Prostory se zdroji tepla, spalujícími zemní plyn, z hlediska jejich potřebného objemu a větrání z pohledu současných platných technických předpisů

legislativa

Orientovat se rychle ve větrání prostor se zdroji tepla spalujících plyn, není zrovna jednoduché. Typy plynových spotřebičů A, B, C, typy kotelen III, II, I, nezatříděné prostory s plynovými spotřebiči, normy ČSN, evropské normy EN a předpisy TPG nedávají vždy a na první pohled jasný přehled o způsobu větrání, množství přívodního vzduchu nebo průřezech přívodních otvorů. Přínosem článku autora je usnadnění orientace v této problematice.

Recenzent: Miloš Bajgar

Základním technickým předpisem k této problematice je ČSN 07 0703. Ta rozděluje prostory se zdroji tepla, spalujícími plyn, do čtyř základních skupin:

• a) prostory, ve kterých jsou instalovány zdroje tepla s jednotkovým jmenovitým výkonem do 50 kW, a součet jmenovitých výkonů všech zdrojů instalovaných v daném prostoru nepřesáhne 100 kW, jsou prostory nezatříděné;
• b) prostory, ve kterých alespoň jeden zdroj tepla má větší výkon než 50 kW, nebo součet jmenovitých výkonů všech zdrojů instalovaných v daném prostoru je větší než 100 kW a menší než 500 kW, jsou kotelny III. Kategorie;
• c) prostory, ve kterých je součet výkonů zdrojů tepla v rozmezí od 500 do 3500 kW, jsou kotelny II. Kategorie;
• d) prostory, ve kterých je součet jmenovitých výkonů zdrojů tepla větší než 3,5 MW, jsou kotelny I. Kategorie.

Poznámka 1: pro výpočet objemu prostoru i pro jeho větrání se považují za zdroj tepla jak kotle, tak přímotopné ohřívače TV.

Do prostorů, kde jsou instalovány spotřebiče spalující zemní plyn, je třeba přivádět vzduch pro:

1. spalování,
2. větrání,
3. po odvod škodlivin z důvodů hygienických nebo i technologických,
4. pro vyvětrání prostor z důvodů bezpečnostních či havarijních.

Stavy 1) až 3) jsou běžné provozní stavy a přívod vzduchu se dimenzuje na největší hodnotu z nich. Zpravidla to bývá potřeba vzduchu pro spalování.

Poznámka 2: havarijní větrání (zpravidla tří a vícenásobné) – viz bod 4) se vyžaduje pouze u kotelen I. Kategorie

Poznámka 3: při výpočtu větrání prostor se spotřebiči typu C není třeba uvažovat s přívodem spalovacího vzduchu

Poznámka 4: za škodlivinu se považuje též nadměrná tepelná zátěž, tj. překročení návrhové teploty v kotelně (nejčastěji to bývá v letním období).

Kromě již výše citované ČSN 07 0703 platí pro nezatříděné prostory (viz odstavec a) TPG 704 01, pro ostatní pak TPG 908 02. Všechny tyto předpisy vyžadují minimální výměnu vzduchu v prostorách se spotřebiči typu B a C spalujícími plyn 0,5 [1/h]. Pokud jsou tyto spotřebiče umístěny ve stejném prostoru jako spotřebič typu A, zvyšuje se požadavek výměny vzduchu na 1 [1/h]. Tento požadavek je rozumný, pokud se týká kuchyní v bytech, ale naprosto nesmyslný a kontraverzní u tzv. čajových koutků ve schůzovních prostorách, zasedacích síních či výrobních halách. Ve svém důsledku znamená v těchto případech zákaz používání plynových vařičů na úkor vařičů elektrických.

Minimální požadovaný objem prostoru s plynovými spotřebiči je stanoven pouze pro prostory se spotřebiči do 50 kW do celkového součtu výkonů 100 kW a to 1 m³/kW příkonu. V případě, že by byl objem místnosti nedostatečný, je dovoleno propojovat tuto místnost se sousedním prostorem téhož uživatele odstraněním dveří, nebo je též možné vytvořit jeden otvor u podlahy a druhý ve výšce nejméně 1,8 m nad podlahou o průřezech 10 cm² na 1 kW příkonu, nejméně však 200 cm².

EN 15665 a její národní příloha 1 zakazují od 1. 2. 2011 přívod vzduchu infiltrací do nových budov a do budov, u nichž byla nově osazena plastová okna či eurookna.

Pro přirozený trvalý přívod spalovacího vzduchu do prostor se spotřebiči typu B je nejmenší plocha neuzavíratelného otvoru do venkovního prostředí 200 cm² (viz TPG 704 01). U větších spotřebičů se počítá na prvních 50 kW příkonu 150 cm² a na každý další kW 2 cm² (viz EN 13384).

Příklad:

kotel o příkonu 450 kW, plocha otvoru 150 + (450 – 50) x 2 = 950 cm²

Odpor průtoku přiváděného vzduchu nemá při tom překročit 4 Pa. Ve složitějších případech, např., kdy je vzduch přiváděn kanály nebo samostatnými vzduchovými průduchy je nutné doložit přívod vzduchu vzduchotechnickým výpočtem.

V případech, kdy je přívod vzduchu nutné zajištovat nuceným způsobem (ventilátorem), nesmí jím být negativně ovlivňována funkce hořáků, přerušovačů tahu a komínů. Spotřebiče (zdroje tepla) nesmí být možné provozovat, pokud není zařízení zajišťující nucený přívod vzduchu v provozu.

Zdroje tepla a spotřebiče typu B uzavíratelného typu a spotřebiče s přerušovači tahu nesmí být instalovány do společných prostor se spotřebiči s tlakovými hořáky a do prostor, kde by jiné technické zařízení (např. digestoř), jiný spotřebič (např. krb) či stavební uspořádání (hala se schodištěm) mohlo vytvořit podtlak způsobující obrácení tahu.

Prameny

[1] ČSN 07 0703:2006
[2] ČSN 73 4201:2010
[3] EN 15665:2010
[4] EN 13384:2004
[5] TPG 704 01:2008
[6] TPG 908 02:2010
[7] DRKAL, F. - NOVÝ, R.: Větrání a snižování hluku kotelen. Sešit projektanta 03-3. Praha, ČSVTS 1989. 104 s.
[8] JIROUT, V.: články vydané v Topenářství instalace a sbornících národních konferencí ústředního vytápění

Spaces with heat sources burning natural gas, in terms of air volume and ventilation according to technical standard

The author describes the rules relating to spaces with sources of heat. This article aims to facilitate orientation in this field.

Keywords: heat sources, technical standard