Otázky 2014/6

spalinové cesty

legislativa

bezpečnost a zdraví

Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout

Otázka:

V předpisech týkajících se požární bezpečnosti spalinových cest, se uvádí v článku 6. ČSN EN 1443 Komíny – všeobecné požadavky, že teplota přilehlých dřevěných konstrukcí nesmí při provozu spalinové cesty překročit 85 °C. Můžete zdůvodnit, proč je tato teplota tak nízká, když například bod vzplanutí, tj. nejnižší teplota, při níž se ve dřevě vyvine tolik plynů, že se vzduchem vytvoří směs, která se přiblížením k plameni vznítí, je 180 až 275 °C a bod zápalnosti, tj. nejnižší teplota, na kterou se musí dřevo zahřát, aby se samovznítilo, je cca 330 °C až 470 °C?

Odpověď:

Z hlediska požární bezpečnosti, je podle ČSN EN 1443 a ČSN 73 4201 nutno respektovat dvě základní pravidla:

1. Působení ve směru z vnitřku materiálu ven
   Požár vzniká vlivem teploty spalin a následným přenosem tepla konstrukcí spalinové cesty na přilehlou hořlavou (např. dřevěnou) konstrukci stavby či na nesprávně uskladněný hořlavý materiál. Zde je třeba vycházet především z tzv. požárně-technických charakteristik materiálů, tzn. z indexu hořlavosti, míry sklonu k tepelnému samovznícení a výšky teploty, při které dochází k tepelnému samovznícení. Tepelné samovznícení je proces, při kterém dojde k vznícení hořlaviny dlouhodobým působením teploty okolo 80 až 100 °C, podle druhu materiálu. Jedná se o proces termooxidace, která se projeví hořením po předcházejícím samozahřívání látek na teplotu, při které uvolněné reakční teplo převyšuje množství a rychlost tepla odváděného do okolí. Prvotní příčinou samovznícení je tedy prohřátí dřeva na teplotu cca 80 až 100 °C přísunem tepla z okolí, například ze spalinové cesty. Tato teplota způsobí, že uvnitř prohřátého materiálu začnou probíhat chemické reakce, tzv. termooxidace (nejedná se ještě o hoření plamenem), během kterých se začne uvolňovat velké množství tepla uvnitř materiálu. Vzhledem k tomu, že všechno chemickou cestou vzniklé teplo nemůže uniknout, roste teplota materiálu a materiál při překročení bodu zápalnosti vzplane. K samovznícení mají sklon zejména celulózové materiály, jako je dřevo, dřevěné ­piliny, tabák, rašelina, atd. Kromě těchto materiálů jsou náchylné k tomuto samovznícení i méně kvalitní druhy uhlí (hnědé, lignit a brikety). Proto je v článku 6. ČSN EN 1443 Komíny – všeobecné požadavky, uvedeno, že teplota přilehlých dřevěných konstrukcí nesmí při provozu spalinové cesty překročit 85 °C (vysvětlení viz například Kafka E.: Dřevařská příručka. Praha, SNTL 1989).
2. Působení z vnějšku ven
   V tomto případě nejde o nic jiného, než o požární bezpečnost jednotlivých požárních úseků při šíření požáru stavbou.
   Proto je v článku 6. ČSN EN 1443 uvedeno následující: „Požární odolnost pro směr působení z vnějšku ven musí být zkoušena a posuzována podle norem pro šachty a vedení (v souladu s kvalifikací pro požární odolnost).“ Dále je v článku - „chování při požáru“ uvedeno, že u komínů s umělohmotnou komínovou vložkou je výrobce povinen uvést odpovídající klasifikaci vnitřní komínové vložky pro chování při požáru. V praxi to znamená, že i když se teplota spalin u kondenzačních spotřebičů paliv (pomineme-li možnost poruchy) pohybuje do 120 °C, musí být i spalinová cesta z plastu nainstalována tak, aby vyhověla požární zkoušce stavby, tzn., aby splňovala limitní časové hodnoty šíření požáru mezi požárními úseky. Z toho důvodu každý komín musí být samostatný požární úsek. Tento požadavek lze splnit například při průchodu komínové vložky jednotlivými podlažími její ochranou, vytvořenou vhodně požárně odolnou stavební konstrukcí (komínem). V bytovém domě, který bude zcela jistě obsahovat více požárních úseků, se takto docílí oddělení spalinové cesty od ostatních požárních úseků.

Požadavky na požární bezpečnost staveb v souvislosti s provozem spotřebičů a spalinových cest musí být uplatněny pro celou škálu druhů paliv a způsobů spalování, samozřejmě pokaždé s konkrétními technickými parametry. Ani spotřebiče a spalinové cesty s nižší teplotou spalin než 300 °C nebo 200 °, ale i pod 100 °C, nelze z hlediska požární bezpečnosti označit automaticky za bezpečné a z toho vyvodit, že se na ně NV ČR č. 91/2010 Sb., a ostatní předpisy, nevztahují. Ze skutečnosti, že pro odvod spalin od plynových spotřebičů není v normě uveden požadavek na odolnost spalinových cest proti vyhoření sazí, nelze odvozovat, že je není třeba čistit, kontrolovat, případně revidovat, a že tedy u spotřebičů na plynná paliva je požární bezpečnost automaticky dodržena.

Odpovídal: Pavel Dědič, Frevloko s.r.o., Oborník, Zábřeh; soudní znalec v oboru požární ochrana – specializace kominářství