Případ pojistného ventilu

chyby a poruchy

Autor v článku popisuje soudně znalecký posudek úniku vody z pojistného ventilu u ohřívače. Tento únik vody způsobil značnou škodu v bytě v nižším podlaží. Z článku je patrné, že posouzení havárie, ke které došlo čtyři roky před vypracováním posudku, je velmi problematické, protože po čtyřech letech už nejsou patrné všechny okolnosti, za kterých k havárii došlo a někdy je nutné vycházet pouze z výpovědí svědků. Odpovědět na všechny otázky uvedené v požadavcích zástupce žalované strany je tedy v tomto případě značně obtížné, jak je uvedeno v závěru článku.

Recenzent: Jakub Vrána

Úvod

V říjnu 2021 jsem obdržel od Obvodního soudu v Praze požadavek na zpracování znaleckého posudku ve věci zatečení vody z výše položeného bytu do nižšího, a to v zástavbě v centru Prahy. Žalobce žádal po žalované straně náhradu ve výše 780 tis. Kč. Havárie se přitom stala již v červenci roku 2017 (tj. před 51 měsíci). Celý soudní spis obsahoval 180 stran + CD nosič s fotodokumentací a video přílohami. Termín na vypracování znaleckého posudku byl stanoven soudem na 60 dnů, a to pod pokutou až do výše 50 tis. Kč.

1. Seznámení s problémem

Po rychlém prvotním seznámení se spisem (z hlediska časové kóty poskytnuté k vypracování znaleckého posudku) jsem došel k názoru, že bude žádoucí, aby prohlídku na místě provedl specialista. Soud vyhověl mému návrhu a povolil konzultanta. Cech topenářů a instalatérů mi následně doporučil odbornou instalační firmu k provedení prohlídky.

Otázky zadané soudem:
1) Je příčinou shora specifikovaného zatečení vody prasknutí pojistného ventilu na kombinovaném ohřívači teplé vody, který byl instalován v bytové jednotce žalované?
2) Je příčinou havárie jiná porucha či závada na otopné soustavě (dále OS) v bytové jednotce žalované? Pokud znalec takový závěr učiní, jaká konkrétní porucha či závada OS zatečení zapříčinila?
3) Bylo zatečení vody zapříčiněno jinak, např. narušením rozvodů vody v bytové jednotce žalované nebo narušením svislých rozvodů vody (tzv. stoupaček)? Pokud znalec takový závěr učiní, jaká konkrétní porucha či závada zatečení zapříčinila?

Požadavky zástupce žalované strany:
1) Nechť znalec určí místo a zdroj vody, která vyplavila byt žalobkyně a uvede, zda místo přívodu vody bylo pouze jedno, nebo bylo těchto míst více. Nechť znalec popíše stopy, které o původu vody svědčí.
2) Nechť znalec určí místo, kde došlo k průniku vody do bytu žalobkyně.
3) Jaké celkové množství vody muselo vytéct, aby došlo k masívnímu vyplavení bytu žalobkyně, jakož i k malému průsaku vody do nebytového prostoru v suterénu ve vztahu k místu a původu vytečené vody?
4) Uvést, zda lze jednoznačně potvrdit či vyloučit, že voda, která způsobila vyplavení bytu žalobkyně, pocházela z bytu žalované společnosti, tj. z místa za vodoměrem žalované společnosti.
5) Popsat zapojení plynového kotle v bytě žalované, se zaměřením na pojistný ventil. Popsat funkci pojistného ventilu, z pohledu obvyklého fungování, tj. pozvolného nárůstu tlaku vody, a v případě mimořádného, či skokového nárůstu tlaku vody. Provést kalkulaci množství vytečené vody z pojistného ventilu v závislosti na čase, při zohlednění skutečnosti, že odvod vody z pojistného ventilu byl sveden do odpadu. Uvést, jaké množství vody může za běžných podmínek pojistným ventilem protéct. Stanovit poměr vody odvedené do odpadu a vody vytečené do technické místnosti. Stanovit dobu, po kterou by muselo docházet k úniku vody, jejíž množství by způsobilo vyplavení bytu žalobkyně v dokladovaném rozsahu.
6) Vyjádřit se k možnosti protečení vody podlahou technické místnosti v bytě žalované společnosti, opatřené dlažbou.
7) Uvést, jaké množství vody je schopna zadržet podlahová konstrukce mezi 1. a 2. NP a mezi byty žalobkyně a žalované společnosti.
8) Stanovit přibližné množství vody, které vyteklo v technické místnosti žalované společnosti dle pořízené fotodokumentace, zejména pak fotografie dokladující louži na podlaze před technickou místností, zasahující cca 50 cm do chodby, bez znatelného zvlhnutí většího rozsahu dřevěné podlahy, jakož i dle výpovědi svědka M. B.
9) Porovnat spotřebu vody za rok v bytě žalobkyně, v bytě žalované společnosti a ověřit případný rozdíl mezi množstvím vody dodané pro celý dům (hlavní vodoměr) a množstvím vody zjištěným u všech jednotek v domě (poměrové vodoměry).
10) Vysvětlit rozpor, který žalovaná společnost spatřuje v tom, že v jejím bytě se nacházejí stopy jen po minimálním množství vytečené vody, zatímco v bytě žalobkyně se nacházelo mimořádně velké množství vody. Přičemž voda vytékala pod dveřmi ven z bytu a zároveň je z video-záznamu zřejmé, že voda proudí ze stropu a po stěnách ve značném množství.
11) Je možné, aby při protečení vody z technické místnosti bytu žalované společnosti, došlo k zatečení do bytu žalobkyně způsobem, vyplývajícím z videozáznamů, kdy voda teče ze stropních podhledů v celém bytě, a to například i po vnější nosné zdi v místnosti nacházející se za chodbou, ačkoliv jsou tato místa vzdálená, a navíc oddělená masivní nos-nou zdí? Obdobná situace se pak týká i dalších místností.
12) Jakým způsobem vznikla drobná oddělená kaluž vody u otopného tělesa pod oknem, která je zachycena na jedné z doložených fotografií?
13) Vyjádřit se k projevům zatečení na použitých materiálech v bytě žalobkyně, tj. s jakým časovým odstupem se zatečení projeví na dřevěné podlaze, a sádrokartonových podhledech a mouldincích(prvky ozdobných obkladů stěn; pozn. redakce). Jaký vliv má proces vysychání na tyto materiály? Mohly se sádrokartonové prvky a mouldingy jevit jako bezvadné v době cca 6 týdnů od zatečení? Mohlo k projevu jejich poškození dojít až později?
14) Uvést, kde jsou umístěny rozvody vodovodního potrubí v bytě žalobkyně.

K předloženým otázkám žalovanou stranou jsem informoval soud, že zejména k několikaletému časovému odstupu a provedené rekonstrukci po havárii bude velmi obtížné až nemožné na tyto otázky spolehlivě odpovědět.

2. Místní šetření

Konzultační firma provedla místní šetření u obou stran sporu. Na místě byla rovněž pořízena foto & video dokumentace. Ze zprávy konzultanta po místním šetření:

Jedná se o standardní etážové vytápění se standardními otopnými tělesy umístěnými pod okny nebo na interiérových příčkách. Potrubní rozvody jsou provedeny z měděného potrubí, spojovaného měděnými hrdlovými tvarovkami pájenými naměkko. Rozvody potrubí jsou instalovány v podlahách a ve stěnách bytu, vyústky přípojek k otopným tělesům jsou viditelné pouze nad podlahou v dopojích otopných těles.

Zdrojem tepla je plynový nástěnný kondenzační kotel Vaillant VUW-INT III 246/5–5R4. Pojistný ventil systému UT je instalován v kotli a je sveden do odpadní kanalizace. Pojistný ventil na přívodu vody k ohřevu není součástí dodávky kotle Vaillant, je instalován před integrovaným zásobníkem teplé vody. Uvedený pojistný ventil je nainstalován v horizontální poloze. Aktuálně je sveden přes závitovou spojku, plastovou koncovku na hadici a zahradní hadici do kalichu se zápachovou uzávěrkou, instalovaného pod kotlem.

V tomto místě může docházet ke snížení průtoku vody při otevření pojistné armatury. Tento pojistný ventil nemá žádné označení jak výrobce, tak technických parametrů. Nemá výrobní číslo, nedá se určit správnost použití. Rovněž nelze určit otevírací přetlak pojistného ventilu. (Poznámka – shlédnutý pojistný ventil není z času havárie – byl ihned po havárii a ohlednání vyměněn správcem objektu s vyjádřením ve výpovědi u soudu, že původní pojistný ventil byl prasklý…).

Odtok z pojistného ventilu nesmí být nikterak redukován. Musí být možnost vizuální kontroly, jak případného odkapu vody z pojistného ventilu, tak při zkoušce jeho funkce. Zjištěnou souhrnnou instalací je zpochybněna správná funkce pojišťovacího ventilu. (Poznámka – redukce na výtoku z pojistného ventilu negativně ovlivňuje jeho funkci).

Fotografie na obr. 1 byla zhotovena při odborné prohlídce konzultanta v místě havárie – je zde doložen stav 51 měsíců od havárie. Jednotlivé prvky jsou zde číselně označeny a popsány. Fotografie je důležitým podkladem pro tento posudek, zejména pro odpovědi znalce na soudem položené otázky.

Obr. 1 • Sestava instalací pod plynovým kondenzačním kotlem ÚT 1 – pojistný ventil na přívodu studené pitné vody k ohřevu; 2 – odkap od pojistného ventilu; 3 – odvod kondenzátu z kondenzačního plynového kotle; 4 – kalich se zápachovou uzávěrkou pro odkap kondenzátu DN 32; 5 – přívod studené pitné vody; 6 – nabíjení – otopná voda – integrovaného zásobníku výroby teplé vody; 7 – teplá voda z integrovaného zásobníku teplé vody ke spotřebě; 8 – potrubí otopné vody ústředního vytápění; 9 – pryžová hadice – propojení k doplňování vody v topném okruhu bez ochranné jednotky proti zpětnému průtoku; 10 – uzávěr propojení; 11 – uzávěr propojení

3. Studium soudního spisu

Je třeba konstatovat, že v soudním spisu jsou velmi rozporné informace k samotné skutečnosti zatečení neupřesnitelného objemu vody do bytové jednotky žalobkyně. Znalec konstatuje, že jako základní a vypovídající informace bere do úvahy ty nejblíže k časovému období, kdy se havárie projevila. Podle názoru znalce popis situace ze strany svědků v bytovém domě ze dne 12. července 2017 a dnů bezprostředně následujících pravděpodobně plně odpovídá skutečnosti.

Informace s časovým odstupem již vykazují jiný závěr – příkladně v popisu likvidátora pojišťovny Allianz, který po prohlídce s odstupem tří týdnů konstatoval, že došlo „k prasknutí pojistného ventilu“. Tuto informaci později převzal i znalec, který pro žalovanou stranu vypracoval znalecký posudek. Prasknutí pojistného ventilu bylo uváděno i přesto, že předmětný pojistný ventil již nebyl jako důkazní materiál k dispozici – v den havárie byl správcem objektu vyměněn a nebyl uschován.

Nelze přehlédnout, že v čase několika hodin od samotné havárie se na místě řešila zejména potřeba uzavření přívodu vody do bytu žalované strany. Po uzavření správné stoupačky voda z bytu žalované skutečně přestala vytékat. Svědek, který byl u zavírání přívodu studené vody do předmětné stoupačky vnitřního vodovodu, a pak i do celého domu, byl poté přímo v samotné bytové jednotce žalované. Ve své výpovědi svědek uvádí, že podle toho, co viděl na podlaze bytové jednotky žalované, musela voda vytékat 3 až 4 dny. Ve svědecké výpovědi přímo uvádí, že „tekl pojišťovací ventil“.

Další svědek po prohlídce na místě samém usoudil, že došlo k zaseknutí pojistného ventilu na přívodu studené pitné vody. Uváděl, že pojistný ventil byl vývodem zaústěn do odpadu (kalichu), avšak při plném otevření tohoto pojistného ventilu odpad dle jeho slov nestíhal odtékat, a tak došlo k vytečení nezjistitelného objemu vody mimo bytovou jednotku žalované.

Řadu detailů uvedl svědek, který pro žalobkyni prováděl stavebně-rekonstrukční práce. Dle jeho výpovědi u soudu byl na místě v bytě žalobkyně první, to stále ještě tekla voda po zdech. Z výslechu tohoto svědka jsou dle znalce doloženy okolnosti vytečení vody z bytové jednotky žalované. Značnou roli z hlediska rozsahu škod má nesporně také skutečnost, že bytové jednotky žalované i žalobkyně nebyly obývány. Reakce na vzniklou situaci tedy nenastala bezprostředně po vzniku havarijního stavu.

Při zpracování posudku se ukázalo, že vedle samotného pojistného ventilu byl důležitým prvkem i kalich se zápachovou uzávěrkou:
– Kalich je určen pro odvod kondenzátu z kondenzačního kotle, nikoiv pro možný odtok pojistného ventilu při jeho havarijním stavu.
– Pojistný ventil měl být výtokem nasměrován do samostatného odpadu, a to bez jakýchkoliv dalších dílů a částí (hadice atd.).
– Pojistný ventil musí mít volný vý-tok do samostatného odpadu tak, aby bylo možno sledovat odkapávající vodu a také odtok při pravidelných zkouškách funkce tohoto pojistného ventilu.

Nový pojistný ventil byl instalován bezprostředně po havárii. Znalec i konzultant mají pochybnosti, zda je jeho dimenze shodná s původním pojistným ventilem (viz celek okolo nového pojistného ventilu –instalační prvky s redukcí).
Po dokončení a předání posudku soudu přišla žalovaná strana s řadou připomínek:
– Pojistný ventil (dále PV) není DN 20, jak je uvedeno v posudku, ale DN 15. (Poznámka – konzultant, který byl na místě se pokusil určit dimenzi toho PV a společně jsme z fotografií a porovnáním došli k DN 20. Tomu odpovídají instalační prvky na PV navazující. Současně jsme ale zvažovali, že původně mohl být osazen PV větší dimenze, jak lze usoudit z okolních instalačních prvků).
– Zcela zásadní se jeví porovnání možného výtoku při funkci PV – zatímco PV jmenovité světlosti DN 20 mohl mít průtok 24 litrů za minutu, tak PV jmenovité světlosti DN 15 pouze 14 litrů za minutu –dle katalogových hodnot. Bez doložení přetlaku studené pitné vody nelze průtok pojistným ventilem přesně určit. Pak je tedy nutné zvažovat, jak měla tato voda odtékat? K tomu účelu byl dle žalované instalován kalich DN 32, který by měla pojmout dle výrobce 16,8 litrů za minutu. Takže PV jmenovité světlosti DN 15 by „vyhověl“ a všechna voda při jeho funkci – otevření – by odtekla, u jmenovité světlosti DN 20 nikoliv. (Poznámka: instalovaný kalich byl, podle dokumentace jeho výrobce, určen pro odkapávající kondenzát z kotle a PV měl mít samostatný odpad).
– Žalovaná strana požaduje, aby byl znovu vyslechnut svědek, který po incidentu instaloval nynější PV (tedy že dimenze je shodná s tou původní). (Poznámka – jedná se o tvrzení, které nelze doložit a opět je třeba se ptát, proč nebyl žalovanou stranou uchován jako důkaz původní PV? Zvláště pak proto, že již v samotném čase havárie všechny úvahy zúčastněných směřovaly právě k problému s pojistným ventilem).
– Žalovaná požaduje, aby byl vypracován dodatek ke znaleckému posudku. Vyžaduje provedení pokusu na místě samém, zda při plném otevření PV odteče všechna vytékající voda kalichem, případně jaký objem vody v tomto pokusu vyteče na podlahu bytové jednotky žalované. (Poznámka – takový požadavek je nerealizovatelný, protože přetlak vody v době provádění pokusu nemusí být shodný s přetlakem v době havárie, a z technického hlediska je třeba brát do úvahy parametry doložené výrobci jednotlivých prvků. Podle diskuse s konzultantem by provedení této „zkoušky“ vyšla nákladově nad 50 tis. Kč, nehledě na opakované negativní dopady na stavební konstrukce podlah. V podstatě žalovaná požadovala „realizovat“ opět vytopení spodního bytu).

Ze strany žalované však není vůbec zmíněno, že:
– Kalich je, podle dokumentace jeho výrobce, určen pouze pro odkapávající kondenzát z kondenzačního kotle.
– Do kalichu byl zaveden jak odkapávající kondenzát z kondenzačního kotle, tak i výtok z pojistného ventilu. Tento musí mít v tomto případě samostatný odvod vody bez zmenšení průřezu. Výtok vody při funkci PV musí být viditelný (jde také o pravidelnou kontrolu jeho funkce, o jejímž provedení v celém soudním spisu nebyla zmínka!). Při místním šetření bylo doloženo, že na odtok z PV je namontována koncovka s připojenou hadicí zaústěná do kalichu, společně s úkapy kondenzátu z kondenzačního kotle.
– V tomto případě měl být zřízen samostatný odtok z instalovaného PV.

Ze znaleckého posudku dochází žalovaná strana k závěru, že na veřejné vodovodní síti patrně došlo k tlakovým změnám, proto zafungoval PV, otevřel se a zasekl. Tudíž žalovaná nemůže nést odpovědnost za škodu, jelikož nemohla nárůst tlaku ve vodovodní síti nikterak ovlivnit. Rovněž nemohla ovlivnit ani zaseknutí PV. Žalovaná dále tvrdí, že nezanedbala pravidelné kontroly funkce PV (o čemž však neexistuje žádný záznam). Z pohledu žalované nebyla příčina otevření PV závislá na vůli žalované a žalovaná ji také nemohla ovlivnit. Sám pojistný ventil se otevřel v souladu se svou funkcí. Pokud tedy došlo k zaseknutí tohoto PV, šlo o zcela nepředvídatelnou situaci. Zde se zástupce žalované také odvolává na svědka, který předmětný PV po havárii měnil. Svědek tvrdil, že pojistná armatura nevykazovala žádnou vadu!!!!, ale přesto jej raději vyměnil (Poznámka – žalovaná tady vůbec nebere v potaz, že odtok PV byl chybně proveden).

4. Závěr

Znalec konstatuje, že dohledat a logicky seřadit potřebné poznatky po více než 4 letech od incidentu – jak ze spisu, tak z místního šetření – bylo značně obtížné. Dohledáním příčiny havárie (zejména díky místnímu šetření konzultanta) se podařilo dojít k jednoznačnému závěru. Příčinou zatečení vody z bytové jednotky žalované bylo otevření a následné zaseknutí PV na přívodu studené vody do integrovaného zásobníkového ohřívače v plynovém kondenzačním kotli Vaillant (vytápění i výroba teplé vody). Dle výpovědi svědků výtok trval několik dnů a objem vyteklé vody nebylo možno s časovým odstupem doložit, z výpovědí svědků po havárii nebyly uvedeny žádné stavy vodoměrů… Je také možno uvažovat – s nemožností doložení po tak dlouhé době – když uzavírací přetlak PV je menší než přetlak otevírací, tak při určitých přetlacích vody nemusí otevřený PV uzavřít… Což mělo být zjišťováno bezprostředně po havárii – s odstupem několika dnů lze předpokládat, že byla možnost od dodavatele vody tlakové poměry v daném čase vyžádat. Znalec a konzultant se snažili dohledat tlakové poměry ve vodárenské síti (viz dohledaná bakalářská práce).

Původní PV nebyl v době šetření k dispozici, bylo proto nutné vycházet jen ze skutečností zjištěných na místě havárie po čase delším 4 let a výpovědí svědků u soudu. Rovněž chybí doklad o pravidelném ověření funkce PV. Zjištěné provedení odtoku z PV bylo problematické z hlediska odtokové kapacity i požadavku na viditelnost výtoku a hygienu.

Literatura

[1] Návod k instalaci a údržbě ecoTEC plus VU, VUW ..6/5‑5 (online). Vaillant Group Czech s. r. o. 29. 8. 2017. Dostupné z https://bit.ly/3IQaYns>.
[2] RŮŽIČKA, Z: Optimalizace tlakových poměrů ve vodovodní síti v lokalitě Pankrác ve vazbě na hospodárné provozování distribuční sítě v podmínkách centrální části Prahy, zpracování provozních zkušeností pro koncepční řešení generelu zásobování problémového území (online). Moravská vysoká škola Olomouc. 6. 4. 2010. Dostupné z https://is.mvso.cz/th/ya41e/bp.pdf>.
[3] VAVŘIČKA, R., VRÁNA, J.: Předpisy pro instalaci pojistného ventilu. Topenářství instalace, 2019, roč. 53, č. 1, s. 32–39. ISSN 1244–0906. Dostupné z https://bit.
ly/3IwXUBV>.
[4] Nálevka s kuličkou pro odkapávající kondenzát DN32 AKS1Z (online) © 2024 Alcadrain, s.r.o. EAN 8595580531690. Dostupné z https://bit.ly/3PD73hT>.

Další zdroje

[5] Výstup z jednání s odborným konzultantem před a po prohlídce obou bytových jednotek.
[6] Zpráva odborného konzultanta z místního šetření na místě samém vč. foto a videodokumentace.
[7] Pražské vodovody a kanalizace – telefonická konzultace s výsledkem: nelze zpětně podat informaci na tlakové poměry veřejného vodovodu PVK v zásobované oblasti kolem Petrského náměstí v čase havárie.
[8] Pražské vodovody a kanalizace – písemná odpověď na dotaz znalce k tlaku ve veřejné vodovodní síti v oblasti sledované zástavby.

Safety valve case

The contribution presents the solution and procedure for the processing of an expert opinion, requested by the court, on the inflow of water from the upper to the lower apartment in an old building in Prague, at the time of the implementation of renovations for modernization. The preparation of the expert opinion was assigned to the expert with a considerable delay – up to approx. 4 years after the leakage incident.

Keywords: safety valve, water leakage, con‑densation boiler, funnel, expert opinion.