Střípky z historie – Nová pojistná záklopka pro parní kotly

historie

V roce 1901 byla v časopise „Věda a práce“ publikována novinka - nová pojistka pro bezpečnost parních kotlů. Tato pojistka odstraňovala riziko, vyplývající z nedůsledné obsluhy těchto zařízení a zabraňovala případnému nebezpečí, k němuž by mohlo dojít při vzniku destrukce parního kotle z důvodu nežádoucího vzniku přetlaku páry.

Každý zná zajisté ohromnou důležitost parních kotlů, jakož i nebezpečí, které může nastati nedbalou jejich obsluhou. Nebezpečí, jež s sebou nese upotřebení parních kotlů v průmyslu, záleží hlavně v tlaku, kterým působí pára v nich uzavřená na jich stěny. Poněvadž pak jsou spousty, roztrhnuvším se kotlem způsobené, strašny, jest samozřejmo, že se moderní technika snaží opatřiti kotly zařízeními co nejdokonalejšími, jež by v čas upozornila na hrozící nebezpečí.

Každý parní kotel musí býti opatřen předně manometrem, udávajícím tlak páry, dále vodoznačnými skly, jež ukazují stav vody v kotlu a konečně pojistnou záklopkou, zatíženou tak, aby pára při přestoupení přípustného tlaku unikáním dávala výstražné znamení.

Poněvadž pak toto unikání páry pojistnou záklopkou jest provázeno pronikavým sykotem, jest toto opatření vlastně ze všech tří nejdůležitějším, ježto upozorňuje též vzdálenější osoby na hrozící nebezpečí.

Při tom ovšem předpokládáme, že jest záklopka v pořádku. Stáváť se však, že topič, místo aby stálým mírným přikládáním udržoval tlak páry na stejné výši, přiloží větší množství paliva do pece, aby si tím zjednal chvíli odpočinku. Následkem toho však tlak v kotlu přestoupí mez, zatížením pojistné záklopky vytčenou, a tato by vlastně měla dávati výstražné znamení, čemuž však opatrný topič předejde tím, že zvětší její zatížení, nebo ji zkrátka přiváže.

Jest to vlastně manipulace zločinná; avšak kdo zná z vlastní zkušenosti tovární život, přisvědčí nám, tvrdíme-li, že si topiči dosti často tímto způsobem svoji práci usnadňují.

Nová pojistná záklopka, kterou předvádíme svým čtenářům na přiloženém obrázku, znemožňuje svým duchaplným zařízením zmíněnou manipulaci, neboť její působnost jest dvojitá, tak že dává výstražné znamení i v tom případě, když jest závaží zvětšeno nebo páka nad záklopkou přivázána.

Zařízení jest zřejmo z připojeného vyobrazení.

Závaží G vyrovnává nejvyšší přípustný tlak páry v kotlu a nasazeno jest na páce, která tlačí na víčko záklopky. Plášť B tvoří pak pomocí tyče D s pružnou deskou M a spirálou H jeden celek.

Pára vniká od pravé strany do přístroje a otvorem C pod víčko záklopky. Je-li toto příliš zatíženo, a tlak páry vzrůstá, prohne se pružná deska M směrem dolů a sníží zároveň plášť záklopky B tak, že pára může unikati mezi dosedacími plochami pláště a víčka. Spirála H jest pomocí šroubu pod ní se nalézajícího nařízena tak, že teprve zvýšený tlak páry může pružnou desku M, jež jest v přírubě zatěsněna, prohnouti dolů. Hlavice spodního šroubu jest pak uzavřena víčkem, opatřeným plombou, tak, že k ní není přístupu, když byl šroub jednou přesně nařízen.