bylo, protože četné žalobcem vytýkané vady potvrdily i znalecké posudky Ing. B. a soudem ustanovených znalců S. a Ing. J. M., CSc. Znalec Ing. J. M., CSc., usoudil, že ohřev vody je nedostatečný v důsledku chybného propojení tepelného čerpadla a akumulačního ohřívače, že dochází ke kontinuálnímu poklesu tlaku v soustavě, že tepelné čerpadlo spíná od teploty 38,5 °C do 40°C, že čerpadlo topí při uzavřených radiátorech do potrubí podlahového vytápění, že přívod pro ohřev bazénové vody je nefunkční, že potrubní okruh není vybaven oběhovým čerpadlem a potrubí zdrojové strany je chybně připojeno, že chybí elektrický uzávěr a zpětná klapka, která by soustavu uzavírala v případě vytápění bazénové vody, a že v důsledku chybějící automatické regulace dochází k neúměrnému zvýšení spotřeby elektrické energie. Znalci se shodli na tom, že hlavní příčinou vad je absence projektové dokumentace. Nebylo vyloučeno, že do soustavy poté, co ji žalovaný předal žalobci, zasahovaly třetí osoby.

Co ty soudy vlastně chtějí?

Na podkladě těchto zjištění soud prvního stupně posoudil smluvní vztah účastníků jako smlouvu o dílo. Uzavřel (pro pana C. jistě překvapivě), že dílo sice vykazuje vady, které žalobce u žalovaného řádně a včas vytkl, ale žaloba přesto není opodstatněná. Z provedených důkazů (předložených listin a výpovědí účastníků a svědků) totiž nelze jednoznačně určit předmět, resp. rozsah díla, který byl předmětem smluvního ujednání účastníků. Nadto žalovanému, řekl soud, nelze přičítat odpovědnost za vady díla proto, že žalobce v řízení náležitě neprokázal, že do zhotoveného díla nezasahovaly třetí osoby – například bazénová technologie byla montována poté, co žalovaný ukončil práce.

Soud prvního stupně tedy shledal neopodstatněným nárok žalobce na odstranění vad, které se týkají regulace tepelného čerpadla, ovládacího panelu tepelného čerpadla a přípravy regulace pro bazén, neboť žalovaný pan S. tyto práce neprováděl.

To je vždy kritický okamžik pro žalobce – a pan C. nebyl v tomto ohledu výjimkou. Ještě je tu ovšem odvolání jako řádný opravný prostředek, kterého žalobce samozřejmě využil a případ se stěhoval ke Krajskému soudu v Praze. A děly se věci … Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že na­opak uložil žalovanému panu S., aby ve lhůtě do dvou měsíců od právní moci rozsudku bezplatně odstranil vady díla vodoinstalace a otopné soustavy. Proti skutkovým zjištěním ohledně okolností uzavření smlouvy o dílo a provádění díla celkem nic nenamítal a shodně se soudem prvního stupně dovodil, že dílo vykazuje vady popsané znalci ve znaleckých posudcích. Doplnil a zopakoval dokazování reklamačními dopisy žalobce, vyjádřením pana S. ke znaleckému posudku Ing. M. B., znaleckým posudkem a výslechem znalce Ing. J. M., CSc., zprávou a protokolem o topné a tlakové zkoušce, vyúčtováním ceny díla, vystavenými fakturami a několika dalšími důkazy.

Na rozdíl od soudu prvního stupně však krajský soud dospěl k závěru, že rozsah předmětu díla je zjistitelný: předmětem díla byla podle jeho názoru dodávka kompletní otopné soustavy včetně bazénové přípravy, čemuž nasvědčuje zejména skutečnost, že pan S. provedl topnou a tlakovou zkoušku celé soustavy a vypočetl tepelné ztráty (jinými slovy navrhl celou otopnou soustavu), a koresponduje s tím, jaké položky panu C. v rámci provedení díla vyúčtoval. Naopak se v řízení nepotvrdilo, že by se na budování otopné soustavy podílely třetí osoby; svědek P. M. sice montoval tepelné čerpadlo, avšak činil tak jako subdodavatel pana S., kterému také provedenou práci vyúčtoval.

Nestačí tvrdit, je třeba prokázat

Odvolací soud neuvěřil tvrzení pana S., že dodal do novostavby rodinného domu (který měl být kolaudován včetně kompletní a funkční otopné soustavy) pouze provizorní otopnou soustavu, která měla být následně upravena na soustavu funkční a bezvadnou. Takové tvrzení označil soud za nelogické a konstatoval, že žalobce jako spotřebitel mohl důvodně očekávat, že mu žalovaný (odborník v oboru) dodá kompletní a fungující otopnou soustavu sice bez bazénové části, avšak připravenou tak, aby na zaslepené vývody trubek primárního okruhu bazénu (dodané žalovaným) bylo možno ­navázat bazénovým výměníkem a sekundárním okruhem bazénové části bez nutnosti zasahovat do již (žalovaným) vybudované otopné soustavy. Sjednaným úkolem žalovaného bylo takovou soustavu navrhnout a zhotovit.

Ze znaleckého posudku Ing. J. M., CSc., vzal odvolací soud za prokázané, že dílo vykazuje četné vady – otopná soustava je chybně zapojená, potrubí primárního okruhu bazénu je do otopné soustavy chybně připojeno přímo z potrubního rozvodu, pojistný ventil na vývodu z tepelného čerpadla má nesprávný (nedostatečný) rozměr, jednotlivé potrubní větve nejsou samostatně uzavíratelné a vypustitelné, otopná soustava je netěsná a dochází v ní k poklesu tlaku. Vady vznikly v důsledku absence projektové dokumentace, bez níž nelze zhotovit funkční a hospodárnou otopnou soustavu.

Soud nepřisvědčil žalovanému ani v tom, že v rámci napojení bazénové technologie k soustavě byl na zaslepené trubky napojen výměník a musela být dopuštěna voda v soustavě, zkontrolována expanzní nádoba a připojeno potrubí na vodovodní řad, neboť se nejedná o zásahy, které by měnily podstatu, rozsah či jakost díla. Výpovědí znalce Ing. J. M., CSc., bylo vyloučeno, že vady díla způsobily třetí osoby.

Výsledek byl jednoznačný: krajský soud dospěl k závěru, že pan S. odpovídá za žalobcem vytčené vady díla. Nespokojil se ani s obranou žalovaného, že se pouze řídil pokyny pana C. Zdůraznil, že žalovaný v řízení neprokázal, že by pana C. na nevhodnost jeho pokynů upozornil, a proto za vady způsobené nevhodnými pokyny objednatele (žalobce) odpovídá.

Jako důvodnou neshledal soud ani námitku žalovaného, že nedodával komplexní otopnou soustavu, nýbrž pouze její jednotlivé části na základě individualizovaných objednávek žalobce. Uzavřel, že jednotlivé prvky soustavy, které žalovaný dodával, představují – s ohledem na časovou, věcnou a místní souvislost – kompletní otopnou soustavu, a jednotlivé „objednávky“ žalobce posoudil jako změny v rozsahu předmětu díla.

Odmítl také námitku, že žalobce nežádá o odstranění vad, nýbrž požaduje provedení díla nad rámec sjednaného rozsahu. Že dílo bylo dokončeno a předáno dne 12. 9. 2006, podporuje prvotní vyjádření žalovaného i jeho reakce na výtky ze strany žalobce. Vadami díla mohou být podle krajského soudu samozřejmě i nedostatky v podobě tzv. nedodělků.

Tedy shrnuto: odvolací soud žalovanému panu S. uložil, aby odstranil vady díla, resp. aby práce provedl tak, aby dílo odpovídalo účastníky sjednanému rozsahu.

Všechno přece bylo jinak

Pro pana S. to samozřejmě byla rána. Obranných prostředků v řízení před soudem není mnoho, ale přece jen tu ještě zbývá dovolání. A toho pan S. ruče využil. Sdělil v něm Nejvyššímu soudu, že všechno bylo jinak.

Se závěrem odvolacího soudu, že předmětem díla bylo vybudování kompletní otopné soustavy včetně bazénové přípravy, vyslovil zásadní nesouhlas. Jasně přece prokázal, že základem smluvního vztahu účastníků byla jeho nabídka, kterou panu C. předložil. Protože chyběla dokumentace stavby a projektu vytápění, nebylo sjednáno dodání kompletní otopné soustavy; zapojení tepelného čerpadla a další práce žalobce požadoval teprve mnohem později. Tepelné čerpadlo si pan C. sám vybral a obstaral si jeho dodání. Pokud pan S. zajistil odběr čerpadla na své jméno, učinil tak proto, aby žalobce ušetřil na ceně s nižší sazbou DPH. Příprava bazénové části měla být provedena jen vyvedením samostatného potrubí do bazénové šachty. A vůbec – je jasné, že pan C. u pana S. učinil kromě objednávky, pro kterou byla zpracována původní nabídka, ještě devět dalších samostatných objednávek na různá zařízení pro svůj dům.

Dovolatel dále tvrdil, že závěr odvolacího soudu, že účastníky sjednaným předmětem díla byla funkční a kompletní otopná soustava s přípravou pro bazénovou část, do níž již nebude třeba zasahovat, je zpochybněn skutečností, že zapojení regulace celé soustavy a její seřízení je možné provést teprve po dokončení bazénu a namontování bazénové technologie. Žalovaný má za to, že po něm nebylo možné spravedlivě požadovat, aby pro žalobce navrhl automatickou regulaci celé soustavy včetně bazénové části. Dodání automatické regulace nebylo předmětem díla, nebylo žalobci ani účtováno a nemůže být provedeno z titulu odpovědnosti za vady díla. Sám žalobce v řízení připustil, že po panu S. „nežádal žádnou automatiku regulace bazénu“; regulaci bazénu zapojovala specializovaná firma až poté, kdy žalovaný ukončil práce, a pan C. byl žalovaným informován, že bude nutné otopnou soustavu po namontování bazénu doregulovat. Pan S. zajistil regulaci a ovládání otopné soustavy prostřednictvím termostatu na chodbě, přičemž takto zapojená soustava bez problémů fungovala – vytápění topilo a teplá voda se připravovala.

Pana S. též rozhořčilo, že odvolací soud uvádí, že svá tvrzení v průběhu řízení měnil; od začátku tvrdil, že dílo dokončil v rozsahu, v jakém si ho žalobce objednal. Odvolací soud vytrhl z kontextu jeho vyjádření a dezinterpretoval texty obsažené ve fakturách, v nichž slovy „soustava“ a „otopná soustava“ bylo označováno pouze dílo v dohodnutém rozsahu, a nikoliv celá otopná soustava.

Podle názoru pana S. rovněž soud pochybil, když žalobci přisoudil postavení laika a když při zjišťování vad díla vzal v úvahu údaje ze znaleckých posudků, ač znalci dílo hodnotili ve stavu, v jakém se nacházelo dva roky od dokončení. Navíc odvolací soud nezajistil účast pana S. na místním šetření znalce (žalobce ho nevpustil do domu), takže neměl možnost vyjádřit se ke zjištěním, která znalec učinil na místě.

Nebylo-li tedy dílo sjednáno v takovém rozsahu, jak zjistil odvolací soud, nemůže být zodpovědný za vady díla, které neprováděl, prohlásil pan S. v dovolání a poukázal také na to, že i podle judikatury rozsah díla nelze stanovit obecně (např. jako „otopná soustava“), ale je třeba přesně zjistit předmět závazku, přičemž důkazní břemeno nese žalobce. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Kolotoč kolem znalců

Žalovaný pan S. spatřoval závažný zásah do svých práv v tom, že soud nezajistil jeho účast při šetření znalce v rodinném domě žalobce, a proto pan S. nemohl polemizovat se zjištěními znalce. Z občanského soudního řádu nevyplývá, že by soud mohl přikázat účastníku řízení, aby třetí osobě (protistraně) umožnil vstoupit do své nemovitosti při příležitosti šetření znalce (na rozdíl od ohledání na místě, k němuž je soud povinen předvolat všechny osoby, které se předvolávají k jednání). Možnost znalce ovlivnit výběr osob, které se mohou zúčastnit jeho šetření, ze zákona o znalcích a tlumočnících nevyplývá; jeho základní povinností však je zachovávat nestrannost. Pan S. svými námitkami nezpochybňuje nestrannost soudního znalce Ing. J. M., CSc., a ostatně ani to, co znalec zaznamenal při ohledání otopné soustavy v domě žalobce. Má pouze za to, že byl soudy zkrácen na svých právech tím, že mu nebylo umožněno vyjádřit se k poznatkům znalce přímo na místě jeho šetření.

Znalec coby nestranná osoba je povinen objektivně zjistit stav posuzované věci a podat o něm soudu co nejvěrohodnější zprávu ve znaleckém posudku. Není tudíž podstatné, zda se účastníci řízení jeho místního šetření účastnili. V posuzované věci měl pan S. možnost seznámit se s nestranným nálezem znalce (tj. s jeho zjištěními ohledně stavu otopné soustavy v domě žalobce) prostřednictvím znaleckého posudku, který mu byl doručen, a mohl se k němu vyjádřit (pokud s nálezem znalce nesouhlasil, leželo ovšem důkazní břemeno o prokázání opaku na něm). Pan S. sice využil svého práva vyjádřit se k poznatkům i závěrům znalce, avšak omezil se na pouhý přednes vlastních tvrzení, aniž by se je snažil dále dokázat. Nejvyšší soud tedy konstatoval, že žalovaný nebyl na svých procesních právech soudy zkrácen.

Mnoho objednávek, jedno dílo

Pan S. zpochybnil závěr odvolacího soudu, že z provedených důkazů lze zjistit dostatečně určitě předmět díla, a že předmětem díla bylo zhotovení kompletní otopné soustavy včetně bazénové přípravy. Oproti odvolacímu soudu prosazoval, že jeho úkolem bylo dodat jednotlivá zařízení pro rodinný dům žalobce na základě více samostatných objednávek. Svými argumenty zpochybňuje především správnost zjištění odvolacího soudu, že účastníci si v ústní smlouvě o dílo sjednali i „přípravu na bazén“ v takové podobě, aby další dodavatel na stávající otopnou soustavu pouze napojil bazénovou technologii bez nutnosti dalších zásahů do této soustavy. Snažil se prosadit názor, že dodání automatické regulace celé soustavy, včetně jeho bazénové části, nebylo předmětem díla, protože žalobce po něm automatickou regulaci soustavy nepožadoval a nebylo jeho povinností na nutnost jejího zhotovení pro komplexnost soustavy žalobce upozornit.

Podle názoru Nejvyššího soudu zjištění, že předmětem díla bylo vybudování kompletní otopné soustavy včetně přípravy bazénové části, odvolací soud učinil primárně z vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku Ing. M. B., v němž žalovaný uvedl, že montoval soustavu v domě žalobce, a že montáž nedokončil (nenamontoval ovládací armatury, které měly být součástí regulace vody do bazénu) z důvodu neproplácení faktur žalobcem. Pan S. tvrdil, že pokud by dodal celou soustavu tak, jak se dohodli s žalobcem, byla by plně funkční a splňovala by všechna požadovaná kritéria. Zjištění, která odvolací soud učinil z vyjádření žalovaného, podle Nejvyššího soudu zcela korespondují s dalšími důkazy, o něž krajský soud opřel své závěry o rozsahu předmětu díla. Názor, že žalovaný byl dodavatelem otopné soustavy do novostavby rodinného domu žalobce, resp. že předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky řízení byla dodávka kompletní otopné soustavy včetně přípravy pro bazénovou část, tudíž má oporu v provedeném dokazování.

Pan S. neuspěl ani s odkazem na předchozí judikaturu, týkající se určitosti určení rozsahu díla. V daném případě totiž měl odvolací soud dostatek důkazů (především vyúčtování provedené žalovaným a jím vystavené faktury), z nichž mohl jednoznačně určit, z jakých konkrétních částí dodaná otopná soustava (a vodoinstalace) sestávala. Tvrzení žalovaného, že žalobci dodal devět různých zařízení pro jeho rodinný dům v rámci samostatných, na sobě nezávislých zakázek, nemůže ve světle provedeného dokazování obstát a odvolací soud nepochybil, jestliže tomuto tvrzení neuvěřil. „Zakázky“ byly žalovaným panu C. dodány v období, kdy pan S. kontinuálně pracoval na novostavbě žalobcova rodinného domu, a v souhrnu tvoří jeho otopnou soustavu (a vodoinstalaci). To, že se jedná o „jedno dílo“, potvrzuje i skutečnost, že otopná soustava představuje propojenou soustavu zdroje získávání tepla, jeho rozvodů a koncových těles; proto stavební zákon vyžaduje pro vytvoření otopné soustavy vypracování projektové dokumentace. Pro správnost závěru odvolacího soudu pak svědčí jak časová, místní, tak i věcná souvislost prací prováděných žalovaným (dodávaného díla). Skutkový závěr odvolacího soudu, že předmětem díla bylo dodání kompletní otopné soustavy, včetně bazénové přípravy, má oporu v provedeném dokazování a neodporuje ani pravidlům logického myšlení, uzavřel Nejvyšší soud.

Dokumenty, dokumenty, dokumenty …

Odvolací soud neuvěřil žalovanému, že dílo dokončil přesně v takovém rozsahu, na jakém se s žalobcem dohodli, resp. že součástí díla nebylo dodání automatické regulace celé soustavy (včetně později namontované bazénové části). Uvěřil žalobci, že měl zájem o vytvoření kompletní a funkční otopné soustavy pro novostavbu svého rodinného domu, čemuž nasvědčovala i logika věci. Zohlednil přitom údaje uvedené znalci Ing. M. B. a Ing. J. M., CSc., a své úvahy opřel rovněž o vyjádření V. Š., který dodatečně zpracoval projektovou dokumentaci vytápění rodinného domu žalobce. Všichni uvedení odborníci shodně potvrdili, že základní chybou bylo, že žalovaný postupoval (tvořil otopnou soustavu) bez projektové dokumentace.

Znaleckými posudky bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že jím dodané dílo při předání fungovalo a že vady díla vznikly v důsledku napojení bazénové technologie do otopné soustavy. Ze znaleckého posudku Ing. J. M., CSc., vyšlo jednoznačně najevo, že zjištěné vady se netýkají jenom přípravy pro napojení bazénové části, ale představují elementární nedostatky celé soustavy způsobené tím, že žalovaný postupoval bez uceleného projektového návrhu provedeného na míru rodinnému domu žalobce. Ekonomicky pracující otopnou soustavu s tepelným čerpadlem totiž nelze zhotovit bez technických údajů a výpočtů obsažených v projektové dokumentaci; otopná soustava nemůže fungovat bez nastavení tepelného čerpadla (z důvodu chybného propojení konstrukčních – potrubních prvků soustavy). Předmětná otopná soustava nezajišťuje tepelnou pohodu ve všech místnostech a dostatečně ani teplou vodu a nelze ji ekonomicky provozovat; otopná plocha není hydraulicky ani tepelně vyvážená a vyvážení není možné provést, protože nejsou známy průtoky jednotlivými částmi soustavy ani jednotlivé dispoziční tlaky (tj. údaje, které měly být uvedeny v projektové dokumentaci) a chybí potrubní regulační ­armatury; tepelné čerpadlo nelze propojit bez regulačních prvků (trojcestných a elektromagnetických ventilů a řídicí jednotky) se zásobníky a přípravou vytápění vody pro bazén tak, aby soustava fungovala automaticky bez každodenního zásahu provozovatele; je-li bazénový výměník připojen přímo do potrubní soustavy, ovlivní teplotní a hydraulické poměry v potrubí; tepelné čerpadlo spíná příliš často, čímž se snižuje životnost kompresoru; v soustavě dochází k poklesu tlaku v důsledku možné netěsnosti spojů způsobené vlivem dilatace měděného potrubí, neboť při jeho instalaci nebyly vytvořeny pevné a kluzné body a potrubí je volně loženo v tepelné izolaci, která nezaručuje dostatek dilatačního prostoru.

Otopná soustava vykazuje vady, které nevznikly teprve v důsledku napojení bazénové technologie do soustavy, nýbrž již v průběhu jejího zhotovování. Soustava nemůže ve stavu, v jakém byla instalována, správně fungovat.

S přihlédnutím k uvedenému je obsoletní námitka žalovaného, že odvolací soud nesprávně vyšel při zjišťování vad díla ze stavu, v jakém se dílo nacházelo dva roky poté, kdy je dokončil. Většina zjištěných vad je způsobena nesprávným technickým provedením soustavy, a vznikla proto již při jejím zhotovení.

Hledá se funkční řešení

Ve světle shora uvedeného působí účelově rovněž námitka žalovaného pana S., že nedodání automatické regulace soustavy (včetně regulace bazénové části) nemůže být vadou, protože dodání automatické regulace nebylo předmětem díla, a že nebylo jeho povinností automatickou regulaci soustavy navrhnout. Znalec Ing. J. M., CSc., zhodnotil žalovaným dodanou regulaci otopné soustavy jako nevhodnou a nefunkční. Uvedl, že soustavu nelze považovat za dokončenou při absenci regulačních prvků a s nimi související automatické regulace. Doplnil však, že „žádný regulační systém nemůže řídit chybnou instalaci otopné soustavy tak, jak je instalace provedena“. Jednoznačně uzavřel, že otopnou soustavu s tepelným čerpadlem nelze provozovat ekonomicky bez automatické regulace. Je nepodstatné, jestli žalovaný dodal žalobci samostatné ovládání ústředního vytápění (nainstalovaný termostat na chodbě a termostatické hlavice na radiátorech), a zda mu měl na základě dohody namontovat ovládací armatury, které měly být součástí regulace vody do bazénu (jak uvedl ve vyjádření k znaleckému posudku Ing. M. B.). V řízení vyšlo najevo, že takovéto řešení nebylo pro otopnou soustavu s tepelným čerpadlem vhodné ani funkční.

Odvolací soud tak podle závěrů Nejvyššího soudu v souladu se znaleckými závěry správně dovodil, že bylo povinností žalovaného, jako odborníka, navrhnout vhodnou regulaci soustavy. Návrh vhodné (tj. automatické) regulace soustavy byl nutnou podmínkou pro vytvoření hospodárné a funkční otopné soustavy s tepelným čerpadlem. V řízení bylo prokázáno, že předmětem díla bylo dodání kompletní, funkční a hospodárné otopné soustavy, jejíž součástí měla být vhodná, tj. automatická regulace. Její absence nepředstavuje rozšíření předmětu díla nad jeho sjednaný rámec, nýbrž tzv. „nedodělek“, tedy rovněž vadu díla. Žalovaný přitom neprokázal, že žalobce upozornil na nutnost připravit automatickou regulaci celé soustavy již v průběhu jejího zhotovení.

Laik a odborník

Za bezvýznamnou označil Nejvyšší soudu rovněž námitku pana S., že odvolací soud chybně žalobci přisoudil postavení laika (resp. spotřebitele). Nic v řízení nenasvědčovalo tomu, že žalobce by byl živnostníkem s předmětem podnikání v oboru topenářství. Pan C. stavěl vlastní rodinný dům a na prove­dení otopné soustavy si sjednal pana S. jako odborníka (podnikatele) v oboru topenářství. I pokud se snažil vystupovat jako odborník a žalovanému „vnucoval“ své odborné názory, byl relevantní pouze odborný názor žalovaného jako dodavatele. Na tom nic nemění ani námitka žalovaného, že dodávku tepelného čerpadla si žalobce sjednal sám. Rozhodující skutečností je, že tepelné čerpadlo vyúčtoval žalobci jako dodavatel žalovaný, a tudíž pouze on je osobou, u níž může žalobce uplatňovat případné vady tepelného čerpadla.

Co z toho plyne? Odpovědnost!

Obstojí-li skutkové závěry odvolacího soudu, že předmětem díla bylo dodání kompletní otopné soustavy včetně přípravy na bazénovou část v takové podobě, aby soustava fungovala i po napojení bazénové technologie, a že otopná soustava dodaná žalovaným vykazuje zásadní konstrukční vady způsobené absencí projektové dokumentace, musí nutně obstát i jeho právní závěr, že žalovaný odpovídá za vady díla. Žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobce upozornil, že otopná soustava s tepelným čerpadlem nebude bez automatické regulace fungovat, a že je potřeba soustavu od počátku navrhnout a namontovat s prvky pro takovouto regulaci. Vyšlo najevo, že pan S. nevěděl, že požadovanou otopnou soustavu je možné vytvořit pouze na základě projektové dokumentace (pokud po něm pan C. požadoval dodání takové soustavy bez projektové dokumentace, měl zakázku odmítnout), že část soustavy, která rodinný dům žalobce vytápěla, opatřil zcela nevhodnou regulací a že přípravu pro napojení bazénové technologie připravil tak, že tato technologie byla zapojena přímo do otopné soustavy (tj. nesprávně).

Závěr odvolacího soudu, že je za tyto vady pan S. odpovědný, je tudíž zcela na místě. I kdyby bylo prokázáno, že žalobce žalovanému tvrdil, že si regulaci bazénové části zajistí později u jiného dodavatele, žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jej na nevhodnost (a nemožnost) takového postupu upozornil. Odvolací soud proto správně uzavřel, že argumentace žalovaného, že plnil pouze pokyny žalobce, je právně bezvýznamná, neboť žalovaný odpovídá rovněž za vady způsobené nevhodnými pokyny zhotovitele, na jejichž nevhodnost zhotovitele neupozornil.

Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu je správný, a proto dovolání jako nedůvodné zamítl.