Jak předejít nespokojenosti s vnitřním prostředím budov

mikroklima

Kdy (za jakých okolností) mohou lidé dobře a efektivně pracovat?

Pokud jsou spokojeni s prací, kterou vykonávají, mají dobré vztahy se svými spolupracovníky i nadřízenými a pokud jsou spokojeni s vnitřním prostředím na pracovišti. Jistě, existují ještě další, většinou osobní (psychologické) důvody. Každý má jiné zkušenosti, očekávání a doufá, že jeho/její práce bude oceněna. A pokud tomu tak není, začne si stěžovat. A na co si z výše uvedených témat může každý nejjednodušeji stěžovat? Ano, tušíte správně, na vnitřní prostředí.

Vnitřní prostředí budov ovlivňuje zdraví a komfort lidí v budovách. Je vytvářeno spolupůsobením vnitřních i vnějších faktorů, z nichž nejdůležitější jsou na obrázku 1.

Obr. 1 • Faktory ovlivňující vnitřní prostředí budov

Při návrhu, výstavbě a při provozování budov se snažíme zajistit co nejlepší kvalitu vnitřního prostředí. Většina parametrů se dá v praxi ověřit měřením. Například teplota vzduchu, vlhkost, obsah CO₂, hluk nebo intenzita osvětlení. Většinou se však v praxi nejedná o dlouhodobá měření, ale o měření momentální situace. Paměť lidí je však dlouhá. Proč toho tedy nevyužít?

Existují v zásadě dva způsoby, jak získávat informace o (ne)spokojenosti s vnitřním prostředím budov. Tyto informace jsou buď vyžádané, nebo nevyžádané.

Nevyžádané informace = stížnosti

Lidé si stěžují na vnitřní prostředí různými způsoby. Telefonují nebo pošlou e-mail na oddělení správy a provozu budovy (pokud existuje), případně si stěžují svým nadřízeným a kolegům. Nejčastější stížnosti jsou „je tu moc teplo“ nebo naopak „je tu zima“. Lidé si stěžují, protože nepociťují (tepelnou) pohodu a chtějí, aby jim někdo pomohl a nepříznivou situaci změnil. Bohužel zde platí, co napsal A. Leaman (2009): „Jsme si vědomi toho, co se nám nelíbí, ale ne vždy víme, co se nám líbí.“ A to je často problém s vnitřním prostředím.

Jak tedy předejít nespokojenosti s vnitřním prostředím budov? Změnit tento negativní přístup na pozitivní, to znamená nečekat na stížnosti (nevyžádané informace), ale naopak tyto informace o (ne)spokojenosti s vnitřním prostředím vyžadovat.

Vyžádané informace = zpětná vazba

Způsob jak zjišťovat spokojenost s vnitřním prostředím je zeptat se přímo uživatelů budovy pomocí dotazníku. Anglicky se pro tento typ dotazníku používá název Post Occupancy Evaluation, což by se česky dalo přložit jako „hodnocení chování budovy za provozu“. Nejedná se zde však o hodnocení provozních parametrů budovy (spotřeba energie nebo funkčnost technických zařízení), ale o hodnocení budovy (jejího vnitřního prostředí) z pohledu uživatelů. Jde tedy o vyloženě subjektivní hodnocení, jakási zpětná vazba (feedback).

Tento druh výzkumu se v současnosti provádí pomocí on-line ankety, jejíž vyplnění trvá zhruba 10 minut. Uživatelé jsou dotazováni na jejich subjektivní zkušenosti s vnitřním prostředím (teplota, rychlost vzduchu, oslunění,..), ale jsou zde i otázky týkající se jejich práce, úklidu nebo pocitu bezpečnosti v danné budově. Tyto otázky se vztahují nejen na konkrétní dobu, kdy je prováděn výzkum, ale lidé zde fungují jako „paměť“ budovy. Tedy nejen jak hodnotí vnitřní prostředí v den průzkumu, ale celkově za poslední rok nebo půlrok. Post Occupancy Evaluation je multidisciplinární výzkum, který se někdy také označuje jako real-world research nebo evidence-based research.

Požadovaná spokojenost s vnitřním prostředím

Pouhé vyplnění ankety spokojenost s vnitřním prostředím nezlepší, avšak může mít (psychologicky) kladný účinek (Newsham 2009). Je to jakási automatická reakce na pozitivní přístup. Lidé jsou dotazováni na vlastní názor a zkušenosti, což pociťují jako ocenění, které může mít i pozitivní vliv na jejich celkovou spokojenost. To však samo o sobě nestačí. Po vyplnění a vyhodnocení ankety musí následovat akce. Uživatelé budovy musí být informováni o výsledcích výzkumu a následných změnách. Uživatelé by měli také získat informace (rady), co oni sami mohou udělat pro zlepšení vnitřního prostředí na svém pracovišti. Žijeme v době, kdy jsme doslova zaplaveni informacemi, kdy prakticky cokoliv chceme vědět, najdeme na Internetu. Stále je avšak spousta lidí, kteří nevědí, jak si mohou regulovat teplotu nebo změnit nastavení žaluzije přívodní vyústky či „fan-coilu“, aby nepociťovali průvan.

Jak tedy předejít nespokojenosti s vnitřním prostředím budov? Změnit přístup. Nečekat na stížnosti, ale proaktivně jednat. Zeptat se uživatelů na jejich názor a následně provést změny. Často „pouhé“ zaregulování a vyladění systémů nebo zlepšená informovanost zajistí citelné zlepšení situace.

Literatura

1. LEAMAN, A.: The great escape, EcoLibrium, 2009, June, s. 18–20.
2. NEWSHAM, G. et al: Linking indoor environment conditions to job satisfaction: a field study, Building research & Information, 2009, 37:2, s. 129–147.
3. GOINS, J., MOEZZI, M.: Linking occupant complaints to building performance, Building Research & Information, 2013, 41:3, s. 361–372.
4. HENSEN CENTNEROVÁ, L.: De kracht van feedback, Facilitair & Gebouwbeheer, 2014, č. 389.