Otázky 2012/8

voda

Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout

Otázka:

Jak se má správně navrhovat vsakovací zařízení srážkových vod?

Odpověď:

Současná česká legislativa, zejména ­vyhláška č. 268/2009 Sb. a vyhláška č. 269/2009 Sb., upřednostňuje odvádění srážkových vod vsakováním. Do nedávné doby však u nás chyběl technický předpis pro návrh, výstavbu a provoz vsakovacích zařízení. Někteří projektanti navrhovali vsakovací zařízení podle německého pracovního listu DWA-A 138, jiní podle vlastních úvah.

Vsakovací zařízení realizovaná podle vlastní úvahy projektanta, nebo dodavatelské firmy, vykazují často různé chyby, ke kterým patří zejména:

• nedostatečný retenční objem, stanovený pro intenzitu deště, na kterou se dimenzuje kanalizační potrubí, způsobující časté přeplnění vsakovacího zařízení (obr. 1);

Obr. 1 • Voda přetékající několikrát za rok z poklopu šachty poddimenzovaného podzemního vsakovacího zařízení

• nedostatečná vzdálenost vsakovacího zařízení od budov, která má za následek vyplavení jejich podzemních prostor (obr. 2);

Obr. 2 • Garáže v podzemním podlaží zaplavené vodou z chybně navrženého vsakovacího zařízení

• žádné odvětrání podzemního vsakovacího zařízení, jehož retenční objem nemůže být zcela zaplněn vodou, protože není umožněn únik vzduchu.

Protože se chybně navržená vsakovací zařízení vyskytovala velmi často, vydala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků v roce 2011 technickou pomůcku TP 1.20 „Hospodaření se srážkovou vodou v nemovitostech“ a v únoru 2012 byla vydána ČSN 75 9010 „Vsakovací zařízení srážkových vod“. V novém vydání bude nutné technickou pomůcku TP 1.20 aktualizovat, aby byla v souladu s uvedenou normou.

ČSN 75 9010 platí pro návrh, výstavbu a provoz vsakovacích zařízení srážkových vod.

Norma stanovuje jednotný postup provádění geologického průzkumu pro vsakování, jehož závěrečná zpráva musí obsahovat zejména:

• stanovení koeficientu vsaku;
• posouzení vhodnosti vsakování v dané lokalitě;
• doporučení vhodného typu vsakovacího zařízení a jeho umístění.

Z hlediska jakosti dělí norma srážkové povrchové vody na vody pro vsakování přípustné a podmínečně přípustné, které je možno vsakovat pouze po předčištění. Jsou uvedeny také příklady potencionálně výrazněji znečištěných ploch, ze kterých není vsakování srážkových vod vhodné. Za předčištění se považuje také průsak srážkových vod přes vrchní vegetační vrstvu půdního horizontu.

Stanovení vzdálenosti od budov je možné provést podle příkladu uvedeného v příloze normy.

Dimenzování vsakovacích zařízení, podle ČSN 75 9010, spočívá ve stanovení jejich retenčního objemu a doby prázdnění. Výpočet retenčního objemu se provede pro všechny návrhové úhrny srážek, uvedené např. v příloze normy, a navrhne se největší vypočtený ­retenční objem. Při výpočtu je nutné znát hodnotu koeficientu vsaku. Doba prázdnění vsakovacího zařízení nemá překročit 72 h.

Vsakovací zařízení mohou být provedena jako povrchová (průlehy, povrchové vsakovací nádrže a příkopy), podzemní (podzemní prostory vyplněné štěrkem nebo plastovými bloky, tunelové systémy nebo vsakovací šachty) a kombinovaná (např. vsakovací jezírka). Každé vsakovací zařízení musí být opatřeno bezpečnostním přelivem vyústěným na povrch terénu nebo do vodního toku, popř. do kanalizace (se souhlasem správce vodního toku nebo provozovatele kanalizace), protože je dimenzováno na srážky vyskytující se statisticky jednou za 5 nebo 10 let. Podzemní vsakovací zařízení musí být opatřena odvětráním.

Pro provoz vsakovacích zařízení je nutný provozní řád. Při provozu vsakovacích zařízení je třeba dodržovat intervaly údržby uvedené v normě.