Revize TPG 700 01

Revize TPG 700 01 – Použití měděných materiálů pro rozvod plynu, byla mezi instalatérskými firmami očekávanou záležitostí, protože kolem některých ustanovení těchto technických pravidel, dosud platných, se již delší dobu vedla diskuze. Dovolte tedy, abych o změnách, ke kterým při revizi došlo, podal krátkou informaci.

Je to především změna některých dimenzí měděných trubek pro rozvody plynu. Jde o čl. 4.1.1, Tabulka 1, rozměry základní řady měděných trubek.

V této tabulce došlo ke snížení tloušťky stěn trubek, a to u průměru 28, 35, 42 a 54. K úpravě došlo na žádost instalatérských firem, v souladu s tím, že v západních okolních státech se tyto dimenze trubek, se sníženou tloušťkou stěny, pro rozvod plynu již používají. I po této úpravě zůstávají měděné trubky, s ohledem na provozní tlak a provozní podmínky, stále ještě předimenzovány.

Další úpravou prošel článek 4.1.3, a to ve smyslu související revidované normy ČSN EN 1057. Byl upraven na znění:

4.3.1 Trubky od průměru 10 mm do a včetně 54 mm musí být průběžně značeny po jejich délce ve vzdálenostech ne větších než 600 mm alespoň následujícím značením⁴⁾

Permanentní značení:

• číslo normy EN 1057 (ČSN EN 1057)
• identifikační značka výrobce
• datum výroby: rok a čtvrtletí (I až IV) nebo rok a měsíc (1 až 12)

Trvanlivé nebo permanentní značení:

• jmenovité rozměry příčného průřezu: vnější průměr × tloušťka stěny
• identifikace stavu materiálu R 250 (polotvrdý)⁵⁾ značkou +++

Trubky o průměru od 6 mm, ale menším než 10 mm, nebo větším než 54 mm musí být nejméně obdobně čitelně značeny na obou koncích.

⁴⁾ Permanentní značení – až do konce životnosti instalace, trvanlivé označení – čitelné po dobu, než dojde k instalaci.
⁵⁾ Ostatní dva stavy materiálu (R 220 měkký a R290 tvrdý) se na trubce nevyznačují

Další úprava musela být provedena kvůli nové normě pro tvrdé pájky. Článek 4.3.3.3, ve kterém je tato problematika řešena byl upraven takto:

4.3.3.3 Použité pájky musí odpovídat spojovanému materiálu. Volba pájek (přídavných kovů) pro tvrdé kapilární pájení se řídí podle ČSN EN ISO 17627(05 5650). Tavidla, podle ČSN EN 1045 (05 5706), se nanášejí vhodným způsobem na očištěné plochy spojovaných konců trubky. Tavidlo nemá být nanášeno do otvoru hrdla trubky nebo tvarovky. Po skončeném pájení musí být z vnějšího povrchu odstraněny zbytky tavidla. Při pájení nesmí docházet k přehřátí pájeného místa. Některé doporučené druhy pájek podle výrobců trubek a tvarovek jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto spoje mají zaručenou odolnost proti vysokým teplotám podle ČSN EN 1775.

^*) Staré, již neplatné značení – uvedeno na přechodnou dobu
^**) Při spojování Cu/Cu nemusí být použito tavidlo

Dále následuje změna článku 4.3.4.1, týkající se „Osvědčení“ pro lisované spoje:

4.3.4.1 Lisované spoje rozvodů plynu mohou provádět pouze pracovníci, kteří splňují podmínky odborné způsobilosti a jsou držiteli platného dokladu (Osvědčení) o vstupním proškolení výrobcem⁹⁾

⁹⁾ Osvědčení, jehož vzor byl součástí technické dokumentace při certifikaci daného systému lisovaných spojů.

Upozornění: V revidovaném TPG 700 01 již není „Vzor dokladu o odborné způsobilosti pro lisované spoje“.

V kapitole 5. Montáž plynovodu, byl změněn článek 5.1.1 na formulaci:

5.1.1 Vnější plynovod se vede přednostně v zemi. V nezbytných případech jej lze vést též po vnitřní straně oplocení (zděná, betonová, nebo podobně staticky stabilní konstrukce) a v nutných případech i po obvodové zdi objektu nebo pod její omítkou.

5.1.2 Při projektování a montáži plynovodu v zemi (např. předepsané krytí plynovodu, obsyp a zásyp) je nutno postupovat podle přílohy 1. Dále je nutno respektovat ustanovení příslušných normativních dokumentů (např. TPG 702 04 a ČSN 73 6005).

Další zpřesnění, týkající se vedení vnějšího plynovodu, jsou uvedena v článku 5.1.3 až 5.1.4. Jde v podstatě o odkazy na související plynárenské předpisy.

Byl odstraněn kontroverzní článek 5.2.2.1, ve kterém se říkalo: „Je-li plynovod v některých místech vystaven zvýšenému nebezpečí mechanického poškození (např. zatloukání skob, vrtání apod.), doporučuje se jej chránit vhodným způsobem (např. ochrannou kovovou trubkou, nebo krytem tvaru L, nebo I) při zohlednění požadavku podle 5.2.1.2.“ (Požadavek 5.2.1.2 říká, že místa možného styku měděné trubky s ocelovou ochranou musí být izolačně oddělena, aby nedocházelo k elektrochemické korozi.)

Článek 5.2.2.1 byl někdy mylně interpretován a to tak, že každý měděný plynovod vedený pod omítkou musí mít vždy ochranu. K jeho zrušení přispělo také to, že v platném TPG 704 01 je v článku 5.4.9, písm. d) uvedeno, že plynovod je zakázáno bez zvláštních bezpečnostních opatření vést místy, kde by byl nadměrně vystaven mechanickému ­poškození.

Pod označením 5.2.2.1 tedy nyní v revidovaném TPG 700 01 je:

5.2.2.1 Plynovod je možno vést v konstrukci (pod omítkou). Montážní organizace, která provedla stavbu plynovodu, je povinna předat provozovateli dokumentaci s přesným zakreslením trasy plynovodu pod omítkou, aby při eventuálních zásazích, stavebních pracích apod. mohl být plynovod spolehlivě lokalizován.

V článku 5.2.2.3 je také nově uveden vztah k tepelným dilatacím:

5.2.2.3 Plynovod musí být na vhodných místech dostatečně uchycen, s ohledem na tepelné dilatace. Pro ochranu před dotykem s kovovými příchytkami platí zásady uvedené v 5.2.1.2. Zakrytí je přípustné až po provedení tlakové zkoušky.

V poslední části 8 jsou uvedeny citované a související předpisy. Také zde je uvedena celá řada předpisů nových.

Technická schvalovací komise Českého plynárenského svazu (TSK ČPS) schválila revizi TPG 700 01 dne 27. září 2011 s platností od 1. listopadu 2011.