Kolik tepelné čerpadlo skutečně ušetří? Vyplatí se i při drahé elektřině?

tepelná čerpadla

Jen co trochu poklesla cena zemního plynu, už se píše o „nebohých“ majitelích tepelných čerpadel, kteří platí za provoz stejně jako za vytápění plynem. To ale není nic nového, vytápění čerpadlem vycházelo skoro vždy cenově podobně jako plynem, a proto se plynové kotle za tepelná čerpadla nikdy ve větší míře nenahrazovaly. Dva zajímavé příklady níže ukazují, jak efektivně mohou tepelná čerpadla pracovat.

Obr. 1 • Jeseník: Náklady na vytápění se zemním čerpadlem IVT v –19 °C jsou jen 150 Kč za den

První příklad je zajímavý tím, že zákazník si v roce 1993 pořídil elektrický kotel a každý měsíc si poctivě zapisoval spotřeby a ceny elektřiny. Vznikl tak unikátní časosběrný dokument, ukazující jak náklady na vytápění jeho domu vzrostly z 9000 Kč v roce 1994 na 99 000 Kč v roce 2022 a celkově zákazník utratil za elektřinu přes 1,3 mil. Kč. V loňském roce se rozhodl pro tepelné čerpadlo IVT AIR X 90 a jeho měsíční platby za elektřinu skokem klesly o 70 %. Již za prvního půl roku tak čerpadlo ušetřilo okolo 40 000 Kč. Na tento pěkný příklad se ale můžeme podívat i poněkud skeptickým pohledem, zda se investor nerozhodl pro čerpadlo zbytečně pozdě. Z analýzy vyplývá, že pokud by se pro změnu zdroje tepla rozhodl již před 5 lety, tepelné čerpadlo by stálo o 20 % méně a dnes by již bylo skoro celé zaplacené z dosažených úspor.

Druhým příkladem je novostavba rodinného domu v Jeseníkách, který je vybaven tepelným čerpadlem země-voda IVT GEO 612, a kde bylo při návrhu dbáno na dosažení co nejnižší spotřeby elektřiny. Je využito nejúspornější zemní čerpadlo na trhu s plynule řízeným výkonem kompresoru, plošný kolektor GEROTOP je mírně předimenzován a poskytuje tepelnému čerpadlu teploty nad 3 °C i na konci topné sezony.

Podlahové vytápění pracuje s výstupní teplotou otopné vody jen 36 °C (ověřeno při venkovní teplotě –19 °C). Díky vysoké teplotě primárního okruhu a naopak velmi nízké teplotě otopné vody, dosahuje tepelné čerpadlo IVT GEO průměrného topného faktoru 5,9.

Zajímavým momentem bylo roztápění domu na podzim, kdy první desítky hodin nepřetržitého chodu, dodával kolektor teplotu okolo 7 °C a do podlahového vytápění šla teplota 26 °C, se poměr spotřebované elektřiny a vyrobeného tepla pohyboval v poměru 1: 6,8. Ve dnech, kdy teploty klesly až na –19 °C, nepřesáhly náklady na bezobslužné vytápění domu o ploše 230 m² částku 150 Kč za den. Při použití vzduchového čerpadla by den provozu v mrazech stál okolo 500 Kč a v případě uhlíkových folií, které se z nepochopitelných důvodů dnes do novostaveb také dávají, dokonce přes 900 Kč.

Opravdu minimální spotřeby elektřiny se dají očekávat i v létě při chlazení, díky použití systému pasivního chlazení IVT NKS. Kromě vytápění dosahuje tepelné čerpadlo vysokého topného faktoru i při přípravě teplé vody, protože je to jeden z mála výrobků, který splňuje podmínky energetické třídy ohřevu vody A+.

Oba příklady ukazují, že kvalitní a správně instalovaná tepelná čerpadla, dokáží ušetřit obrovské částky za vytápění domu. U novostaveb, kde je možné lépe přizpůsobit otopnou soustavu potřebám tepelného čerpadla a využít ten nejúspornější systém odebírající teplo ze země, je spotřeba elektřiny pro pohon tepelného čerpadla neuvěřitelně nízká a tepelné čerpadlo topí mnohem levněji než jakýkoliv plynový kotel s jakoukoliv cenou plynu.

Obr. 2 • Podlahové vytápění: Kvalitní podlahové vytápění zásadně snižuje spotřebu elektřiny tepelného čerpadla