Střípky z historie – Zajímavosti

historie

Časopis Věda a práce z roku 1903 uvedl řadu krátkých informací o zajímavostech, které se objevily v této době. Na základě této skutečnosti jsem několik z nich vybral a předkládám je i našim čtenářům.

Vrtací stroj, hnaný stlačeným vzduchem

Měli jsme již vícekráte příležitost pojednávati o strojích, či lépe řečeno o nástrojích, poháněných stlačeným vzduchem, jež jsou skoro vesměs amerického původu a které si zjednávají všude čím dále tím větší obliby. Nejznámějšími stroji tohoto druhu jsou kladiva na tepání, oklepávání parních kotlů, přístroje nýtovací atd. V posledním čase užívá se pohonu stlačeným vzduchem zvláště často u strojů, pracujících otáčivě, a dnes hodláme seznámiti svoje čtenáře s přístrojem, sestrojeným anglickou firmou Ross v Glasgowě, která jej vyrábí jako svoji specialitu. Jedná se tu o stroj vrtací, a sice o ruční vrtačku, s níž možno snadno zacházeti a která se dá pohodlně přenášeti s místa na místo; vhodnými pak vrtáky opatřena, může zpracovati všechny druhy kovův a prováděti otvory libovolné.

Jesti to v podstatě pístový stroj vzdušný, ale aby byl odstraněn mrtvý bod, totiž poloha hřídele, při níž pohyb není možný, uspořádány zde tři válce kývavé, postavené na 120 stupňů. Při takovém zařízení není mrtvý bod vůbec možný, neboť pouze jeden píst může být v krajní poloze, kdežto oba ostatní v témž okamžiku v plném působení se nalézají. Všecky tři písty působí na jediný společný zalomený hřídel, a zříme je vyňaty na obr. 2. uprostřed. Válce, v nichž se ony pohybují, stojí v levém rohu téhož obrázku.

Rám stroje má dutinu podobnou trojlístku a v každé ze tří prohloubení jest umístěn jeden válec; poněvadž pak na válce působí zpětný tlak, jenž by tření příliš zvýšil, otáčejí se všecky v ložiskách kuličkových.

Zevně jest rám opatřen dvěma držadly, z nichž jedno má kruh k zavěšení stroje při vodorovném vrtání a druhé je duté a slouží jakožto vzduchovod, opatřeno jsouc závity k připevnění hadice vzduchové.

Nahoře i dole jsou k rámu přišroubována víka, z nichž dolejší je upraveno ku zpomalení otáčivého pohybu hřídele vrtacího, jehož rotace musí býti volná, sice by vrtací želízko velmi trpělo při práci v kovech tvrdých. Jak vidíme, je víko opatřeno dvojím vnitřním ozubením různého průměru. Na hřídeli od kliky jsou excentricky navlečena dvě mezi sebou spojená, ozubená kola, zapadající do zmíněných ozubení, v nichž obíhají do kruhu. Na vrtací želízko se pak nepřenáší jejich okružný pohyb, který jest stejně rychlý s rotací hnacího hřídele, nýbrž otáčivý pohyb menšího kola, jenž je velice volný proti onomu. Tímto jednoduchým způsobem je docíleno v malé prostoře značného převodu do volna, jenž se může měniti v dosti širokých mezích tím, že užijeme menších nebo větších ozubených kol.

Rozvádění stlačeného vzduchu do válců jest úplně samočinné, a celá regulace stroje spočívá ve vpouštěcím ventilu, jenž se dá rukou libovolně říditi. Samo sebou se rozumí, že vrtání velikých otvorů ve tvrdém materiálu vyžaduje mnohem více síly, než zapotřebí pro otvory malé, a třeba také vpouštěcí ventil na maximum otevříti, což jinak není nutným. Výfuk upotřebeného vzduchu do atmosféry děje se skupinou otvorů na spodu dolejšího víka.

Želízko žene se do vrtu pomocí šroubu na hořejšku stroje umístěného a opatřeného maticí se třemi rukojeťmi. Konec matice opře se proti některému stálému předmětu a pak se jí otáčí, jak toho postup vrtu potřebuje. Také tyč, do níž je želízko zapuštěno, jest opatřena opěrným kuličkovým ložiskem, aby tlak na ní působící, nevadil lehkému chodu stroje.

Z celého zařízení vidno, že konstruktér tohoto stroje měl na mysli sestaviti nástroj jednoduchý a účelný, a můžeme tvrditi, že mimo elektrickou vrtačku, neznáme podobně jednoduchého vrtacího stroje s motorem zároveň.

Vliv elektrického proudu na potrubí

Železné potrubí v zemi, určené pro vedení vody neb plynů jeví po delší době porušení, dokázáno jest, že není tu příčinou pouhé chemické působení látek, s kterými jest rourovod ve styku, nýbrž i bludné elektrické proudy, jež často, zvlášť při spodním vedení drah elektrických, se vyskytují. Aby zjistil do jaké míry toto působení sahá, činil A. Larsen pokusy na vysoké škole technické v Kodani, za podpory tamějšího magistrátu, od 2. ledna až do 2. dubna m.r. Zkoušky konány byly na 4 párech rour, které zaraženy byly do země; do jednoho z nich zaveden proud stejnoměrný, do ostatních pak rovněž zaveden proud, ale směr jeho měněn byl u jedněch rour denně, u druhých pak každou hodinu. Přesným vážením zjistil pak Larsen, že nejvíce trpí roury proudem stálého směru, čím častěji proud se mění, tím menší jsou ztráty. Roury, v nichž směr proudu měněn denně, vykazovaly jen čtvrtinu, ony pak, kde měněn každou hodinu, jen třetinu oněch ztrát, které způsobeny na rourách proudem stejnoměrným.

Výroba líhu z výkalů

Ve společnosti pro přírodní vědy (Isis) přednášel 22. ledna t.r. dvorní rada professor dr. v. Mayer o výrobě lihu z lidských výkalův. O této přednášce přinesl časopis „Alkohol" tuto zprávu:

Že možno ze suchých výkalů dobývati líh, dokázal první Dornig a dal si tento svůj objev chrániti patenty ve většině států. Výroba lihu spočívá dle jeho vynálezu v suché destilaci pevných lidských výkalův a vyrobený touto cestou líh neliší se v ničem od lihu vyrobeného z bramborů a jiných plodin. Tento způsob výroby, dosud neznámý, má málo pravděpodobnosti do sebe; tím pravdě nejpodobnějšími jsou zprávy o vysokém výtěžku lihu, který by měl v zápětí značné klesnutí cen jeho, kdyby se tento způsob výroby osvědčil a ve velkém provedl.

Pan přednášející podával zprávu o pokusu, který provedl se vší pečlivostí v laboratoři vynálezcově, Výsledek pokusu byl překvapující. Z 1 kg pevných výkalů dobyto bylo kromě 225 litrů hořlavého plynu a malého množství jakéhosi zapáchajícího dehtu ještě 80 gr. lihu. Při dalších pokusech, které provedl professor v. Majer v laboratoři vysoké školy technické, docílil značně menší výtěžek na lihu, který mohl však býti podmíněn jiným složením výkalův a zejména vyšší teplotou, při níž bylo destilováno. Komise, vyslaná císařským úřadem patentním, sestávající ze tří chemiků, shledala vskutku při pokusu provedeném ve vynálezcově laboratoři, že z 1 kg výkalů se dá dobýti kolem 70 gr. lihu, tudíž ze 100 kg 7 kg neboli 9 litrů lihu. Jest to výsledek překvapující, povážíme-li, že ze 100 kg bramborů, k jejichž zpracování na líh jest zapotřebí 5 kg sladu jakož i kvasnic, dá se vyrobiti v nejlepším případě 11,5 litrů lihu.

Dosah tohoto vynálezu jest dnes ještě nedohledný a způsobil by pro případ, že se podaří zpracovati lidské výkaly ve velkých městech při výtěžku 7 % lihu, velkolepý převrat v národním hospodářství, neboť tu zbývá ještě jako vedlejší výrobek hořlavý plyn, snad též zužitkovatelný dehet a koksu podobný zbytek.

Pokusy ve velkém dosud prováděny nebyly, rovněž jsou dosud neznámy příčiny nestejných výtěžků na lihu. Zkrátka, celý pochod není ještě tak propracován, jak by bylo ku provedení ve velkém zapotřebí; proto jest také ciferní posouzení dnes ještě nemožno. Pokusy dosud provedené umožňují zodpovědění některých otázek, které jsou pro případné provádění výroby ve velkém velmi důležitý. Tak dá se dnes již tvrditi, že vyrobené plyny, totiž z 1000 kg pevných výkalů 225–250 m³ hodí se jak k topení, tak i ke svícení (pomocí žárových těles). V prvním případě docílilo by se úspory paliva při destilaci. Ze složení plynu, které se podobá velmi složení obyčejného svítícího plynu, vynikajíc o něco větším obsahem uhlíku, jakož i z chemického složení výkalů dá se přibližně ustanoviti, jaký výtěžek lihu možno v nejlepším případě docíliti. Přednášející dokázal na základě svých rozborů, že 8 % lihu bude asi největším výtěžkem. Proslýchalo se sice, že možno dobýti až 40 i více procent, což však jest již v ohledu chemického složení výkalů zcela nemožno. Záleží nyní zejména na účelně prováděných pokusech ve velkém, na jichž základě bude teprve možno si učiniti správné ponětí o důležitosti Dornigova vynálezu.

Ku konci probral pan přednášející následky, jež by mělo zavedení této výroby pro případ, že by se technicky osvědčila. Kanalisace měst by se arci úplně změnila, znečišťování řek by bylo mnohem menší, největší pak obrat nastal by v hospodářském průmyslu lihovém. Líh z výkalů vyrobený byl by již jaksi svým původem denaturován a sloužil by zajisté jen účelům průmyslovým; pro výrobu lihovin a spřízněné obory dalo by se i na dále užiti asi jen lihu, vyrobeného ze zemských plodin. Výkaly, jež byly dosud jedině zužitkovány jako mrva na pole, staly by se nyní cennou surovinou, která by nahradila zemní plodiny, k jichž vývoji dříve sloužila.

Jako příklad, z něhož možno si učiniti pojem o významu Dornigova vynálezu, uvádíme, že město o 100 000 obyvatelích dalo by tolik výkalů do roka, kolik by bylo při 7 procentním výtěžku zapotřebí k výrobě 4500 hl lihu. Jest tudíž na našem hospodářském průmyslu, aby si v čas tohoto vynálezu všímal a z něho pro sebe těžil, místo aby se jím dal překvapiti a poškoditi.

Little Sherds of History - Curiosities

The Science and Work magazine of 1903 provided a series of brief information on the attractions that appeared at that time. Based on this fact, the author chose several of them and presents them to our readers as well. The topics are as follows:

• Drilling machine driven by compressed air
• Influence of the electric current on the pipeline
• Production of gas and alcohol from faeces

Keywords: History, Curiosities, Drilling Machine, Electricity, Piping, Gas Production, Alcohol Production, Faeces