Podlahové vytápění

Vytápění v našich klimatických podmínkách je stále velmi potřebnou technologickou částí domu. V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na úsporu energií, se nabízí zvolit právě podlahové vytápění, kde je ideální přenos tepla do místnosti a úspora na vytápění zaručena celoplošným pokrytím podlahy otopnými hady.

Podlahové vytápění se řadí do skupiny nízkoteplotních systémů. Otopná voda se ohřívá na teplotu okolo 38 °C a je vhodná v kombinaci s nízkoteplotními zdroji tepla jako např. tepelnými čerpadly, případně kondenzačními plynovými kotli. Zejména vhodné řešení nabízí podlahové vytápění pro nízkoenergetické a pasivní výstavby, u nichž jsou tepelné ztráty domu malé.
Teplá voda proudící v trubkách, zalitých v např. v betonu nebo anhydritu, nahřívá celou skladbu podlahy. Teplo se následně uvolňuje sáláním přes velkou plochu, čímž je zajištěn vysoký tepelný komfort(včetně příjemného pocitu mírného tepla od nohou). Z tohoto důvodu lze místnosti vytápět na teplotu o 1–2 °C nižší než např. u běžných otopných těles, kde teplo od tělesa stoupá rovnou ke stropu.

Nejběžnějším typem podlahového vytápění je tzv. nopový systém. Na připravený podklad se pokládá systémová deska s výstupky (nopy) které předurčují rozteče jednotlivých trubek mezi sebou. Trubka se pak pokládá do tvaru dvojité spirály pro zajištění ideálního rozložení teploty přes celou plochu. Společnost Kermi tento systém nabízí jako x-net C11 a je nabízen ve dvou tloušťkách izolace systémové desky 11 mm a 30 mm s kročejovým útlumem.

Druhým nejrozšířenějším systémem je tzv. Tacker systém, kde je deska složena z izolačního materiálu a pokryta pevnou fólií s vyznačeným rastrem pro přesné pokládání trubek. Potrubí se následně přichytává k systémové desce pomocí Tacker spon, což jsou sponky ve tvaru U s háčky na koncích, které se zachytí právě o fólii. Tento systém lze získat od společnosti Kermi jako systém x-net C12 a je k dispozici s několika tloušťkami izolační desky v rolích, opět s možností kročejového útlumu. Oba tyto systémy se musí zalít vrstvou betonového potěru nebo anhydritu a jedná se zde o mokrý proces pokládky.

Pokud není možnost použít oba předešlé způsoby pokládky, např. z důvodu velkého zatížení stropu, lze uplatnit suchý systém Kermi x-net C13. Systémová deska představuje opět izolační materiál s drážkami. Do těchto drážek se nejdříve položí teplovodivý plech, do kterého se následně vkládá trubka ve tvaru meandru. Vše se zakryje polyetylenovou fólií a roznášecí (nejčastěji sádrovláknitou)deskou. Tento způsob pokládky je díky nižší skladbě podlahového souvrství vhodný zejména pro rekonstrukce.

Pro rekonstrukce je vhodný také tenkovrstvý systém Kermi x-net C15. Je to obdoba nopového systému s tím rozdílem, že celá vrstva podlahového vytápění může mít pouze 17 mm oproti klasickému nopovému systému, kde je skladba 7–8 cm.

Ve spojení s tepelným čerpadlem, které má mimo jiné i funkci reverzního režimu pro chlazení, je možné pomocí podlahového vytápění také pasivně chladit. Díky nižší teplotě vody než je vzduch v místnosti, se chlad akumuluje do vrstev podlahy a tím se místnosti pasivně chladí. U tohoto způsobu chlazení je důležitá kontrola rosného bodu v podlaze. Teplota v podlaze se musí hlídat pomocí čidla, aby nedošlo ke kondenzaci, a tím i možnému porušení skladeb podlahy.

Systém podlahového vytápění je prakticky bezúdržbový. Veškeré části systému vytápění jsou schované v konstrukci podlahy, v případě rozdělovače ve stěně, a nehrozí tak jejich nahodilé poškození. Hlavní nevýhodou podlahového vytápění je dlouhý náběh. Systém musí nejdříve nahřát masu materiálu v podlaze a až potom začíná sálat teplo do prostoru místnosti. Platí zde, že podlahové vytápění není vhodné pro ty, kteří požadují rychlé vyhřátí místnosti.

---

Získejte informace z první ruky přímo od našich specialistů. Kontakt nebo více informací naleznete na www.kermi.cz/x-net