Šroubováky – 2. část

Rozsáhlý příspěvek autora seznamuje čtenáře s širokým sortimentem šroubováků od těch jednoduchých, přes akušroubováky, až po elektrické a pneumatické. Článek vychází na pokračování ve čtyřech částech.

Recenzent: Vladimír Pavlíček

1. Ruční šroubováky

Slouží k utahování šroubů a vrutů menších průměrů a délek. Doba utahování je mnohem delší než u šroubováků na elektrickou energii, a proto jsou vhodné k drobným pracím v domácnostech a malých dílnách. V sériové výrobě se používají jen výjimečně.

Skládají se z rukojeti a pracovní části. Rukojeť se vyrábí už mnoho let z tvrdého jasanového dřeva, v posledních letech z měkčeného plastu s protiskluzovou pogumovanou vrstvou. V kamenných obchodech se prodávají většinou šroubováky, které mají dřík vyroben z kvalitní oceli. Na tržištích se však můžeme setkat také s mnoha výrobky dováženými z asijských zemí, kdy kvalita silně zaostává a při použití síly určité velikosti se dřík šroubováku ohne.

Ke zvýšení užitných vlastností slouží tvarová úprava rukojeti šroubováku. Některé šroubováky jsou opatřeny šestihranným přípravkem zasazeným do dříku a ten brání odkutálení šroubováku při jeho položení na šikmou plochu – obr. 9.

Utahovací moment jednoduchých ručních šroubováků, který je možno vyvinout rukou, je mnohonásobně menší než u šroubováků s elektrickým nebo pneumatickým pohonem. Zvýšit moment lze použitím šroubováků s T rukojetí, avšak rychlost šroubování se tím nezvýší. Částečné zvýšení momentu je možné díky široké ergonomické rukojeti, která dobře přenese sílu vloženou rukou.

Šroubováky s T rukojetí se vyrábí ve třech základních provedeních. Jednoduchý šroubovák může mít rukojeť symetricky rozdělenou na dvě stejné poloviny nebo ergonomicky upravenou (obr. 10 a).

Šroubovák s hlavou (obr. 10 b) je opatřen dvěma různě dlouhými na sebe kolmými dříky. Na každý je možno nasadit hlavu, do které se vkládá držák s bitem.

Šroubovák se zásobníkem (obr. 10 c) má dutou rukojeť opatřenou na jedné straně otvorem a zaslepovacím víčkem. Dutina v rukojeti slouží jako zásobník na bity.

Větší utahovací moment lze dosáhnout také ručním šroubovákem se svidříkem (obr. 11). Svidřík je jednoduché mechanické zařízení, které převádí přímočarý pohyb na pohyb rotační. Tento šroubovák má dvojitou šroubovici (svidříkový závit) po celé délce svého těla. Díky této konstrukci lze alespoň částečně zvýšit rychlost šroubování. Tlačením ruky na konec je rovněž možné zvýšit utahovací moment, ale k hodnotám dosaženým elektrickými šroubováky se přiblížit nelze. Šroubovák na obr. 11 má možnost přepínání pravý/levý chod a výměny různých bitů.

Základní (běžné) šroubováky

Výrobní i obchodní organizace je často vedou pod označením zámečnické. Základních ručních šroubováků je velké množství a využívají se nejčastěji na práce v domácnostech a některé práce v opravnách, montážních dílnách atd. Vyrábějí se v provedení standardní délky, prodloužené nebo zkrácené do míst s malým prostorem. Nejkratší šroubováky mají délku rukojeti jen 62 mm a dříku 30 mm. Mnoho ručních šroubováků je nabízeno s otvorem pro zavěšení (obr. 12), některé jsou bez otvoru. Šroubováky s otvorem výrobci označují jako vrtané.

Šroubováky určené pro použití s výměnnými bity jsou v nabídce v jednoduchém provedení s rovným držákem na bity (obr. 13 a) nebo s otočnou hlavou do špatně přístupných míst (obr. 13 b). Do držáku i hlavy je možno nasadit většinu běžných bitů, protože mají jednotný rozměr upínání 1/4".

Upínání držáků do šroubováků je možné několika způsoby. Držák bitů se nasune na dřík šroubováku (obr. 13 a), nebo na hlavu (obr. 13 b), nebo do teleskopického upevnění, které je k tomuto účelu zkonstruované (obr. 14).

Výrobci ručního nářadí přicházejí na trh s výrobky různých kombinací nářadí. Ukázkou jedné takové kombinace je obr. 15. Znázorňuje rukojeť (držák) s otvorem, na jehož jednom konci je zabudován křížový šroubovák a na druhém špachtle.

Funkci šroubováku může v některých případech plnit také ráčna (obr. 16).

Rovněž ráčny se vyrábějí v různém provedení. Výhodou šroubování pomocí přímé ráčny je možnost dosažení většího utahovacího momentu. Pohodlné držení umožňuje pistolová ráčna s tvarovou rukojetí – obr. 17.

Úderové šroubováky

Jejich kovová část prochází kompletně násadou. Konec dříku vyčnívá z rukojeti. Na zakončení dříku se klepe kladivem (obr. 18). Hmotnost kladiva nesmí být velká, aby se šroubovák při rázných úderech nepoškodil. Nejvyšší hmotnost doporučená výrobci je 400 gramů. Rovněž tyto šroubováky jsou opatřeny integrovanou maticí pro po­užívání zámečnického klíče určeného ke zvýšení krouticího momentu. Využívají se nejen ke šroubování, ale také k odstraňování přilepených obkladaček, či k jiným oddělováním materiálů.

Pomocí úderových šroubováků lze povolovat silně utažené nebo rezivé šrouby. Povolování provádějí dva pracovníci. Jeden drží šroubovák a tluče do něj kladivem. Druhý otáčí klíčem zasazeným do integrované matice. Tímto způsobem práce je možno krátkodobě zvýšit krouticí moment i přes 200 Nm a uvolnit rezivé šrouby, které by jiným způsobem povolit nešly.

Hodinářské šroubováky

Patří do samostatné skupiny, protože se v běžné výrobě či montáži nepoužívají. V katalogu výrobků jsou vedeny jako mikrošroubováky. Již podle názvu je zřejmé, že jsou určeny pro hodinářské, zlatnické, případně jiné jemné práce. Délka utahovací plochy (břitu) nejmenších šroubováků je 0,5 mm. Velikosti pracovních ploch těchto šroubováků se rozlišují v desetinách milimetru. Bity hodinářských šroubováků svými rozměry ne­umožňují provádění prací v montážních dřevařských, zámečnických a jiných provozovnách, kde je zapotřebí větší síly při dotahování šroubů. Tvary bitů do hodinářských šroubováků nejčastěji používaných ukazuje obr. 19. Malé sady pro hodinářské šroubováky obsahují 6 kusů bitů, velké sady i přes 40 kusů.

Elektrikářské šroubováky

Pro elektrikářské práce se vyrábějí speciální šroubováky, které musí splňovat bezpečnostní požadavky podle řady norem, např.: EN 60900/ DIN 7438 – Ruční nářadí pro práce pod napětím do 1000 V AC (při střídavém proudu) a do 1500 V DC (při stejnosměrném proudu).

Materiálem elektrikářských šroubováků je kvalitní ocel s přídavnými prvky zvyšujícími její vlastnosti. Elektrikáři běžně používají šroubováky s označením 1000 V. Tyto šroubováky chrání pracovníka před úrazem do velikosti elektrického napětí 1000 voltů v případě, že se kovová část šroubováku dotkne „živé“ části elektrického zařízení. Rukojeť těchto šroubováků je vyrobena z takového izolačního materiálu, který odolává minimálně tomuto napětí (speciální pryskyřice v kombinaci s dalšími materiály). Sada šroubováků na obr. 20 patří ke standardně vybaveným sadám, délky elektrikářských šroubováků se pohybují nejčastěji v rozmezí od 145 mm do 170 mm.

Pokračování příště

---

Screwdrivers – part 2

A detail description of the screwdrivers is presented. Described are the different types and shapes of screwdrivers and screwdriver holders. Screw­drivers have different uses.

Keywords: screwdrivers, bits, screwdriver bit