Proč je vnitřní prostředí v domácnostech důležité?
Myslím, že každý, kdo čte časopis Topenářství instalace, ví, že lidé v současné době tráví až 90 % svého času v budovách.
Ale víte také, že 65 % času tráveného ve vnitřním prostředí jsme doma? [1] To je zhruba 13 hodin denně!
Stavebnictví čelí v současnosti obrovským výzvám z pohledu udržitelného rozvoje, jako je snížení produkce emisí oxidu uhličitého (CO2) nebo cirkulární ekonomika. Nicméně jedním z nejdůležitějších významů budov je vytvoření dobrého vnitřního prostředí pro jejich uživatele. Docílení optimálního vnitřního prostředí v budovách s použitím nejnovější techniky se může zdát jednoduché, ale není. Proč? Protože se zde pohybujeme na rozhraní mezi člověkem a technologií. Technika většinou není problém, často jsou to právě lidé a jejich vliv na vnitřní prostředí, způsob, jak budovu a její technické systémy používají.
Jaký vliv má vnitřní prostředí na osoby a jejich zdraví? Je možné to měřit? A jak mohou lidé sami zjistit, zda je vnitřní prostředí optimální či ne?
Lidé vnímají vnitřní prostředí čtyřmi z pěti základních smyslových orgánů – máme dvě uši, kterými slyšíme (akustický komfort), dvě oči kterými vidíme (světelný komfort), asi 160 000 teplotních senzorů na celém těle (zejména v nekrytých částech) [2] kterými vnímáme teplo (tepelný komfort) a jeden nos kterým vnímáme pachy (kvalita vzduchu). A to je také jeden z „problémů“. Čichem jsme schopni vnímat některé chemikálie, které se odpařují z materiálů nebo tabákový kouř, ale prachové částice nebo CO2 necítíme. Často si ani nejsme vědomi špatné kvality vnitřního vzduchu ve vlastním domě či bytě.
Průměrná koncentrace oxidu uhličitého ve venkovním vzduchu je zhruba 400 ppm [3] (parts-per-million, počet jednotek na milion celkových jednotek vzduchu) neboli 0,04 % z celkového složení vzduchu zemské atmosféry vyjádřené v procentech. (Základem atmosférického vzduchu je dusík 78 % a kyslík 21 %. Zbytek tvoří vodní páry a vzácné plyny.)
Doporučená koncentrace CO2 ve vnitřních prostorách je 800–1000 ppm. Je-li koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu vyšší než 2000 ppm (0,2 %) lidé pociťují únavu, snižuje se jejich produktivita nebo kvalita spánku.
Kvalitu vnitřního prostředí můžeme stále lépe měřit. Je to otázka technologie, která se vyvíjí velmi rychle a co do ceny je stále dostupnější. Ale jak můžeme měřit vliv vnitřního prostředí na zdraví osob? To je otázka, která v posledních letech zajímá stále více odborníků. Lidé chtějí žít zdravě a k tomu patří nejen zdravé jídlo, dostatek pohybu a spánku, ale také kvalitní vnitřní prostředí.
V tomto čísle Topenářství instalace najdete první ze série tří článků, které se věnují této problematice. Všechny články jsou napsány podle přednášek přednesených na sympoziu „Vnitřní prostředí v nízkoenergetických domech“, které pořádala Holandská společnost pro vnitřní prostředí (ISIAQ.nl – International Society of Indoor Air Quality and Climate – Dutch Chapter), a které se uskutečnilo v roce 2018 na Technické univerzitě v Eindhovenu.
První článek v této sérii pojednává o vlivu větrání (koncentrace CO2 v ložnicích) na kvalitu spánku. Druhý text se bude věnovat problému s prachovými částicemi v kuchyni při vaření. Třetí článek bude o problémech s vlhkostí v koupelně (obr. 2). Přednášky ze sympozia jsou rovněž k dispozici na www.isiaq.nl, všechny jsou však bohužel v holandštině.
Literatura
- ASHRAE, 10 Tips for Home Indoor Air Quality, 2017. [Online]. Dostupné také z: https://www.ashrae.org/resources--publications/free-resources/ 10-tips-for-home-indoor-air-quality.
- R. Bean, Thermal Comfort: Indeed a Condition of Mind (in simple terms), [Online]. Dostupné také z: http://www. healthyheating.com/Thermal-Comfort- in-Simple-Terms.htm#.XIVWIyhKjIU.
- Koncentrace CO2 ve vzduchu prolomila magickou hranici, 10. 5. 2013 [Online]. Dostupné také z: https:// zpravy.aktualne.cz/koncentrace-co2- ve-vzduchu-prolomila-magickou- hranici/r~i:article:779348/