+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Číslo: 7/2014

Úvodník

Vážení čtenáři,

těžko najít někoho, kdo si při podnikání vědomě libuje v nejistotě. I organizátoři hazardních her se drží na straně jistoty, protože na výhrách nerozdělí více, než vyberou od sázejících. Míra jistoty se odvíjí od informací, které člověk má. A také od jejich hodnověrnosti. V této souvislosti mám poslední dobou stále menší jistotu ohledně dostatku či nedostatku hnědého uhlí pro teplárny.

Zásluhou velké aktivity teplárenských společností, které jsou na hnědém uhlí závislé, se mnohokrát citovala vyjádření, že uhlí nebude, že je ho nedostatek, že je nutné prolomit limity na těžbu v některých dolech. Snaha zůstat při spalování hnědého uhlí na výrobu tepla je pochopitelná. Cena tohoto tepla je na trhu konkurenceschopná, a proto teplárny nemají zájem toto palivo opustit. Studie záměny hnědého uhlí za zemní plyn, pokud jsou precizně rozpracovány až do finále, nemají jednoznačně pozitivní výsledky a někdy vedou až k rozpadu tepelných sítí. Dostatek hnědého uhlí je tedy životní nutností pro určité lokality CZT.

Dne 2. října jsem si v Hospodářských novinách přečetl rozhovor s Danielem Křetínským, šéfem a spoluvlastníkem Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Křetínský řekl: „Podnikáme v oblasti těžby uhlí v Německu, odbyt máme dlouhodobě zajištěný. Hlavním rizikem může být zavedení daně z hnědého uhlí nebo jiný regulatorní zásah. Dále působíme v teplárenství, kde jsme v komfortní situaci. Nabízíme totiž teplo za konkurenceschopné ceny a v rostoucích regionech. Jedno riziko teď visí ve vzduchu. V nejbližších dnech má ministerstvo průmyslu a obchodu vydat vyhlášku, která zavede penalizaci málo účinné výroby elektřiny z uhlí. Jak to na EPH dopadne? Je to relativně nevýznamné. Naše elektrárny v Opatovicích, Plzni a Komořanech vyrábějí elektřinu a teplo v kombinovaném režimu, a vyhláška je tudíž nepostihne. Zmíněný návrh vznikl v jiném kontextu a z dnešního pohledu není šťastný. Dnes je totiž situace jiná, než autoři návrhu předpokládali. Ceny elektřiny se drží nízko, vezmete tedy peníze elektrárnám, které moc nevydělávají. A navíc hnědého uhlí je na českém trhu nadbytek, nikoliv nedostatek.“

Na otázku, zda nadbytek není dán tím, že EPH začal dovážet hnědé uhlí z produkce své německé dceřiné firmy Mibrag, Křetínský odpověděl: „Není to tak významný objem, letos se bude pohybovat mezi jedním a 1,5 milionem tun. Důležitější je, že Severočeské doly i Czech Coal těží více uhlí, než se původně předpokládalo. Stejně tak je zřejmé, že vlastníci nebudou část elektrárenských kapacit modernizovat a odstaví je z provozu. Příkladem může být třeba elektrárna Mělník 3.“

Názor, na čí straně je pravda, zda je a bude hnědého uhlí pro teplárny dost, zda je současná vysoká těžba spojena jen se snahou rychle prodat, protože poptávka bude klesat, si udělejte sami. Mně se to jeví tak, že případný pokles poptávky vyvolá i pokles cen. Pak by ani zvýšení plateb vyplývajících ze snahy snížit zátěž životního prostředí nemuselo konkurenceschopnost ceny hnědouhelného tepla zásadně ohrozit.

Josef Hodboď

Obsah