XIX. Sněm Asociace podniků topenářské techniky

společnost

Zástupci členských organizací Asociace podniků topenářské techniky se sešli 22. až 23. září na XIX. Sněmu APTT tradičně v Zastávce u Brna.
Na programu jednání byly běžné záležitosti, jako kontrola plnění plánu činnosti a návrh nového. Novinkou bylo přijetí nového člena, firmy Tatarek z Polska, která se zaměřuje na elektroniku do oblasti vytápění.

Z úvodního projevu prezidenta asociace, Ing. Jaroslava Bahuly:

„Vážení členové, vážení hosté,

zahajuji tímto zasedání XIX. sněmu Asociace podniků topenářské techniky a vítám vás, jako zástupce členských podniků a dále naše hosty z podniku Amity Praha, kteří přišli prohloubit naše povědomí o projektu Lidské zdroje a zaměstnanost, kde jsme získali grant. Dovolte mi abych mezi námi přivítal našeho nového člena z Polska, jehož vstup odsouhlasilo představenstvo na svém posledním zasedání. Jedná se o elektrotechnickou firmu TATAREK.

Podrobné hodnocení činnosti za minulé období přednese v rámci programu Ing. Libor Hrabačka. V hodnocení uslyšíme, že plánované úkoly jsme splnili. Mimo to bych chtěl zdůraznit především naše jednání s ČOI o dovozu necertifikovaných kotlů na pevná paliva některých polských výrobců na náš trh. Sekretariát za vydatné pomoci některých členů zpracoval pro toto jednání rozsáhlý materiál, který byl kladně přijat vedením ČOI a situace je projednávána s MPO. V rámci Evropského prostoru se jedná o velmi složitý problém, protože naše republika nemá podobnou ochranu jako Německo nebo Rakousko, kde podle jejich zákonných opatření musí kotel projít kontrolou při zabudování do stavby, to znamená, že musí splňovat požadavky jejich národních předpisů. U nás bohužel nikdo ani nezkontroluje zda byl kotel certifikován podle EN 303-5. Celá záležitost je složitá, ale doufejme, že se něco podaří prosadit.

Dále jsme z podnětu vedení podniku Thermona projednali s MŽP možnost zreálnění Technické směrnice č. 65–2011 o kritériích pro propůjčení ochranné známky Ekologicky šetrný výrobek pro teplovodní kotle na plynná paliva. Doufám, že i tady se sliby MŽP splní.

Všichni cítíme, že i náš obor je stále ještě ovlivňován ekonomickou krizí, ze které se celá Evropa dostává jen pomalu. Podle statistiky EHI zaznamenaly západoevropské země v roce 2010 celkový propad v prodeji nekondenzačních kotlů na plyn a olej o 4,1 % u kotlů na pevná paliva o 16 % a např. ve Francii o 23 %, v Německu o 29,6 % a v Belgii dokonce o 50 %. Dokonce i tepelná čerpadla zaznamenala pokles o 20,2 % a solární systémy o 14,8 %. Pouze kondenzační kotle zaznamenaly nárůst 6,2 %. Nás negativně ovlivnilo zrušení programu Zelená úsporám, a dále nás brzdí stagnace stavebnictví. Podle situací v některých našich podnicích se mi jeví, že domácí trh se vzpamatovává.

V nízkouhlíkovém hospodářství, o kterém se uvažuje, bude ústřední úlohu hrát elektřina. Z evropských rozborů plyne, že do roku 2050 může být vyráběna zcela bez emisí CO_2, a že by výhledově mohla částečně nahradit fosilní paliva v dopravě a vytápění. Přestože se bude elektřina v těchto dvou odvětvích stále více využívat, její celková spotřeba by nemusela narůstat rychleji než dosavadním tempem, a to díky soustavnému zlepšování účinnosti.

Podle odhadů se podíl nízkouhlíkových technologií na skladbě zdrojů energie, a to i v důsledku splnění cíle týkajícího se obnovitelných zdrojů energie, zvýší z dnešních 45 % na zhruba 60 % v roce 2020.

Odvětví stavebnictví skýtá nízkonákladové a krátkodobé příležitosti k omezení emisí v prvé řadě prostřednictvím snížené energetické náročnosti budov. Z rozboru Komise vyplývá, že emise v této oblasti mohou být do roku 2050 sníženy o zhruba 90 %, což představuje dlouhodobě nadprůměrný příspěvek.

Úsilí se bude muset postupem času výrazně zvyšovat. Nové budovy by měly být v současnosti navrhovány jako inteligentní budovy s nízkou nebo nulovou spotřebou energie. Dodatečné náklady na tuto činnost mohou být pokryty z palivových úspor. Větší problém však představuje přestavba stávajících budov, a zejména způsob financování nezbytných investic.

Stejně jako v dopravě by i v tomto odvětví přesun spotřeby energie směrem k nízkouhlíkové výrobě elektřiny (včetně tepelných čerpadel a tepelných akumulátorů) a k energii z obnovitelných zdrojů (např. solární vytápění, bioplyn, biomasa), rovněž poskytované pomocí dálkového vytápění, pomohl ochránit spotřebitele před zvyšováním cen fosilních paliv a přinesl by významné výhody pro zdraví.

Kromě uplatnění vyspělejších průmyslových postupů a zařízení by bylo po roce 2035 rovněž třeba ve velké míře zavést zachycování a ukládání uhlíku, zejména k zachycování emisí z průmyslových procesů (např. v cementářském a ocelářském průmyslu).

V celé plejádě opatření jistě vzniknou i nové programy pro naše odvětví. Tam nás vede pro budoucnost nové náročné uplatnění nízkouhlíkového hospodářství.

Dovolte mi, abych závěrem poděkoval vám a všem členům představenstva za obětavou a odpovědnou práci pro asociaci.“

Významným bodem jednání sněmu byly informace ke způsobu čerpání financí z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na základě grantu, který APTT pro své členy získala. Finance jsou určeny na rekvalifikace pracovníků některých dělnických profesí, které budou muset podniky propustit v rámci úsporných a restrukturalizačních opatření. Tito lidé sice ztratí práci, ale souběžně získají znalosti, aby snáze našli novou práci. Předběžně se počítá, že během dvou let takto bude proškoleno okolo 100 osob. Podniků APTT se významně dotýkají konjukturální změny souvisící s vývojem stavebnictví a tento sociální program zmírní negativní následky eventuálního propouštění zaměstnanců.

Z úkolů, které sněm APTT schválil na další roční období, svým obecným významem vyčnívají především:

• zajišťovat trvalý pracovní styk s evropským svazem pro tepelnou techniku EHI,
• sledovat novelu zákona č. 86/2002 Sb. o čistotě ovzduší a následná nařízení nebo vyhlášky a po jejich schválení ihned informovat členy.

Informovanost o dění v evropských strukturách je stále důležitější a mnohdy rozhoduje i o budoucnosti podniků s konkrétním výrobním programem. Novela zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a případná následná nařízení nebo vyhlášky významně ovlivní požadavky na konstrukci spalovacích zdrojů tepla a navazující techniky. Cílem snah APTT je, aby navrhované limity byly splnitelné s technikou, která bude cenově dostupná, aby domácí výrobci nemuseli plnit ostřejší požadavky než zahraniční a tak neztráceli konkurenceschopnost jen na základě politických ambicí.

zpracoval JH