O implementaci EED s Ing. Petrem Holyszewským

Ing. Petr Holyszewski je vedoucím technického oddělení MaR společnosti ­ENBRA, a.s. Působí také jako předseda Rady ARTAV. ARTAV, z.s. je zájmové sdružení právnických i fyzických osob, které provádějí registraci spotřeby tepla a vody u konečných spotřebitelů a následné rozúčtování nákladů na vytápění a na spotřebu teplé i studené vody.

V poslední době se mezi majiteli a správci bytových domů velmi diskutuje o tzv. evropské směrnici EED a povinnostech, které má nově zavádět. Platí již tato směrnice v ČR?

PH: Směrnice EED (Energy Efficiency Directive), tedy směrnice o energetické účinnosti stanovuje cíl, který musejí všechny země EU splnit. Je však na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou.

Jaký je tedy stav implementace EED do české legislativy? Jak se bude česká legislativa vyvíjet?

PH: Principiálně lze říci, že v oblasti rozúčtování nákladů na vytápění a spotřebu teplé vody se implementace EED týká tří předpisů – zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (v gesci MPO), vyhlášky č. 269/ 2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (v gesci MMR) a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (v gesci MMR).

Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií byla 27. 9. 2021 podepsána prezidentem a nyní se čeká na její zveřejnění ve sbírce zákonů. V platnost novela vstoupí dnem 1. 1. 2022.

Tato novela zavádí povinnost instalovat měřiče tepla, vodoměry na teplou vodu a indikátory na radiátorech výhradně s možností dálkového odečtu. Od 1. 1. 2022 tedy nebude možné instalovat v bytových domech přístroje, které umožňují pouze vizuální odečet. Dálkově odečitatelným zařízením se rozumí takové zařízení, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor.

Bude nutné stávající měřiče a indikátory demontovat a nahradit novými?

PH: Nikoliv, stávající měřiče tepla, vodoměry na teplou vodu a indikátory mohou dožít tak, jak jsou – tedy bez dálkového odečtu. Povinnost se týká jen nových montáží. Současně ale platí, že po 1. 1. 2027 musí všechny uvedené přístroje umožňovat dálkový odečet – tedy i ty, kterým ještě neskončila technická nebo morální životnost. Jedná se tedy o jakýsi deadline.

Nezmiňujete se o vodoměrech na studenou vodu, těch se tato povinnost netýká?

PH: Správně, těch se směrnice EED netýká, ale bylo by nelogické v bytech odečítat vodoměr na teplou vodu dálkově a studenou vizuálně. Vodoměry na studenou vodu se tedy „svezou" se směrnicí EED také.

Jak to vypadá s dalšími předpisy?

PH: Do konce tohoto roku bude zveřejněna ve sbírce zákonů novela vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Pravděpodobně se tak stane v říjnu nebo listopadu a vyhláška v platnost vstoupí patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Toto platí pro vyhlášku s výjimkou dvou bodů, které nabudou účinnosti dnem 1. ledna 2023 (odložená účinnost se váže na předpokládanou účinnost novely zákona č. 67/2013 Sb.).

Bude však platit, že rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi příjemce služeb za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se provede podle vyhlášky č. 269/2015 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Vzhledem k tomu, že v ČR je obvyklé provádět rozúčtování nákladů od 1. ledna do 31. prosince, uvidí uživatelé bytů „novinky" ve vyúčtování až na začátku roku 2023.

Novela bude mimo jiné řešit povinnost doplnit do vyúčtování mnoho dalších údajů (informace o použité skladbě zdrojů energie, informace o energetické náročnosti, kontaktní údaje pro veřejnost nejméně jednoho energetického konzultačního a informačního střediska).

Dalším bodem, který novela řeší, je povinnost doplnit do vyúčtování srovnání spotřeby tepla za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku v grafické podobě, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích.

A jak to vypadá se zmiňovaným zákonem č. 67/ 2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty?

PH: Zatím celkem nijak. Text novely tohoto zákona prošel připomínkovým řízením a nyní poputuje do Poslanecké sněmovny. Zde musí projít příslušnými výbory a prvním až třetím čtením, následně poputuje do Senátu a k prezidentovi. Legislativní proces je tedy na samém počátku. Platnost se předpokládá od 1. ledna 2023. Lze očekávat velký tlak na to, aby zákon opravdu od 1. 1. 2023 platil. Již nyní je ČR s implementací směrnice EED ve velkém skluzu a v případě pozdější implementace by nám hrozil nám ze strany Evropské komise tzv. infringement.

Novela zákona přinese především povinnost pravidelného (měsíčního) informování nájemníků o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody. Dále upřesňuje definici některých pojmů a některá ustanovení, což zajistí větší konzistenci s prováděcí vyhláškou.

Zákon by také měl obsahovat nové ustanovení, které stanoví, že „Splatnost přeplatku nebo nedoplatku ne­ovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši přeplatku nebo nedoplatku.“ Toto ustanovení by mělo eliminovat praktiky některých uživatelů bytů, kteří rozporovali vyúčtování nákladů na základě nepodstatných formálních chyb.

Máte představu, kolik procent bytových domů má již dálkově odečitatelná měřidla či přístroje registrující dodávku tepla?

PH: Přesnější statistika není k dispozici. Předpokládám, že cca 50–70 % indikátorů a vodoměrů je vybaveno dálkovým radiovým odečtem. Většina z toho je ovšem odečítána pochůzkovým způsobem a podstatná část z tohoto počtu zařízení neumožňuje celoroční odečet.

Předpokládáte, že implementace EED přinese nějaké zásadní technické obtíže?

PH: Bohužel ano. V odůvodnění směrnice (EU) 2018/2002 se uvádí, že „Pro účastníky trhu je důležité, aby členské státy přijaly a sdělily svá vnitrostátní rozhodnutí, zda jsou technologie umožňující provádět odečet pochůzkovým způsobem nebo z projíždějícího automobilu považovány za dálkový odečet.“ Nic takového se v ČR nestalo a rozúčtovací společnosti, majitelé a správci objektů spíše předpokládali, že tyto technologie za dálkově odečitatelné považovány nebudou.

Problém je v tom, že nyní se pochůzkový odečet provádí pouze 1× ročně a trvá firmám přibližně dva měsíce. Po novele zákona č. 67/2013 Sb. bude nutné tento proces vměstnat do cca 15 dnů a provádět jej 12× ročně. To ale není prakticky proveditelné. Bude tedy nutno vybavit objekty technologií, která umožní provádět odečty bez nutnosti pochůzkového odečtu. Tato technologie je však velmi nákladná, vyžaduje instalaci kvalifikovanými zaměstnanci (a těch je velký nedostatek) a v současné době zde máme i naprostý celosvětový nedostatek čipů. Může se tedy stát, že potřebná technologie nebude pro mnohé firmy vůbec dostupná nebo bude velmi drahá.