+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Úraz elektrickým proudem po instalaci vytápění

20.06.2014 Autor: Ing. Josef Hodboď Časopis: 4/2014

Nebezpečí od zastaralých dvouvodičových rozvodů

Zastaralé elektroinstalace ve starších domech mohou být za určitých podmínek životu nebezpečné, například po instalaci otopné soustavy. Objektů, ve kterých jsou dvojvodičové elektrické rozvody není málo. Podle aktuálních předpisů již tyto rozvody nevyhovují a při modernizacích jsou vyměňovány za třívodičové. Pokud však staré rozvody fungují, nemá majitel rodinného domu povinnost je okamžitě vyměnit.

Nebezpečí úrazu elektrickým proudem, který může skončit až úmrtím, hrozí zejména v místnostech s velmi dobrou elektrickou izolací vůči stavební konstrukci, zemi. Klasickým příkladem je dobře vyschlá dřevěná podlaha. Další podmínkou je, aby místo, kam může proniknout elektrické napětí, bylo v dosahu od kovových rozvodů vytápění, které v místnosti vytvoří elektrické uzemnění, elektrickou zem. Protože moderní otopná soustava obsahuje elektrická zařízení, například čerpadla, ventilátory, regulaci, je vždy uzemňována, neboli elektricky vodivě spojena s nulovým potenciálem, zemí. Se zemí je tak spojeno rozvodné potrubí, armatury i kovová otopná tělesa. Místem, kam v důsledku izolační chyby, poruchy, pronikne elektrické napětí, může být vodivý kovový povrch nejrůznějších elektrických zařízení.

Typický případ

Rodina N. koupila starší, například předválečný, rodinný dům. Nyní nastal čas si splnit své sny a pozornost všech se zaměří na modernizace. Krásná parketová dřevěná podlaha zůstane samozřejmě zachována. Elektroinstalace by si zasloužila vyměnit, ale s její výměnou je spojen poměrně značný zásah do konstrukce stěn. Protože je elektroinstalace zatím funkční a finanční prostředky na modernizaci jsou po nákupu domu omezené, tak se její modernizace odkládá na později. Nejdůležitější je rychle do zimy zajistit teplo, a tak se vytápění kamny nahradí moderní otopnou soustavou. Tím má pan N., který je vrchním organizátorem modernizací, plán pro první rok splněn. Vůbec netuší, že v obývací místnosti na něho čeká smrt. Ta po něm skočila, když si spokojeně sáhl na teplý radiátor a současně se dotkl kovového dříku stojací lampy.

Image 1Obr. 1 • Ideové schéma. Člověk stojící na dobře elektricky izolované podlaze je proti úrazu elektrickým proudem chráněn v případě, pokud se dotkne například rukou pouze části elektrického spotřebiče s napětím 230 V. V tomto případě si ani nemusí všimnout, že sáhl na „živou“ fázi.

Jak se to mohlo stát?

Kovový povrch lampy byl v důsledku poruchy izolace uvnitř ní vedeného kabelu přímo spojen s vodičem se síťovým napětím 230 V. Lampa i za těchto podmínek normálně fungovala, dala se rozsvěcet, zhasínat. Pokud pan N. sahal na kovovou část lampy pod napětím a dotýkal se přitom jen dřevěné podlahy, nic se mu nestalo. Dokonce ani nic zvláštního necítil, žádné brnění ve svalech. Neboť vyschlá dřevěná podlaha je velice dobrý elektrický izolant. Podlaha se svým elektrickým odporem, větším než 100 000 W, zajistila, že směrem od kovového těla lampy přes tělo pana N., s odporem okolo 1000 W a podlahu, začal protékat jen velmi malý elektrický proud, řádově méně než 1 mA. Vestavbou otopné soustavy se však poměry zásadně změnily. V místnosti se do vzájemné blízkosti dostaly kovový povrch lampy spojený s napětím 230 V a kovové otopné těleso spojené přes kovová potrubí se zemí, s nulovým zemním potenciálem. Podlaha nadále zůstala dobrým izolantem bránícím průchodu elektrického proudu přes tělo pan N., ale objevila se zde cesta jiná, s velmi malým elektrickým odporem a životu nebezpečná. Ta umožnila, aby tělem pana N. potom, co současně sáhl na lampu a radiátor, začal protékat elektrický proud přes 200 mA.

Podle Ohmova zákona:

U/= 230 V / 1000 W = 0,230 A = 230 mA.

Neboť elektrický odpor této cesty tvořilo prakticky jen tělo pana N. Šlo o proud mnohokrát větší, než je hranice ohrožení života, kterou představuje hodnota proudu cca 40 mA.

Nebezpečí není často rozpoznáno

Podobné tragické případy se bohužel mohou stát, neboť nejen členové domácnosti, ale často ani topenáři nebezpečí vyplývající ze zastaralých dvouvodičových elektrických instalací neznají. Topenáři vycházejí z principu, že otopná soustava do elektrických rozvodů nezasahuje. A domácnosti spoléhají na to, že pokud elektrické rozvody byly až dosud bezpečné, tak přestože jsou zastaralé a neodpovídají aktuálnímu stavu předpisů, mohou být dále užívány. Na rozdíl od nich elektrikář předpisy zná, zná i možné nebezpečí, ale nemůže na ně domácí paní či pána upozornit. Neboť oni se mu nesvěří, že budou instalovat novou otopnou soustavu, „zase by chtěl nějaké peníze“. Slabá stránka dvouvodičových rozvodů je dlouho známá, nejde o žádnou novinku. Jenže v privátních rodinných domech nejsou nařízeny pravidelné revize, při kterých by se na problémy přišlo, a byl zájem je urychleně řešit.

Co mohou udělat topenáři?

  • Před instalací nové otopné soustavy upozornit majitele domu na even­tuální nebezpečí úrazu elektrickým proudem v případě zastaralé elektrické instalace.
  • Majitel domu by měl informovat elektrikáře, že bude instalovat novou otopnou soustavu a požádat jej, aby prověřil jeho elektroinstalaci a případně aby ji vhodně přizpůsobil. Ideálně by se měl domluvit na pravidelném prověřování, i když to žádný předpis nepředepisuje. Ovšem pokud část domu pronajímá, pak ověření stavu elektroinstalace je více než žádoucí, aby se zbavil odpovědnosti za vznik eventuálního problému.

Kdy bude elektrické zařízení bezpečné?

Po úpravě dvouvodičových rozvodů na třívodičové, při které dojde k instalaci vodičů s průřezem odpovídajícím zatížení rozvodů novými spotřebiči a podle toho i k použití odpovídajících jističů, je instalován ochranný vodič a je provedeno správné připojení vodičů v zásuvkách. Ochranný vodič je napojený na ochranný kolík v zásuvce a následně přes přívodní šňůru je propojený s kovovými částmi spotřebiče. Pokud na tyto části, z jakékoliv příčiny, pronikne elektrické napětí, vzniklý elektrický proud prochází ochranným vodičem do rozvaděče. Zde může být spojen přímo se zemí. Pak při velikosti proudu odpovídající jističi, například 10 A, dojde na jističi k odpojení od elektrické sítě. Jistič zde neplní funkci ochrany člověka, ale před poškozením chrání elektrickou instalaci.

Výše bylo uvedeno, že člověka může zabít elektrický proud již o velikosti pouhých 40 mA. Pokud je požadována zvýšená ochrana z hlediska ohrožení života úrazem elektrickým proudem, pak se ochranný vodič spojí se zemí přes tzv. proudový chránič. Ten zajistí, aby se rozvod elektrické energie ke spotřebiči odpojil od elektrické sítě již tehdy, pokud ochranným vodičem začne protékat proud 30 mA. Tedy ještě před dosažením velikosti ohrožující život.

Na závěr

Pokud by se pan N. před instalací otopné soustavy poradil s elektrikářem, měl velkou šanci, aby se na vadnou lampu nebo chybu v zásuvce přišlo, aby se dožil konce modernizací a těšil se z nich společně se svou rodinou. Svůj podíl morální viny však nese i topenář, který měl na nebezpečí upozornit. Zda-li tak udělal, nebylo možné před soudem hodnověrně ověřit, ale je i možné, že pan N. na doporučení nedal.

V současné době si lidé rádi doplňují interiér předměty z dob minulých. Patří k nim i různé, stále funkční, elektrické spotřebiče, například i zmíněné kovové lampy. Ačkoliv to ve většině případů majitelé takových předmětů netuší, měli by se poradit s elektrikářem, zda daný předmět nepředstavuje riziko i v místnostech, jejichž elektrická instalace sice odpovídá aktuálním předpisům, ale nepočítá s užíváním zastaralých elektrických spotřebičů.

upraveno podle SHT 1/2014