Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy – 3. část

Předkládáme našim čtenářům velmi zajímavou přednášku vrchního inženýra J. Kaftana, která se konala téměř před jeden a půl stoletím, konkrétně ve dnech 6., 13. a 27. listopadu roku 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách na téma „Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdaňsku, čištění a odvodňování král. hlavního města Prahy."
Tento materiál byl publikován v roce 1880 v plném znění také tiskem (knihtiskárna Politiky), a protože je velmi zajímavý, seznamujeme s ním také naše čtenáře v plném znění. Autor v něm podrobně informuje o tehdejšímnepříznivém stavu, z něhož vyplývá řada závažných zdravotních i hygienických rizik pro obyvatele měst, a navrhuje i zavedení nutných opatření, která již dlouhodobě prosazuje, a která povedou ke zlepšení tohoto rizikového stavu. Přitom se inspiruje zejména situací v Anglii, kde vytváření umělých kanalizací ve městech bylo již tehdy na poměrně dobré úrovni v porovnání se situací v jiných velkých evropských městech, např. v Berlíně, kde čištění vod a odvodňování bylo v té době ještě v samých počátcích. Pro nás je velmi zajímavá zvláště poslední část textu, věnovaná podrobnému rozboru situace v čištění a odvodňování Prahy.
Předchozí části v č. 3 a 5/2024, pokračování v č. 3/2025.

Vratislava

Podobným spůsobem jako Berlín jest Vratislava kanalisována. Vratislava pozůstává z vnitřního města (Alt- und Neustadt) a 5 předměstí, čítajíc 260 000 obyvatelů. Město leží při Odře, 111 m nad mořem baltickým, v úrodné rovině. Dříve ústila říčka Ohlau uvnitř města do Odry, působivši jarními povodněmi, jakož v letě svým výparem velkých nesnází. To se ovšem ztržením městských hradeb a ohražením Ohly – jež nyní nad městem ústí – zlepšilo.

Rychlý vzrůst města (1840 čítalo pouze 94 000 obyvatelů) měl jako všude ty samé svízele při čištění a odvodňování za následek. Na ulici obstarávaly to pověstné rýhy, v domech žumpy.

Odvodnění se vystavěním Stadtgraben-, Gartenstrassen- a Odervorstadt-kanálů usnadnilo, výkaly však se vlévaly v obvodu města do veřejných vodotoků, je značně znečisťujíce.

Vystavěním nové vodárny »am Weidendamm« v roce 1871, jež město hojně filtrovanou říční vodou zásobuje (50 000 cbm. denně), dále rozmnožením pohodlných waterklosetů bylo město k radikální odpomoci donuceno.

Po předcházejícím důkladném vyšetření a zralém uvážení rozhodlo se městské zastupitelstvo pro zavedení systematické kanalisace odplachovací.

Podobně jako v Berlíně použito k pobočním stokám kameněných 23–47 cm světlých rour a k sběračům zděných vejčitých kanálů, jichž nejmenší výše 60 cm obnáší.

Roury ucpávají se provazem a mastnicí; kanály, jsouce z cihel a cementové malty zbudovány obdrží dno granitové.

Sběrač levého radiálního systému převeden jest pomocí 75 cm světl. dükru čili syfonu pod Odrou k lapači stanice čerpací.

Stanice čerpací jest zařízena pro 3 Woolfovy stroje à 60 koň. sil a 3 centrifugalní čerpadla, z nichž každé za sekundu 450 litrů vody hází. Prozatím postaví se pouze 2 stoje se 4 kotly a s centrifugálními čerpadly.

Kotle jsou 10 m dlouhé a 2 m široké, obdrží 2 topící 75 cm světlé roury, po 8 gallovayských rourách.

Když se byly hlavní sběrači v stanici spojily, vytlačí se výkaly 90 cm světlou, 1360 m dlouhou rourou do hlavní přivádějící stoky. Pod starou Odrou vloženy jsou do rourovodu 2 syfony 75 cm světlé a 120 m dlouhé.

Na obou břehách Odry jest syfon opatřen šoupátkem. Zděná přiváděcí neb zvlažovací stoka má šíři 1.3 m, výšku 1.3 m, jest pokryta plotnami granitovými a nad to 70 cm vysokou vrstvou země. Koruna hráze má 1.7 m šíře. Stoka leží větším dílem v navážce, aby také výše položené plochy zvlažovány býti mohly.

Zvlažovací stoka protíná téměř rovným směrem a ve spádu 1 : 2500 k účelům zvlažování zakoupené statky Oswitz a Ransern (1300 ha veliké, z nichž pouze 700 ha jsou ku zvlažování schopné), jež na jihu až k Odře se táhnou a zde hrázemi před povodní chráněny jsou. Dno zvlažovací stoky leží na začátku asi 5 m nad střední vodou Odry, odtud táhne se kanál po východním a severním pomezí Oswitzském až k obci Ransern, tuto po celé délce až k splavu Ransernskému protínaje.

V celku dosáhne kanál přivádějící asi 8500 m délky. Na hranici obcí Oswitz a Ransern odbočuje otevřená zavodňovací stoka (740 m dlouhá), by také na jihu mimo hráz ležící nízký terrain při řece zvlažován býti mohl.

Souběžně se stokou přivádějící vykopána jest strouha odvodná ve spádu 1 : 1600. Spodek její obdrží na hořejším konci 2 m, na dolením až 6 m šíře. Úbočí jeho má dle potřebí poměr 1 : 1 a 2 : 1.

Aby i v čas povodní plocha odvodněna býti mohla, jest zařízeno na konci vodní strouhy parou hnané pumpovadlo, jež jest v stavu za sekundu 450 litrů vody přečerpati.

Vůkol vesnic Oswitz a Ransern vykopán 1 m na spodku široký ochranný příkop.

Úprava půdy k zvlažování děje se podobně jako v Berlíně. Po ukončení srovnání a obehnání hrází rozvede se voda – prostředkem příkopů zavodňovacích a rozdělovacích a dřevěných stavídek – vlastním svým spádem po všech dílcích závodu zvlažovacího. Místa, která jsou k zbahnění náchylna, musí patřičně drainována býti, což vzhledem k štěrkové a písečnaté půdě není s velkými obtížemi spojeno. Odtékající voda odvede se stružkami do hlavní odvodní strouhy.

Cesty přes stoku zvlažovací převedeny jsou pomocí 5–6 m širokých ramp, přes strouhu odváděcí vedou kamenné mosty. Také zde slibuje závod státi se velmi výhodným. Mezi všemi známými německými městy zavedla Vratislav mimo systematickou kanalisaci ponejprv i soustavnou drainagi. Obmýšlí tím dosti vysokou hladinu spodní vody v jižní a východní části města udržeti na prostřední, co možná stálé výši.

Tato drainage, pozůstávajíc z polévaných kameněných, v hoření a dolní třetině plných, po stranách dírkovaných, 23–31cm světlých rour, klade se následovně:

Na místě původní země nastoupí 16 cm vysoká vrstva ze škvárů neb z odpadků cihel, na ni 30 cm silná vrstva štěrku, pak 80 cm vysoká vrstva písku a konečně obyčejná zem, jež se dobře ušlape.

Pobočné drainy mají pouze 8 cm světlosti a stojí pro běžný metr = 0’33 mark.

Podle hloubky platí za 1 běž. metr pobočních trativodů 0’75–3 marky.

23 cm světlých hlavních trativodů
12 mark.
26 cm světlých hlavních trativodů
14 mark.
31 cm světlých hlavních trativodů
24 mark.

K tomu přináležící studně shromážděcí pozůstávají z dobrých cihel a cementové malty, jsou na 1 cihlu zděny, mají 75 cm v průměru a stojí po kusu 220 mark. Meziležící kanálové šachty jsou 120 až 150 m od sebe vzdáleny a stojí 40 mark.

Veškerá délka obnášeti má 23340 m, cena jejich jest na 412130 mark vypočtěna.

Taktéž domácí potrubí jest podobným spůsobem jak v Berlíně provedeno; bylo však zjednodušeno, truhlíky uzavírací a jámy přehlížecí odpadly, potrubí domácí ústí zde bezprostředně do kanálů obecních. Syfony v rourách odkapných odpadly; ventilace systému děje se prostředkem vstupů rour dešťových a domácích.

Ačkoliv není ještě stroj čerpací v běhu, jeví se již nyní blahodárné účinky kanalisace Vratislavské. Odstraněním ryh jsou ulice značně rozšířeny; vysoké prahy ovroubené a granitovými plotnami pokryté chodníky usnadňují komunikací; častým proplachováním žlábků vymizel zápach z ulic, jenž dříve pobyt ve Vratislavi činil nepříjemným.

Koncem příštího roku má celý závod býti ukončen a stroje do pohybu uvedeny.

Literatura

[1] KAFTAN, J.: Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy. Přednáška vrchního inženýra J. KAFTANA, konaná 6., 13. a 27. listopadu 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách. Knihtiskárna „Politiky“, Praha 1880.

Obrazové a fotografické kredity

[2] Miejskie Przedsiębiorstwo Wodociągów i Kanalizacji S.A. we Wrocławiu (online). Dostupné z https://www.mpwik.wroc.pl/o-nas/wodociagi/>.
[3] Portal Geoinformacyjny (online). Dostupné z https://gisplay.pl>.
[4] Uniwersytet Wrocławski. Wydział Nauk o Ziemi i Kształtowania Środowiska. Instytut Geografii i Rozwoju Regionalnego. Pracownia Historii Kartografii (online). Dostupné z https://www.geogr.uni.wroc.pl/zbiory-kartograficzne>.

---

Little Shreds of History
Sewerage and irrigation system, equipped in Wrocław

In previous, this and several future issues of Topin magazine, we present to our readers a very interesting lecture by chief engineer J. Kaftan, which took place almost one and a half century ago, specifically on November 6., 13. and 27., 1879, at the Association of Architects and Engineers in Bohemia on the subject of „Sewerage and irrigation system, furnished in Berlin, Wroclaw, and Gdańsk, the purification and drainage of the royal capital of Prague."
This material was published in 1880, and since it is very interesting, we present it to our readers in its entirety.
J. Kaftan provides detailed information about the unfavourable situation at the time, which resulted in several serious health and hygiene risks for the inhabitants of the cities, and also suggests the introduction of necessary measures, which he has been promoting for a long time, and which will lead to the improvement of this risky situation. In doing so, he is particularly inspired by the situation in England, where the creation of artificial sewers in cities was already at a relatively good level compared to the situation in other large European cities, e.g. in Berlin, where sewage treatment and drainage were still in their infancy at the time.
Especially the last 4th part of the text, devoted to a detailed analysis of the situation in the cleaning and drainage of Prague, will be very interesting for us.

Keywords: history, sewerage and irrigation system, sewage treatment, drainage, health and hygiene risks, Wroclaw.

POKRAČOVÁNÍ V SEŠITU č. 3/2025