+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Číslo: 3/2012

Úvodník

Vážení čtenáři,

obvykle v sudém roce v dubnu, po návštěvě veletrhu IFH Norimberk (letos 692 vystavovatelů, 46 tis. návštěvníků) a SHK Brno (konečná statistika dnes, 27. dubna ještě není), si pro sebe porovnávám situaci německých veletrhů s veletrhy v tuzemsku.

IFH Norimberk probíhá jednou za dva roky. Nejbližší spádové území lze z hlediska rozlohy a počtu obyvatel zhruba porovnat s Českou republikou, i když význam veletrhu je násobně větší. V sudém roce probíhá v Německu další velký veletrh podobně jednoznačně zaměřený. A to necelý měsíc před IFH, v březnu, SHK v Essenu (letos 580 vystavovatelů, 51,5 tis. návštěvníků). V lichých letech je německou jedničkou ISH ve Frankfurtu n. M. (okolo 2000 vystavovatelů a 200 000 návštěvníků). Pouze v lichých letech oslovuje část Německa například i veletrh SHKG v Lipsku.

Z hlediska návštěvníků je velice pozitivní, že návštěva kteréhokoliv z uvedených německých veletrhů je spojena se získáním velmi dobrého přehledu o trhu tepelné techniky a z velké části i o trhu techniky sanitární a dalších. Je to dáno aktivní účastí výrobců. Zásadní podíl na tom má zřejmě i shoda mezi německým svazem tepelné techniky, řemeslnickými cechy a dalšími organizacemi, včetně sdružení vystavovatelů a pořadateli veletrhů, že dvouletá perioda je výhodná. Z rozdrobení na menší veletrhy nemůže dlouhodobě profitovat nikdo. Návštěvníky malá účast vystavovatelů odrazuje a úbytek návštěvníků je následován úbytkem vystavovatelů.

Současná situace tuzemských veletrhů, zaměřených na vytápění, sanitu atp., nemůže nikoho těšit. Tradičně nejsilnějšímu veletrhu, AQUA-THERM Praha, i pod vlivem recese, ubyli vystavovatelé a i letošní SHK Brno je ve znamení poklesu. Svoji pozici si drží Infotherma Ostrava, ale z důvodů geografických, a omezené plochy, bude těžko hrát první národní housle. Vedle řady tradičně regionálních výstav typu Stavotech atp., se na scéně objevily i nové tváře, jako je Moderní vytápění, FOR THERM.

Bohužel neplatí, že znásobení počtu veletrhů zvýší i jejich kvalitu. Právě naopak. Chce-li topenář, či instalatér, získat souhrnný přehled o výrobcích, nářadí atp., které se používá v Evropě, nemá na tuzemských veletrzích velkou šanci. K tomu by musel vážit cestu do zahraničí, například do zmíněného Norimberka s téměř sedmi sty vystavovateli.

Součástí veletrhů se staly i odborné semináře, konference, ale přitáhnout pozornost těch, kteří skutečně instalují techniku, se daří obtížně. Konkurence firemních akcí, školení u velkoobchodníků atp. je velmi silná. Často se uvádí, že se na současném úbytku zájmu o veletrhy v Česku podílí internet. Určitě také, ale internet funguje stejně tak dobře i v Německu, Rakousku, Itálii aj., a zájem jít na veletrh tam je.

I Česku by mohla slušet oblastní dvouletá veletržní perioda, například vzájemné střídání veletrhů v Praze a v Brně. Nedovedu si ale vznik takové dohody představit. Navíc se obávám, že by byla okamžitě napadena jako netržní, i když by byla pro návštěvníky přínosem. A to nejen organizátory „nevybraných“ veletrhů, ale i některými vystavovateli. Jsem velmi zvědav, jak se se současnou nelehkou situací vyrovnají veletrhy organizované v druhé části roku.

Josef Hodboď

Obsah