Požární bezpečnost komínů dle ČSN EN 1443

I když se komínové systémy nemusely během posledních 20 let příliš měnit, výrazně se změnily požadavky na budovy, do kterých komíny zabudováváme. Jedná se zejména o energetickou náročnost objektu, jeho tepelné ztráty a s tím související požadavek na těsnost obálky budovy. Dále bylo nutno sladit požadavky na požární bezpečnost objektu, a to jak z pohledu technických komínových norem, tak požárních předpisů. Proto byly doplněny s tím související vlastnosti a podmínky, který každý výrobce uvádějící komíny jako stavební výrobky na trh musí deklarovat. Realizační firma má povinnost je na stavbě respektovat a revizní technik zase kontrolovat jejich důsledné dodržení při uvedení spalinové cesty do provozu. Cílem je kvalitní a bezpečné zabudování komínu do stavby.

Recenzent: Libor Seidl

Evropská norma ČSN EN 1443 z roku 2019, která byla v roce 2020 přeložena do českého jazyka, přinesla řadu novinek a změn. Největší změny, výrazně zasahující i do stavební praxe, jsou právě v pohledu na požární bezpečnost komínových systémů.
Konkrétně jsou to dvě kapitoly týkající se uvádění charakteristik výrobku:
– V rámci zatřídění komínového systému – kapitola 4.2.6. Vzdálenost od hořlavých materiálů.
– V rámci dalších informací, které jsou výrobci povinni uvádět – kapitola 4.3.2 Požární bezpečnost pro směr působení zvnějšku ven.

Toto jsou dva absolutně nezávislé pohledy na požární bezpečnost, které musíme rozlišovat.

Požární bezpečnost z vnějšku ven

je charakteristika komínového systému, pro kterou ovšem není podstatné, že se jedná právě o komín. Podstatné je, že se jedná o stavební konstrukci, která prochází více požárními úseky a hodnotí se, zda přispěje k šíření požáru z jednoho požárního úseku do druhého. Je to tedy vlastnost vyjadřovaná EI požární odolností v minutách. V rámci požárně bezpečnostního řešení stavby je uveden požadavek na tuto odolnost a úkolem projektanta nebo realizační firmy je zvolit vhodný komínový systém tak, aby byl požadavek na jeho EI požární odolnost splněn.

Požadavek EI požární odolnosti se nemusí týkat pouze komínu, ale často se vztahuje také na kouřovod. Typickým příkladem může být situace na obr. 2, kdy kouřovod prochází z kotelny do instalační šachty oddělené požárně dělicí konstrukcí. Pokud máme v rámci požárně bezpečnostního řešení stavby (PBŘ) zabránit šíření požáru z kotelny do instalační šachty a opačně, měl by mít kouřovod stejnou požární odolnost jako požárně dělicí konstrukce.

Pro dodržení požadavku na požární bezpečnost zvnějšku ven musíme tedy vybrat vhodný komínový systém, který daný požadavek splňuje, nebo budeme muset navrhnout vhodné dodatečné opláštění spalinové cesty, které požární odolnost zajistí.

Některé situace jsou z tohoto pohledu technicky obtížně realizovatelné, proto je aktuálně v řešení úprava ČSN 73 4201, Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Tato revize by díky spolupráci GŘ HZS a Společenstva kominíků ČR měla přinést soulad hasičských a kominických norem a tím i zjednodušení technického provedení některých situací.

Požární bezpečnost z vnitřku ven

je vlastnost deklarující bezpečnou vzdálenost hořlavých materiálů od pláště spalinové cesty (komínu nebo kouřovodu). Aktualizace normy ČSN EN 1443 z roku 2019 přinesla jednu zásadní změnu. Do označení komínového systému zavedla vedle údaje o bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů od vnějšího povrchu komína doplnění písmenem a-l, pro jakou stavební situaci je tato požární bezpečnost platná. Významný efekt této změny je v tom, že výrobce komínového systému si může při jeho certifikaci nechat otestovat konkrétní stavební detaily a díky této certifikaci deklarovat bezpečné zabudování komínu do stavby.

Přestože se komínové systémy nemusely za posledních 20 let příliš měnit, zásadně se změnily budovy, do kterých komíny stavíme a zabudováváme. Ze zákaznického a investorského pohledu je požární bezpečnost z vnitřku ven vlastnost komínového systému, kterou musí výrobce uvádět, realizační firma ji musí na stavbě respektovat a revizní technik při uvedení spalinové cesty do provozu kontroluje její dodržení. Tím by mělo být zajištěno bezpečné zabudování komínu do stavby.

Je potřeba si uvědomit, že stará poučka o bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů 5 cm od pláště komínu se týkala klasického jednovrstvého zděného komínu při dodržení provětrávané mezery. V dnešní praxi nestavíme jednovrstvé zděné komíny, a hlavně nejsme schopni v žádné stavbě provést ve skladbě střešní konstrukce mezi komínem a hořlavými materiály provětrávanou mezeru.

Z toho vyplývá potřeba se bezpečnému zabudování komínů do stavby pečlivě věnovat. Hlavní tíha zodpovědnosti leží jednoznačně na výrobcích komínových systémů, protože je jejich povinností deklarovat požární bezpečnost podle EN 1443.

Protože normy výrobků dosud nejsou s novou EN 1443 harmonizovány,není zatím označení komínových systémů podle této evropské normy povinné. To ale nezbavuje výrobce povinnosti uvést v průvodní dokumentaci u svého výrobku způsob bezpečného zabudování do stavby. Je třeba si uvědomit, že komínové systémy, označené podle dříve platných norem, uvádí ve svém označení bezpečnou vzdálenost hořlavých materiálů od povrchu komína pouze při dodržení provětrávané mezery.
Při certifikaci komínového systému podle nových zkušebních norem si může výrobce určit, jaké podmínky zabudování komínu si chce zkouškami a certifikací ověřit, aby následně mohl svým zákazníkům takový způsob deklarovat jako bezpečný.

Praktické zkoušky ukázaly velké rozdíly v požadavcích na bezpečné zabudování zděných odvětrávaných nebo provětrávaných systémů oproti těm nerezovým. Na povrchu provětrávaného vícevrstvého zděného komínu z tvárnic v zaizolované stropní konstrukci byla u konkrétního systému naměřena maximální teplota cca 1/3 z průměrné teploty spalin (graf 1).

Oproti tomu na nerezovém třívrstvém komínu v zaizolované stropní konstrukci lze očekávat 70–80 % z průměrné teploty spalin! Tento výsledek je dán konstrukcí komínového systému, kdy 25 mm tepelné izolace sevřené mezi nerezovou vložkou a nerezovým vnějším pláštěm nedokáže dlouhodobě zabránit šíření tepla z komínové vložky směrem do stropní konstrukce, viz graf 2.

Pro požární bezpečnost staveb je důležitá teplota 85 °C, která podle požárních norem nesmí být u hořlavých materiálů překročena. Z výše uvedených grafů je zřejmé, že snadněji lze bezpečně zabudovat zděný komín, který dosáhl maximální teploty na plášti 100 °C a vhodným opatřením snížit tuto teplotu na požadovaných 85 °C nebude tak náročné. Zcela jiné řešení musí být navrženo u nerezových komínů, kde byla při podobné teplotě spalin povrchová teplota přes 200 °C, a proto je zabudování tohoto typu komínu z požárně bezpečnostního hlediska výrazně rizikovější.

Ze všech provedených zkoušek a měření vyplývá, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů musí být určena pro daný komínový systém a typ konstrukce, kterou prochází nebo se kterou je v souběhu. Proto je vhodná řešení nutné hledat v průvodní dokumentaci výrobců komínových systémů, kteří mají navržená řešení otestovaná a přebírají zodpovědnost za takto zabudované komíny.

Závěr

Do jakéhokoliv domu lze komín zabudovat bezpečně. Pouze je třeba mít na paměti, že různé komíny se mohou chovat různě a při zabudování do stavby bychom měli vlastnosti použitého komínu zohlednit. V žádném případě neexistuje univerzální bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pro všechny komínové systémy.

Literatura

[1] ČSN EN 1443. Komíny – Obecné požadavky. 2020–1. ČAS. Praha.
[2] ČSN EN 13501–2. Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti kromě vzduchotechnických zařízení. 2024–4. ČAS. Praha.
[3] ČSN EN 1366–13. Zkoušky požární odolnosti provozních instalací – Část 13: Komíny. 2022–2. ČAS. Praha.
[4] ČSN 73 4201 ed. 2. Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. 2016–12. ÚNMZ. Praha.

---

Fire safety of chimneys according to the ČSN EN 1443 standard

Although chimney systems may not have changed much over the last 20 years, the requirements for the buildings in which we install chimneys have changed significantly.
This mainly concerns the energy performance of building, its heat loss and related requirement for the airtightness of the building envelope.
Furthermore, it was necessary to harmonize the requirements for the building's fire safety, both from the point of view of technical chimney standards and fire regulations.Therefore, the related properties and conditions, which every manufacturer placing chimneys as construction products on the market must declare, have been added.
Building contractor is obliged to respect them during construction, and the inspection technician, in turn, must check their strict compliance when putting the flue pipe into operation.
The goal is the high-quality and safe integration of the chimney into the building.

Keywords: chimneys, fire safety, flue gas path, connecting flue pipes, building structure, properties, fire section, material flammability.