Zásobování teplem nebo plynová kotelna?

V poslední době v řadě lokalit naší republiky drasticky narůstají ceny za dodávku tepla sítěmi CZT. Nelze se proto divit, že mnozí takto postižení majitelé objektů uvažují o odtržení od sítí CZT a zřízení samostatných zdrojů tepla. Autor se touto problematikou podrobně zabývá a provádí detailní rozbor investičních i provozních nákladů, které doprovázejí odtržení od CZT a zřízení samostatného zdroje tepla. Autorův příspěvek je důležitým a základním vodítkem k úvahám k dalšímu postupu v této záležitosti.

Recenzent: Vladimír Jirout

Stále více bytových družstev, společenství vlastníků bytů i jednotlivých uživatelů se zajímá o to, zda vybudováním vlastní plynové kotelny by nebylo možné ušetřit část nákladů na vytápění a přípravu teplé vody nakupovaných ze systému (centralizovaného) zásobování teplem (CZT).

Porovnání ekonomické výhodnosti ­alternativy vlastní plynové kotelny oproti dodávce tepla z CZT provádějí specialisté, kteří oboru výroby tepla rozumí. Ani pak ale nemusí být zaručeno, že se výsledné doporučení nemine účinkem. Vždyť technicky zdatný odborník nemusí být současně i odborníkem na ekonomii výroby a spotřeby tepla.

V tomto článku je předkládán zájemcům návod, jak ekonomii při porovnávání zdrojů tepla počítat, a které položky do ní v první řadě vstupují. Umožní to této problematice porozumět, posoudit, zda někým zpracovaný rozbor odpovídá skutečnosti a jaké výsledky se dají očekávat v případě realizace akce.

Tabulky v textu jsou členěny na:

• Vstupní údaje
• Náklady nové plynové kotelny
• Odpis zařízení kotelny
• Část zbývající hodnoty původního zdroje tepla
• Provozní náklady kotelny
• Doba návratnosti

Finanční prostředky se investují za účelem dosažení zisku. Z toho pohledu se za optimální dobu návratnosti vstupní investice považuje v současnosti doba 3 až 5 let. Nejdelší doba, za kterou by se investice měla vrátit, je doba životnosti zařízení. U investice, která předem avizuje nedosažení zisku, nebo se hranice její ziskovosti blíží době životnosti, je otázkou, zda vůbec investovat a vlastní peníze neinvestovat jiným, vhodnějším způsobem.

Vstupní údaje

Vstupní údaje jsou v tabulce 1.

Spotřeba tepla

Roční spotřeba tepla pro vytápění je ovlivňována klimatickými údaji venkovního vzduchu a může se proto v jednotlivých letech lišit. Také cena tepla z centrální kotelny CZT i cena plynu se každý rok mění. Mění se spotřeba i cena studené vody pro přípravu vody teplé.

Spotřebu tepla, včetně ročních nákladů na její výrobu, můžeme získat z roční faktury dodavatele tepla. Spotřebu studené vody pro přípravu vody teplé získáme z faktury dodavatele vody nebo z údaje vodoměru v kotelně. Z údaje spotřeby studené vody a roční spotřeby tepla pro přípravu vody teplé můžeme kontrolovat měrnou spotřebu tepla v GJ/m^3. Ta k dalším výpočtům nebude nutná, ale ukazuje, do jaké míry je příprava teplé vody ekonomická, jaké jsou tepelné ztráty při její přípravě a jejím rozvodu. Často je očekávaná hodnota 0,4 GJ/m³ i několikanásobně překračována.

Životnost kotelny

Doba životnosti technologického zařízení, nejenom kotelen, může být dvojí. U výpočtů se uvažuje s ekonomickou dobou životnosti, která je u kotelen 15 let. Fyzická životnost může být obvykle delší, někdy až 25 let. Je otázkou, zda zařízení po době ekonomické životnosti ještě provozovat, pokud v dané době existují pokročilejší technologie, které dokážou teplo vyrábět s nižšími náklady i s příznivějším vlivem na životní prostředí. Navíc se mohou ukázat i jiné možnosti spočívající v kombinaci několika zdrojů tepla, například v již dnes známých kombinacích plynových kotelen s kogeneračními jednotkami, s tepelnými čerpadly, solárními nebo fotovoltaickými panely. I v těchto případech, a zejména v těchto případech, je použití předkládaných tabulek účelné.

Inflace

Inflace znamená růst cenové hladiny v čase. Míra inflace je vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu cen. Kromě indexu spotřebitelských cen existují i indexy jiné, například indexy stavebních prací nebo průmyslových výrobců. Roční inflace od roku 1997 je v následující tabulce:

Průměrná roční inflace za posledních 15 let je cca 3,4 %. S jistou nadsázkou se dá předpokládat, že s podobnými hodnotami se budeme setkávat i v letech příštích a průměrný index inflace bude použitelný pro stanovení odpisu zařízení kotelny. Inflace bude zvyšovat provozní náklady jak CZT, tak i vlastní plynové kotelny a současně snižovat případnou úsporu provozních nákladů.

Cena plynu

Výpočet ceny plynu je pro dodavatele poměrně komplikovanou záležitostí. Nejenom vzhledem ke kolísání spalného tepla, ale i vzhledem ke kolísání teploty plynu. Dodavatel musí obě tyto hodnoty v poměrně krátkých časových intervalech kontrolovat a na základě nich propočítávat cenu plynu. Obvykle se cena plynu stanoví odhadem předem na čtvrtletí a podle změřených parametrů se skutečná cena dopočítává. Cena plynu, použitá pro výpočty v tomto článku, nevychází z rozložení spotřeb do jednotlivých měsíců, ale ze spotřeby tepla celého roku a z vyžádaného údaje o ceně plynu od stávajícího dodavatele.

Náklady na kotelnu

V tabulce 2 jsou uvedeny položky, které ovlivňují investiční náklady na vybudování nové plynové kotelny. Náklady je vhodné do tabulek vyplňovat včetně DPH, protože většina bytových družstev nebo společenství vlastníků nejsou plátci DPH.

Každá nová kotelna má kromě technologické části i část stavební, na kterou by se nemělo zapomenout. Jde o nový nebo upravený prostor pro umístění zařízení kotelny a komín, pokud není součástí dodávky kotlů. Jednotlivé položky zařízení kotelny jsou uvedeny v tabulce a nepotřebují další komentář. Jde spíš o připomenutí, že kotelnou nejsou jen kotle s napojením na otopnou soustavu, ale také elektroinstalace, měření a regulace, zdravotně-technické instalace, revize, tlaková a topná zkouška. Ani u kotelen o výkonu pod 100 kW se nesmí zapomenout na větrání kotelny. Poklesem výkonu kotelny pod tuto hranici nepřestávají platit fyzikální zákony. I malé kotle potřebují ke svému provozu nezbytné množství spalovacího vzduchu.

Náklady na obnovu zařízení kotelny po jejím dožití

Jde o částku, kterou je potřeba po celou předpokládanou dobu životnosti zařízení každým rokem ukládat na účet, aby na konci období byly k dispozici dostatečné prostředky na rekonstrukci kotelny. Její výše má vycházet z předpokládané ceny rekonstrukce kotelny v době jejího dožití, ne v době kdy byla kotelna uvedena do provozu. Nejde o klasický odpis zařízení podle předpisů pro účetní doklady.

Náklady na obnovu zařízení by měly být součástí každé ekonomické úvahy. Pokud nejsou tyto náklady do provozních nákladů kotelny započteny, pak dojde k výraznému zkreslení doby návratnosti. Vstupními údaji pro výpočet nákladů na obnovu zařízení je původní náklad na zřízení kotelny, předpokládávaný vývoj inflace a doba životnosti podle vztahu:

Kde:

• IN_n je předpokládaná investice na obnovu kotelny v roce n
• IN₀ – počáteční investice do nové kotelny
• i – roční index inflace [%/rok]
• n – předpokládaná doba životnosti [roky]

Výpočet je obsahem tabulky 3:

Část zbývající hodnoty původního zdroje tepla

Odpojením se od původního zdroje tepla nemusí končit ekonomický vztah mezi investorem a původním dodavatelem tepla. Dodavatel tepla by v některých případech mohl požadovat náhradu za zmařenou investici. Jde o zbytečně vybudovanou kapacitu centrálního zdroje tepla, případně i o snížení účinnosti výroby tepla, v důsledku zbytečně velkého výkonu kotelny.

Na druhou stranu takové ztráty postihují každého dodavatele tepla s každým dalším zatepleným objektem.

Tabulka 4 může takový vliv zahrnout, i když se dá předpokládat, že ve většině případů bude částka v tabulce nulová.

Provozní náklady kotelny

Provozní náklady kotelny nejsou jen náklady na spotřebovaný plyn (někdy spojené s náklady na pronájem plynoměru). Kromě plynu, elektrické energie a vody jsou další položky, se kterými je potřeba uvažovat, viz tabulka 5.

Rozdíl mezi ročními náklady na teplo podle tab. 1 a náklady podle tab. 5 získáme roční úsporu (nebo ztrátu) nákladů a dobu návratnosti vložené investice podle tab. 6.

Může se stát, že někteří zpracovatelé studií, které obě varianty zdrojů tepla porovnávají, nebudou ochotni publikované tabulky pro své objednatele vyplňovat. Bez toho se dá celý problém s náklady snadno obejít a uvést investora v omyl ať už záměrně, nebo bez postranního úmyslu.

Příklad

Konkrétní příklad kotelny o výkonu 2 x 48 kW.

Zde byl celkový náklad převzat z projektu kotelny.

Roční náklad na obnovu zařízení je druhou nejvýznamnější položkou v provozních nákladech kotelny. Dosahuje až 25 % z roční ceny za spotřebovaný plyn.

Požadavek původního dodavatele tepla se nezjišťoval.

Poznámka:

Údaje v tabulkách jsou uvedeny jako vzor. Ve skutečných případech se mohou tyto údaje od těch skutečných lišit.

Podíl jednotlivých nákladů na provoz kotelny je v následujícím grafu. Druhou nejvyšší položkou jsou náklady na budoucí obnovu kotelny.

Podle hodnot uvedených v tabulce 12 se dá realizace plynové kotelny doporučit. Za dobu životnosti kotelny se v období mezi dobou návratnosti a životností zařízení dá uspořit dalších 821 tis. Kč.

Provozní náklady se v praxi nedají snižovat nějakým podstatným způsobem. Už proto ne, že služby jsou z větší části nakupovány. U kotelen o výkonu nad 100 kW pak kotelnu může provozovat jen subjekt s certifikací a i jeho služby se nakupují.

Uvedený příklad platí pro investory, kteří mají pro novou kotelnu vlastní finanční prostředky. Situace se komplikuje v případě úvěru, v podobě splácení úroků, jejichž výše se bude odvíjet nejenom od výše úvěru a doby splatnosti, ale i od podmínek konkrétní banky.

Pro úplnost je potřeba dodat, že pro hodnocení efektivnosti investic existují i další ekonomická kritéria, než je jen prostá doba návratnosti. Ty už ale přesahují rozsah článku zaměřeného na co nejvyšší informační hodnotu a jednoduchost výpočtu. Pokud nevyjde prostá doba návratnosti při užití vlastních finančních prostředků, pak úvěr jen prohloubí vypočtenou ztrátu.

Na závěr uvádím orientační tabulku 13, a to nejenom pro SBD a SVJ, podle které se dá během několika minut zjistit, zda nově uvažovaná plynová kotelna dokáže vyrobit teplo s nižšími náklady než je cena tepla z CZT. Tabulka se vstupními údaji je doplněna nápovědou některých vstupních hodnot.

Základním údajem je předchozí roční spotřeba tepla. Za poslední rok, nebo průměrná spotřeba za delší časové období. Aby se ve výpočetní části tabulky dal spočítat přibližný výkon kotelny i odhad nákladu na kotelnu, je potřeba zadat podíl spotřeby tepla pro vytápění (ÚT) z celkové spotřeby a roční dobu využití maximálního výkonu kotelny. Doba využití je doba, po kterou by musela být v plném provozu kotelna, aby vyrobila stejné množství tepla, jako se vyrobí za celý rok při přerušovaném provozu.

Výkon zdroje tepla pro náš objekt se nedá snadno zjistit. Ve smlouvě o dodávce tepla jsou opsány hodnoty podle původního projektu. Pokud byl původní zdroj na pevná paliva, pak tam může být tzv. zátopová přirážka ve výši až 40 %, i přirážka na vyrovnání vlivu chladných stěn až 20 %. Navíc je pro smluvní vztah sčítán výkon pro vytápění s výkonem pro přípravu teplé vody.

U plynové kotelny je to jiné. Výkon kotlů je v převážné většině případů možné osadit jen pro výkon, který je potřebný pro vytápění. Při přednostním ohřevu teplé vody se při poklesu teploty přepíná celý výkon kotelny do jejího ohřevu. S takovým způsobem výpočtu výkonu kotelny tabulka 13 počítá. Změnou vstupních hodnot (s nápovědou), ale zejména změnou provozních nákladů a cen tepla z CZT a plynu se dostaneme k hledané době návratnosti investice.

Tabulku 13, se svolením autora, všem zájemcům zašle redakce – napište si na topin@topin.cz

Výslednou dobu návratnosti nejvíce ovlivňují tři údaje. Je to současná cena tepla z CZT, cena plynu a provozní náklady kotelny. Cenu tepla ani cenu plynu neovlivníme. Co ovlivnit můžeme, jsou provozní náklady kotelny. Právě tyto náklady tvoří v každém konkrétním případě křehkou rovnováhu mezi výhodami plynové kotelny oproti CZT nebo naopak. Jejich rostoucí hodnota může posunovat dobu návratnosti investovaných prostředků i za dobu životnosti kotelny. Může být velký rozdíl v tom, zda se o kotelnu bude starat někdo ze společenství vlastníků, nebo jí bude provozovat specializovaná firma.

Provozní náklady jsou v tabulce 13 zohledněny podílem ročních nákladů za plyn k celkovým nákladům kotelny. Čím vyšší bude tento podíl, tím nižší budou celkové provozní náklady kotelny a kratší doba návratnosti.

Rozdíly mezi cenami tepla v různých lokalitách jsou často mnohem větší, než rozdíly v cenách zemního plynu. Právě to je dobrým důvodem pro vyzkoušení poslední tabulky a zahrnutí otázky plynové kotelny do ekonomických úvah zásobování teplem vašeho objektu.

---

District heating system or gas boiler room?

Interesting article explains what costs are associated with the construction and operation of gas boiler room. Price of heat from district heating system are increasing and users are looking for alternatives, especially gas boilers. Detailed economic calculations of costs is necessary.

Keywords: district heating system, gas boiler room, heat source change