Střípky z historie – Parní kotle – 8. část

historie

Čtenářům Topin přinášíme unikátní a velmi zajímavý materiál, který byl publikován v encyklopedii Kronika práce, osvěty, průmyslu a nálezův, vydávané již od roku 1846 pražským nakladatelem I. L. Koberem. V roce 1905 zde byly v IX. díle souhrnně publikovány všechny tehdy známé poznatky věnované páře a parním kotlům. Obsáhlý článek je na tolik pozoruhodný a odborně zajímavý i v současnosti, že ho publikujeme v našem časopise bez krácení, a tedy na pokračování. V dnešním vydání předkládáme čtenářům 8. pokračování článku, předchozí části jsme uveřejnili v sešitech Topin č. 3, 4–5, 7/2021 a 1, 3, 4–5, 7/2022.

Škodlivé vlivy na parní kotle a odstranění jich. Výbuch parního kotle. Obsluha kotle.

Nejdůležitějším požadavkem pro dobrý chod parního kotle jest, aby voda napájecí byla dobrá, prosta všech škodlivých minerálních neb vegetabilních příměsků.

Ať již součástky zemité jsou jen prostě ve vodě rozptýleny nebo ve spojení chemickém, tvoři-li totiž s jinými svérázné sloučeniny, vždy vyloučí se při varu vody a tvoří pak zvláštní, více méně pevnou usazeninu na stěnách kotelních, t. zv. kal neb kámen kotelní.

Pokrývá-li kámen kotelní stěny kotle, jest přístup páry omezen. Má-li se pak docílit teploty přiměřené napjetí páry, musí se ohřáti plech mnohem více než voda, jelikož nutno i vrstvu kalu a kamene zahřáti. Je-li vylou ­čeno značně kamene neb kalu, dostoupí žár snadno té výše, že se plech rozžhaví.

Kámen kotelní je křehký, snadno odprýskává, studená vlastně chlad­ nější voda přichází pak rázem ve styk s rozžhaveným plechem, tento se rychle ochladí a smrští, tak že povstává snadno trhlina na okolních místech, kde je plech kamenem ještě pokryt a rožhavený a nastane výbuch.

Výbuch nastává, jakmile stěny kotelní nejsou více sto z jakékoli příčiny vzdorovati povstalému napjetí par. Byť i právě uvedeným rozžhavením stěn kotelních explose vždy nepovstala, vzniknou přec na kotli boule a trhliny, jež zajisté neujdou pozornosti svědomitého topiče.

Kámen kotelní jest jak uvedeno hmota křehká, avšak tvrdá, jež zů staneli nepovšimnuta, i v tloušťce 5 cm se usadí. Zvláštního druhu jsou tak zv. »placky«, které povstávají tím, že se kotelní kámen na některých místech v plackovitých kusech odtrhne a proudem v kotli zažene na místa, kde vývoj páry je nejbouřlivější, kde se pak jednotlivé kusy slepí, což zvláště je nebezpečné kotlům s ohňovými trubkami a komorou ohňovou. Při těch se nashromáždí placky mezi jednotlivými rozporami, stěny kotelní se vyboulí a natrhují, též i na rozporách objevují se trhliny.

Užívá se různých prostředků proti tvoření se kotelního kamene, avšak tyto jsou buď nedostatečné buď stěnám kotelním škodlivé. Přísady dovádí se buď přímo do kotle, neb mísí se napřed s vodou napájecí, což je výhodnější.

Dobře proti kotelnímu kameni působí předhřívač, zahřátím vody se zde část škodlivých látek vyloučí.

Často hází se do kotle střepy skelné, ústřižky plechové, v domění, že se tím tvoření kamene kotelního omezí, to však nejen že neprospívá, nýbrž i škodí, poněvadž se tím podporuje vývin placek.

Časté čistění kotle, je-li chod přerušen, zabraňuje mnohým škodlivým vlivům kamene kotelního.

Čistění provádí se kartáči, jde-li pouze o kal, kámen kotelní se však oklepává kladívkem.

Výhodné jest též necháme-li po 3–4denním chodu kotle a za mírného tlaku, as 1 atmosféry, vodu vytékati až klesne z nejvyššího stavu vodního na nejnižší (t. zv. vyplaknutí neb vyfouknutí kotle). Tím odstraní se sraženiny poměrně těžké ventilem vypouštěcím.

Voda smíšená s látkami živočišnými působí přímo zhoubně na ma terial stěn kotelních, an z tuků se utvořivší kyseliny plech vyžírají a se slabují. Utvoří se vejčité, podélné důlky, zvláště na místech dole položených a při švech nýtových, jakož i při ústí napájecího potrubí v kotli.

Avšak příčinou toho může též být špatná jakost plechu, nejčastěji však korroze plechu rezem právě v těch místech, kde pára a bublinky vzduchové se na stěnách usazují.

Netěsné spáry nýtové a flanže způsobují z téhož důvodu časté korroze.

Netěsnost nýtů a spar nýtových vzniká náhlou změnou teploty a při vodí snadno trhliny, zvláště jsou-li spáry již korrodovány.

Třeba tedy dbáti toho, aby se kotel zvolna a co možná stejnoměrně ochlazoval a proto nesmí se kotel vyplakovati a znova naplňovati dříve, dokud zúplna nevychladnul a dokud nevychladla řádně i zazdívka.

Trhliny na kotli mají zhusta v zápětí značná nebezpečí, an stav vodní rychle klesne a plocha výhřevná zbavena s druhé strany vrstvy vodní se rozžhaví.

Stane-li se to, ať topič ihned oheň utlumí, tím že přivře hradítko, neb že vyškubnutím několika roštnic oheň sám srazí do popelníka. Nikdy však ať nehledí napraviti chybu svou, že nepozoroval stav vody, tím, že když už jsou stěny kotelní rozžhaveny, hledí napájením kotel zase naplniti.

Také se nemá nastal-li podobný případ vypustiti voda a pára z kotle, protože tím vzniknou otřesy, jež snadno zavdají podnět k explosim. Foukají-li ventily pojišťovací i po odstranění ohně, nemá se jim bránit, teplota vody záhy klesne, jelikož se nové teplo nepřivádí a tím klesne též napjetí páry.

Mnozí nepovažuji napájení kotle, jsou-li stěny kotelní nad čarou vodní rozžhaveny za nebezpečné, poněvadž nelze nikdy tolik napájeti, aby povstalo náhlé ochlazení stěn kotelních. Zajisté však že je lépe nenapájet, protože napájením přece jen se teplota snadno sníží a tím trhliny po vstanou.

Byl-li takovou příhodou chod kotle zastaven, nechtějme povstalé boule vyrovnati kladivem, nýbrž vypusťme kotel a podrobme jej důkladné opravě je-li toho třeba.

Korrozí seslabené plechy zavdávají rovněž příčiny k explosím. Aby se takovýmto zhoubným katastrofám předešlo, předepisuje zákon mimo upra vení již uvedených částí armatury ještě provedení zvláštní zkoušky tlakové, dříve než se kotel počne užívati, jakož i opakování této zkoušky v určitých obdobích.

Little Sherds of History
Steam Boilers – Part VIII.

Today we are presenting a unique and very interesting material for Topin readers. The article was issued in the encyclopedia Chronicle of Work, Enlightenment, Industry and Findings, published in Prague since 1846 by I. L. Kober.In 1905 in volume IX., all then known knowledge devoted to steam and steam boilers was presented here in summary.
Understandable, comprehensive and systematically organized knowledge about steam boilers is respectable and has not lost any of its relevance even over a long number of years. Therefore, they can still provide a lot of useful information to nowadays generation of technical experts.
The “century of steam”, as the nineteenth century was called, is undoubtedly a solid professional basis for the subsequent global technological development, also because it has had a significant positive effect on almost all other sectors and thus conditioned all technical progress.

Today we bring our readers the eighth – last but one part of this series and assume that they will be happy to read something new about steam boilers and that they may apply this knowledge nowadays, because steam has not yet completely disappeared from our lives.

Keywords: history, steam, steam boilers.