Pan Josef Brabenec, majitel společnosti ENBRA, oslavil 4. února životní jubileum, a tak jsme ho požádali o krátký rozhovor.

společnost

Jak vzpomíná na své podnikatelské začátky? Jaké hodnoty zastává? Jak tráví svůj volný čas?

70 let na většinu lidí působí depresivně. Jak tuto skutečnost vnímáte Vy?

Když si člověk uvědomí, že mu je 70 let, tak to působí jistou rozmrzelost. Ale přirozenou obranou jsou mi životní nadhled, věčný optimismus a neutuchající smysl pro humor.

Podnikatelské činnosti se věnujete již 25 let. Jak vzpomínáte na své začátky?

Začátky byly velice zajímavé. Vzpomínám si, že první dva roky jsem manželce nosil domů peníze z úspor a předstíral, že to jsou nové výdělky. Pak už to docela šlo, i když to byla dřina. Koupil jsem vodoměry, nechal je proclít, ověřit ve vodárnách a teprve potom jsem je mohl prodat. Každý týden jsem přitom najezdil kolem 3 500 kilometrů. Mým heslem se stalo: „Kdo nefakturuje, jako by nežil“J. Účty jsem ukládal do krabice od bot a jednou za rok se udělalo účetnictví. A pak přišel šok – zaplatit 12milionovou daň! Radost z podnikání vystřídala nálada „hodím si špagát“…

Kdybyste se mohl vrátit v čase, ale zůstaly Vám současné znalosti a zkušenosti, udělal byste něco jinak?

Především bych byl důslednější. Velká část vydělaných peněz přišla nazmar. Kdyby se to nestalo, firma by dnes mohla být větší a silnější.

Jaké jsou Vaše hodnoty? Změnily se nějak vzhledem k Vašemu nadcházejícímu jubileu?

Hodnoty mi po celou dobu zůstaly. Prioritou je člověk – zaměstnanec, kolega. Dále preciznost v obchodě a v chování vůči všem. Důležitý je klid a pohoda, i když se stále řídím heslem „Nic nečekej, všechno si vynuť“, které nebylo doposud překonáno a stále ještě účinně zajišťuje pohyb kupředu.

Podnikání zabírá dost času a mimo to máte i jiné funkce. Jak relaxujete?

Ke všem funkcím – soudní znalectví, sektorová rada, prezident Asociace odborných velkoobchodů a distributorů TZB… Je toho hodně, ale když mám volno, rád lovím, loudám se po svém revíru v Moravském Krasu, chovám ryby v rybnících na Vlkově, sadařím, zahradničím, včelařím, chodím do přírody a k tomu si rád hraji na architekta svých mnoha staveb. Poslední ze jmenovaných koníčků mne vždy naplňoval velkou životní radostí a byl mou největší zálibou.

Je Vám krásných 70 let. Do jakého věku by měl člověk podle Vás zůstat aktivní v podnikání?

Věk nerozhoduje. Určující je vnitřní energie, síla a chuť. Do kdy tedy? Tak až mě to opustí.

Můžeme Vás na závěr poprosit o trochu reflexe? Jste spokojený, jak jste svá léta dosud prožil?

Mám normální rodinu, dvě dcery a pánbůh doposud přál čtyři vnoučata, zdraví a štěstí. Drží se mě optimizmus, vizionářství, a hlavně mám okolo sebe skvělé lidi. Vždyť jsem se celý život bavil a vlastně ani tolik nepracoval, tak co říct na závěr? Mám krásný život.

Děkuji Vám za rozhovor a do dalších let přeji vše nejlepší!