Směrnice EED

legislativa

Dle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti musejí být od 25. 10. 2020 všechny nově instalované přístroje MT, ITN a TV dálkově odečitatelné. Přečtěte si rozhovor s předsedou Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu a současně vedoucím technického oddělení MaR společnosti ENBRA, a.s. Ing. Petrem Holyszewskim o stávající situaci s EED.

Vyšla do českého právního řádu v červnu v platnost směrnice EED?

K 18. 9. 2020 nikoliv. Implementaci bude provádět z části MPO (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií) a z části MMR (Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty resp. vyhláška č. 269/2015 Sb. o roz­účtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům). Implementace by měla být hotova nejpozději do 25. 10. 2020, ale pravděpodobně tento termín nebude splněn. Vzhledem k rozporným informacím je nutno pracovat se dvěma scénáři, tj. že implementace bude provedena v termínu (možná pouze částečně) nebo, že bude provedena až v průběhu roku 2021.

Jak je aktuálně legislativně ošetřený přechod na dálkově odečitatelné přístroje – platí dosavadní legislativa a co případně konkrétně říká?

Stávající legislativa nepředepisuje instalaci dálkově odečitatelných přístrojů ani poskytování častých informací o vyúčtování nebo spotřebě. Podle současné legislativy platí, že „zúčtovacím obdobím je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb“ a v praxi se vyúčtování zpracovává v ročním intervalu.

Jaký vliv by na české prostředí (zejména koncového uživatele) měla reálně skutečnost, kdyby směrnice nevyšla v platnost – ať už z hlediska zavádění dálkových odečtů nebo jiných v ní obsažených aspektů?

Z právního hlediska by platilo to, co platí nyní, tedy že není předepsána montáž dílkově odečitatelných zařízení a vyúčtování se zpracovává v ročním intervalu. Směrnice sama o sobě nemá dopad na stávající stav, dokud není implementována do české legislativy. Tím se liší směrnice Evropského parlamentu a Rady od nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Co byste doporučili například SVJ, která aktuálně řeší výměnu přístrojů pro odečet – měli by sáhnout po dálkově odečitatelných i když zřejmě není jasné, kdy bude směrnice platit?

Směrnice, dříve či později, platit bude. Otázkou je, jak bude česká implementace definovat dálkově odečítatelný přístroj a zejména, zda budou za dálkově odečítatelné přístroje považována zařízení určená pro pochůzkový odečet.

Jaký vývoj lze směrem ke směrnici a její platnosti očekávat v letošním roce – lze odhadnout, kdy by mohla být do českého práva reálně implementována (zda čekat odklad v řádu týdnů či měsíců)?

Bohužel situace s implementací je velmi nepřehledná a informace, které máme, jsou často zcela protichůdné. Nelze vyloučit ani variantu, že implementace (byť třeba pouze částečně) proběhne ještě do konce roku 2020.

Pokud by ČR směrnici EED do českého práva netransponovala včas, hrozí nějaký postih?

České republice ano, majitelům objektů a nájemníkům nikoliv.

Existují ještě nějaké další klíčové poznatky ke směrnici a jejímu propsání do českého práva, které byste chtěli uvést?

Od 1. 1. 2022 bude poskytování častých informací o vyúčtování nebo spotřebě povinné každý měsíc. To přinese nutnost implementace dálkových způsobů odečtu jiným než pochůzkovým způsobem. Počet komunikujících zařízení s dálkovým automatickým odečtem bude po 1. 1. 2027 hodně přes 5 milionů. Pro srovnání – v ČR je přibližně 14 mil. aktivních SIM karet. Vybudování takto rozsáhlé odečtové sítě (pro indikátory, vodoměry a měřiče tepla) si vyžádá obrovské finanční náklady, které v důsledku budou muset zaplatit majitelé bytů.