Pokud vás s tepelným čerpadlem vyženou, je tu mikrokogenerace

kogenerace

U nových rodinných domů je tepelné čerpadlo jednoznačně nejlepší volbou pro vytápění, přípravu teplé vody a případně i chlazení. Naopak u velkých budov se stávajícími, nebo nově navrhovanými plynovými kotelnami, může být tepelné čerpadlo investičně i provozně mnohem dražším řešením, se kterým vás investor vyžene. Při návrhu zdrojů tepla je u takových budov nutné se zvýšenou pozorností hledět na dosahovaný topný faktor a hlavně poměr ceny plynu a elektřiny.

Při dnešních cenách plynu okolo 1600 Kč·MWh^–1 a elektřiny 4800 Kč·MWh^–1, musí tepelné čerpadlo dosahovat průměrného ročního topného faktoru minimálně 2,5. Pod touto hranicí je provoz tepelného čerpadla dražší než provoz plynové kotelny. U nových budov s nízkoteplotními otopnými soustavami, tepelnými čerpadly země-voda a chlazením, lze dosahovat topných faktorů nad 5 a tepelná čerpadla tak vysokou dosaženou úsporou ospravedlní a vrátí zvýšenou počáteční investici. Pokud ale použijeme levnější průmyslové tepelné čerpadlo vzduch-voda, napojené na otopnou soustavu s otopnou vodou nad 50 °C, k žádné úspoře provozních nákladů oproti plynové kotelně nedojde.

Řešením pro takové případy jsou mikrokogenerační jednotky. U starších budov vytápěných plynem je to prakticky jediné technické řešení, kterým se dá při vytápění a přípravě teplé vody do-
sáhnout zásadnější úspory provozních nákladů a emisí CO₂. Největší mikrokogenerační jednotky mají elektrický výkon 50 kWe a topný výkon 85–100 kWt. Při provozu 6000 h·a^–1 tedy dokáží dodat až 600 MWh tepla a 300 MWh elektřiny. Oproti velkým kogeneračním jednotkám je jejich hlavní výhodou umístění přímo v budově, kde se teplo a elektřina rovnou spotřebuje, nevyužívá se přenosová síť a neplatí distribuční poplatky ani POZE.

Z hlediska návrhu není využití kogenerace až tak složité. Výkon se navrhne tak, aby se veškeré vyrobené teplo i elektřina spotřebovala na místě. Je potřeba pamatovat na to, že tepla se vyrobí dvojnásobek oproti množství vyrobené elektřiny. Špičkové odběry tepla pokryje plynový kotel a podle potřeby se část elektřiny dokoupí ze sítě. Mikrokogenerační jednotku lze umístit do standardní plynové kotelny a napojit jí na stávající přívod plynu, otopnou soustavu a odvod spalin.

Moderní mikrokogenerace neoTower mají výstupní teplotu otopné vody až 93 °C, účinnost až 109,5 % a výkonová řada pokrývá topný výkon od 4 do 100 kW. Díky použití odolných japonských motorů YANMAR, mají nejpoužívanější jednotky velmi dlouhý servisní interval 8000 až 13 000 provozních hodin.

Kde se mikrokogenerace nejvíce vyplatí? Typicky třeba hotely a studentské koleje, kde je celoročně velká spotřeba tepla i elektřiny. Výrobní podniky, kde se elektřina i teplo zužitkuje ve výrobním procesu, bazény, aquaparky i kancelářské budovy. Naopak se příliš nehodí pro školní budovy, kde je menší roční využití.

Jakou má mikrokogenerace budoucnost? Překvapivě světlou! Kogenerace se vyplatí tím více, čím je levnější zemní plyn a dražší elektřina. A přesně tímto směrem se ceny energií dlouhodobě ubírají. Mikrokogenerace produkuje při výrobě elektřiny výrazně méně emisí CO₂ než velké elektrárny, díky výrazně vyšší účinnosti využití paliva. Důležité jsou i pro stabilizaci rozvodné sítě a doplnění OZE(občasných zdrojů energie), hlavně fotovoltaiky. Proto je výroba čistší elektřiny z mikrokogeneračních jednotek podporována zelenými bonusy, ale ekonomicky dává smysl naštěstí i bez dotací. Informace o mikrokogeneračních jednotkách najdete na webu www.neotower.cz