Otázky 2016/4
Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka
Otázka:
Lze umístit izolaci z minerální vlny na sání čerstvého vzduchu do VZT jednotky?
Odpověď:
U potrubí, u kterého je povrchová teplota nižší, než je teplota rosného bodu okolního vzduchu, může nastat riziko kondenzace vodní páry obsažené ve vzduchu. Vlhkost se přenáší vlivem parciálních tlaků z místa s vyšším parciálním tlakem (okolní teplý vzduch, interiér v zimě, apod.) do místa s nižším parciálním tlakem (povrch potrubí nasávající čerstvý vzduch do VZT jednotky, případně obecně exteriér v zimě). Je-li povrchová teplota nižší než je teplota rosného bodu, tak vodní pára z okolního vzduchu, která se dostane k chladnému povrchu potrubí, zkondenzuje.
Potrubí se studenou látkou je nutné izolovat minimálně tak, aby se zvýšila teplota na jejím vnějším povrchu nad teplotu rosného bodu okolního vzduchu. I za tohoto stavu však stále dochází k prostupu vodní páry izolací směrem k chladnému potrubí. To vede, v závislosti na vlastnostech izolace, k větší nebo menší akumulaci vlhkosti.
V případě použití izolace z minerální vlny bude řešení funkční pouze do té doby, dokud bude 100% těsná parozábrana (hliníková fólie). Je tomu tak proto, že izolace z minerální plsti je difuzně propustná. Parozábrana by musela izolační vrstvu pevně obemknout a přelepení všech spojů, prostupů, apod. by se muselo provést tak, aby parozábrana plnila svoji funkci během celé životnosti zařízení.
To vše jsou podmínky, které v praxi nelze zaručit z pohledu dlouhodobého, a proto se izolace z minerální vlny na rozvody s teplotou pod rosným bodem nepoužívá. Tedy ani v případě nasávaní čerstvého vzduchu, kdy může být během zimního období uvnitř potrubí i –15 °C. Pak je riziko kondenzace samozřejmě daleko vyšší a použití izolace z minerální vlny je vyloučeno.
V praxi se často setkáváme s argumentací, že takto zaizolované potrubí na x předchozích stavbách bylo plně funkční. Vždy ale jde o krátkodobou funkčnost, případně jde o souhru šťastných okrajových podmínek, které jednou dodrženy nebudou. Dříve či později dojde v některých obdobích k netěsnostem na hliníkové fólii a k proniku vodní páry k chladnému potrubí, k její kondenzaci a akumulaci v izolaci, s následným rizikem provlhnutí a odkapávání z izolace.
Standardně se proto na nasávání čerstvého vzduchu do VZT jednotky používá syntetický kaučuk (označovaný dle výrobkových norem obecnou zkratkou FEF – flexible elastomeric foam).
Více informací lze nalézt také v souvisejícím článku: Zaměřeno na technické izolace – Izolování přívodu a odvodu vzduchu k tepelnému čerpadlu typu vzduch-voda, Topenářství instalace, Praha: Technické nakladatelství Praha, 7/2010, 44. ročník, s. 60–66.
Odpovídal: Ing. Vít Koverdynský, Ph.D., Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize ISOVER
Otázka:
Připravujeme rekonstrukci rodinného domu, při které v domě vzniknou tři samostatné byty rozdělením jednotlivých podlaží domu. Relativně malá podlahová plocha podlaží nás nutí k co nejúspornějšímu řešení. Jednou z možností je v koupelně s umyvadlem a záchodovou mísou neinstalovat vanu, ale jen sprchový kout. Je toto úsporné řešení v souladu s normami?
Odpověď:
Dané problematiky se týká vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. V této vyhlášce se nachází zmínka o vybavení koupelen vanou jen v případě některých ubytovacích zařízení.
Dalším předpisem je ČSN 73 4301 Obytné budovy, která platí pro bytové i rodinné domy. Podle této
normy smí mít rodinný dům nejvýše tři samostatné byty. Z této normy cituji:
- 5.2.3.10 U každého bytu musí být alespoň jedna záchodová mísa a jedna koupelna.
- 5.2.3.11 Prostor, případně prostory pro osobní hygienu (koupelna, případně koupelny) musí umožňovat bezpečné používání instalovaných zařizovacích předmětů, sloužících k mytí, koupání, sprchování a uspokojování ostatních potřeb osobní hygieny všech členů domácnosti. Dále musí jeden z těchto prostorů umožňovat umístění a instalaci pračky s uzavřeným cyklem praní, pokud její umístění a instalace nejsou umožněny v jiném vhodném prostoru bytu. V bytech o 4 a více obytných místnostech musí být nejméně dvě umývadla v rozdílných prostorech. V každém podlaží vícepodlažního bytu, ve kterém je instalována záchodová mísa, musí být umývadlo nebo umývátko, které však v těchto bytech nenahrazuje umývadlo. Jeden prostor pro osobní hygienu v těchto bytech musí být přímo přístupný z komunikačního prostoru bytu.
- 5.2.3.12 Prostor pro umístění záchodové mísy nesmí být přímo přístupný z obytných místností, ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z prostoru, který plní některé funkce obytných místností. Je-li jen jedna záchodová mísa v bytě se 3 a 4 obytnými místnostmi, musí být v samostatné místnosti (záchodě). V bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi může být jediná záchodová mísa umístěna ve společném prostoru pro osobní hygienu. Dvě záchodové mísy musí být instalovány v bytech o 5 a více obytných místnostech. Jsou-li tyto byty vícepodlažní, umístí se záchodové mísy ve dvou rozdílných podlažích. Druhou záchodovou mísu v těchto bytech je možno umístit buď v další samostatné místnosti (záchodě), nebo v prostoru pro osobní hygienu. Tento prostor pro osobní hygienu může být přístupný z ložnice, pokud je určen jen uživatelům této ložnice.
Z textu ČSN 73 4301 výslovně nevyplývá, že by koupelna musela nutně obsahovat i vanu. Text normy říká, že když je vana instalována, pak musí být v koupelně dost místa na její používání.
Závěrem lze tedy konstatovat, že v daném případě není instalace vany nutná.
Odpovídali: Ing. Josef Hodboď, redakce Topenářství instalace
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební, VUT v Brně; člen redakční rady Topenářství
instalace
Otázka:
Jaká je mezi projektanty, investory a odbornou veřejností odezva na dodatek ČSN 060310 Z1 ze září 2015? Je opravdu nutné všechna uvedená opatření u zdrojů tepla nad 24 kW realizovat? Já, jako projektant vytápění, mohu do požadavků na ostatní profese tyto požadavky dát (překročení teploty v prostoru, zaplavení místnosti, pracovní přetlak, výskyt škodlivých látek v prostoru). Otázka je, zda investor to bude realizovat. V řadě projektů zdrojů tepla nad 24 kW by musela být také nadřazená regulace. Jako zpracovatel normy je uveden Ing. Vladimír Jirout.
Odpověď:
Zpracovatel normy, jak jistě víte, netvoří normu sám. Především je koordinátorem zapracování a sladění připomínek, které k návrhu normy došly (s důrazem na neopominutelné účastníky normalizačního řízení).
Požadavek na hlášení výskytu škodlivin vznikl z důvodů výskytu nadměrného počtu otrav způsobených CO, který je u nás značně vyšší než např. v SRN a Rakousku. Tj. v zemích, se kterými máme dlouholetou společnou tradici v řešení tepelných soustav.
Požadavek na hlášení zaplavení prostoru vyvolaly společně pojišťovny a elektrorozvodné závody v souvislosti s velkými škodami, které vzniknou, když ze střešní kotelny nebo bytu v jednom z vyšších pater počne protékat voda.
Vydání ČSN 06 0310 ze srpna 2014 se v odst. 6. 6 vztahovalo původně na všechny zdroje tepla. Změna Z1 přináší úlevu v tom, že nyní se vztahuje pouze na zdroje větší než 24 kW.
Tím odpadají tepelné soustavy v běžných bytech a rodinných domcích.
Na jednotlivé body je třeba dívat se v souvislostech:
- Například hladina vody v kotli se sleduje pouze u parních kotlů.
- Překročení doby doplňování vody je nutné pouze u automatického doplňování. Při ručním doplňování je obsluha přímo na místě, takže by to nemělo smysl.
- Výpadek elektrického proudu řeší poslední věta v předmětném článku.
Obecná poznámka na závěr. V současné době nejsou normy tohoto typu závazné, ale pouze platné. Zezávaznit je může například citace v zákoně, ve vyhlášce, nařízení vlády nebo mezi partnery smlouva, pokud je v ní norma uvedena. Např. v případě nerealizovaných opatření předepsaných normou pojišťovna nehradí vzniklé škody.
V praxi to znamená, že pokud norma nebyla některým z výše uvedených způsobů zezávazněna, můžete
se od normy odchýlit z technických důvodů (pouze) bez žádosti o výjimku, když navrhnete řešení,
které splní adekvátně požadavky normy. Pokud je mi známo z řešení případů jiných norem, ekonomické
důvody nenaplnění požadavků normy se neuznávají. Např. v případě nerealizovaných opatření předepsaných
normou pojišťovna nehradí vzniklé škody.
Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen TNK 93 Ústřední vytápění a příprava teplé vody a zpracovatel normy; člen redakční rady Topenářství instalace