Odvádění kondenzátů z klimatizačních jednotek, vzduchotechnických potrubí, kondenzačních kotlů a jejich spalinových cest

Při řešení odvodů kondenzátů je třeba si nejprve odpovědět na několik otázek: Jaké jsou tlakové poměry v napojeném zařízení? Je odtok kondenzátu v průběhu roku stálý, nebo přerušovaný (pouze při chlazení, provozu kotlů apod.)? Nehrozí nebezpečí vyplavení zpětným průtokem z kanalizace? Je nutné kondenzát před odvedením do kanalizace neutralizovat (kondenzační kotle)?

Odvod kondenzátu se provádí potrubím, které musí mít při délce větší než 1 m vnější průměr nejméně 32 mm (jmenovitou světlost nejméně DN 25). Dlouhá potrubí pro odvod kondenzátu z klimatizačních zařízení mají být opatřena čisticími tvarovkami nebo zátkami pro čištění vzdálenými nejvíce 12 m od sebe (možné ucpávání prachem). Kondenzátní potrubí mají být vedena v dostatečném sklonu.

Při napojení odvodu kondenzátu na kanalizační potrubí je nutné osadit vodní zápachovou uzávěrku.

Pokud se v napojených zařízeních, ze kterých kondenzát odtéká, vyskytuje přetlak nebo podtlak, nesmí zápachovou uzávěrku ovlivňovat (vysávat nebo prorážet její vodní uzávěr). Proto je nutné osadit na kondenzátní potrubí vodní uzávěrku (sifon zabraňující svým vodním uzávěrem sání nebo vytlačování vzduchu, popř. spalin, z nebo do kondenzátního potrubí), a teprve potom ho napojit na zápachovou uzávěrku. Tato vodní uzávěrka tedy není zároveň zápachovou uzávěrkou. Vodní uzávěrka na odtokovém potrubí z kondenzačních kotlů nebo jejich odvodů spalin musí odolat nejméně dvojnásobku maximálního předpokládaného přetlaku v odvodu spalin (pro tlakovou třídu P1 do 200 Pa se požaduje nejméně 40 mm vodního sloupce). Vodní uzávěrky mohou být součástí kondenzačních kotlů.

Mezi vodní uzávěrkou a zápachovou uzávěrkou musí být kondenzátní potrubí buď přerušeno kalichem, nebo opatřeno odbočkou s otevřeným koncem vyvedeným vzhůru, např. pod strop, aby se v kondenzátním potrubí vyskytoval atmosférický tlak umožňující plynulý odtok kondenzátu do zápachové uzávěrky napojené na kanalizaci. Vývod vyvedený vzhůru je vhodné pod stropem opatřit otevřeným kolenem, aby do něho nemohly vnikat nečistoty. Kondenzátní potrubí od kondenzačních kotlů nebo jejich spalinových cest se ukončuje nad kalichem. Svislá vzdálenost mezi ukončením odtokového potrubí a horním okrajem kalichu musí být větší než dvojnásobek vnitřního průměru odtokového potrubí, nejméně však 20 mm.

Pokud se odtok kondenzátu vyskytuje pouze po část dne (chlazení) nebo část roku (provoz kondenzačních kotlů), je třeba pamatovat na vyschnutí vodní zápachové uzávěrky a kombinovat ji se zápachovou uzávěrkou mechanickou. Alternativou může být napojení kondenzátu na zápachovou uzávěrku používaného zařizovacího předmětu nebo průtočnou podlahovou vpust, která je doplňována vodou i když kondenzát neodtéká.

Kondenzátní potrubí není možné napojovat na svislá dešťová odpadní potrubí, aby při přívalových srážkách nebylo příčinou vyplavení vnitřních prostor budov srážkovými vodami. Je však možné jeho napojení na dešťová ležatá svodná potrubí, pokud se odvod kondenzátu nachází nad úrovní terénu. Pokud se odvod kondenzátu nachází v prostorách situovaných pod hladinou vzduté vody ve stokové síti, smí být napojen pouze na vnitřní kanalizaci zabezpečenou proti vniknutí vzduté vody. Při odvádění kondenzátu z kondenzačních kotlů a jejich spalinových cest do kanalizace pro veřejnou potřebu je nutné vycházet z podmínek uvedených v jejím kanalizačním řádu. Podmínkou pro vypouštění kondenzátu je odolnost materiálu kanalizace pro tekutiny s pH menším než 6,5. V případě, že není možné vypouštět neupravený kondenzát, musí být pH před vypouštěním upraveno neutralizací, což se provádí zejména u odvádění kondenzátu z kotlů o větších výkonech (osadí se neutralizační box). Kondenzáty z kotlů a jejich spalinových cest mající pH menší než 6,5 smějí být odváděny do domovní čistírny odpadních vod, povrchových vod, nebo do vsakovacího zařízení pouze po předchozí neutralizaci.