+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2016/8

15.01.2017 Spoluautoři: Zbigniew Ondřej Adamus, Ing. Vladimír Jirout Časopis: 8/2016

Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka

Otázka:

Je možné při rekonstrukci využít nevyužívaný průduch komína k instalaci odpadního potrubí kanalizace (přechod na nové plastové potrubí), i když bude vedlejší průduch komína standardně využíván (viz foto)?

Odpověď:

Dotaz způsobil v redakční radě dlouhou a vášnivou diskuzi. Uvedeného „technického“ řešení je poměrně hojně využíváno především při rekonstrukcích starých domů. Zvláště u památkově chráněných objektů je využití nepoužívaných komínových průduchů, či zrušených komínů, často jediný možný způsob vedení nového vodovodního či kanalizačního potrubí.

Proto jsme požádali o vyjádření renomované odborníky na spalinové cesty. Jejich odpovědi byly obšírné a obsahovaly i množství zajímavých příkladů z praxe. Zveřejnění jejich plného obsahu překračuje možnosti této rubriky. Z tohoto důvodu nyní uvádíme jen ty nejpodstatnější pasáže s tím, že na zmíněnou problematiku připravíme podstatně obsáhlejší recenzovaný článek.

Image 0

Pohled soudního znalce se specializací na domovní komíny

Pokud je provedená úprava vedlejšího průduchu frézováním a vložkováním, bez předchozího posouzení způsobilosti (tlakové a teplotní) v upraveném průduchu, lze očekávat ve vedlejším průduchu (zřejmě nevětraném) zvýšení vnitřní teploty nad úroveň odpovídající maximální provozní teplotě materiálu pro svod odpadu.

Lze tedy doporučit provedení tlakové zkoušky volného (nevyužívaného průduchu), nebo alespoň zkoušku těsnosti kouřem. Následně posoudit dle ČSN EN 15 287 izolační stav zbývajícího zdiva (v normě je požadavek na tloušťku zbytků zdiva frézovaného komína) k možnému vyloučení prostupu teplot do průduchu s plastovým potrubím. K problematice vedení jiných sy­stémů než spalinových v komínových konstrukcích je vhodné ještě doplnit, že nelze jednoduše rozhodnout o využití původního komínového průduchu pro vedení jiných technických systémů. Strohost vyjádření v jakékoliv ČSN je vhodné doplnit o potřebu důkladného zvážení, v jakém technickém stavu je původní stavební konstrukce a zda se nebudou technické systémy vzájemně ovlivňovat.

Velmi důležitá je otázka posouzení tepelné odolnosti komínové přepážky sousedících průduchů, aby se vyloučil přenos tepla z průduchu komínového (zejména u pevných paliv) do sousedního, nepoužívaného. Je nutné ověřit a potvrdit, že dutina s nově osazenou plastovou konstrukcí, nebude provozována s teplotou vyšší než přípustnou pro plasty, a to ani v případě vzniku komínového požáru ve vedlejším průduchu.

Odpovídal: Zbigniew Ondřej Adamus, viceprezident Společenstva kominíků ČR, znalec v oboru stavebnictví, specializace domovní a systémové komíny

Pohled revizního technika spalinových cest

Nepoužívané komínové průduchy je možné použít jako větrací průduchy s přirozeným tahem. V tomto případě se už nejedná o komínový průduch, ale o průduch vzduchový větrací. Příčka mezi větracím a komínovým průduchem musí mít příslušnou požární odolnost a těsnost. Každý komínový průduch musí být samostatný požární úsek. To znamená, že příčka musí splňovat předepsanou požární odolnost a být dokonale těsná. Zároveň je třeba podniknout opatření, aby spaliny nemohly zapálit plyny z odvětrání kanalizace po celé délce průduchu. Zkoušku těsnosti větracího průduchu je možno provádět kouřem.

Zděné komínové průduchy jsou určeny pro odvod spalin od spotřebičů na tuhá paliva. Řada z nich má běžně teplotu spalin od 280 do 320 °C. Když se přiloží syrové dřevo nebo mokré hnědé uhlí nebo ­dokonce tzv. ostravská raketa, uvolněné plyny chytnou v komínovém průduchu a teplota překročí i 500 °C.

Nedávno jsem řešil případ, kdy kamna Jotul připekla v sousedním průduchu PP flexihadici odvádějící spaliny od kondenzačního kotle (jednalo se o jasnou chybu kominíka, měl použít flexihadici z ušlechtilé oceli).

Zpracovatel normy nemůže předpokládat následné individuální úpravy komínových průduchů. Pokud nejsou prováděny se zdravým rozumem a odporují technickým a právním normám a předpisům, je malér na světě.

Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, revizní technik spalinových cest, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace

Související časopisy