Zemní plyn pro vytápění není mrtvý, jen se musí mnohem efektivněji využívat

tradiční zdroje energie

Rok 2022 znamenal pro plynové vytápění v Evropě zásadní zlom. Poptávka po nových plynových kotlích se zásadně snížila a majitelé již provozovaných kotlů na plyn se jich snaží zbavit. Velcí výrobci plynových kotlů přestavěli své továrny na výrobu tepelných čerpadel. Je tedy s plynem pro vytápění konec?

Obr. 1 • Tepelné čerpadlo IVT země-voda zajistí dodávku tepla za jakýchkoliv venkovních teplot

U novostaveb rodinných domů ano. Při současné úrovni zateplení a nízkých tepelných ztrátách lze vždy snadno použít tepelné čerpadlo a při instalaci podlahového vytápění nemá zemní plyn šanci tepelné čerpadlo porazit ani, když bude výrazně levnější než elektřina.

U nově stavěných velkých budov je to trochu jiné. Tepelná čerpadla země-voda dokáží sama bez větších problémů pokrýt potřebu tepla v budově i když bude venku třeba –25 °C. Pokud ale není odběr tepla ze země možný a využijí se tepelná čerpadla vzduch-voda, nastane zásadní problém s poklesem jejich výkonu při podnulových teplotách. Drtivá většina vzduchových čerpadel se bez dotopového zdroje tepla neobejde. Potřebný výkon dotopu je navíc dost vysoký a zajistit ho elektrokotlem znamená výrazně větší hlavní jistič a tomu odpovídající celoročně placené vysoké paušální poplatky za rezervovaný příkon. Zde je ale právě skvělé místo pro zemní plyn, který poskytne levně vysoký instalovaný výkon bez zatížení elektrické rozvodné soustavy.

Ve stávajících budovách v centrech měst mnohdy není šance ani na umístění vzduchových tepelných čerpadel a to jak z důvodu chybějícího prostoru pro umístění výparníků, tak z důvodu potřeby vysoké teploty otopné vody, kterou neumí tepelná čerpadla levně vyrobit. Zde se pak dají využít mikrokogenerační jednotky, které sice spotřebu plynu nesníží, ale dokáží velmi efektivně souběžně produkovat elektřinu a teplo. Vyrobená elektřina se spotřebuje v budově, neztrácí se v rozvodné síti a díky tomu je takovéto využití zemního plynu velmi efektivní a perspektivní.

Produkci elektřiny z kogenerace si můžete řídit sami a není závislá na tom, jestli teď svítí slunce nebo zrovna ne. Proto kogenerace dobře doplňuje právě FV elektrárny a může s nimi sdílet stejné bateriové úložiště. Výhodou je i vysoká výstupní teplota otopné vody až 90 °C, která umožňuje obsloužit i vysokoteplotní otopné soustavy bez snížení účinnosti kogenerační jednotky.

Do určité míry lze využívat i plynová tepelná čerpadla. Ta dokáží snížit spotřebu plynu o 20 až 40 % v závislosti na účinnosti stávajícího plynového kotle a potřebné teplotě otopné vody. Zde je ale z důvodu dosažené rozumného topného faktoru potřebné počítat s výstupní teplotou otopné vody do 50 °C.

Obr. 2 • Mikrokogenerační jednotka NEOTOWER současně vyrábí 12,5 kW elektřiny a 27,6 kW tepla

Využití zemního plynu pro vytápění není potřebné zavrhovat. Jen je důležité s ním maximálně šetřit a mnohem efektivněji ho využívat. Není důvod spalovat plyn například pro přípravu teplé vody v létě, nebo s ním vytápět běžné rodinné domy, protože zde ho lze snadno nahradit tepelnými čerpadly. Naopak by zemní plyn měl zůstat pro ty typy objektů, kde nejdou jiné zdroje tepla rozumně využít. Plyn se dobře skladuje v podzemních zásobnících a poskytuje vysoký výkon ve chvíli, kdy ho potřebujete, což elektřina z obnovitelných zdrojů ještě hodně dlouho v potřebném množství umět nebude. Rozumnou cestou pro nové stavby i rekonstrukce stávajících budov jsou kombinace elektrických tepelných čerpadel, dotopů pomocí plynových kotlů a kogeneračních jednotek.

Technické podklady k elektrickým i plynovým tepelným čerpadlům a mikrokogeneračním jednotkám najdete na webu www.protc.cz