Těsnění prostupů technických rozvodů a instalací požárně dělicími konstrukcemi

Otázky - vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:

Plynová kotelna je obvykle samostatný požární úsek. Z kotelny vedou jednotlivá vedení rozvodů do objektu, který je již jiným požárním úsekem. Otázkou je, která vedení je třeba opatřit protipožárními ucpávkami.

Odpověď:

1. Těsnění prostupů technických rozvodů a instalací u nových objektů

Požární bezpečnost stavby je jedním ze základních požadavků kladených na stavbu, respektive na její provedení. Je to komplexní soubor technických, organizačních a provozních opatření, která mají za cíl minimalizovat riziko vzniku požáru, omezit jeho šíření, zajistit ochranu života, zdraví a majetku a současně umožnit včasnou detekci, lokalizaci a hašení požáru.

Požární bezpečnost stavby je specifikována normami a předpisy, které určují požadavky na použité materiály, konstrukční detaily a technické systémy, jakož i na provozní režimy.

Prostupy technických rozvodů a instalací (například vodovodů, kanalizací, plynovodů, vzduchovodů), elektrických rozvodů (kabelů, vodičů), ale i technických a technologických zařízení požárně dělicími konstrukcemi představují potenciální cestu pro šíření požáru v rámci stavebního objektu. Obecným požadavkem požární bezpečnosti je, aby tyto rozvody, technická a technologická zařízení co nejméně prostupovaly požárně dělicími konstrukcemi. V případě, že budou provedeny prostupy požárně dělicími konstrukcemi, musí být každý takový prostup odpovídajícím způsobem utěsněn, aby se zabránilo šíření požáru a kouře mezi jednotlivými požárními úseky.

Požárně dělicí konstrukce, jak vyplývá i z jejího názvu, brání šíření požáru mimo daný požární úsek a je schopná po stanovenou dobu (15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut) odolávat účinkům požáru, tzn., že odolává po tuto dobu teplotám při požáru, aniž by došlo k porušení její funkce. Mezi tyto konstrukce patří zejména požární stěny, strop nebo střecha a požární uzávěry otvorů v těchto konstrukcích (dveře, vrata, poklopy, revizní dvířka, požární klapky, apod.).

Z hlediska požární bezpečnosti a požadavků požárních norem jsou potrubní rozvody kategorizovány na rozvody nehořlavých a hořlavých látek, které jsou dopravovány v potrubí z nehořlavého nebo hořlavého (popř. nesnadno hořlavého) materiálu.

Pro vyhodnocení hořlavosti jak u použitého potrubního materiálu, tak u těsnicích hmot, je nutné znát třídění stavebních hmot podle jejich hořlavosti. ČSN EN 13501–1 uvádí základních 7 tříd reakce na oheň:
– A1, A2 nehořlavé;
– B, C, D, E, F hořlavé.

Požadavky na těsnění prostupů rozvodů a instalací požárně dělicími konstrukcemi stanovuje vyhláška č. 23/2008 Sb. O technických podmínkách požární ochrany (ve znění pozdějších předpisů) v § 10 odst. 6 s odkazem na konkrétní podmínky stanovené v ČSN 73 0810, ČSN 73 0802 (pro nevýrobní objekty) a ČSN 73 0804 (pro výrobní objekty). Specifické požadavky na prostupy mohou také vyplynout z dalších souvisejících norem řady ČSN 73 08xx nebo ČSN 65 0201. Samostatně jsou řešeny také požadavky na těsnění vzduchotechnických zařízení, a to v ČSN 73 0872.

Konstrukce, ve kterých se vyskytují tyto prostupy, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení, a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností jakou má požárně dělicí konstrukce. V dotahované části k vnějším povrchům prostupů může být požárně dělicí konstrukce případně i zaměněna nebo upravena, ovšem za předpokladu, že nedojde ke snížení požární odolnosti konstrukce.

Splnění výše uvedených požadavků je možné provedením:
1) Dotěsnění (např. dozděním, případně dobetonováním, apod.) hmotami třídy reakce na oheň A1 nebo A2 v celé tloušťce konstrukce, a to pouze pokud se nejedná o prostupy okolo chráněných únikových cest (případně v požárně dělicích konstrukcích kolem požárních nebo evakuačních výtahů), a to v případech:
a) Pokud jde o prostup zděnou nebo betonovou konstrukcí (např. požárním stropem nebo stěnou); současně se jedná o max. 3 potrubí s trvalou náplní vodou nebo jinou nehořlavou kapalinou (např. voda, topení, chlazení s nehořlavým chladivem, apod.); potrubí je nehořlavé (tzn. třídy reakce na oheň A1 nebo A2) anebo musí mít průměr vnějšího potrubí max. 30 mm. Pokud jsou v místě prostupu na potrubí izolace, musí být tyto nehořlavé (s třídou reakce na oheň A1 nebo A2), a to s přesahem min. 500 mm na obě strany od konstrukce; nebo
b) Pokud jde o jednotlivý prostup jednoho (samostatného vedení) kabelu elektroinstalace (bez chráničky apod.) s vnějším průměrem kabelu do 20 mm.
Vzájemná vzdálenost takto realizovaných prostupů musí být nejméně 500 mm. Pokud není vzdálenost dodržena, postupuje se dle požadavků uvedených v bodě 2).

---

1) Jedná se především o oprávnění k montáži (vydané výrobcem), doklad o montáži a doklad o kontrole provozuschopnosti. Obsah takového dokladu udává právě vyhláška č. 246/2001 Sb. Vzorový doklad o provozuschopnosti je možné stáhnout např. na www.cechpo.cz v sekci pro veřejnost.

2) U všech ostatních prostupů (pro něž není možné uplatnit bod 1)) se provádí těsnění prostupů realizací požárně bezpečnostního zařízení – výrobku (systému) požární přepážky nebo ucpávky např. pomocí manžet, tmelů a jiných výrobků) v provedení dle ČSN EN 13501–2. Tyto prostupy se hodnotí kritérii:
– EI v požárně dělících konstrukcích s požadavkem EI nebo REI anebo
– E v požárně dělících konstrukcích s požadavkem EW nebo REW.
Požadována požární odolnost takového prostupu pak musí být stejná, jakou má požárně dělicí konstrukce (kterou prostupuje), nepožaduje se však požární odolnost vyšší než 60 minut. Takto provedená ucpávka (těsnění prostupu) pak musí být zřetelně označena štítkem.

Požadovaná požární odolnost je uvedena vždy pro danou konstrukci v požárně bezpečnostním řešení dané stavby (v textové části i ve výkresové části). Tyto hodnoty lze také nalézt v tab. 12, ČSN 73 0802 (případně v tab. 10, ČSN 73 0804), a to podle stupně požární bezpečnosti (SPB) požárních úseků (PÚ) viz tab. 1.

Sdružené požární ucpávky se navrhují jako komplexní řešení, tzn. ne jako soubor jednotlivých samostatných prostupů.

Pokud je stanoven požadavek na požární odolnost prostupů (dle výše uvedeného bodu 2), musí být jejich provedení doloženo příslušnými doklady (v souladu s vyhláškou č. 246/2001 Sb.)1) včetně jejich seznamu s identifikací umístění. Každý takový prostup musí být (v souladu s vyhláškou č. 23/2008 Sb. a vyhláškou č. 246/2001 Sb.) zřetelně označen štítkem obsahujícím informace o:
požární odolnosti,
– druhu nebo typu ucpávky,
– datu provedení,
– firmě, adrese a jméně zhotovitele
– označení výrobce systému.

Současně musí být takto provedené prostupy trvale přístupné pro kontrolu, která se provádí 1× ročně (dle požadavků vyhlášky č. 246/2008 Sb.). Což např. v případě umístění prostupu v podhledu, v předstěnách, šachtách apod. znamená zajistit přístupnost revizním otvorem, který by měl svou velikostí a umístěním umožnit nejen vizuální kontrolu, ale také kontrolu hmatem (dotykem), případně umožnit provést opravu těsnění.
Všechny požadavky na těsnění prostupů pro danou konkrétní stavbu by měly být vždy uvedeny v požárně bezpečnostním řešení dané stavby.

Příklady řešení prostupů
Obr. 1 Příklad č. 1 (řešení těsnění prostupu dle bodu 1), tzn. bez certifikované ucpávky) – vedení ocelového nebo měděného potrubí otopné soustavy požárně dělicí konstrukcí (tzn. nehořlavé médium voda vedená v potrubí třídy reakce na oheň A1), případně plastové potrubí vedoucí teplou či studenou vodu s vnějším průměrem potrubí max. 30 mm (tzn. nehořlavé médium voda vedená v potrubí třídy reakce na oheň E)

Obr. 2 Příklad č. 2 – a) vedení max. 3 potrubí splňující požadavky dle bodu 1) (tzn. řešení bez certifikované ucpávky); b) rozvody již nesplňují požadavky dle bodu 1), tzn. musí být použito řešení dle bodu 2) s certifikovaným těsněním prostupů s požární odolností (sdružené požární ucpávky se navrhují jako komplexní řešení, nikoliv dle samostatných prostupů)

Obr. 3 Příklad č. 3 – a) potrubí splňující požadavky dle bodu 1) (tzn. řešení bez certifikované ucpávky); b) rozvody nesplňují požadavky dle bodu 1), je zde ale možnost kombinace těsnění dle bodu 1) a 2)

Pokud se vyskytují v prostupu více než 3 potrubí a vzdálenost mezi nimi přesahuje 500 mm – musí být vždy provedena certifikova­ná ucpávka (těsnění prostupu dle bodu 2)), sdružené požární ucpávky se navrhují jako komplexní řešení.Pokud se jedná o prostupy požárně dělicími konstrukcemi kolem chrá­něných únikových cest (případně kolem evakuačních nebo požár­ních výtahů), musí být tyto prostu­py vždy řešeny podle bodu 2), tzn. vždy s řešením požární certifikova­né ucpávky.

Rozvody hořlavých látek
V nevýrobních objektech u rozvod­ných potrubí sloužících k rozvodu hořlavých látek (např. plynů nebo kapalin) pro technická a technolo­gická zařízení musí být těsnění pro­stupů požárně dělicími konstruk­cemi provedeno dle již uvedených zásad, tzn. platí pro ně požadavky dle ČSN 73 0810 (uvedené výše v bodech 1) a 2)).

Výjimku tvoří rozvodná potrubí světlého průřezu nad 35 000 mm², která nesmějí prostupovat požárně dělicími konstrukcemi a musí být umístěny v samostatných instalač­ních šachtách či kanálech, tvořících samostatné požární úseky (jejich ohraničujících konstrukce musí vy­kazovat požární odolnost EI nebo REI 90 DP1 s požárními uzávěry ot­vorů EI 45 DP1).

Ve výrobních objektech jsou pro rozvodná potrubí sloužících k roz­vodu hořlavých látek další požadav­ky uvedeny v ČSN 73 0804.

Technologická zařízení
Technologická zařízení se vyskytují především ve výrobních budovách. U technologických zařízení se opět posuzují především prostupy zaří­zení požárně dělicími konstrukcemi (dle výše uvedených požadavků) a jejich utěsnění, popř. se vyžadu­je zachycení (záchytné a havarijní jímky) nebo přečerpání hořlavých látek a jejich odvedení na bezpeč­né místo.

Vzduchotechnická zařízení
Vzduchotechnická zařízení představují při požáru reálné nebezpe­čí pro osoby i stavbu, spočívající v možnosti šíření kouře a tepla bu­dovou. Vzduchotechnická zařízení (ať už větrací, odsávací či klimati­
zační) musí být proto provedena tak, aby se jimi nebo po nich ne­mohl šířit požár nebo jeho zplo­diny do jiných požárních úseků. Opatření z hlediska požární bez­pečnosti vyžadují především od­
dělení strojovny vzduchotechniky (pokud slouží více požárním úse­kům), zajištění požární odolnosti chráněného potrubí (nemá v da­ném prostoru vyústky) a osazení požárních klapek na nechráněném potrubí při průchodu požárně dě­licími konstrukcemi.

Požadavky na provedení, umístě­ní a vybavení vzduchotechnických zařízení z hlediska požární ochrany stanoví ČSN 73 0872, která v současné době prochází revizí. Rozsah tohoto příspěvku neumožňuje ro­zebrat všechny požadavky podrob­něji, jsou zde tedy uvedeny pouze základní požadavky.

V souladu s ČSN 73 0872 musí být v místě prostupu požárně dělicí konstrukcí vzduchotechnické zaří­zení (potrubí nebo i jiné díly a prvky včetně pružného ohebného po­trubí) z nehořlavých hmot.  Případná izolace tohoto zaříze­ní musí být do vzdálenosti rovné alespoň druhé odmocnině plochy průřezu potrubí, nejméně však do vzdálenosti 500 mm, z výrobků tří­dy reakce na oheň A1 nebo A2. Do této vzdálenosti nesmí být na potru­bí osazeny vyústky.

Prostupy musí být požárně utěsněny v souladu s ČSN 73 0810 (viz požadav­ky uvedené v bodech 1) a 2)) avšak se splněním i dalších požadavků sta­novených v ČSN 73 0872. V princi­pu se jedná o těsnění prostupů, kde není nutné instalovat požární klapku. Pokud je instalována požární klapka v místě požárně dělicí konstrukce – je klapka certifikovaným systémem s těsněním dle její certifikace.

Hodnota požadované požární odol­nosti (v minutách) se stanoví shod­ně jako hodnota požární odolnosti pro vlastní konstrukci, v níž je pro­stup umístěn, nepožaduje se však hodnota vyšší než 60 minut.

Do doby revize ČSN 73 0872 lze těs­nění prostupů vzduchotechnických potrubí požárně dělicími konstruk­cemi (kde se nepožaduje požární klapka – viz níže) provést také sy­stémem těsnění spár podle čl. 7.5.9, ČSN EN 13501–2:2017. Postačuje, po­kud je systém klasifikovaný v pod­pěrné konstrukci, kterou vzducho­technické potrubí prochází. Třída reakce na oheň použitých výrobků může být v tomto případě nejvýše C. Požárně neuzavřená vzduchotech­nická zařízení (tzn. bez osazení požárních klapek) mohou prostu­povat požárně dělicími konstruk­cemi, pokud průřez prostupující­ho potrubí (jednoho prostupu) je do 40 000 mm² a současně nesmí ve svém souhrnu mít tyto prostu­py plochu větší než 1/100 plochy požárně dělicí konstrukce, kterou vzduchotechnická zařízení prostu­pují. Vzájemná vzdálenost prostupů musí být nejméně 500 mm (od vněj­šího líce potrubí).

Kabelové rozvody
Zvláštní pozornost by bylo nutné také věnovat kabelovým rozvodům, ať volně vedeným nebo chráněným a specifickým prostorům – kabelovým kanálům, šachtám a kabelovým prostorům. Požadavky lze nalézt v ČSN 73 0848. Z důvodu rozsahu příspěvku zde nejsou blíže uváděny. Pro prostupy jednotlivých kabelů či svazku kabelů požárně dělicími kon­strukcemi platí obecné požadavky stanovené v tomto příspěvku v bodech 1) a 2).

2. Těsnění prostupů technických rozvodů a instalací u stávajících objektů

Samostatnou kapitolou je řešení ve stávajících objektech. Vždy zále­ží na stáří objektu, ve kterém jsou úpravy technologií nebo výměna zařízení prováděna. Změny ve stá­vajících objektech se posuzují dle ČSN 73 0834 podle jejich rozsa­hu a třídí se na 3 skupiny – změny stavby skupiny I, II a III. Výměna technologií nebo rozvodů instala­cí se zpravidla zatříďuje do změ­ny stavby skupiny I. Toto pravidlo  však není striktní, vždy záleží na posouzení projektantem požární bezpečnosti, který vyhodnotí veš­kerá rizika a změnu stavby zatřídí odborně s přihlédnutím ke všem skutečnostem a aspektům (např. výměna elektroinstalací s jejich rozšířením nebo změnou tras již nemusí být změnou stavby skupiny I).

Změny staveb skupiny I (s uplatněním omezených požadavků požární bezpečnosti)
V podstatě se jedná o nejméně rozsáhlé změny ve stávajícím objektu, u kterých nedochází k rozsáhlým stavebním úpravám, nebo ke změně v užívání objektu, prostoru nebo provozu (definici změnu účelu využití stanovuje ČSN 73 0834). Obecně lze říci, že při těchto změnách nedochází ke zvyšování požárního rizika, ke zhoršení podmínek pro evakuaci osob nebo pro zásah jednotek požární ochrany. Norma ČSN 73 0834 přesně uvádí, co je předmětem těchto změn staveb.

Patří sem např. oprava stávajících konstrukcí, obnova technického a technologického zařízení, změna vnitřního členění prostorů (pokud nevznikne z menších místností prostor větší než 100 m²), a také provedení dodatečných vnějších tepelných izolací (provedených v souladu s ČSN 73 0810).

Změny stavby skupiny I se mohou vyskytovat ve všech stavbách, ať již byly postaveny a zkolaudovány v době platnosti kodexu požárních norem nebo před nimi.

Při změnách staveb skupiny I musí být splněny některé technické požadavky, uvedené v ČSN 73 0834, nevyžadují však další opatření z hlediska požární bezpečnosti. Při řešení prostupů konstrukcemise řeší pouze nové prostupy nosnými stěnami či stropy. Stávající prostupy konstrukcemi se považují za vyhovující a dále se neřeší. Pokud se provádějí nové prostupy (avšak pouze nosnými stěnami nebo stropy), pak musí být provedeno těsnění těchto prostupů dle pravidel uvedených v kapitole 1 (platí pravidla bodu 1) a 2)). Požární odolnost těsnění se nepožaduje vyšší než 45 minut.

Změny staveb skupiny II (s uplatněním specifických požadavků požární bezpečnosti)
Jsou to ty změny staveb, které už nesplňují podmínky pro změny staveb skupiny I, ale nedochází u nich k rozsáhlým změnám, které jsou zařazeny mezi změny stavby skupiny III. Často se jedná o změny staveb spojené se změnou užívání objektu. Těmto změnám je věnována největší část normy ČSN 73 0834. Při změnách stavby skupiny II zpravidla dochází k vytvoření nových požárních úseků nebo se jako nový požární úsek posuzuje celý objekt.
K těmto úsekům se dále stanovují požadavky na základě výpočtů a ustanovení podle projektových norem jako by se jednalo o novostavbu, a následně se využívají přesně stanovené úlevy podle ustanovení ČSN 73 0834. Pokud se provádějí nové prostupy požárně dělicími konstrukcemi, platí pravidla pro jejich těsnění stejně jako u novostaveb uvedené v kapitole 1 (platí pravidla bodu 1) a 2)).

Změny staveb skupiny III (uplatnění požadavků jako pro novostavby – bez úlev)
Jedná se o tak podstatné změny, že se musí celý objekt řešit jako novostavba, nelze uplatnit žádné úlevy a musí být plně uplatňovány požadavky projektových norem ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a dalších norem řady ČSN 73 08xx. Pro těsnění prostupů tedy platí požadavky kapitoly 1.

Příklady řešení u stávajících staveb
Pokud byl původní objekt projektován v souladu s tehdy platným kodexem požárních norem řady ČSN 73 08xx (většinou se jedná o stavby postavené od roku 1977), pak již byl dělen na požární úseky (a měl by mít technickou zprávu požární ochrany nebo požárně bezpečnostní řešení stavby, ve kterém jsou požární úseky stanoveny).

Pokud se v takovém objektu provádějí úpravy z hlediska výměny instalací rozvodů, musí být tyto prostupy v požárně dělicích konstrukcích těsněny shodně jako u novostaveb, tzn. dle požadavků stanovených v kapitole 1 (s pravidly dle bodu 1 a 2)).

Vždy platí pravidlo, že stávající neměněné rozvody jsou vyhovující a není je tedy potřeba nově dotěsnit. Výjimkou může být pouze situace, kdy je nutné v rámci stavebních úprav vytvořit nový požární úsek, který původně v objektu nebyl, pak opět platí pravidla pro těsnění prostupů v nových požárně dělicích konstrukcí dle pravidel uvedených v kapitole 1 (bod 1 a 2)).

Jiný případ je u stávajících objektů postavených před platností kodexu požárních norem ČSN 73 08xx (tzn. zpravidla před rokem 1977). Tyto objekty většinou nebyly děleny do požárních úseků, tzn.nevyskytují se v nich požárně dělicí konstrukce. U těchto objektů se výměnou rozvodů nebo technologie jedná zpravidla o změnu stavby skupiny I a těsnění stávajících prostupů (tzn. neměněných rozvodů) se neřeší – stávající stav je vyhovující. Těsnění však vyžadují nově vytvářené prostupy rozvodů, ale pouze v nosných konstrukcích a konstrukcích stropů. Tyto musí být provedeny s těsněním prostupů dle pravidel uvedených v kapitole 1 (platí pravidla bodu 1) a 2)). Požární odolnost těsnění se však nepožaduje vyšší než 45 minut.

Dalším příkladem je snižování energetické náročnosti budov se snižováním výkonu zdroje vytápění. Pokud je např. stávající kotelna v objektu postaveného v době platnosti kodexu norem řady ČSN 73 08xx nebo i před a nezvyšuje se výkon kotelny, mění se pouze technologie a nevytváří se nové prostupy rozvodů stavebními konstrukcemi – řešení je bez specifických požadavků na požární ochranu.

Pokud se však mění technologie kotelny na nebezpečnější z hlediska požární bezpečnosti, např. z kotelny s plynovým kotlem se mění zdroj tepla na kotel s lehkými topnými oleji, je již třeba podrobné posouzení z hlediska požární ochrany, protože může vzniknout požadavek na vytvoření nového požárního úseku (např. z hlediska zásoby hořlavé kapaliny v prostoru). Zde by se už nemuselo jednat o změnu stavby skupiny I, ale změnu stavby skupiny II (je nutné vždy odborně posoudit změnu účelu využití stanovenou ČSN 73 0834).

Pokud se ve stávající kotelně na plyn mění zdroj tepla na tepelná čerpadla a nezvyšuje se výkon kotelny, jde jistě o změnu stavby skupiny I a opět se těsnění rozvodů řeší pouze u nově vytvářených prostupů nosnými stěnami, stropy (u objektů projektovaných před rokem 1977 a nedělených na požární úseky) nebo se řeší těsnění nových prostupů požárně dělicími konstrukcemi u objektů již dělených na požární úseky.

Literatura

[1] ČSN 73 0810. Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. 2016–7 (Opr.1: 2020–3). ÚNMZ. Praha.
[2] ČSN 73 0802 ed.2. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. 2020–10. ČAS. Praha.
[3] ČSN 73 0804 ed.2. Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. 2020–10. ČAS. Praha.
[4] ČSN 73 0872. Požární bezpečnost staveb. Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. 1996–1. ČNI. Praha.
[5] ČSN 73 0834. Požární bezpečnost staveb – Změny staveb. 2011–3 (Z2: 2013–2). ÚNMZ. Praha.
[6] ČSN 65 0201. Hořlavé Kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci. 2003–8. ČNI. Praha.
[7] ČSN 73 0848. Požární bezpečnost staveb – Elektrická zařízení, elektrické instalace a rozvody. 2023–9. ČAS. Praha.
[8] ČSN EN 13501–1. Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. 2019–9. ČAS. Praha.
[9] ČSN EN 13501–2. Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti kromě vzduchotechnických zařízení. 2024–4. ČAS. Praha.

❑❑❑