Rok 2024 přináší změnu ve vyúčtování za teplo - Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo pro uživatele dvě nová pravidla

legislativa

Snížení rozdílů na vytápění v bytových domech a spravedlivější rozúčtování za energie. To jsou hlavní cíle nových legislativních změn, které s platností od 1. ledna 2024 připravilo české Ministerstvo pro místní rozvoj. Základní složka by se nově měla pohybovat ve výši 40, 50 nebo 60 % s tím, že ji dodavatel služeb, tedy správce objektu, družstvo či společenství, může o 10 % navýšit či snížit. Majitele nemovitostí v Česku se připravují také na rok 2027, kdy začne platit povinnost měsíčního informování o spotřebě energií.

Do hry proto vstupují nová pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, které zavádí novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. od 1. ledna 2024. Legislativní úprava vychází ze studie, kterou pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpravovalo České vysoké učení technické (ČVUT). „Novela zavádí dvě podstatnější parametrické změny. První z nich je posun tzv. dolního limitu z 80 na 70 %. To povede ke snížení plateb za vytápění u bytů, které teplem šetří, a tedy k větší motivaci uživatelů bytů vytápět byty hospodárně. Druhou změnou je stanovení poměru základní a spotřební složky na základě průkazu energetické náročnosti budovy. Úspornější budovy tedy budou mít základní složku vyšší než běžné stavby, protože v nich dochází k větším tepelným prostupům mezi jednotlivými byty“, vysvětluje Ing. Josef  Haumer, vedoucí oddělení služeb bytového fondu společnosti Enbra.

Doposud tvořila základní složka, která je nezávislá na chování spotřebitelů, 30 až 50 % nákladů na vytápění. Spotřební složka, která naopak odráží reálnou spotřebu bytu, činila 50 až 70 % celkové částky. Teď se čísla zjednodušeně řečeno obrátí. V případě bytových domů, které jsou nejlépe zatepleny, a tudíž jsou označovány za úsporné, bude činit základní (paušální) složka 60 % z částky za vytápění a spotřební složka 40 %. U všech typů budov však může správce objektu, družstvo či společenství vlastníků jednotek navýšit či snížit základní složku o deset procentních bodů. Výše uvedené změny budou platit pro zúčtovací období, které započne od 1. ledna 2024. Ve většině případů tak bude zpracováváno v roce 2025.

Tři roky jako přechodné období

Obecně vzato by měla nová vyhláška zajistit spravedlivější rozúčtování tepla a u odborníků se setkává s pochopením. Vědci z ČVUT podle Haumera vzali do úvahy jak různorodou hospodárnost budov, která se dům od domu mění, tak požadavek na férovější rozpočítání energií mezi jednotlivé bytové jednotky. „Tato úprava respektuje vztah tepelných toků mezi byty u budov s různou kvalitou pláště budovy. Obě legislativní změny vychází z objektivní studie a lze je tedy hodnotit kladně,“ uzavírá Haumer.

Novinka se týká také samotných měřidel spotřeby energií. U těch systémů, které už vlastníci nemovitostí stihli nainstalovat a zároveň umožňují měsíční informování, vzniká tato povinnost od 1. ledna 2024. Pro ostatní je klíčovým okamžikem začátek kalendářního roku 2027, kdy se bude povinnost poskytování měsíčních informací o spotřebě týkat většiny bytových objektů v České republice. „Povinnost poskytovat měsíční informace spotřebitelům vzniká na základě implementace evropské směrnice EED do české legislativy, a nelze se jí tedy vyhnout. Rok 2024, 2025 a 2026 je přechodným obdobím, které dává možnost, aby se jak uživatelé bytů, tak i společnosti, které službu poskytují, mohli připravit,“

Technicky vzato se podle Haumera jedná o poměrně náročný technologický krok, který bude vyžadovat vysoké finanční i technologické nároky. „Povinnost se týká asi pěti milionů měřidel tepla, bytových vodoměrů a indikátorů na radiátorech. Náklady, které jsou s touto změnou spojeny, se týkají zejména nutnosti vybavit zařízení nějakým typem komunikačního rozhraní, obvykle pomocí radiového přenosu, popisuje Haumer s tím, že navíc je potřeba zajistit těmto pěti milionům měřidel příslušnou konektivitu.

Příprava na rok 2027 v plném proudu

V souvislosti s tím lze předpokládat výrazné rozšíření zařízení s komunikací přes Internet věcí (IoT). V domácnostech by se tak podle odborníků mělo stát do konce současného desetiletí. Těžit z toho můžou kromě běžných uživatelů i tuzemské úřady, IoT vodoměry jim například umožní efektivněji bojovat se suchem. Technologie najde využití i u domácích podniků, kterým toto řešení může pomoci plnit environmentální cíle. „Pro běžného člověka i managment českých firem to bude znamenat možnost sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Ve finále tak může na základě dostupných informací své spotřebitelské chování upravit,“ vysvětluje Haumer.

Zájem majitelů a správců objektů o podobná řešení se podle expertů postupně zvyšuje. Ve většině objektů je nyní prováděn odečet tzv. pochůzkovým způsobem, tedy fyzicky přímo na místě. Jakmile stávajícím měřidlům a indikátorům skončí jejich technická nebo morální životnost, budou nahrazeny novými technologiemi, které již požadavky legislativy bez problémů naplní. „Češi jsou v tomto ohledu poměrně svědomití. Máme zprávy o tom, že majitelé objektů se na tuto změnu již nyní velmi intenzivně informují a připravují,“ říká Haumer.