Je přívod vody ze studny do budovy vodním dílem?

legislativa

Článek JUDr. Karla Havlíčka s názvem „Co skrývala voda“ zveřejněný v čísle 3/2019 časopisu Topenářství instalace pojednává o rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2015 čj. 2 As 70/2015-19, ve kterém se konstatuje, že přívod vody ze studny do budovy je vodním dílem podle zákona č. 254/ 2001 Sb. o vodách (vodního zákona) a zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů.

1. Úvod

Podle Nejvyššího správního soudu se jedná: „o samostatný vodovod nebo jeho součást ve smyslu § 2 odstavce 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, který za vodovod označuje provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je ze zákona vodním dílem“.

2. Jakým vodovodem je přívod vody ze studny?

Nejprve uvádím citace souvisejících právních předpisů a technických norem, komentář k těmto citacím a v závěru vlastní názor.

2.1 Vodní díla podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodního zákona)

Podle § 55 odstavce 3 vodního zákona „se za vodní díla podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, terénní úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod“.

Z vodního zákona vyplývá, že pokud by potrubí vedené ze studny bylo vnitřním vodovodem, nebylo by vodním dílem.

2.2 Vodovody podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

§ 1 zákona o vodovodech a kanalizacích uvádí: „Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

(2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

(3) Tento zákon se vztahuje na

a) vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné nebo odpadní vody za den je 10 m³ a více,
b) každý vodovod nebo kanalizaci, které provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi podle písmene a).

(4) Tento zákon se nevztahuje na

a) vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody,
b) oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod,
c) vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel.

(5) Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na kanalizace uvedené v odstavci 4 písm. b) a na vodovody, které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo na vodovody uvedené v odstavci 4 písm. a), jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé“.

Z předmětu zákona je tedy jasné, že vodovod zásobující jednoho odběratele (jednu budovu) s průměrnou denní spotřebou vody méně než 10 m³ není vodovodem pro veřejnou potřebu.

Definice vodovodu v § 2 odstavci 1 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu zní: „Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem“.

Z definice vyplývá, že vodovod pro veřejnou potřebu (zákon platí pro vodovody pro veřejnou potřebu), je vodním dílem. Slouží vodovod zásobující jednu stavbu veřejné potřebě?

2.3 Definice vnitřního vodovodu

Vnitřní vodovod je definován v zákoně č. 274/2001 Sb.o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a v ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody.

Definice vnitřního vodovodu v § 2 odstavci 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu zní: „Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem“.

V uvedeném případě však potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě není napojeno na vodovodní přípojku, ale na čerpadlo ve studni. Mezi vodovodem uvnitř stavby a vodovodem vně stavby se nenachází vodovodní přípojka definovaná v § 3 odstavci 1 zákona č. 274/2001 Sb., nejsou to tedy dva vodovody spojené vodovodní přípojkou, ale jeden vodovod. Vodovodní přípojka je podle zákona č. 274/2001 Sb. „samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem“.

Je tedy vodovod uvnitř stavby vnitřním vodovodem, když nenavazuje na konec vodovodní přípojky? Zákon o vodovodech a kanalizacích platí pro vodovody pro veřejnou potřebu a pamatuje tedy pouze na vnitřní vodovody napojené na vodovodní přípojku z vodovodu pro veřejnou potřebu.

Tento zákon také stanovuje, že vnitřní vodovod není vodním dílem. Protože vnitřní vodovody mohou být, kromě vodovodních přípojek, zásobovány i z jiných zdrojů (jak je patrné např. z výše uvedeného případu), je v ČSN 75 5409 uvedena širší definice vnitřního vodovodu.

ČSN 75 5409 definuje v článku 3.1 pojem vnitřní vodovod jako: „potrubí včetně příslušenství a technických zařízení na ně připojených určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě (zpravidla v rámci nemovitosti), které navazuje na konec vodovodní přípojky nebo na čerpací stanici, popř. jiný zdroj vody“.

ČSN 75 5409 pamatuje jak na vnitřní vodovody napojené na vodovodní přípojku, tak na vnitřní vodovody zásobované z jiného zdroje, např. studny. Potrubí vedené ze studny je tedy podle této normy vnitřním vodovodem, protože navazuje na ponorné čerpadlo, které je součástí čerpací stanice (vzhledem k uváděné délce potrubí 150 m tomu tak nejspíš v uvedeném případě muselo být, nemohlo se jednat o sací potrubí). Rovněž sací potrubí vedené od studny k čerpadlu je vnitřním vodovodem, protože navazuje na jiný zdroj vody, kterým je v tomto případě studna.

3. Závěr autora článku

Přívod vody ze studny do budovy je, podle mého názoru, vnitřním vodovodem a není tedy vodním dílem.

V soudním řízení byla zcela opomenuta platná ČSN 75 5409, která k vnitřním vodovodům definovaným v zákoně č. 274/2001 Sb. přiřazuje také vnitřní vodovody určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavběnapojené na čerpací stanici, popř. jiný zdroj vody.

Při rozhodování sporů týkajících se technických zařízení by soudy měly vždy rozhodovat po poradě s technikem (soudním znalcem apod.), který je odborníkem na dané zařízení.