Instalatérské řemeslo

Historie instalatérského řemesla sahá až do 9. století př. n. l., kdy se v Asyrské říši stavěly první vodní systémy. Nejslavnějšími stavbami určenými pro dodávky vody jsou ale bezpochyby římské akvadukty – kolosální architektonické skvosty, často se dvěma či třemi patry oblouků působivé výšky, které byly postaveny zhruba o 500 let později.

Instalatérské cechy

V současné době fungují v rámci ČR dva na sobě nezávislé cechy, které sdružují různé školy, řemeslníky a organizace. Cech Instalatérů České republiky má sídlo v Praze, Cech topenářů a instalatérů České republiky v Brně. V rámci zvyšovaní odbornosti svých členů pořádají odborné semináře, školení, konference, ale také různé soutěže pro studenty. Téměř každé učiliště nebo střední škola, v níž se učí instalatéři nebo studují obor TZB, je členem jednoho z cechů.

Patronkou instalatérů a plynařů je sv. Anežka, která při budování kláštera pro sestry zavedla teplovzdušné kanály.

Žáci v učebním oboru Instalatér

V poválečném období až přibližně do roku 1990 měli žáci praxi v stavebních podnicích, které si „vychovaly“ tolik žáků, kolik jich podnik potřeboval. V každém okrese přibylo každý rok několik desítek, a ve velkých okresech dokonce i několik stovek, nových instalatérů. Po roce 1990 však začalo vyučených instalatérů ubývat. Tento pokles trvá stále s nejistým výhledem do budoucna. Počet všech žáků instalatérů v ČR za poslední roky ukazuje tab. 1.

Podpora instalatérského řemesla v odborném školství

Z tab. 1 je zřejmé, že žáků v učebním oboru Instalatér dlouhodobě ubývá. Tento stav se pak samozřejmě odráží na počtu kvalifikovaných řemeslníků na stavbách. Jednotlivé kraje se od roku 2007 snaží motivovat žáky ke studiu instalatérského řemesla finanční podporou ze svého rozpočtu. Finanční motivace žáků se rozlišuje podle ročníku, ve kterém žáci právě jsou:

• 1. ročník 300 Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově na konci školního roku 1500 Kč
• 2. ročník 400 Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově na konci školního roku 2500 Kč
• 3. ročník 500 Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově na konci školního roku 3000 Kč

Celkem takto může žák získat až 18 500 Kč a k tomu ještě měsíční kapesné. Podmínkou vyplacení částky je žádná neomluvená absence v daném měsíci a některá další pravidla.

Získání vzdělání v oblasti instalací

Vzdělávání v oboru Instalatér započalo již za Rakouska- Uherska, kdy byly zakládány první cechy, začali se rozlišovat tovaryši a mistři atd. V ČR zaznamenalo řemeslo výrazný pokrok po 2. světové válce za doby ministra školství Zdeňka Nejedlého. Vznikaly nové specializace jako např. klimatizace, začaly se vyrábět nové materiály a nářadí, se kterými se učili instalatéři pracovat.

Možností vzdělávání v oblasti instalací je dnes celá řada, patří sem například vyučení v oboru Instalatér, střední vzdělání s maturitou v oboru Technická zařízení budov nebo Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení nebo vysokoškolské vzdělání. Většina škol zároveň disponuje kvalitně vybavenými učebnami a laboratořemi.

Učební obor 36-52-H/01 Instalatér

Vzdělání s výučním listem je možné získat dvojím způsobem - učením ve tříletém učebním oboru nebo rekvalifikací. Aby mohl účastník přistoupit k závěrečné zkoušce, je nutno úspěšně vykonat zkoušky podle školského vzdělávacího programu (ŠVP). Pro vykonání zkoušek z jednotlivých předmětů a závěrečných zkoušek platí zákon č. 561/2004 Sb. (Školský zákon).

Tříletý učební obor je ukončený závěrečnou učňovskou zkouškou, žák získá výuční list a vysvědčení o závěrečné zkoušce. Žák během 3 let získává znalosti a dovednosti:

• Montáž a spojování potrubí domovních i veřejných rozvodů vody a kanalizace.
• Montáž zařizovacích předmětů koupelen a kuchyní; jejich napojení na rozvody.
• Opravy a výměny baterií, rekonstrukce rozvodů a zařízení bytových jader.
• Montáž ústředního vytápění – od kotle po radiátory, včetně regulace.
• Montáž plynových rozvodů, napojení plynových spotřebičů.
• Svářečský průkaz – získání oprávnění pro svařování kovů, plastových rozvodů a pájení měděných trubek, po úspěšném vykonání svářečských zkoušek na závěr kurzů.

Pracovní podmínky žáků, a vyučených instalatérů, jsou dnes samozřejmě nesrovnatelně lepší než v minulosti. Nové materiály, technologické postupy práce a stále se zdokonalující pracovní nástroje jsou předpokladem vysoké produktivity práce. Dnes jsou ocelové trubky nahrazovány měděnými nebo plastovými. Práce s těmito materiály je fyzicky méně náročná, rychlejší, přesnější a čistší.

Jen pro srovnání – dříve se prováděly rozvody kanalizace z litinových trub spojovaných temováním. Hmotnost litinové trouby o průměru 110 mm a délce 2 m činí 27 kg, plastová trouba o stejných rozměrech je přitom desetkrát lehčí.

Plastové trubky mají různou tloušťku stěny, proto je jejich hmotnost v určitém rozsahu. Litinové trouby pro kanalizaci mají tloušťku stěny jednotnou. Vzpomínka na instalace potrubí z litiny je dnes již nostalgie, ale běžně se prováděly od války až do 90. let minulého století.

Maturitní obor 36-45-M/01 Technická zařízení budov

Jedná se o čtyřletý studijní obor ukončený maturitou. Studentům poskytuje ucelený soubor informací včetně nejnovějších poznatků v oboru a umožňuje jim získání odborných vědomostí především v těchto oblastech:

• Vytápění: výpočty tepelných ztrát budov, návrhy vytápění s otopnými tělesy, podlahové vytápění, projektování zdrojů tepla, centralizované zásobování teplem.
• Vzduchotechnika: návrhy vzduchotechnických zařízení, větrání, klimatizace.
• Plynárenství: druhy a vlastnosti topných plynů, doprava a rozvod plynu, plynové spotřebiče, kotelny, návrh domovního plynovodu a přípojek.
• Kanalizace: návrhy hygienických zařízení, řešení domovní kanalizace včetně přípojek, hospodaření s dešťovou vodou, domovní čistírny odpadních vod, stokové sítě.
• Vodovod: návrhy rozvodů vody včetně přípojek, příprava teplé vody, požární vodovod.
• Obnovitelné zdroje energie: návrhy solárních sy­stémů, tepelných čerpadel a kotlů na biomasu.

Maturitní obor 39-41-L/02 Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení

Tento čtyřletý studijní obor je zakončen maturitní zkouškou. Absolventi získávají základní znalosti a některé praktické dovednosti v oboru TZB a současně také v oblasti elektrorozvodů.

Obor byl zřízen na základě požadavků odborné veřejnosti na propojení dovedností instalatéra a elektrikáře. Teoretická výuka probíhá ve speciálních moderně vybavených učebnách. Praktická část výuky je prováděna částečně ve školních dílnách a laboratořích, které jsou vybaveny samostatně, jak pro instalatéry, tak pro elektrikáře. Výuka je vhodně doplňována různými exkurzemi a školeními odborných firem. Žáci získají kompetence k provádění rozvodů, údržbě a opravám vody a kanalizace v budovách, otopných soustavách a zařízení souvisejících s rozvodem plynu. Jsou seznámeni se základy vzduchotechniky a s možnostmi dopravy a skladování plynu.

Studium TZB na vysokých školách

Úspěšní studenti mohou po maturitě pokračovat ve studiu oboru TZB na vysokých školách. Toto vzdělání poskytují: ČVUT v Praze – Fakulta strojní (FS) a Fakulta stavební (FSV), VUT v Brně – Fakulta stavební (FAST) a VŠB Ostrava.

Např. na FSV ČVUT Praha studují studenti na bakalářském studiu v oboru Konstrukce pozemních staveb, jehož součástí je i TZB a svoji užší specializaci si vybírají v magisterském studiu. Na magisterské studium se mohou přihlásit i studenti jiných oborů, které s oborem souvisí. Při zaměření na TZB si mohou vybrat z programu Budovy a prostředí a Inteligentní budovy. V rámci tzv. mezifakultního studia je možné na ČVUT v Praze studovat navazující magisterské studium s názvem Inteligentní budovy. Toto studium provazuje Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Student tak má možnost prohlubovat znalosti technického zařízení budov jak z pohledu strojaře a stavaře, ale i elektrotechnika. Studenti mají kromě povinných předmětů možnost vybírat z řady předmětů volitelných.

Všechny vysoké školy vzdělávají studenty jak teoreticky, tak s určitou praxí.

Živnostenská oprávnění pro instalace

Dle Přílohy č. 1 Živnostenského zákona spadá činnost instalatéra, vodoinstalatéra a topenáře pod řemeslnou živnost „Vodoinstalatérství, topenářství“. Jedná se tzv. o zdvojenou živnost a je zcela na zvážení každého podnikatele, zda omezí rozsah živnostenského oprávnění a ohlásí živnost pouze v částečném rozsahu. Činnost plynoinstalatérských prací spadá pod řemeslnou živnost „Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny“, nicméně v rámci oprávnění pro provozování živnosti „Vodoinstalatérství, topenářství“ lze provádět i montáž, opravy a údržbu vnitřních rozvodů plynu.

V prosinci 2018 bylo v živnostenském rejstříku evidováno přes 43 000 živnostenských oprávnění pro řemeslnou živnost „Vodoinstalatérství, topenářství“, z toho bylo v částečném rozsahu s předmětem podnikání „Vodoinstalatérství“ evidováno více než 5000 živnostenských oprávnění a přes 1000 živnostenských oprávnění s předmětem podnikání „Topenářství“. Pro řemeslnou živnost „Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny“ bylo v prosinci 2018 evidováno přibližně 13 300 živnostenských oprávnění.

Závěr

Podmínky pro výuku i výkon instalatérského řemesla se neustále zkvalitňují, na druhou stranu jsou však také na instalatéry kladeny vyšší nároky. Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že i přes finanční podporu z krajů vyučených instalatérů v rámci ČR bohužel ubývá. Nárůst studentů lze pozorovat pouze v případě studijního oboru Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení. Počty studentů na vysokých školách jsou různé a mění se každý rok dle aktuálního zájmu studentů. Ročně ukončí v celé ČR magisterské studium TZB přibližně 150 studentů. Zda je to dostatečné množství, se ukáže až v praxi.

Použitá literatura

1. https://www.wavinacademy.cz/
2. http://cechinstalaterucr.cz/
3. http://www.cechtop.cz/
4. http://www.spsstavvm.cz/
5. http://www.infoabsolvent.cz/
6. http://rekvalifikace.biz/obory/instalater/

---

Plumbing Craft

The author's article deals with the education of plumbers and students in the field of technical equipment of buildings. The conditions both for education and performance of the plumbing craft are constantly improving, on the other hand, also requirements and demands on plumbers are increasing. The text is supplemented by many photographs and charts showing that despite the financial support from the regions the number of trained plumbers within the Czech Republic, unfortunately, is decreasing.

Keywords: plumber, education, apprenticeship, qualifications, technical equipment of buildings, guild