Střípky z historie – Z výstav a z veletrhů – Přístroje topicí

historie

výstavy a veletrhy

S prezentací nejnovějších technických poznatků na výstavách a veletrzích se nesetkáváme jen v současnosti, ale tato praxe byla běžná už v posledních letech 19. století a počátkem století dvacátého, jak je patrné z řady výstav, pořádaných v různých zemích. Z těchto akcí vybírám namátkou dvě, o nichž informuje časopis Věda a práce z roku 1903. Obě výstavy se konaly ve Francii, první byla zaměřena na „osvětlovací a topicí přístroje“, druhá pak na „oddělení lihové“, které obsahovalo všechny přístroje zužitkující líh, z nichž jsou pro nás i dnes nejzajímavější takové, které byly určeny k vytápění.

Výstava přístrojův osvětlovacích a topicích umístěna byla na galerii Slavnostní síně (Salle des Fetes), a v sekci Přístroje topicí byly přístroje tyto roztříděny ve tři velké skupiny, a sice kamna, ohřívací plotýnky a přístroje průmyslové.

Mezi kamny obdržela zlatou medailli kamna vystavovaná společností la Continentale Nouvelle (obr. 1). Jsou to kamna pokojová, vytápěná třemi hořáky zvanými „préféré“ s korunkovitým plamenem. Jak z obrázku zřejmo, jest tu využitkováno teplo plamenů velmi dokonale; zařízení kamen jest pak následující. Nádržka na líh A umístěna jest u dna kamen, do ní zasahují ssací knoty B, jež zvedají líh do hořáků C. Vzduch k hoření potřebný vniká do kamen postranními otvory, plyny spalováním vzniklé ubírají se pak cestou šipkami naznačenou a odcházejí když byly teplo v sobě utajené odevzdaly, komínem E. Ohřátý plášť kamen odevzdává pak přijaté teplo vzduchu, proudícímu prolamovaným jich povrchem. V nádobě D obsažena jest voda, zajišťující určitý obsah vlhkosti ve vzduchu místnosti.

Ostatní soustavy kamen byly většinou provedeny z kuchyňských ohřívacích ploten jednoduchým nasazením válcovitého plechového tělesa. Měly však tu vadu, že nechávaly unikati spálením povstalé plyny volně do vzduchu vytápěné místnosti.

Pokud se týče ohřívacích plotynek, jest nám nemožno popsati všecky cenami poctěné přístroje; zmiňujeme se jen v krátkosti o plotynkách Barbierově, Denayrousově, Decampsově, Delamotteově, Desvognesově, de Malapertově atd. U všech vystavovaných plotynek byl líh před spalováním přeměňován v páry, přívod lihu dál se pak buď přirozeným spádem z nádržky výše položené, nebo ssáním pomocí knotů z nádržky spodní anebo konečně pomocí spojených nádob. Každá z těchto soustav má svoje přednosti i nevýhody, které se však nejlépe ukážou v praksi.

Jedním z nejzajímavějších přístrojků této skupiny byla plotynka zvaná „Polo“. Lihová nádržka byla tu umístěna vespod a z ni zvedán byl líh do vypařovací rourky pomocí knotu. Jiným, menším knotem zvedán byl líh, potřebný k prvnímu zahřátí vypařovací rourky, a tento výpomocný plamen umístěn byl tak, aby mohl býti snadno udušen, jakmile by se ve vypařovací rource počaly vyvinovati lihové páry. Přítok lihu do vypařovací rourky zařízen byI řiditelně a rourka sama vedena v kruhu a opatřena otvory, u nichž se unikající lihové páry zapálily pomocným plamenem. Pod vypařovací rourkou, která tu představuje vlastní hořák, umístěna bílá smaltovaná deska, jež odrážela tepelné paprsky na ni dopadající vzhůru a zamezovala ohřívání lihové zásobárny.

Jinak zařízena byla plotynka zvaná „Floquet“; byla opatřena svrchní zásobárnou lihu, umístěnou po straně tak daleko, aby sálavé teplo na ni nepůsobilo. Hořák sestával z vypařovače, v němž se lihové páry mísily se vzduchem. Ku předehřívání sloužila malá nádobka, umístěná pod vypařovačem, do níž z počátku vteklo trochu lihu, který v ní byl zapálen. Rourka přivádějící líh vedena byla nad plamenem vlastního hořáku, tak že se v ní líh již předhříval, když byla plotynka v činnosti.

Soustava plotynek, zařízených na podstatě spojitých nádob, má tu vadu, že jest nutno velmi často doplňovati zásobu lihu. Jinak jest zařízení podobné oběma dříve popsaným. Jest tu proveden vypařovač, pod ním miska pro předehřívání, a pod touto reflektor tepelných paprsků, provedený z leštěné mědi.

Ve skupině Přístroje průmyslové zastoupeny byly přístroje letovací a svářecí, dmuchavky, pece pro laboratoře, žehličky, přístrojky pro ohřívání kadeřících želízek atd. Na našem obrázku č. 2. předvedena jest dmuchavka, vystavovaná firmou Fouilloud a Cie.

V nádržce, opatřené víkem A, uzavřena jest zásoba karburovaného lihu pod tlakem, který se dociluje pomocí pumpy B. Tlakem puzen, stoupá líh rourkou C, prochází kohoutkem a jde kaučukovou rourkou D do vlastního hořáku E. Kohoutkem F řídí se přítok vzduchu podle potřeby.

Celkem vzato, prokázán byl na této výstavě opět značný pokrok ve všech směrech a snaha francouzského ministra orby, vzbuditi v širším obecenstvu zájem pro upotřebení lihu na místě benzinu potkala se s úspěchem záviděníhodným.

Na třetí francouzské výstavě lihových přístrojův ve velkém výstavním paláci v Elysejských polích byly vedle oddělení pro předměty osvětlovací vystaveny přístroje topicí a vařidla. Shledali jsme se na výstavě s mnohými známými z výstav dřívějších, jako s vařidlem Barbierovým „Le Réglable“, jakož i s přístrojem Decampsovým, který předvádíme svým čtenářům na připojeném vyobrazení (obr. 3. č.2.). Líh, obsažený v nádobě R zvedán jest do výše knoty nacházejícími se v rourkách A A. V kotlíku E mění se líh v páry a vychází jakýmsi injektorem, opatřeným kohoutkem D; na to mísí se ve střední komoře se vzduchem a uniká otvory provedenými v kruhu, aby shořel. Celek obklopen jest kovovou korunkou C, která jest plamenem zahřívána a jež sděluje teplo to spodnímu kotlíku E. Postranním otvorem F zavádí se při uvádění přístroje v chod zapálená hubka napojená lihem, která předehřívá vypařovací komoru, načež se vzejmnou páry, unikající hořejšími otvory.

Zdá se, že letos nesla se snaha konstruktérů zejména k sestrojení kamen a pecí lihových. V tomto směru učiněn též největší pokrok, poněvadž až dosud sestávala vlastně lihová kamna z několika hořáků, provedených stejně jako u obyčejných vařidel, na něž nasazen byl jednoduše kovový plášť kamen, v němž se vzduch ohříval. Nová kamna letošní výstavy podobají se naproti tomu kamnům plynovým s viditelným plamenem. Firma Decampova pozměnila též hořák svého vařidla a tvar nádržky tak, aby se daly umístiti ve skutečném tělese krbovém. Předvádíme tu svým čtenářům krb zvaný „Préféré“ (obr. 3. č. 3.), vystavovaný společností „la Continentale Nouvelle“ s příslušnými detaily vnitřního zařízení. Za krbem umístěna jest nádržka na líh, jež souvisí pomocí kohoutku C s rourkou G, jejíž vodorovná část upravena jest za vypařovač. Tento prodloužen jest v rouru, která vede v předu kolem celého krbu a rozšiřuje se před svým nejvyšším bodem. Toto zařízení jednoduché vylučuje způsobem co nejdokonalejším strhování částic tekutiny s parami. Lihové páry mísí se se vzduchem v části E a roura F tvoří zásobárnu neboli jakýsi plynojem, z něhož se napájí vlastní hořák B. Z tohoto hořáku šlehají do výše plameny, jež narážejí na osinkové stěny, které slouží ku pokud možno nejdokonalejšímu zužitkování vyrobeného tepla. Produkty spalování odváděny jsou zvláštním komínem do otvoru provedeného ve zdi za krbem. Jiný zajímavý přístroj, zasluhující zmínky, ­vystavován byl firmou Fouilloud a Grosjean. Jsou to lázeňská kamínka, jež znázorňuje náš obrázek 3. č. 1. Hlavní součástí kamínek jest nádržka na vodu B, zařízená na oběh vody v trubkách a na rychlé vytápění na způsob lázeňských kamínek plynových. A značí vstup vody do kamínek, C její odtok do lázně.

Celé vytápěcí zařízení lihové provedeno jest vlastně ve dvířkách přístroje. Chceme-li zapáliti nebo čistiti hořáky, musíme dvířka ta otevříti, kteroužto polohu náš obrázek právě znázorňuje.

Přítok vody do nádržky B proveden jest pomocí rourky D, opatřené stlačovacím ventilkem, který se samočinně zavře, jakmile zavřeme dvířka kamínek; otevřeme-li je, otevře se zároveň ventilek.

Hořáky F počtem 9 jsou soustavy Fouilloudovy, zařízeny na čistý líh bez knotu ssacího, zvedaný tlakem. Umístěny jsou na nádržce R, v níž jest líh udržován pod tlakem pomocí malé ruční pumpy E. Líh rozváděn jest do oněch devíti hořáků pomocí ústředního rozdělovače G; každý z hořáků opatřen jest rekuperátorem tepelným, který mění líh v páry, dále Bunsenovým kahanem a na spodním konci zapalovacím zařízením. Řízení a zhasínání všech devíti plamenův obstarává jediný kohoutek. Celkové provedení těchto lázeňských kamínek jest velmi účelné a dokonalé a jest tu velmi vhodně užito lihového hořáku, který se byl již ve vařidlech a svářecích lampách osvědčil.

Little Sherds of History – From Exhibitions and Fairs

Presentations of latest technical knowledge at exhibitions and fairs were already common in the late 19th and early 20th century. Of these events the author chose two of them, which were reported by the Science and Labor magazine in 1903. Both exhibitions took place in France – the first one was focused on „Lighting and Heating Apparatus“, the second one on the „Alcohol Department“ containing all alcohol- using devices, of which the most interesting ones, even for us nowadays, were designed for heating.

Keywords: History, Exhibitions, Trade Fairs, Heating Apparatuses