Koupelnová otopná tělesa od A do Z aneb vše, co jste chtěli vědět, ale báli jste se zeptat

Teoretické a praktické informace k návrhu a použití koupelnových otopných těles, řešení problematiky navrhování, umísťování a instalace.

Při navrhování, umísťování a instalaci koupelnových otopných těles občas dochází k chybám. Tento článek si klade za cíl poskytnout Vám alespoň několik základních informací, jak se těchto omylům vyvarovat. Koupelnová tělesa nabízí společnost KORADO již téměř 30 let.

Výroba

Otopné profily jsou v první řadě mechanicky sestaveny, po té následuje plně automatizovaný proces kapilárního pájení. Každé těleso je před cestou do lakovny podrobeno tlakové zkoušce ponořením do antikorozního roztoku ve zkušební vaně a testováno na zkušební přetlak 13 bar.

Povrchová úprava a lakování

Použitá výrobní technologie garantuje dlouhodobou korozní a mechanickou odolnost, kvalitní finální povrch i hygienickou nezávadnost povrchu otopného tělesa.

Samotný proces lakování sestává ze tří stěžejních fází:

1. Příprava ocelového povrchu tzv. předúprava: odmaštění, fosfátování a oplach ve třech stupních. Výsledkem je dokonale odmaštěný povrch s nánosem železitého fosfátu s obsahem manganu o síle cca 1 µm. Výrobek se na konci úpravy oplachuje ještě demi vodou, což je voda bez obsahu minerálů, aby se zabránilo zanesení nežádoucích chemikálií do lakovacího systému. Železitý fosfát zvyšuje adhezi mezi lakem a povrchem tělesa. Vytváří tedy podmínky pro optimální nános základního laku.
2. Nanesení základního laku metodou kataforézního máčení (KTL) a následné vypálení v peci.
   KTL úpravu povrchů lze použít na jakýkoliv většinou kovový předmět. Podmínkami provádění technologie kataforézy jsou pak:
   – elektrická vodivost lakovaného předmětu,
   – schopnost ponoru předmětu do aplikační lázně,
   – odolnost lakovaného výrobku teplotám do 160– 200 °C.
   Kataforézní lázeň je tvořena vodní disperzí dvousložkové barvy – pojiva a pigmentové pasty. Tyto složky způsobují, že lak tvoří stabilní disperzi s vodou, je elektrovodivý a je po vypálení schopen vytvářet zesítěný trojrozměrný polymer s výbornými antikorozními vlastnostmi. Jedná se o velice ekologický proces díky nízkému obsahu organických rozpouštědel obsažených v nátěrových hmotách (běžně do 1–2 %). Jedná se o moderní bezodpadovou technologii – využití kataforézního laku dosahuje až 99,9 %. Min. ztráty kataforézního laku jsou způsobeny pouze čištěním systému při údržbě.
   Vrstva vyloučeného laku je při tomto procesu nejen rovnoměrná po celé ploše otopného tělesa, a to i na nejkritičtějších místech, kterými jsou různé hrany a zaoblení, ale současně nedochází ke stékání a odkapávání laku jako při obyčejném máčení. Ve vypalovací peci dochází k odpaření zbytkové vody a dalších složek. Současně dojde k některým chemickým reakcím, kdy vlivem teploty 145 °C vznikne požadovaná krycí vrstva KTL laku.
   Tato fáze povrchové úpravy je rozhodující pro dlouhodobou životnost otopného tělesa.
3. Pro nanesení vrchní vrstvy laku je použit epoxy-polyesterový lak v různých barevných odstínech technologií práškování v elektrostatickém poli, po jehož vytvrzení v peci je proces povrchové úpravy ukončen. Nanášení prášku se provádí pomocí automatických pistolí na manipulátorech, umístěných v podtlakové práškovací kabině. Inteligentní řídicí systém kabiny reaguje na typ a výšku otopného tělesa a tím zajišťuje hospodárnost procesu a optimální vrstvy prášku.

Použití

Koupelnová otopná tělesa KORADO jsou uzpůsobena pro použití k instalaci do teplovodních soustav s nuceným i samotížným oběhem s nejvyšší přípustnou provozní teplotou teplonosné látky 110 °C a maximálním provozním tlakem 10 bar. Primárním úkolem koupelnových těles je pokrýt tepelné ztráty koupelny. Jakkoliv je povrchová úprava kvalitní, otopná tělesa KORADO nejsou určena do prostor nedostatečně větraných a zároveň nesmí být umístěna v zóně dostřiku vody.

Je potřeba dávat pozor na odkládání vlhkých nebo mokrých ručníků na chladná otopná tělesa, zejména pak v letním období, kdy jsou obvykle zdroje tepla odstaveny. Ideální je v tomto případě použití příslušenství v podobě sušáků či věšáků, které jsou určeny právě k těmto účelům. V případě, že dojde ke styku vody (vodní páry, vlhkosti) s povrchem otopného tělesa v jeho studeném stavu, je nutné zajistit jeho bezodkladné vysušení, ať už zajištěním kvalitního větrání, nebo mechanickým vysušením či otřením.

Koupelnová tělesa je možné instalovat a provozovat v těchto režimech:

• teplovodní – tělesa připojena na teplovodní systém,
• kombinovaný – tělesa připojena na teplovodní sy­stém s možností provozu na elektřinu,
• elektrický přímotop – tělesa s provozem pouze na elektřinu.

1. Teplovodní vytápění

Tělesa určena pro připojení na teplovodní soustavu. V dnešní době nejpreferovanějším způsobem připojení je spodní středové. Důvody jsou jasné:

• Jednotná rozteč připojení 50 mm, která platí pro jakoukoliv délku tělesa. Umožňuje mj. i snadnou výměnu těles v budoucnu.
• Jednodušší rozměření a příprava připojovacího potrubí (vše uprostřed), bez nutnosti znalosti rozměru budoucího tělesa.
• V případě provozu tělesa na kombinovaný provoz zůstávají k dispozici krajní připojovací otvory, do kterých je možné instalovat elektrické topné těleso.

Upozornění!

Vzhledem ke specifické konstrukci tělesa dojde při nesprávném připojení k razantnímu snížení tepelného výkonu. Příkladem mohou být např. tyto chybné způsoby připojení:

Tepelný výkon a navrhování

Přestup tepla do okolního prostoru probíhá skrze povrch otopného tělesa, tudíž volba rozměrů významně určuje jeho tepelný výkon. Neméně důležitým parametrem pro stanovení tepelného výkonu je zvolený zdroj tepla a s ním související teplotní spád otopné soustavy. Obecně platí, že s klesající teplotou teplonosné látky, vstupující do otopného tělesa, významně klesá také jeho tepelný výkon. Pro pokrytí tepelných ztrát, vyplývajících z projektové dokumentace otopných soustav, je nutné zvolit odpovídající velikost přestupní plochy, tedy vhodné rozměry otopného tělesa.

Upozornění!

Častou chybou při navrhování je to, že dochází k volbě velikosti a typu tělesa pouze na základě jeho rozměrů, a ne na základě jeho skutečného tepelného výkonu.

2. Kombinované vytápění

Pro zajištění provozu koupelnového tělesa také v letních měsících je možné jej dovybavit elektrickou topnou tyčí, umístěnou zespodu do jednoho ze dvou vertikálních rozvodných profilů. Toto provedení nazýváme termínem „kombinované vytápění“, tedy jak připojením na běžnou teplovodní soustavu, tak možnost provozovat těleso pouze na elektřinu.

Pro bezpečný provoz trubkového otopného tělesa doplněného o elektrickou topnou tyč je nutné zajistit jeho odvzdušnění a kontinuální propojení tělesa s expanzní nádobou, jinými slovy nesmí dojít ke kompletnímu uzavření otopného tělesa. Běžně se proto při provozu pouze s elektrickou topnou tyčí uzavře přívod a výstupní větev („zpátečka“) zůstává, z důvodu roztažnosti kapaliny při ohřevu, otevřená. Instalace elektrické topné tyče, z hlediska mechanické montáže, podle přiloženého návodu není nijak složitá, přesto doporučujeme ponechat montáž na odborníkovi. Odlišná situace nastává u elektroinstalace, kterou smí provádět pouze osoba s požadovanou a platnou odbornou způsobilostí.

Volba velikosti příkonu elektrické topné tyče (v rozsahu od 200 do 1200 W) je omezena rozměry otopného tělesa, do kterého budeme tyč instalovat. Max. možné příkony pro daný rozměr tělesa jsou uvedeny v katalogu.

Upozornění!

Respektujte proto prosím tato uváděná omezení maximálního elektrického příkonu topné tyče, protože vychází z testovacích měření realizovaných ve vývojovém centru společnosti KORADO, kde testujeme nejrůznější provozní režimy, včetně zkoušek zakrytí otopného tělesa předepsanými textiliemi.

Druhy elektrických topných tyčí

Regulace topných tyčí závisí na zvolené variantě topné tyče, tedy bez integrovaného regulátoru teploty (obr. 1) nebo s integrovaným regulátorem teploty (obr. 2).

Varianta topné tyče bez regulátoru teploty je určena k připojení do síťové zásuvky, je tedy potřeba objednat příslušenství v závislosti na požadovaném komfortu obsluhy (zásuvka s vypínačem nebo regulátor), namontovat ho na přívodní kabel a zapojit do zásuvky. Konstrukce elektrické topné tyče je kvůli bezpečnosti řešena tak, že se těleso vypne v případě dosažení teploty teplonosné látky uvnitř trubkového otopného tělesa cca 85 °C. Následuje samovolný pokles teploty na cca 55 °C a opětovné sepnutí elektrické topné tyče. Takto cykluje do vypnutí topné tyče uživatelem. Doporučené příkony pro jednotlivé rozměry těles jsou však zvoleny tak, aby k tomuto cyklování za běžných provozních podmínek nedocházelo.

Varianta topné tyče s elektronickým regulátorem prostorové teploty vzduchu je určena k připojení na pevný elektrický rozvod přívodním kabelem do instalační krabice. Varianta s regulátorem spíná topnou tyč na základě nastavené hodnoty okolní prostorové teploty a je doplněna o tlačítko, po jehož zmáčknutí převede topnou tyč na dvě hodiny do režimu ZAPNUTO bez ohledu na regulátor prostorové teploty („sušicí program“). Funkce samotné topné tyče je totožná jako u provedení bez regulátoru, tedy v režimu ZAPNUTO cykluje mezi cca 85 °C a 55 °C.

Umístění

Montáž otopného tělesa, doplněného o elektrickou topnou tyč, do prostoru koupelny s sebou nese zvýšené požadavky na umístění elektroinstalace a dodržení předepsaných bezpečnostních předpisů a ustanovení normy ČSN 33 2000-7-701 (resp. IEC 60364-7-70). Obecně platí, že v koupelnách a sprchách nesmí být tělesa umístěna uvnitř vany nebo sprchy ani nad vanou nebo sprchou (ZÓNA 0). Možnost umístění v ZÓNĚ 1 (600 mm od hrany sprchy nebo vany) záleží na druhu topného tělesa a hodnotě jeho IP. Respektujete tedy požadavky výrobce a údaje o hodnotě IP (viz obr. 3).

3. Elektrické přímotopy

Samostatnou kapitolou v rámci koupelnových otopných těles jsou elektrická přímotopná otopná tělesa, která vychází z klasických koupelnových těles, nicméně jako zdroj tepla využívají pouze elektrickou topnou tyč a nepotřebují tak ke svému provozu běžnou teplovodní soustavu. Tato přímotopná tělesa jsou hermeticky uzavřena a z výroby naplněna nemrznoucí směsí, naředěnou pro vnější podmínky do –10 °C. Po zakoupení stačí provést montáž a zapojit do elektřiny, stejně jako u kombinovaného vytápění, které bylo popsáno výše. V současné době lze v provedení přímotop nalézt jak otopná tělesa „základní“, tak designová.

Elektrická koupelnová tělesa je možné koupit v kombinaci, jak s topnou tyčí bez regulátoru, tak v kombinaci s topnou tyčí s integrovaným regulátorem. V obou případech platí informace uvedené výše.

Upozornění!

Poměrně častou chybou je nadměrné dotažení horního dílu konzoly, které způsobí prohnutí konzoly (viz obr. 4). Na konzolu poté není možné umístit vnější krytku.

Závěr

V současné době je v nabídce mnohem více modelů koupelnových těles v daleko širší rozměrové, konstrukční a tvarové škále. KORADO představilo i své dvě poslední novinky kterými jsou KORATHERM AQUA­PANEL (ve všech 3 variantách provedení) a KORALUX NEO (i ve verzi elektrického přímotopu).

---

Více o produktech zde.