Nové podmínky pro instalace zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů – povinné profesní zkoušky

vzdělávání

legislativa

obnovitelné zdroje energie

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií prošel za posledních patnáct let šestnácti novelizacemi. To něco napovídá o tom, že se pravděpodobně bude dotýkat několika kontroverzních a složitých témat, která je nutné neustále upravovat.

Poslední tři novelizace „přihodily“ do balíku kontroverzních téma nové. Zavedly nové povinné profesní zkoušky pro osoby oprávněné provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z OZE (dále jen oprávněné osoby), tedy montážníky kotlů a kamen na biomasu, solárních soustav a fotovoltaických systémů, soustav s tepelnými čerpadly a mělkých geotermálních systémů.

Zpřístupnit oprávněným osobám státem kontrolované systémy osvědčování nebo rovnocenné sy­stémy kvalifikace ukládá členským zemím EU Směrnice EP a rady č. 2009/28/ES o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Záměrem evropských legislativců bylo bezpochyby to, že stát by měl vytvořit a garantovat funkční sy­stém doškolování, ve kterém by se zájemci seznámili s novými trendy v oboru. Proto je ve zmíněné směrnici uvedeno, že doškolování by měli provádět především výrobci a profesní svazy. U nás byl nový systém profesních kvalifikací oprávněných osob zaveden jako povinný pro oprávněné osoby provádějící instalaci zdrojů jakýmkoliv způsobem dotovaných z veřejných financí. Tato povinnost byla zavedena zákonem č. 103/2015 Sb. s platností od 1. 7. 2015. Za to, že vybraný zdroj bude instalován oprávněnou osobou, zodpovídá nejen odborná firma (instalatér), ale také majitel stavby.

Uveďme si na úvod přesné znění příslušných odstavců zákona:

Zjednodušeně řečeno – od 1. 1. 2015 může instalaci státem (EU) dotovaných zdrojů využívajících OZE provádět pouze fyzická osoba vlastnící příslušnou profesní kvalifikaci, kterou si musí jednou za pět let obnovovat. Pokud instalaci provádí právnická osoba (firma), musí zajistit, že instalace bude provedena fyzickou osobou s platnou příslušnou profesní kvalifikací. Za to, že to tak doopravdy bude, zodpovídá také vlastník stavby. Pokud dojde k porušení některého z ustanovení zákona, hrozí samozřejmě sankce.

Přestupky a správní delikty řeší § 12 zákona. Pokud je stavebník fyzická osoba a nechá si nainstalovat zdroj „neoprávněnou“ osobou, za takovýto přestupek mu může být uložena pokuta až do výše 100 000,– Kč. Stavebník jako právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se již dopustí správního deliktu. V takovém případě mu musí být uložena pokuta, a to až do výše 200 000,– Kč. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba nezajistí výkon odborných činností fyzickou osobou s potřebnou kvalifikací, hrozí jí pokuta až 100 000,– Kč. Pokud oprávněná osoba provádí instalace bez platné kvalifikace, uloží se jí pokuta až do výše 5 000 000,– Kč.

Profesní kvalifikace

Jak je v zákoně uvedeno, příslušnou profesní kvalifikaci lze získat podle zákona o uznávání výsledku dalšího vzdělávání ne staršího 5 let. Tedy, vedle získání příslušného živnostenského oprávnění, je nutné pravidelně v intervalu pěti let absolvovat (a zaplatit) školení se závěrečnou zkouškou podle podmínek a pravidel uvedených v Národní soustavě kvalifikací. Pro každou kvalifikaci musí být vypracován kvalifikační a hodnoticí standard. Kvalifikační standard definuje obecné znalosti a dovednosti, které musí uchazeč zvládat. Hodnoticí standard definuje formu ověřování (obsah písemné a praktické zkoušky). Hodnoticí standard uvádí také další požadavky na uchazeče (pokud jsou stanoveny) – vzdělání, případně požadavky na zdravotní způsobilost, či další nezbytné požadavky pro připuštění ke zkoušce.

Samotné osvědčení o profesní kvalifikaci uděluje autorizovaná osoba (AO), která je k tomu pověřena příslušným ministerstvem, což je v případě oprávněných osob MPO. AO na základě hodnoticích standardů vypracuje zkušební testy pro písemnou část zkoušky a musí mít potřebné materiální vybavení pro její praktickou část. Kdo je autorizován pro příslušnou kvalifikaci lze opět zjistit na výše uvedených internetových stránkách (vždy po „odkliknutí“ požadované kvalifikace).

Pro oprávněné osoby byly do Národní soustavy kvalifikací zařazeny tyto kvalifikace:

• 23-009-M Instalatér solárních termických soustav
• 26-014-H Elektromontér fotovoltaických systémů
• 26-074-M Instalatér soustav s tepelnými čerpadly a mělkých geotermálních systémů
• 36-117-H Kamnář-montér kamen na biomasu (ručně stavěná kamna)
• 36-147-H Kamnář-montér kamen na biomasu s teplovodním výměníkem (ručně stavěná)
• 36-148-H Topenář-montér kamen na biomasu s teplovodním výměníkem (krbová kamna, krby)
• 36-149-H Topenář-montér kotlů na biomasu (teplovodní kotle)

Co nám nová školení přinesou?

Jak již bylo řečeno, cílem směrnice EP 2009/28/ES bylo montážní firmy pravidelně seznamovat s nejmodernějšími trendy v oboru zdrojů využívajících OZE a zajistit tak jejich maximálně účelný provoz (těch zdrojů). Z mé osobní zkušenosti vím, že to ve většině případů žádné celoplošné povinné školení nezajistí. Nositeli nejnovějších trendů jsou samotní výrobci, v jejichž zájmu je montážní firmy řádně seznámit a zaškolit. Neboť pokud to neprovedou, chybné instalace a nízká efektivita zařízení se jim vymstí v negativní reklamě. Dle mého názoru by stačilo uzákonit povinné zaškolení výrobcem (autorizovaným prodejcem) pro konkrétní typ výrobku.

Že jsou mé obavy oprávněné, uvedu na konkrétním případu, a sice hodnoticím standardu pro profesní kvalifikaci Montér kotlů na biomasu. Po zkoušeném je například požadován popis konstrukce kotlů na biomasu podle ČSN 07 0240. Jednak se tato norma konkrétně popisem samotné konstrukce (či spíše technologie spalování) nezabývá, ale především, tato norma pro teplovodní kotle na pevná paliva do 300 kW již od roku 2000 NEPLATÍ. Jinými slovy, státem garantované a montážníky placené seznamování se s nejmodernějšími trendy v oboru teplovodních kotlů se řídí 15 let neplatnou normou. U peletových kotlů je dokonce požadován popis jejich konstrukce podle ČSN EN 14 785. To je sice nová norma, ale týká se peletových kamen (tedy kvalifikace 36-148-H) a s kotli opravdu nemá nic společného. V podstatě celý hodnoticí standard se nese v tomto „moderním a odborném“ pojetí. Samozřejmě záleží především na AO, jak k samotnému přezkušování přistoupí a jak se s podobnými „úskalími“ vypořádá. Věřme, že nepůjde o akce ve smyslu přísloví o nažraném vlkovi a celé koze.

New conditions for installation producing energy from renewable sources – mandatory professional exams