Osazování větracích hlavic na větrací potrubí vnitřní kanalizace

Otázky - vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:
V nedávné době jsem se setkal s tím, že v projektu zdravotně technických instalací bylo navrženo ukončení větracích potrubí vnitřní kanalizace nad střechou bez větracích hlavic. Firma, která vnitřní kanalizaci prováděla, však větrací hlavice osadila. Moje otázka tedy zní, jestli musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace ukončeno větrací hlavicí.

Odpověď:
Pokud splaškovým odpadním potrubím, na které větrací potrubí navazuje, neodtékají žádné odpadní vody, proudí vzduch se zapáchajícími plyny z kanalizace odpadním a větracím potrubím nad střechu. Tím je zajištěno větrání vnitřní kanalizace a navazující stokové sítě, popř. žumpy nebo domovní čistírny odpadních vod.

Rychlost proudění vzduchu větracím potrubím do venkovního prostoru činí v zimě přibližně 5 m·s^–1 a v létě 1,5 m·s^–1. Vzduch, který větracím potrubím proudí, má 100% vlhkost. Při odtoku většího množství odpadních vod tyto vody, proudící splaškovým odpadním potrubím dolů, strhávají s sebou vzduch, který se přisává větracím potrubím z venkovního prostoru.
Chladný vzduch nasávaný z venkovního prostoru do větracího potrubí způsobuje při teplotách pod bodem mrazu vytvoření jinovatky na vnitřní ploše stěny větracího potrubí a v otvorech případné větrací hlavice.
Jinovatka může větrací hlavici ucpat. Při opětovném proudění teplého vzduchu větracím potrubím nad střechu jinovatka postupně kondenzuje.

Podle starých předpisů a norem se tomu mělo zabránit zvětšením světlosti konce větracího potrubí vyúsťujícího nad střechu, ale výzkumy ukázaly, že menší rychlost proudění větrací hlavicí o větší světlosti, na kterou má vliv také místní odpor větrací hlavice samotné, způsobuje silnější vrstvu jinovatky. Proto ČSN 75 6760 nepředepisuje rozšíření konce větracího potrubí vedeného nad střechu a osazování větracích hlavic na větrací potrubí nedoporučuje.

Obr. 1 • Vyústění větracích potrubí vnitřní kanalizace nad střechu [4]

Pokud se větrací hlavice osadí, což může někdo považovat za nutné např. v případech, kdy se jedná o nesvislé větrací potrubí, do kterého by mohlo padat listí ze stromů nad střechou nebo popílek v průmyslových závodech, musí být volná průřezová plocha jejích větracích otvorů nejméně 1,5násobkem průřezové plochy větracího potrubí.

Dále je třeba upozornit, že na zamrzání větracího potrubí nad střechou má vliv výška jeho vyústění, tedy velikost vnitřní plochy jeho stěny nad střechou.

Pozorováním větracích potrubí nad plochou střechou při tuhé zimě se zjistilo, že větrací potrubí ukončená 700 mm nad střechou zamrzla při teplotě –15 °C, větrací potrubí ukončená 500 mm nad střechou při teplotě –30 °C a větrací potrubí ukončená 250 mm nad střechou zůstala i při teplotě –48 °C bez jinovatky.

V našich klimatických podmínkách by tedy větrací potrubí nemělo být ukončeno výše než 500 mm nad rovinou střechy.

Literatura

[1] ČSN 75 6760. Vnitřní kanalizace. 2014–1 (změna Z1: 2015–10). ÚNMZ. Praha.
[2] VALÁŠEK, J.: Vnútorná kanalizácia. Komentár k ČSN 73 6760 Dimenzovanie potrubia vnútornej kanalizácie. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření. Praha 1986, s. 118.
[3] BŘEZINA, R.: O kanalisaci nemovitostní: Pomůcka pro stavební živnostníky, installatéry a obecní stavební úřady. Nákladem vlastním. V komisi knihkupectví Fr. Řivnáče, Plzeň 1906, 229 s.
[4] DUFKA, J: Instalace v podkroví – 3. část. Topenářství instalace, 2020, roč.: 54, č. 6, s. 70–75. ISSN 1244–0906. Dostupné z https://www.topin.cz/clanky/instalace-v-podkrovi-3-cast-detail-9428>.