Legislativa pro teplárenství a změny v roce 2013

legislativa

Asociace dodavatelů tepla a technologií (adTT) uspořádala v lednu seminář na téma v nadpisu. Některé informace zachycuje níže uvedený text.

Seminář za asociaci vedl Ing. Petr Linhart, který ve své přednášce shrnul problematiku teplárenství na komunální úrovni. V rozsahu malých teplárenských zdrojů do 3 MW jde o cca 320 zdrojů tepla a v rozsahu výkonu od 3 MW do 30 MW o asi 770 cenových lokalit, které dohromady dodají okolo 13 mil. GJ/rok tepla. Na zbývající střední a velké zdroje tepla připadá podíl okolo 47 mil. GJ/rok a okolo 360 cenových lokalit. Celkem je tedy v Česku přes 1100 cenových lokalit.

Cenové rozhodnutí ERÚ platné od 1. 1.v2013 upřesnilo možnost uplatnit individuální cenu tepla. Pokud odběratel požaduje specifické odběrové podmínky, pak má dodavatel tepla možnost do ceny tepla promítnout potřebná technická opatření. Lze odvozovat, že požadavek na odlišnou úpravu tlakových nebo teplotních poměrů na straně dodávky tepla pouze pro jednoho odběratele se následkem instalace potřebného zařízení promítne do úpravy ceny.

Cenové rozhodnutí umožňuje vytvářet cenové lokality, případně sloučené skupiny odběratelů v rámci jedné lokality například i tehdy, pokud si někteří odběratelé sami hradí spotřebu elektrické energie předávací stanicí (dáno podmínkami v místě instalace), zatímco jiným ji hradí dodavatel tepla.

Pozitivní zprávou pro bytová družstva a SVJ je možnost si půjčit na financování vyregulování otopné soustavy za příznivějších podmínek. Hovoří o tom Nařízení vlády č. 468/2012 Sb.

Ekologické daně (ED)

Součástí nákladů na výrobu tepla jsou ED. Vztahuje se k nim zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část 45: Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, část 46: Daň z pevných paliv a část 47: Daň z elektřiny.

Podle Ing. Karla Korby, Odbor Strategie daňové politiky a správy, Ministerstvo financí, lze očekávat tyto tendence:

• U zemního plynu a některých dalších plynů se stanoví základ daně z množství plynu v MWh spáleného tepla, a to na 30,60 Kč/MWh při výrobě tepla a rovněž tak 30,60 Kč/MWh pro stacionární motory a stavebnictví. Od daně je například osvobozena výroba tepla v domácnostech a domovních kotelnách a také kombinovaná výroba tepla a elektřiny. Platnost osvobození je dána politickou situací a snahou velkých dodavatelů tepla o jeho zrušení.
• U daně z pevných paliv se počítá se sazbou 8,50 Kč/GJ spalného tepla, přičemž od daně má být mj. osvobozena kombinovaná výroba tepla a elektřiny.
• Předmětem daně z elektřiny je elektřina uvedená pod kódem nomenklatury 2716. Povinnost přiznat daň a zaplatit vznikne dodáním elektřiny konečnému spotřebiteli a spotřebou nezdaněné elektřiny. Základ daně je množství elektřiny vyjádřené v MWh se sazbou 28,30 Kč/MWh. Osvobození od daně se týká např. potřeby udržení schopnosti vyrábět elektřinu a elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Sumárně za celou ČR se výběr ED pohybuje okolo 3,1 mld. Kč ročně, což je příznivá hodnota v rámci EU. Je to téměř zanedbatelná částka vůči cca 40 mld. Kč ročně, kterou představují finanční transfery do ceny elektřiny vyvolané garancí na výkupní ceny z obnovitelných zdrojů energie.

Uhlíková daň

Uhlíková daň by měla být zavedena (pouze vytápění, pohonných hmot se netýká) na:

• Lehké topné oleje
• Těžké topné oleje
• Pevná paliva
• Zemní plyn

Uvažovaná sazba daně je 15 €/tCO₂, tj. odpovídající navýšení současných sazeb na:

• Lehké topné oleje, přibližně 1700 Kč/1000 l
• Těžké topné oleje, přibližně 1650 Kč/1000 kg
• Pevná paliva, přibližně 42,80 Kč/GJ spalného tepla, černé uhlí a koks; 43,50 Kč/GJ hnědé uhlí
• Zemní plyn, přibližně 99,90 Kč/MWh spalného tepla

Pro vytápění v domácnostech a domovních kotelnách by měla zůstat stávající osvobození u zemního plynu. Emisní složce daně nebudou podléhat činnosti, které jsou od současné daně osvobozeny. Například zemní plyn a pevná paliva v kogeneračních jednotkách, zemní plyn pro vytápění v domácnostech a domovních kotelnách.

Termín pro předložení vládě byl posunut na 28. února 2013 a navrhovaná účinnost je 1. ledna 2014.

CZT, odpojování domů, izolované ústřední vytápění bytu

Z podkladů citovaných na semináři a dostupných u MMR lze upozornit například na následující.

K otázce, zda je zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu změnou stavby ve smyslu stavebního zákona, se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 26/2005–55 ze dne 9. 8. 2006: „Pro rozhodnutí ve věci je nutno nejprve zodpovědět otázku, zda zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu, jak byl předmět řízení označen ve správních rozhodnutích, je změnou stavby…

… změnami dokončených staveb jsou i stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu se pak považují i změny ve vytápění stavby, pokud se nejedná o pouhé opravy ústředního vytápění.“

Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán se vydávají formou opatření obecné povahy podle správního řádu (§ 36 odst. 4, § 43 odst. 4 a § 62 odst. 1 stavebního zákona). Z judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Ao 1/2005–98 ze dne 27. 9. 2005 vyplývá, že opatřením obecné povahy nelze ukládat povinnosti nad rámec zákona, proto podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj nelze do ÚPD včlenit požadavek na povinné připojení k CZT. S ohledem na vymezení obsahu ÚEK zákonem o hospodaření energií a nařízením vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu ÚEK, nemůže požadavek na povinné připojení k CZT obsahovat ani ÚEK.

Odpojení od CZT, případně odmítnutí napojení, stejně tak osamostatnění vytápění jednoho bytu v rámci domu je, při splnění řady závazných podmínek možné. CZT má však v řadě případů velký potenciál pro užitečné využití „odpadového“ tepla z jiných objektů včetně tepla z alternativních zdrojů energie, například ze spalování odpadů, a tak se jako perspektivní cesta do budoucnosti jeví nabízet takové podmínky pro odběr tepla, které k tak zásadnímu odporu vůči CZT nevedou. Jak bylo na semináři v diskuzi uvedeno, v některých lokalitách se naopak objevuje zájem o připojení k CZT.

Trend snižování spotřeby tepla na vytápění budov dále podpoří i povinnost zpracování průkazů energetické náročnosti budov vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění zákona č. 318/2012 Sb., pro které budou platit jiné podmínky, než dosud (prováděcí vyhláška se připravuje). Zpracování průkazu již nebude možné, jako dosud, ­nahradit předložením účtů za energie.

Posuzování energetické náročnosti, rozúčtování nákladů

„Cílem rozúčtování nákladů na teplo v centrálně vytápěných a teplou vodou zásobovaných prostorech domu je spravedlnost, odborné zdůvodnění a kontrolovatelnost výsledku, kterým se stanovuje individuální míra čerpání služby ve finančních jednotkách,“ uvedl ve svém referátu Ing. Jiří Skuhra, CSc. „Přestože pojem spravedlnosti má více významů, často se nerozlišuje mezi spravedlností ve smyslu právním, mravním, historickém a sociálním, interpretujeme zde zásadu spravedlnosti jako rovnost distributivní. Distributivní spravedlnost vyžaduje, aby se rozdělovalo pro všechny podle stejného měřítka, tj. nepřipustit, aby byl někdo při rozdělování diskriminován nebo privilegován.“ Jsou to snad až příliš krásná slova. Je v nich skryta fyzikální podstata, že teplo nemůžeme schovat do krabičky, že se po budově šíří všemi směry. Pokud by měla nabýt platnosti vyhláška o rozúčtování tepla připouštějící až 70 % podíl pohyblivé složky, o jejíž přípravě byli účastníci semináře informováni, je evidentní, že distributivní spravedlnost bude v bytových domech vážně ohrožena.

Základní principy regulace ceny tepelné energie

O aktuálním cenovém rozhodnutí ERÚ č. 2/2012, které nabylo účinnosti 1. ledna 2013, hovořila Bc. Markéta Neuwirthová. Rozhodnutí především zpřísňuje podmínky pro stanovení ceny.

Cena tepelné energie může být sjednána jako jednosložková nebo dvousložková; více složek ceny tepelné energie od 1. ledna 2013 není umožněno.

Upřesnění důvodů pro možnost uplatňovat individuální cenu tepelné energie upřesňuje ustanovení: „Cena tepelné energie pro některá odběrná místa na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě se může lišit, odlišují-li se dodávky tepelné energie pro konkrétní odběrné místo oproti ostatním odběrným místům na stejné úrovni předání tepelné energie v jedné cenové lokalitě specifickým technickým charakterem, průběhem či velikostí dodávky tepelné energie nebo specifickými připojovacími podmínkami. Individuální cenu tepelné energie lze sjednat u odběrného místa, které využívá soustavu zásobování tepelnou energií pouze jako náhradní zdroj tepelné energie.“

Účetním dodavatelů tepla zřejmě způsobí vrásky hledání možnosti, jak zaúčtovat například výměnu opotřebovaného oběhového čerpadla za totožné v předávací stanici, když budou muset dodržet ustanovení, že „Za opravu se nepovažuje výměna majetku, který je veden v účetnictví jako samostatná movitá věc nebo součást souboru movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejíž výše ocenění je 5 % a vyšší v poměru k výši ocenění souboru movitých věcí.“ Toto ustanovení se odlišuje od praxe stanovení daňově uznatelných nákladů.

zpracoval JH