Otázky 2021/6
Vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar
Otázka:
Dobrý den,
máme tento problém, a tak se na Váš časopis obracíme o radu ohledně teplotního spádu.
Náš panelový dům má 7 pater, 126 radiátorů, otopná plocha činí 2 500 m2.
Dům je zateplen, má plastová okna, termostatické ventily, měřiče na radiátorech. Má také novou sedlovou střechu místo původní ploché, zateplení posledního patra pod střechou a rovněž zateplení přízemí ze suterénu. Celá otopná soustava má podle dokumentace teplotní spád 90/70.
Před časem jsme si pořídili domovní plynovou kotelnu, která má podle dokumentace teplotní spád jen 55/40. Tato nová kotelna se připojila na stávající rozvody tepla, přičemž rozvody i radiátory zůstaly stejné.
Problém máme v tom, že nová kotelna často spíná – někdy i 5x za hodinu. Při každém zapnutí kotelny dochází v soustavě k silnému klepání, i když v každé stoupačce rozdílně, a to při jakékoliv venkovní teplotě. Stoupačky a zpátečky mají dost často stejnou teplotu, nebo je mezi nimi jen malý rozdíl. Domnívám se, že to způsobují rozdílné teplotní spády.
Dříve nám dodával dálkově teplo Bytový podnik a za celých 53 let! se v domě neřešila jediná stížnost na hluk pocházející z ÚT.
Náš dotaz tedy zní: Je správné, když jsou dva rozdílné teplotní spády, nebo ne?
Dodavatel říká, že to nemá na nic vliv, ale také jsme zaznamenali názor, že teplotní spády mají být jednotné. Pokud je to špatně, můžete nám poradit, co s tím a situaci vyřešit?
Děkujeme za odpověď.
Odpověď:
Výpočet otopné soustavy (OS) začíná výpočtem tepelných ztrát jednotlivých místností pro venkovní výpočtovou teplotu. Například v Praze je to –12 °C. Aby se dal spočítat průtok do OS, do jednotlivých otopných těles a do stoupaček, je potřeba nejdřív zvolit teplotní spád. Ta první volba spádu je v jistém rozmezí téměř libovolná, u nezateplených domů to mohlo být 90/70 °C, 92,5/67,5 °C, 85/55 °C apod. U nově stavěných zateplených domů pak například 80/60 °C, 80/65 °C, 70/50 °C, 70/55 °C atd. Ta první vyšší teplota teplotního spádu se nastavuje na ekvitermním regulátoru při venkovní výpočtové teplotě, ta druhá je teplota zpátečky. Z rozdílu těchto dvou hodnot se vypočítává jmenovitý (tj. výpočtový) průtok.
Ale pozor! To platí jen pro první volbu teplotního spádu! Jednou spočítaný průtok se nesmí měnit, ať se děje, co se děje. Tedy například po zateplení domu nebo po změně zdroje tepla. Z praxe je známo, že vstupní teplota 90 °C při venkovní –12 °C není nikdy v praxi dodržena. Dům by byl zbytečně a výrazně přetápěn.
Je to proto, že výpočet tepelných ztrát v sobě má různé rezervy a skutečná vstupní teplota do OS je jen cca 70 °C. Je to teplota, při které nejsou byty přetápěny, nebo jen mírně. Je pochopitelné, že při nižší vstupní teplotě do OS (70/–12 °C) oproti (90/–12 °C) bude i výkon OS nižší.
Abychom zjistili, co se nám mění při nižší projektované teplotě na vstupu do OS, vyjdeme z toho, co známe a vypočteme to, co hledáme. Známe původní výkon OS v [kW], původní teplotní spád 90/70/–12 °C, celkový neměnný průtok [kg·s–1] a vstupní teplotu do OS. Hledáme snížený výkon [kW] a teplotu zpátečky. Výpočet je nejlépe provést v Exelu pomocí iterační funkce „Řešitel“.
Protože pisatel neuvedl výkon OS, zvolil jsem jako příklad objekt s výkonem 200 kW, s původními parametry OS 90/70/–12/20 °C a průtokem 2,4 kg·s–1 podle tab. 1.
Když byl objekt zateplen, nebo projektant usoudil nebo spočítal, že potřebná teplota na vstupu do OS postačí 55/–12/20 °C, změní se nám parametry podle tab. 2.
Co se změnilo?
Výkon klesnul z 200 na 82,9 kW, průtok je stále stejných 2,4 g·s–1 a vypočtená teploty zpátečky bude 46,7 °C. Pokles výkonu znamená, že to už nebude klasická plynová kotelna, ale jen plynové odběrné zařízení se dvěma kotli o výkonu do 50 kW, s mnohem méně přísnými požadavky na provozování kotelny.
Pokud by projektant pro výpočet průtoku uvažoval s teplotou zpátečky 40 °C, byl by teplotní spád 55/40 °C (15 K) a průtok by klesl v poměru teplotních spádů = 100 · (55 – 46,7) / (55 – 40) = na 55 %.
Snížený průtok by u hydraulicky vyvážené OS znamenal nový výpočet nastavení a přeregulace všech ventilových spodků termostatických ventilů, jiné dimenze a jiný výpočet a jiné nastavení vyvažovacích ventilů na patách stoupaček.
Při zachování jmenovitého průtoku, což je více jak nutné, je skutečně potřebný výkon kotelny jen cca 83 kW, namísto původních 200 kW! Jednou z příčin předimenzovaných kotlů je jejich časté spínání. Tím významně klesá účinnost kotlů a zvyšuje se spotřeba plynu.
Hluk v OS, který se objevil až po instalaci plynové kotelny signalizuje 2x až 3x větší průtok do OS. Je potřeba pátrat po tom, na jakém základě byla kotelna instalována. Na základě, jakého projektu, kdo ho vypracoval, zda se jednalo o autorizovaného technika nebo inženýra v oboru, zda byl projekt při realizaci dodržen, zda existuje dokumentace skutečného provedení.
Firma, která by byla případně vybrána k rekonstrukci kotelny podle projektu, nepřevezme záruku za funkci, pokud by musela využívat i jen některé prvky původního zařízení.
Když dodavatel kotelny říká, že jiný teplotní spád ničemu nevadí, pak by bylo vhodné pátrat po tom, zda tak usuzuje podle projektového výpočtu nebo věští z křišťálové koule. Při takové instalaci kotelny se dá předpokládat, že těch chyb bude ve schématu kotelny a zabezpečovacím zařízení víc.
Podle popisu tazatele se dá předpokládat, že v realizované kotelně bude mnohem více závad, než jenom předimenzované kotle s neekonomickým provozem. Očekával bych předimenzované oběhové čerpadlo, neseřízený průtok do OS, ale i závady na zabezpečovacím zařízení kotlů, chybný odvod otopné vody od pojistných ventilů, závady na zabezpečovacím zařízení OS a jejím připojení, chybějící armatury pro bezproblémové provozování kotelny atd.
Co říct na závěr?
U stávajícího domu se nikdy nesmí odhadovat teplota zpátečky! Musí se vypočítat tak, aby zůstal zachován původní průtok. Má to svoji logiku. Když se nezmenšuje otopná plocha (což by byl technický a ekonomický nesmysl), musí zůstat jmenovitý průtok zachován. Jinak to může vést k tragickým omylům, jako v tomto případě.
Odpovídal: Ing. Miloš Bajgar, autorizovaný inženýr pro techniku prostředí staveb, projektová kancelář tepelné techniky, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace
Otázka:
Dobrý den,
ve stanovách našeho SVJ máme ustanoveno zachovaní přístupu ke stoupačkám z důvodu revizí a oprav. Tato věc je zároveň zmíněna v pokynech pro rekonstrukci bytové jednotky (BJ).
I přesto zde máme více jak polovinu bytů, kde jsou instalační šachty zazděné tak, že neumožňují schválenou výměnu vodovodních stoupacích potrubí a odpadních potrubí kanalizace! Co jsme tak pročítali NOZ, paragraf 1183 se zmiňuje o povinnosti umožnit přístup.
Pokud bychom požadovali od vlastníků BJ přístup, nesou náklady na demontáž (bourání) a uvedení do původního stavu majitelé BJ. Pokud by při tomto zásahu vznikla v BJ škoda, je povinností SVJ zajistit a uhradit opravu.
Na shromáždění bylo schváleno, že náklady na demontáž a opravu si ponese každý sám. Vlastnící ale samozřejmě nechtějí nic bourat, ani platit.
- Může SVJ vlastníkům nařídit požadavek na zajištění přístupu s tím, že si zazdění odstraní buď svépomocí, nebo firmou, která bude provádět výměnu?
- Co dělat v případě, kdy přístup nezajistí?
- Co dělat v případě, kdy nebudou mít prostředky pro financování opravy? Musí se na tom pak podílet SVJ?
- Jak je to s revizemi rozvodů plynu – respektive s umožněním přístupu do bytu vlastníka za účelem revizí?
Věřím, že nejsme první ani poslední, kteří toto řeší.
Děkujeme předem za objasnění situace a případný návrh řešení našeho problému.
Odpověď:
Společenství vlastníků jednotek je v současné době upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Jako základní ustanovení týkající se SVJ považuji ustanovení „§ 194
(1) Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
(2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.“
SVJ se zapisuje do veřejného rejstříku – rejstříku společenství vlastníků jednotek, který vede příslušný krajský soud v ČR s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, kdy tento rejstřík vede Městský soud v Praze.
V odstavci 2 větě první se (obdobně jako v § 9 odst. 5 zák. o vlastnictví bytů) stanoví neoddělitelné spojení členství v SVJ s vlastnictvím jednotky. Členem SVJ nemůže být nikdo jiný než vlastník jednotky v domě, pro který SVJ vzniklo. A naopak vlastník jednotky v domě, v němž SVJ vzniklo, se dnem, kdy nabyl vlastnické právo k jednotce, stává ze zákona členem SVJ. Vznik a zánik členství v SVJ tedy není odvislý od vůle vlastníka jednotky. Členství vzniká i zaniká přímo ze zákona spolu se vznikem nebo zánikem vlastnického práva k jednotce.
Otázku úprav řeší ustanovení § 1183, které zní:
„(1) Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.“
Podle mého názoru se jedná o problematiku, která by měla být projednána na shromáždění v rámci každoročního schvalování účetní závěrky za minulý rok a projednání plánu prací na příští období. Usnesení většiny na shromáždění je pro vlastníky jednotek závazné. Ten z vlastníků, který by nesouhlasil s přijatým usnesením, má právo ve lhůtě tří měsíců se obrátit na soud.
Shromáždění by mělo rozhodnout, co se bude dělat a jak se tyto práce uhradí. Pokud shromáždění odsouhlasí, že část nákladů si budou platit vlastníci jednotek a vlastník by to neuhradil, vzniká společenství pohledávka za tímto vlastníkem a je soudně vymahatelná.
Příp. shromáždění zvýší poplatek do fondu oprav a práce se provedou v době, až bude na účtu SVJ dost prostředků.
Obdobně má SVJ právo na umožnění přístupu do jednotky v případě revizí plynu, elektřiny a vody. Jestliže by se vlastník tomuto právu SVJ nechtěl podřídit, je na SVJ zda si přístup nechá rozhodnout soudem. Vlastník jednotky se však vystavuje značnému riziku příp. náhrady škody, pokud by tato vznikla v příčinné souvislosti s jeho neumožněním přístupu jak výše uvedeno.
„(2) Při poškození jednotky prováděním prací podle odstavce 1, nahradí vlastníku jednotky škodu společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství vlastníků"), a nevzniklo-li, nahradí ji poměrně spoluvlastníci domu. Prováděl-li však tyto práce ve svém zájmu jen některý vlastník jednotky, nahradí škodu sám.“
Celé ustanovení je členěno tak, že stanoví nejdříve obecně povinnost každého vlastníka jednotky nebránit opravám či úpravám společných částí, poté stanoví povinnost toho vlastníka, u něhož je nezbytný přístup do bytu, resp. do výlučně užívané společné části pro účely oprav či úprav společných částí.
Posléze jsou vymezeny důvody, pro které je vlastník jednotky povinen umožnit přístup do bytu, pokud jde o záležitosti technických zařízení určených pro měření spotřeby vody a různých energií.
Z povahy věci je zřejmé, že přístup do bytu má být umožněn nejen správci či zástupci SVJ, nýbrž také těm pracovníkům, kteří budou příslušné stavební práce nebo jiné činnosti v tomto ustanovení předpokládané vykonávat.
Pokud vlastník jednotky např. zazdí přístup ke stoupačkám, může mu SVJ nařídit odstranění stavby na vlastní náklady a pokud vlastník jednotky není tohoto schopen svépomocí, má poté povinnost nechat si nepovolenou stavbu odstranit firmou a náklady následně uhradit.
Pokud by vlastník jednotky neměl prostředky na financování opravy, potom to zabezpečí SVJ a náklady povede jako pohledávku za vlastníkem SVJ a tuto může SVJ následně vymáhat.
Odpovídal: JUDr. Zdeněk Karfík, CSc., advokát, Praha
Poznámka recenzenta
Podobným problémem je také nedodržení požadavku TPG 704 01 na větrání prostoru instalační šachty, pokud je v ní veden plynovod. TPG 704 01 požadují propojení prostoru instalační šachty s alespoň přímo větratelným prostorem otvory nebo spárami umístěnými u podlahy a pod stropem. Tyto otvory nebo spáry musejí mít celkový volný průřez nejméně 6 cm2 jak u podlahy, tak pod stropem. V obvyklých případech musejí být tedy ve stěně mezi místností WC (kterou je možné vyvětrat pomocí vzduchotechniky) a prostorem instalační šachty instalovány větrací mřížky u podlahy a pod stropem.
Právní i technické předpisy platí nejen pro společenství vlastníků, ale i pro jednotlivé vlastníky, kteří si na svoje náklady bytová jádra upravují.
Recenzent: Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební, VUT v Brně; člen redakční rady Topenářství instalace