Než rozhodnete o rekonstrukci rozvodu studené vody

potrubí a armatury

Rekonstrukce rozvodu studené vody se provádí zejména v případech, kdy po určitém čase poklesne tlak vody pod přijatelnou mez. Za tu se považuje přetlak měřený v posledním místě odběru vody ve výši nejméně 0,5 bar.

Projektant, snažící se vyřešit problém nedostatečného přetlaku studené vody ve starším domě si je dobře vědom skutečnosti, že potrubí může být již zanesené inkrustacemi. Díky tomu se dá předpokládat, že tlakové ztráty v rozvodu studené vody se staly natolik významné, že mohou mít vliv na nedostatečný přetlak vody u koncových odběratelů vody.

V prvním kroku si projektant ověří stávající dimenze plastového potrubí PPR, alespoň vodorovného rozvodu a vstupních dimenzí do stoupaček. Když zjistí, že jsou dimenze plastového potrubí minimálně o jednu dimenzi menší, než by odpovídalo výpočtu podle normy ČSN 75 5455, nechá vodorovné rozvody vyměnit do dimenzí, které odpovídají výpočtu. Stejně jako u stížností na historický příliš vysoký přetlak vody se na vstup studené vody do domu instaluje i redukční ventil. Nikoliv z důvodu, že by to bylo třeba, ale aby se vyhovělo všem. Jak už to tak bývá, někteří odběratelé považují stávající tlak vody za nízký, jiní zase za vysoký. Až se všichni v domě dohodnou, dá se vyhovět těm, i těm.

Problém ovšem nastane v okamžiku, kdy se zjistí, že rekonstrukce rozvodu ke zvýšení tlaku studené vody u nejvzdálenějších odběratelů nepomohla. Pak je potřeba začít pátrat po příčině. Ta by mohla spočívat v jiné části soustavy dodávky studené vody – ve vodoměrné sestavě. Ta má, kromě dvou uzávěrů, dvě hlavní součásti – vodoměr a před ním umístěný filtr. Vodoměrná stanice bývá jednou z hlavních příčin snížení tlaku studené vody, zejména díky poddimenzovanému vodoměru, s nezvykle vysokou tlakovou ztrátou. Druhou příčinou bývá často nikdy nečištěný filtr instalovaný před vodoměrem.

Zatímco zajištění výměny vodoměru s dodavatelem vody za typ s tlakovou ztrátou menší jak 0,8 bar bývá běh na dlouhou trať, vyčištění filtru před vodoměrem se zdá být jednodušší. To však za předpokladu, že oba prvky nejsou umístěny 50 m od objektu, v nevyztužené betonové šachtě s prohnutými stěnami, kde instalatérovi při sestupu hrozí zavalení, viz obr. 1.

Obr. 1 • Vodoměrná šachta

Jelikož autor článku neměl sám odvahu do šachty sestoupit, převzal funkci fotografa a pro filtr poslal odvážnějšího kolegu instalatéra. Stav filtru je vidět na obr. 2.

Obr. 2 • Nikdy nečištěný filtr

Do vodoměrné šachty nebylo shora vidět, což mohlo být příčinou toho, proč jsou dimenze potrubí, armatur, filtru i vodoměru o jednu až dvě dimenze menší, než by odpovídalo normě. Zhotovitel s pracovníky spřátelené národnosti tím zcela jistě ušetřil pár korun. A stejně jako v pohádce „Bylo, nebylo, někdy to topilo“ i zde voda tekla. Ovšem pouze někdy a často jen někde.

Po odstranění vložky filtru, kterou stejně nikdo nikdy nečistil, se přetlak vody zvýšil o celé 4,0 bar!

Nový filtr v domě o dostatečné dimenzi půjde čistit v intervalech závislých na poklesu tlaku studené vody. Za poslední dva roky to nebylo potřebné.

Nově nainstalované zařízení je na obr. 3, a to včetně redukčního ventilu, pro případ potřeby.

Obr. 3 • Redukční stanice studené vody

Jak se nakonec ukázalo, nebylo potřeba měnit dimenze plastového potrubí vodorovného rozvodu a přípojek stoupaček, dimenzi vodoměru, dimenze přípojného potrubí a armatur ve vodoměrné sestavě, ani instalovat redukční stanici v domě.

Stačilo jen vyhodit zanesenou vložku filtru ve vodoměrné sestavě (jsou i jiné, méně spisovné výrazy pro znečištěnou vložku filtru), kterou vodárenská firma viděla naposled před její montáží a voda začala téct jako mávnutím kouzelného proutku.