Přestala být pořizovací cena tepelného čerpadla už tak důležitá?

ekonomika a obchod

Vysoké ceny energií způsobily zajímavý efekt, kdy pořizovací cena tepelného čerpadla přestala být až tak důležitým parametrem. Provozní náklady jsou dnes totiž tak vysoké, že vliv pořizovací ceny tepelného čerpadla na výslednou cenu tepla je mnohem menší než dříve. Místo otázky, kolik tepelné čerpadlo stojí, je pro zákazníky nyní mnohem důležitější otázka, kolik tepelné čerpadlo ušetří.

Obr. 1 • RZ MORAVA: Kombinace standardních a vysokoteplotních tepelných čerpadel pro přípravu teplé vody zásadně snižuje spotřebu elektřiny

Před zvýšením cen energií se cena tepla vyrobeného tepelným čerpadlem obvykle skládala z 50 % ze spotřební složky tj. spotřebované elektřiny, přičemž druhých 50 % tvořily odpisy investice tj. pořizovací cena zdroje tepla rozložená do doby životnosti technologie. Pokud jste tedy uvažovali o úspornějším tepelném čerpadle, které bude o 10 % dražší a bude mít o 10 % nižší spotřebu elektřiny, na výslednou cenu tepla to nemělo vliv. Jen se změnily poměry položek, ze kterých se cena tepla skládá, přičemž počáteční investice vzrostla.

Dnes se situace zcela obrátila. Spotřebovaná elektřina tvoří 70 až 80 % ceny tepla a podíl odpisů v ceně vyráběného tepla tak prudce klesl. Prakticky to znamená, že pořízení o 10 % dražšího a zároveň o 10 % úspornějšího tepelného čerpadla vede k 5% poklesu ceny tepla.

Jak vypadá nejdražší radiátor? Mnozí si pod tímto pojmem představí nějaké designové a na míru vyrobené otopné těleso. Nejdražším radiátorem ale překvapivě je zcela obyčejné otopné těleso v domě s tepelným čerpadlem a podlahovým vytápěním. Takové to klasické řešení, kdy je v přízemí a koupelnách podlahové vytápění a v patře v pokojích pak několik málo otopných těles navržených pro teplotní spád 55/45 °C. Díky těmto tělesům musí pracovat tepelné čerpadlo s teplotou otopné vody vyšší o 10 až 20 °C než by stačilo pro podlahové vytápění. To ale znamená o 25 až 50 % vyšší spotřebu elektřiny díky snížení topného faktoru tepelného čerpadla. Zatímco před energetickou krizí to v běžném RD představovalo zvýšení nákladů na vytápění přibližně o 4 000 Kč/rok, nyní je to skoro 10 000 Kč/rok. Pokud to vynásobíme 20 lety provozu, vyjde nám „cena“ za použití otopných těles v domě s podlahovým vytápě-ním opravdu velmi vysoká. To, že tepelná čerpadla umí ohřívat vodu pro otopná tělesa na vysoké teploty by nemělo svádět k jejich bezhlavému používání.

Prudké zvýšení cen energií neznamená jen přesun od plynových či elektrických kotlů k tepelným čerpadlům. Znamená i nutný přesun od otopných těles, nebo třeba i vytápění vzduchotechnickými jednotkami k sálavým nízkoteplotním systémům, které ve spojení s tepelnými čerpadly provozní náklady dramaticky sníží. Kromě běžného podlahového vytápění je možné více využívat stropní vytápění, které lze instalovat i do objektů, kde z různých důvodů nelze vytápění v podlaze realizovat. Pro větší objekty pak lze využívat systémy průmyslového podlahového vytápění, případně i chlazení.

Návratnost investice a porovnání různých variant řešení se dnes bohužel dá počítat jen velmi obtížně a spíše to připomíná věštění z křišťálové koule. I když něco spočítáte, tak než se zákazník rozhoupe pro některé z řešení, ceny energií už budou jiné.

Více než dříve je tak nyní potřebné navrhovat a v případě potřeby i přesvědčovat zákazníka, aby volil z nabízených řešení ta nejúspornější i přes jejich „zdánlivě“ vyšší počáteční cenu. Není totiž až tak důležité, kolik stojí pořízení zdroje tepla dnes, ale kolik bude stát zítra na provozních nákladech.

Informace pro návrh správných řešení s tepelnými čerpadly a technické podklady najdete na webu www.protc.cz.