Šroubováky – 1. část

V řadě odvětví zůstává i v dnešní době nepostradatelnou pomůckou šroubovák. Zatímco se v dřívějších letech používaly běžné šroubováky s plochým dříkem, existuje v současnosti celá škála šroubováků a bitů nejrůznějších tvarů a velikostí, ergonometricky přizpůsobených vykonávaným úkonům a jejich ulehčení. Rozsáhlý příspěvek autora seznamuje čtenáře s tímto pestrým a dostupným sortimentem. V článku se mj. uvádějí různé druhy bitů včetně jejich uplatnění, stejně tak je uváděn i široký výběr šroubováků, od těch jednoduchých, přes akušroubováky, až po elektrické a pneumatické.
Článek vychází na pokračování ve čtyřech částech.

Recenzent: Vladimír Pavlíček

Slouží k utahování a povolování šroubů a vrutů s různým tvarem hlavy. Ruční šroubováky se skládají z rukojeti a dříku, který je v rukojeti zasazen. Konec dříku (břit) zapadá do tvarované drážky nebo otvoru v hlavě šroubu. Rukojeť je obvykle tvarovaná pro uchopení dlaní. U hodinářských šroubováků je rukojeť tvarována pro sevření mezi prsty, kdy ukazovák tlačí přes volně otočnou destičku šroubovák do záběru.

Klasické šroubováky jednoduché konstrukce mají břit jednoho tvaru a velikosti. Již dlouhou dobu se vyrábí také šroubováky s možností používání vyměnitelných ukončení – bitů. Ve výrobě a v nabídce obchodníků jsou stále oba tyto druhy šroubováků. U všech šroubováků je jedním z nejdůležitějších parametrů maximální utahovací moment, kterého lze dosáhnout. Velikost požadovaného momentu pro práce v montážních dílnách často rozhoduje o jejich pořízení.

Na šroubováky jsou kladeny tyto základní požadavky: možnost utahování šroubů s jakýmkoliv tvarem hlavy a délky dříku, vytvoření kvalitního spoje řádným dotažením až dokonce, utahování šroubů v jakékoliv poloze i v těžko dostupných místech, optimální rychlost utahování.

Podle způsobu pohonu se rozdělují na ruční, akušroubováky, elektrické a pneumatické. Kromě ručních se většina ostatních šroubováků může používat nejen pro šroubování (utahování a povolování šroubů), ale také pro vrtání.

Utahovací bity

V katalozích výrobců a obchodníků se uvádí také pod názvy hroty, šroubovací dříky, výměnné dříky apod. Jsou to výměnné díly, které se nasazují na rukojeť či ráčnu ručních šroubováků nebo do hlavy elektrických a pneumatických šroubováků. Upínání bitů se provádí šestihranem velikosti 1/4" (6,35 mm). Materiálem, ze kterého se vyrábějí, je ocel jakosti S2 (slinuté karbidy 18504). Bity se rozlišují nejen podle tvaru, ale také podle rozměrů, velikosti utahovacího (krouticího) momentu a tvrdosti materiálu. Pro utahování šroubů s libovolným tvarem hlavy, musí být přizpůsobeno zakončení bitu. Bity se vyrábějí jako jednostranné nebo oboustranné (dvojité).

Tvary bitů

Odpovídají hlavám vrutů a šroubů, které mají být utahovány nebo povolovány. Základní i méně běžné tvary jednostranných a oboustranných (dvojitých) bitů ukazují obr. 1 a 2. Velikost plochy pracovní části má vliv na možnost vyvinutí maximálního krouticího momentu. Bity typu imbus mají schopnost ze všech bitů vytvořit největší moment.

Názvy i označení jednotlivých bitů uvádějí katalogy výrobků i jiným způsobem než ukazuje obr. 1, např. Torx = hvězdicový s označením TX, imbus = šestihranný s označením SW, KZN = spline atd.

U oboustranných bitů stejných tvarů (obr. 2 a, b) má každá strana jinou velikost pracovní plochy.

Běžně se používají také dvojité bity s různými tvarovými zakončeními (obr. 2 c, d).

Kombinace dvojitých bitů se vyrábějí i v dalších provedeních než ukazují obr. 2.

Některé bity jsou opatřeny doplňky či přípravky. Jedním z nich je dorazový kroužek, který se nasazuje na bit určený pro šroubování do sádrokartonu (obr. 3). Pomocí kroužku lze nastavit hloubku dotahování a tím předejít možnosti poškození materiálu, protože sádrokarton je měkký. Gola ořech (obr. 3) je dalším z používaných doplňků bitů. Vyrábí se s vnitřním čtyřhranem nebo šestihranem s průměry 1/4"; 3/8" a 1/2".

Kromě bitů na obr. 1 až 3 se používají různé držáky na bity a nástavce – obr. 4 a 5.

Umožňují připevnění různých druhů bitů na šroubováky odlišných konstrukčních tvarů. Je jich velké množství, jen držáky se rozdělují na rychlovýměnné, magnetické, odpružené, výsuvné, seřiditelné a osazené pojistkou. Podobně i nástavců se vyrábí tolik druhů, kolik je potřeba v praxi.

Bity je možné koupit po jednotlivých kusech nebo jako sadu. Balení může obsahovat malou sadu bitů stejného druhu (jen ploché, jen křížové apod.) nebo jednotlivé kusy různých tvarů bitů. Velká balení obsahují desítky bitů, největší sady obsahují více než 100 kusů bitů + držáky, nástavce, ráčny atd.

Rozměry bitů

Velikosti bitů jsou přizpůsobeny rozměrům šroubů a vrutů. Každý bit má své číselné označení. Označení plochých bitů je např. 0,8 x 5,5 mm nebo 1,0 x 6,0 mm, apod., což vyjadřuje šířku x délku utahovací části bitu v milimetrech. Standardní délky jednostranných bitů jsou 25 a 30 mm, prodloužených bitů 50 mm nebo 70 mm a dvojitých bitů 60 mm nebo 70 mm. Nabízí se také bity zvláště dlouhé o délkách 100 mm, 130 mm, 150 mm, 175 mm (obr. 6) a 200 mm. Imbus bity se označují 1,5; 2; 2,5; 3; 3,5; 4; 5; 6; 8 mm. Podobné značení mají všechny bity, číslice označují velikost v milimetrech.

Velikost utahovacího momentu bitů

Vzhledem k nejednotnosti rozlišování rozděluje každá výrobní firma bity podle utahovacího momentu jinak. Někteří výrobci uvádějí u svých výrobků, že bity mohou být použity pro utahovací moment do 100 Nm a nad 100 Nm. Jiní výrobci rozlišují momentové řady – např. do 50 Nm, 50 až 100 Nm, 100 až 250 Nm, nad 250 Nm, apod. Na použití bitů z hlediska maximálního utahovacího momentu by se měl kupující informovat již při jejich nákupu.

Pro každý konkrétní typ bitu uvádí jeho výrobce možnost či vhodnost použití pro měkký nebo tvrdý utahovací moment, např.: max. měkký krouticí moment určitého bitu je 35 Nm a max. tvrdý krouticí moment téhož bitu je 80 Nm. Další podrobnosti uvádí kapitola Krouticí (utahovací) moment šroubováků – viz dále.

Plnou velikost utahovacího momentu může šroubovák nebo bit přenést v případě, že je břit správně zasazen do hlavy šroubu – obr. 7. Nepřesným usazením břitu v hlavě se sníží moment nebo poškodí hlava šroubu, případně se břit vysune z hlavy šroubu.

Práce s zarezlými šrouby

Někdy může být problém s povolením šroubu, který je zrezivělý a nejde oddělit od matice. V tomto případě je třeba provést opatření vedoucí k povolení rezavého šroubu jakéhokoliv průměru. Základní opatření jsou uvolnění zarezlého závitu a zvýšení krouticího momentu šroubováku.

Závity zrezivělých šroubů se uvolňují pomocí různých chemických roztoků či sprejů. V obchodech se prodávají pod různými názvy, např.: Antirezin, Kontaktol, MD speciál, Resistin, WD – 40 sprej apod. Hlavní chemickou složkou, která má největší vliv na povolení rzi je petrolej. Pokud na stavbě není k dispozici odrezovací kapalina, může se na hlavu šroubu a na závit nakapat přímo petrolej. U šroubů bývá také rezivá celá hlava včetně drážky pro břit dříku. Ta se může vyčistit několika způsoby. Možný je poklep břitu na drážku nekaleným šroubovákem, odstraněním nečistot a upravení drážky rýsovací jehlou nebo jiným ostrým předmětem. Tuto práci je třeba provést zvlášť důkladně u šroubů se zápustnou hlavou.

Značné zvýšení krouticího momentu ručních šroubováků je možné použitím šroubováku s integrovanou maticí (obr. 8). Matice je připevněná ke dříku u rukojeti. Její velikost odpovídá zámečnickému klíči. Otáčením klíče s určitou délkou ramene lze zvýšit krouticí moment na několik desítek Nm. U největších šroubováků a dlouhých klíčů je možné dosáhnout krouticího momentu i více než 100 Nm.

Tvrdost bitů

Materiál bitu, jeho povrchová a další výrobní úpravy určují jeho tvrdost. Podle tvrdosti se rozlišují bity elastické houževnaté, standardní, tvrdé a extra (mimořádně) tvrdé. Povrchová úprava bitů je vyjádřena zkratkou, která označuje přítomné prvky, např. TIN (nitrid titan), CrMo (chrom molybden), CrV (chrom vanad), CrVMo (chrom vanad molybden), HiChrom (vysoce chromovaná) atd. Podle obsahu jednotlivých prvků v materiálu se pohybuje tvrdost povrchu bitu od 58 až do 70 HRc. Kvalitní bity navíc mají zdrsněný povrch, čímž jsou chráněny před korozí.

Krouticí (utahovací) moment šroubováků

Výrobci šroubováků uvádí maximální krouticí (utahovací) moment, pro který jsou určeny. Maximální velikost krouticího momentu stanoví, jakou maximální sílu lze šroubovákem dosáhnout. Nastavením krouticího momentu je dán odpor šroubovaného materiálu, při kterém se pohyb šroubováku zastaví. Díky této funkci lze omezit například riziko poškození šroubovaného materiálu vnořeným vrutem, stržení závitu šroubu apod. Možnost nastavení utahovacího momentu ovšem nemají všechny šroubováky. Velikost utahovacího momentu je rozdílná v závislosti na druhu použitého šroubováku – viz tab. 1.

Tabulka je informativní, existují pneumatické šroubováky (nazývané utahováky), které mají utahovací moment až několik tisíc Nm. Rozsah utahovacího momentu u jednotlivých druhů šroubováků je velmi široký v závislosti na použitém bitu a na zdroji energie pro jejich pohon.

Rozlišují se dva typy utahovacího momentu (šroubového spoje) – měkký a tvrdý. Měkký krouticí moment bývá u měkkého šroubového spojení; vyskytuje se u šroubových spojů v měkkých materiálech (např. dřevo) nebo u kovu přes pérovou podložku. Točivý moment kontinuálně narůstá během šroubování, nevyskytují se však žádné momentové špičky. Pro toto použití jsou zvlášť vhodné velmi tvrdé bity.

Tvrdý krouticí moment se vyskytuje u tuhého šroubového spojení v tvrdých materiálech např. kov s předřezaným závitem nebo se závitořeznými šrouby nebo pro šroubování do kovu, kdy šroub není opatřen pérovou podložkou. Moment se skokově zvýší ke konci šroubování. Pro tyto aplikace jsou vhodné zejména elastické houževnaté bity – tab. 2.

Výrobci šroubováků a bitů udávají ke svým výrobkům maximální možné průměry šroubů pro utahování, případně maximální doporučené průměry vrtání do materiálů, jako jsou například dřevo, ocel, hliník, zdivo. Pokud se budou při používání daného šroubováku tyto hodnoty překračovat, může dojít k poškození hlavy šroubu nebo spojovaných materiálů či výrobků.

Pokračování příště

---

Screwdrivers – part 1

A detail description of the screwdrivers is presented. Described are the different types of bits. Bits are distinguished by their shape, size, hardness, and intended use.

Keywords: screwdrivers, bits, screwdriver bit