Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy – 2. část

V č. 3/2004, tomto a několika dalších číslech časopisu Topin předkládáme našim čtenářům velmi zajímavou přednášku vrchního inženýra J. Kaftana, která se konala téměř před jeden a půl stoletím, konkrétně ve dnech 6., 13. a 27. listopadu roku 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách na téma „Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdaňsku, čištění a odvodňování král. hlavního města Prahy.“
Tento materiál byl publikován v roce 1880 v plném znění také tiskem (knihtiskárna Politiky), a protože je velmi zajímavý, seznamujeme s ním také naše čtenáře v plném znění. Autor v něm podrobně informuje o tehdejším nepříznivém stavu, z něhož vyplývá řada závažných zdravotních i hygienických rizik pro obyvatele měst, a navrhuje i zavedení nutných opatření, která již dlouhodobě prosazuje, a která povedou ke zlepšení tohoto rizikového stavu. Přitom se inspiruje zejména situací v Anglii, kde vytváření umělých kanalizací ve městech bylo již tehdy na poměrně dobré úrovni v porovnání se situací v jiných velkých evropských městech, např. v Berlíně, kde čištění vod a odvodňování bylo v té době ještě v samých počátcích. Pro nás je velmi zajímavá zvláště poslední část textu, věnovaná podrobnému rozboru situace v čištění a odvodňování Prahy.

Jak již podotknuto, obrala si kanalisace Berlinská za úlohu, veškeré pomyje, tedy vody průmyslové a domácí včetně tekuté a pevné foekalie a konečně vody dešťové hned po jich vzniku odvésti.

Největší množství vod stokových tvoří vody dešťové. V Berlíně bylo toto množství na 23 mm na hodinu vyšetřeno, z něhož třetina do země se vtáhne, druhá třetina se odpaří a teprv třetí třetina do stok se dostane a těmito současně bez překážky odvedena býti má.

Zkušenost potvrdila správnost této podmínky. Dle množství vody dešťové, jež quantum vody domácí pr. 120 litrů na osobu a den mnohokráte převyšuje, řídí se rozměry stok; osmý díl maxim. množství vody dešťové zmohou čerpadla, zbytek pak odvedou stoky výpomocné.
Výpočet děje se na základě formule Eytelweinovy, již v Anglii často použité.

Dle této jest

Pro v = 1 vypočtěn ξ = 0,00784, tak že tedy

z toho následuje pro:

zcela naplněné roury

zcela naplněné vejčité profily

2/3 naplněné vejčité profily

Dle toho nechá se množství protékající vody Q v krychl. metrech pro sekundu lehko vyšetřiti.

Jesti Q = F · v ;

pro plné okrouhlé roury následuje:

pro plné vejčité profily:

pro plné 2/3 naplněné vejčité profily:

kde l délku kanálu při spádu 1 m naznačuje.

Dle těchto vzorů byl poloměr rour a kanálů vypočtěn, a docíleno tím rozměrů, že by i při méně hladkých stěnách úplně vystačily.

K veřejným stokám se připojuji stoky domácí – potrubí domácí – prostředkem potrubí spojujícího.

Nařízením policejním ze dne 14, července 1874 stalo se připojení obydlených pozemků k veřejným stokám povinným. Tímto nařízením bylo v oněch čtvrtích, kde kanalisace k provedení připravena, zařizováni nových žump čili kališť zakázáno; staré na takových pozemcích stávající již žumpy nesmějí s novými stokami spojeny býti (nařízení ze dne 11. pros. 1875 §. 1) a musí během roku odstraněny býti. Do 6 neděl po oznámení mají majitelové pozemků v ulicích, jež kanalisaci obdrží, řádně zhotovený návrh pro odvodnění in dupplo správě městské předložiti a za udělení povolení zažádati. Do 6 neděl po doručení takového povolení musí odvodnění býti provedeno.

Teprv po řádném převzetí úřadem místní policie jest odvodňování pozemků do stok veřejných povoleno.

Veškeré dosavadní rýhy, propůstky, můstky odstraní magistrát na útraty majetníků dle každoročně upravené sazby.

Položení 25 × 30 cm silných kamenných práhů a chodníků obstará dle stávajících předpisů majitel neb na jeho útraty městský úřad.

Taktéž zavádí magistrát na útraty majitele potrubí spojující od kanálu až k šachtě přehlížecí, aby soukromníkům přístup k veřejným kanálům zamezil.

Zařízení potrubí domácího ponecháno zcela majiteli, magistrát vyhradil si však právo, aby zřízenci svými kdykoliv přehlídku konati směl, anižby za správné provedení staveb takových ručil.

Potrubí připojující pozůstává ze 16 cm silných kameněných rour, jež se k hrdlu vidlovité, do veřejného rourovodu dříve již zasazené roury připojují.

Pod základní zdi vloží se železná 1,5 m dlouhá roura, čím drahé obezdění roury hliněné odpadá. Potrubí spojující ukončuje truhlík uzavírací. Tento pozůstává z litiny; hrdlo k potrubí domácímu obrácené jest uvnitř truhlíku opatřeno visací klapkou. Pomocí poklopu, oblíku a šroubu může truhlík uzavřen býti. Visací klapka zamezuje krysám přístup do potrubí, dovoluje však pomocí ohebných prutů potřebné čistění jak připojujícího tak i domácího potrubí, mimo to před vniknutím zpáteční vody z kanálů chráníc. Truhlík uzavírací má, býti úředníkům městským přístupen a musí tedy v suché přehlížecí jámě položen býti. K truhlíku uzavíracímu připojuje se potrubí domácí. Toto nesmí míti většího průměru než 16 cm, poněvadž dle zkušenosti velké neplné roury uvolněním od toku usazování bahna a tím tedy zácpy usnadňují. K potrubí domácímu berou se nejraději kameněné roury, poněvadž velmi dobře mokru a kyselinám vzdorují a hladkým svým povrchem k rychlému odtoku značně přispívají. Jen tam, kde potrubí do mácí nad dlažbou sklepa umístněno jest, neb na dvoře v malé hloubce leží a otřásáním trpěti by mohlo, béřou se roury železné, jež se provazem a olovem ucpou. Pod základními zděmi vloží se i do hliněného rourovodu roura železná, přechod do rozličných světlostí obstará, zvláštní větší, hlavní opatřena roura.

Do potrubí domácího ústí také pomoci oblouků a vidlových rour veškeré roury domácí.

Jsou to: předně roury záchodové od waterklosetů. Pozůstávají ze železa, mají světlost 10 až 12 cm; hlavně kolmých rour ucpány jsou tmelem železitým. Velkou důležitost mají též waterklosety samé, jich dobrá vodní závěrka jest místní policii přísně předepsána. Aby se předešlo zlomyslnému zacpávání roury záchodové, nesmí míti hrdlo pánve více než 7 cm ve světlosti. Použito rozličně konstruovaných klosetů, všechny ale musí po čas potřeby splachování umožniti. Nejlepší a nejjednodušší kon strukce pozůstává z pánve porculánové a pohyblivé misky; klosety dvojnásobné uzavřené se ne osvědčily, v „trapu“uzavřené foekalie silně za­páchají.

Důležité a velmi dobré nařízení ustanovuje, že musí veškeré roury odpadací nad střechu co parníky v stejné světlosti provedeny, neb do sousedního komína zapuštény býti. Rozumí se samo sebou, že všechny roury také před mrazem chráněny býti musí.

Platí to zvláště o klosetech nádvornich, kde vodní uzavírky a ventily vodovodu ve zděné jámě asi 1 m hluboko se umístí.

Ve školách a kasárnách zavedeny jsou s vel kým úspěchem klosety žlabové.

Výlevy kuchyňské (hejcuky) obdrží pevné mříže a připojují se prostředkem olověných trapů k železným, 5–8 cm světlým rourám. K vůli čistění umístěn jest na nejnižším bodu trapu šroub. Taktéž obdrží i 4–5 cm světlé odpady koupelí a umývadel kuchyňských uzavírky vodní a parníky. Rourovody zapouštějí se do zdi a zakrývají omít kou, a jsou s hlavním potrubím domácím železnými, 65 mm světlými rourami spojeny. Přechody z menších do větších průměrů prostředkují roury přechodní čili „tapery“.

Berlínské prádelny jsou umístěny ve sklepích; kde obecní potrubí neleží dosti hluboko, musí býti výlev prádelen výše položen a voda pomocí kbelíků zdvižena. Takové výlevy obdrží mimo zá věrku také klapku k zamezení přítoku zpáteční vody.

Nad každým výlevem, umývadlem, koupelí, musí býti kohoutek vodní zadělán.

Proplachováni klosetů a pissoirů má býti tak zařízeno, aby se celá plocha dobře spláchnouti dala.

Zbyde nám ještě o gullies nádvorních promluviti, jež jsou určeny pro odvodňování dvora a přijímání odpadů z pump domácích. Gullies tyto mají býti nepromokavé, z dobrých cihel a cementové malty stavěné. Strana průřezu jich obnášeti má nejméně 38 cm. Vodní hladina musí nejméně 50 cm nad dnem gully a nejméně 1 m pod terrainem ležeti.

Odtok děje se prostředkem vodní uzavírky, obyčejně hliněného kolena. Přikryty jsou gullies pevnou mříží, jejížto tyče nejsou více 1 cm od sebe vzdáleny. Na dně usazené látky musí býti občas vybrány a odveženy. Jest přísně zapovězeno vylévati do gullies pomyje, nemá totiž gully co výlev sloužiti.

Ve všech místnostech, kde mastné neb mýdlové pomyje u velkém množství odpadají, zejména v prádelnách, barvírnách, hostincích a p., vloženy býti musí do potrubí zvláštní hrnce. Tyto jsou ze železa ulity, emaillovány, dají se neprůdušně uzavříti a mají býti přístupny. Výška jejich obnáší nejméně 35 cm, dno 25 × 35 cm, opatřeny jsou vodní 10 cm uzavírkou.

V místnostech, kde mnoho písku k cídění se potřebuje (hostince, závody k cídění lahví, mědotepci a p.) jest k jeho zadržení zvláštních gullies zapotřebí. Do gullies nádvorních ústí taktéž roury odkapné z nádvoří.

K vůli pozdějším výměnám a v ústění jest prospěšno, vložiti do potrubí domácího několik rour, bez pevných hlavní, a je dvojitým pasem spojiti, ač nemají-li roury železné již přiruby. Takové opatření usnadňuje čistění rour zvlášť pod oblouky a změnou spádu.

Veškeré dříve zmíněné vody odvádí 16 cm světlé potrubí domácí z domu; průměr ten vůbec postačí k odvedení prudkého deště z plochy 4400 □m při spádu 1: 50.

Kdyby však při některých průmyslových závodech, kde mnoho vody odchází, nestačila roura 16 cm široká, dovoleno vice takových rour položiti.

K vypuštění výkalů továrních do kanálů obecních jest zapotřebí povolení místní policie, jež ve zvláštních pádech, ku př. při jatkách, desinfekcí výkalů předepsati může.

Co se týče spádu potrubí domácího, tu určuje úřad pouze výšku truhlíku uzavíracího. Odtud nejlépe jest dáti pravidelný spád 1: 30 – 1: 50. Příliš prudké spády nejsou výhodné, jelikož zde při malém přítoku roury rády se zanášejí, voda odtéká příliš rychle, těžší látky na dně ukládajíc.

Kde obecní potrubí velmi hluboko a blízko domu leží, dává se rourovodu domácímu a spojujícímu mírný spád u vnitř zdi domu, před zdi čelní se roura kolmě dolů převede a pak opět mírným spádem až k hrdlu obecního potrubí položí.

Roury odkapné vedeny jsou pod chodníkem do potrubí obecního, kde ústí do zpřímeného hrdla vidlové roury, by k ventilací stok upotřebeny býti mohly.

Aby se zamezilo znečisťování stok, odpadky tašek a malty ze střech, vložen do roury odkapné syphon zvláštní konstrukce, jenž častěji odejmutím dolní plotny čistiti se musí.

Za příčinou povinného zavedení water-klosetů, stalo se připojení k městskému vodovodu též povinným. Jen ty pozemky, kde k proplachování klosetů, výlevů a t. d. voda domácím strojem obstarati se dá, jsou té povinnosti sproštény.

Záchody s odvozem soudkovým a však bez jámy jsou dosud povoleny.

---

Popsal jsem, pokud možno, zařízení a provedení odvodňování ulic a pozemků, zbývá ještě pro mluviti o provozování a výsledku kanalisace v Berlíně; jest to tím snáze, an radiální systém III. od roku 1876 v nepřetržitém chodu se nachází.

Water-kloset pracuje samovolně, taktéž i ostatní dříve popsané ústrojí v domě; jest to nej lacinější a nejspolehlivější odvoz. Bez překážky proudí veškeré dejekty k stanici čerpací, kam za 2 hodiny od nejzadnějšího, 3200 m vzdáleného konce systému v stavu nerozložitém se dostanou, zde ihned čerpadly zdviženy a 75 cm světlou rourou na 15 km vzdálené, nad stanicí 22 m vysoké pole zvlažovací v Osfordu hnány bývají, tedy za 3 hodiny z obvodu města zmizí.

Radialni systém III. obsahuje plochu 389,72 ha jest i 120 000 lidmi obydlen, a chová 10 000 curr, mzděných stok a 70 000 m hliněných rourovodů. Vyjma ostrov zámecký (Alt-Köln) jsou všechny skorem pozemky již připojeny.

Jmenovaný, ramenem Šprévy oddělený ostrov, obdrží poboční stanici čerpací; výkaly se pomocí železného syfonu pod Šprévou do kanálu, k tomu připravenému, přetlačí.

Minulého roku bylo denně asi 14 000 cbm výkalů čerpadly zdviženo.

Stanice čerpací jest opatřena 6 parními kotly a tolika čerpadly, jež 2 Woolfovými a 2 jednoválcovými stroji v úhrné síle 300 koňských sil jsou hnány.

Ze 6 čerpadel byl dle množství přitékající vody potřebný počet v pohybu, a sice rozdělil se za suchých dnů následovně: Od 8 ½, hodiny ranní až do 6 večerní pracovaly 3 stroje, od 6 hod. večerní až do 1 ½ v noci 2 stroje, od 1 ½ hod. ranní až do půl deváté 1 stroj. V čas deště byl počet strojů na 4, 5 až 6 rozmnožen. Po celý čas neobjevila se žádná vada ani při strojích ani při rourovodech.

K obsluze 6 čerpadel a 6 parních kotlů, vůbec celé stanice čerpati zaměstnáno 11 osob. V roce 1878 vytlačeno asi 5 milionů krychl. m výkalů na planinu Osdorfskou, a spotřebováno 25 500 hl. uhlí(33.500 mark). Bylo tedy průměrně za rok z jednoho pozemku 2000 kr. m vody odstraněno a při tom 10 hl. uhlí spáleno.

Přehlídku 80 km dlouhých stok obstarávají 3 čety po 3 mužích s 1 dozorcem beze všech obtíží. Každá četa vezme sebou do lehkého čtyrkolového vozíku: svazek 2 ½ m dlouhých 1 cm silných rákoso vých prutů, několik dřevěných zátek rozličné velikosti, 2 železné kbelíky k vynášení písku, dřevěný stojan co výstražné znamení nad otevřeným vstupem. Kopisté k shrabování písku, v kaná-
lu uloženého, několik kulatých kartáčů k protahování a čistění potrubí, lucerny, lana, klíče a háky k otvírání příklopů a p.

Každých čtrnácte dní proplachují se rourovody obecní. K tomu cíli zacpou se konce rour dřevěnými zátkami, jež visí na řetízku, načež se vstup pomoci hadice a roury ze sousedního hydrantu vodou naplní; když se pak zátka odtrhne, strhne nashromážděná voda veškerou nečistotu ssebou, že nouc jí od vstupu k vstupu až do zděného kanálu, kde mocnější proud vody o její odvedení se postará.

Spotřeba vody se vyměří Siemensovým vodoměrem, jenž k hadici jest připevněn.

V roce 1878 bylo v celku k proplachování stok veřejných 40 000 kbm vody použito. Zděné stoky přehlíží se cidičskou četou v občasí 3 neděl; uložený písek kopistěmi k lapači se shání, odkudž každotýdně – v noci ze soboty na neděli – se vybírá. Jest podivuhodno, že písek ten nezapáchá, čile proudící voda stoková všechny fekální látky z něj vymyla.

Během roku 1878 vybralo se v celku 460 kbm písku, tedy denně na pozemek, včetně ulice a náměstí, ½ l.

Naplaveniny vymětů v stokovodech se ne ukazují. Průměrná rychlost 0,5 m postačuje k jich odplavení úplně.

Přihlíželo se k tomu, aby jedna soustava co možná málo rozličných spádů obdržela. Při sy stému III. jest spád hladiny 1: 3000 většinou proveden; v pádu, kde průřez kanálů se mění, nalézá niveletta ve vrcholi klenutí pokračování, povstalý spodní stupeň mírným mezispádem se vyrovná.

Po celý čas svého trvání nebyla činnost ka nalisace přerušena, jen zde a tam objevily se zácpy v některých potrubích spojujících a sice při pozemcích, kde velmi mnoho písku se spotřebuje, neb smetí do výlevů a klosetů házeny byly, neb kde následkem špatně pochopené spořivosti velmi málo vody k proplachováni použito bylo.

U některých hostinců, mydláren, kde mnoho tuku v pomejích obsaženo, usadil se tento na vrcholi roury ve spůsobu bakulí; takové překážky byly však snadno a rychle odstraněny, aniž by povstaly z toho pro obyvatelé nemilé následky.

Stavební výlohy III. radiálního systému, jehož stokovody, ač dosud jen 120 000 obyvateli používané, přece pro 280 000 osob po stačí, obnášejí 5 000 000 mark.

Systém I. jest rozpočtěn na 4 900 000 mark.
II. jest rozpočten na 6 300 000 mark.
IV. jest rozpočten na 9 600 000 mark.
V. jest rozpočten na 8 625 000 mark.

Výlohy provozování obnášely v roce 1878 při systému III. 96 000 mark. Příspěvek majitelů domů byl v minulém roce na 1 % výnosu pozemku vyměřen. Za vyprázdnění kaliště platil kupř. majetník domu s 12 byty dříve 80–100 mark, odvoz soudkový přišel na 70–180 mark, nyní platí 60 mark aniž by se o odvoz starati musel.

Předběžná dáta jsou vyňata větším dílem z ústředních zpráv, rozumí se samo sebou, že jsem na tom nepřestal a se osobně o výsledku provozování přesvědčil.

Koncem měsíce srpna prošel jsem velkou část podzemních kanálů. Vzduch byl tam dosti čerstvý, nepozoroval jsem žádného zápachu. Ostrý průvan pohyboval vodorovně plamenem naší svíce. Připisoval jsem to silnému proudění vod a dobré, tisíci rour odkapných podmíněné ventilací. Místy pozoroval jsem pod nohami uložení písků asi 5 až 8 cm vysoké. Klenutí kanálů bylo bez vady, ačkoliv mohly býti stopy vod, jež v čas prudkých dešťů téměř celý profil vyplnily, dobře sledovány. Při tom na stěnách pozůstalý šlem nezapáchal.

Na naši cestě nebyly jsme nikde krysami obtěžováni; ústící roury domácího a obecního po trubí účinkovaly všude pravidelné.

Neméně pozoroval jsem v čerpací stanici nějaký zápach; v samém sousedství lapače a kanálu přiváděcího bydlí ředitel a úřednici stanice, aniž by po celý čas bylo o nějaké nakažlivé nemoci slyšeti; cidiči stok jsou vesměs zdraví a čilí, taktéž personal stanice,

Egestorffovou továrnou dodané stroje jsou v stavu výtečném, chod jejich jest klidný.

Denně zaznamenává se graficky v kanceláři stanice stav vody v studni čerpací a výkon čerpadel.

Procházka krásnými třídami systému III, postačí, bychom se o dobrodiní rationelní kanalisace přesvědčili. Jaký to rozdíl mezí touto a částí nekanalisovanou! V této zápach, špinavé, smrdutými pomeji naplněné rýhy, ulice těmito nebezpečné zúžené; v systému III. široké, kamennými prahy vroubené chodníky, žlábky čisté, žádný zápach, v zimě žádné náledí, ani v žlábkách, ani na chodnících, po kterých dříve v zimě jen s nebezpečím života choditi se mohlo.

Obavy, že stokami výpomocnými veřejné vodotoky znečištovány budou, nevyplnily se. V roce 1878 účinkovaly tyto stoky po 14krát vždy asi 2–3 hodiny, nemohlo však žádné znečistění konstatováno býti.

Když jsou blahodárné účinky kanalisace na ulici již znáti, stanou se nám tím vice nápadné, vstoupíme-li do domu; ani památky po zápachu, kte rýž dříve celý dům naplňoval. Obyvatelé vesměs jsou s novým zavedením spokojeni, dosvědčuje to okolnost, že připojeni ku kanalisaci ku podivu rychle a bezzávadně provedeno bylo.

---

Druhou důležitou úlohu vytkla sobě kanalisace Berlínská: jest to čistění výkalů zvlažováním.

Statky Osdorf a Friederikenhof, jež obcí Berlínskou k účelu tomuto za 1 365 000 mark zakou peny byly, leží jižně, asi 2 míle od Berlína vzdáleny, v poloze pískové lehce pahorčité, jejížto největší vyvýšenina asi 10 m obnáší. Nejvíce nakloněné plochy byly v luka, méně nakloněné na záhony proměněny a zcela vodorovných k nádržkám zimním použito.

Výkaly dostanou se 75 cm světlou rourou na dva nejvyšší body závodu do stojanů, nahoře otevřených; plávek, opatřený praporcem, naznačuje každé chvíle úředníku hospodářskému množství vody stokové; poblíže stojanu vykopaná nádržka přijímá přebytek výkalů. Od stojanu rozvětvuje se paprskovité železné potrubí, kteréž na jednotlivých, zvýšených místech šoupátka obdrží. Roury odevzdávají výkaly příkopům přiváděcím, jež je jedno tlivým dílcům pomocí dřevěných stavídek přivádějí, kde voda na nejvyšším místě do 18–20 m velké brázdy vytéká a odtud přes celý dílec se rozleje; jak mile se na nejhlubším místě objeví, spustí hlídač na tak dlouho stavidlo, pokud se výkaly do země nevtáhnou. Záhony rozdělí se na 1 m široká pásma, v jejichžto brázdách voda se rozleje a kořeny rostlin zvlažuje, anižby chrastě se dotkla.

V zimě odvede se přebytek vod stokových do 2 m hlubokých nádržek (68 ha rozsáhlých), kde asi ve 14 dnech do země vsáknou. Nádržky vystačily úplně; na jaře se zorají a v září zasejou neb řípou vysázejí.

Podobnou péči, jak zvlažování, věnují také odvodňování. Nedostatek řádné drainage byl příčinou nezdaru mnohých závodů zvlažovacích. Také Osdorf ze začátku v tom ohledu nabyl zkušeností.

Nyní jest větší díl úplně odvodněn. Avšak i na spůsobu provedení drainage záleží její úspěch.

Trativody, jež jsou – jak z počátku bylo se stalo – pevně k sobě připojeny, účinkují co vodovod a ne co trativod. Nejprve položí se ve vzdálenosti 15–20 m světlé ssací roury pod úhlem 45° k svodnicím, jež do 12 cm světlých drainů sbíracích ústějí; tyto přivádějí vodu příkopům, jichž v Osdorfu 14 000 curr. metrů se nachází.

Jak pozorujeme, jest závod zvlažovací v Osdorfu dle soustavy stupňové upraven. Rostou zde: zelí, karfiol, kedlubny, cerel, cukrovka, mrkev, červená řepa, por, cibule, okurky, tykev, špenát, salát, artičoky, boby, na zkoušku kukuřice, mák, cikorie, maliny a jahody, tabák a t.d. vesměs na záhonech dále oves, pšenice, buryna, jarní řepka v nádržkách. Podél strouhy daří se výborně vrba, jež k upevněn{svahů dobře se hodí. 52 km cest, silničními pluhy zhotovených, probíhají závod na všechny strany, vý bornou komunikaci udržujíce; 13 km železných, 30 až 50 cm světlých rour rozvádí taktéž na všechny strany výkaly, jejichž rozdělen{do jednotlivých dílců 36 dozorců ve dne v noci pravidelné obstarává.

V roce 1878 bylo 200 ha, zděláno, dosud jest 355 ha upraveno, zbytek nachází se v práci.

Jest se nadíti, že závod zvlažovací, jenž poskytuje již nyní mírného zisku, dobře se vyplácet bude; mimo toto byla valná část pustého vůkolí berlínského proměněna v zelenou, úrodnou krajinu.

O předpovídaném zbahněni polí a luk není ničeho viděti, ovšem má o to celkem zásluhu drainage.

Z trativodů se prýštící voda jest čerstvá a čistá a jest – jak jsem se sám přesvědčil – k pití zcela uspůsobilá, není tedy divno, že dotýčná komise odtok té vody do veřejných vodotečů bezzávadně povolila.

Může tedy závod zvlažovací v Osdrofu za zdařený považován býti, a jest s to veškeré výkaly I., II. a III. radialního systému (úhrnná plocha 1010 ha) zužitkovati.

K zužitkování výkalů systému IV. a V. byly zakoupeny statky Falkenberg a Bürknersfelde spolu s Marzahnskými dílci, úhrnem 736 ha za 1 ½ mill. marků; větší díl plochy jest již upraven. 14 200 m dlouhá, 1 m světlá železná výtlačná roura jest již od stanice čerpací až k Falkenbergu položena, taktéž 7000 m dlouhé potrubí rozváděcí s 37 šoupátky.

Jest podivuhodno, s jakou horlivosti obec Berlínská o zlepšení zdravotních poměrů a zvelebení města se zasazuje. Současně s kanalisací dokončuje se též i nový vodovod Charlottenburský, jenž toho času společné se starým Štrálavským denně 80 000 cbm vody dodává.

V dláždění kanalisovaných a vodou opatře ných ulic se solidním spůsobem dle nejnovějších zkušeností pokračuje.

Vzdor tomu, že v Berlíně již nové jatky patřící společnosti akciové se nacházejí, staví obec na vlastní útraty ještě jedny, aby tak veškeré zdra votní závody do své moci dostala.

Vůči těmto okolnostem jest se co nadíti, že Berlín, mající nyní 1 062 000 obyvatelů, čistým a. zdravým městem se stane.

Literatura

[1] KAFTAN, J.: Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy. Přednáška vrchního inženýra J. KAFTANA, konaná 6., 13. a 27. listopadu 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách. Knihtiskárna „Politiky“, Praha 1880.
[2] Katrin Koch und Andreas Schulze: Die Entwässerung der Großstadt – Funktion und Betrieb des Rieselfelds Hobrechtsfelde in Landschaften in Deutschland (online). 7. prosince 2020 (cit. 14. 8. 2024). Dostupné z http://landschaften-in-deutschland.de/themen/80_b_142-entwaesserung>.

Fotografické kredity

[Obr. 1] James Hobrecht 1884, Berliner Wasserbetriebe, Museum im Wasserwerk Friedrichshagen.
[Obr. 2] Berliner Wasserbetriebe, Museum im Wasserwerk Friedrichshagen.
[Obr. 3] Archiv Museum Lichtenberg im Stadthaus.

❏ Z dobových materiálů zpracoval Ing. Vladimír Pavlíček, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace

Little Shreds of History Sewerage and Irrigation System, furnished in Berlin – Part 2

In previous, this and several future issues of Topin magazine, we present to our readers a very interesting lecture by chief engineer J. Kaftan, which took place almost one and a half century ago, specifically on November 6., 13. and 27., 1879, at the Association of Architects and Engineers in Bohemia on the subject of “Sewerage and irrigation system, furnished in Berlin, Wroclaw, and Gdańsk, the purification and drainage of the royal capital of Prague.”
This material was published in 1880, and since it is very interesting, we present it to our readers in its entirety.
J. Kaftan provides detailed information about the unfavourable situation at the time, which resulted in several serious health and hygiene risks for the inhabitants of the cities, and also suggests the introduction of necessary measures, which he has been promoting for a long time, and which will lead to the improvement of this risky situation.In doing so, he is particularly inspired by the situation in England, where the creation of artificial sewers in cities was already at a relatively good level compared to the situation in other large European cities, e.g. in Berlin, where sewage treatment and drainage were still in their infancy at the time.
Especially the last 4th part of the text, devoted to a detailed analysis of the situation in the cleaning and drainage of Prague, will be very interesting for us.

Keywords: history, sewerage and irrigation system, sewage treatment, drainage, health and hygiene risks, Berlin.

POKRAČOVÁNÍ V SEŠITU č. 1/2025